Tiago 2
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NTLH
1 Bɔ̀ nùàr mò, bí bɔ̀ɔ́ mé né dé biì temé yoòr Fehtoò beèh Yeésò Kristò Nùà *Sùsùm kwaá njií dɔɔ́ŋ, bí té bɔ̀ nùàr lòù bàlè.
1 Meus irmãos, vocês que creem no nosso glorioso Senhor Jesus Cristo, nunca tratem as pessoas de modo diferente por causa da aparência delas.
2 Sâ jue né, merré déì nuaré déì bɔ̂ mbeí ndeè naâ te mɔ̀gɔ̀ biì yilá ndeé, déì né nùà sèsàm, à né mé bɔ̀ cɔ̀gɔ̀ sèsàm yoòr mé lɔ̀ŋ sèsàm beè ndɔ; déì né dé seèn nùà saâm, mé cɔ̀gɔ̀ tándárè mân yoòr.
2 Por exemplo, entra na reunião de vocês um homem com anéis de ouro e bem-vestido, e entra também outro, pobre e vestindo roupas velhas.
3 Bɔ́ fà dɔɔ́ŋ yeé waà baá, bí *sumú weh nùà sèsàm dé seèn lòù, bí feh bú kɔgɔ sùsùm, ye bú a: ndê dèn dé yeè ká teèn. Bí né nùà saâm dé seèn ter ŋgaáŋ kwaá den; mɔ sam bí ye bú a: dèn ndé dé seèn ka biì te bàŋ tabe.
3 Digamos que vocês tratam melhor o que está bem-vestido e dizem: “Este é o melhor lugar; sente-se aqui”, mas dizem ao pobre: “Fique de pé” ou “Sente-se aí no chão, perto dos meus pés.”
4 Ŋgweéh sâ bí geí né nùàr lòù wa? Ŋgweéh sâ ndìèm veên lè biì doô tena né ju ménâ kɔɔ́ mà.
4 Nesse caso vocês estão fazendo diferença entre vocês mesmos e estão se baseando em maus motivos para julgar o valor dos outros.
5 Bɔ̀ mbeí mò, temé mò né yoòr biì, bí félá nyégé bagasé, bí kɔ́ɔ ye, Càŋ ká lè wɔ́ŋe balé weh seér né bɔ̀ saám bɔ̀, ye te bɔ́ kwaá yam njií gi temé yoòr nyî, bɔ́ yila Lò nyî faá nyí lé naâ tueé kwaá nɔ: sâ à lé ye bɔ̀ɔ́ mé gwaán né nyí dɔɔ́ŋ nde gi né Lò nyî yilá.
5 Escutem, meus queridos irmãos! Deus escolheu os pobres deste mundo para serem ricos na fé e para possuírem o Reino que ele prometeu aos que o amam.
6 Mɔ Càŋ né dé seèn ménâ tueé, bí bɔ̀ saám bɔ̀ lòù seb seér né dé keì wa? Ŋgweéh bɔ̀ sèsàm bɔ̀ hèllè bí gèr feh keéh yeé kɔɔ́ wa? Ŋgweéh bɔ́ bí toò juù njií yeé kɔɔ́ wa?
6 No entanto, vocês desprezam os pobres. Por acaso, não são os ricos que exploram vocês e os arrastam para serem julgados nos tribunais?
7 Yilí nyɔ́gɔ̀r mé né yoòr biì doô, bɔ́ bɔɔ́ beéh yeé kɔɔ́ ndɔ mà.
7 São eles que falam mal do bom nome que Deus deu a vocês.
8 Mɔ bí né sóú dé koô mé lé yuoó naâ sònò Nùà Dueè jolo, sâ bí bɔɔ́ yií né teèn. Te mvù Càŋe né môn nyagá den, ye: Gwàn mbeí yeè faá wò gwaán né ŋgàŋ yoòr yeè nɔ.»
8 Se vocês obedecerem à lei do Reino, estarão fazendo o que devem, pois nas Escrituras Sagradas está escrito: “Ame os outros como você ama a você mesmo.”
9 Mɔ bí ménâ bɔ́ ŋgwéh, bí né seér nùàr lòù balé, sâ bí kwa né sóú, bí sela né veên; á sâ, ju nde né bí sie ndɔ.
9 Mas, se vocês tratam as pessoas pela aparência, estão pecando, e a lei os condena como culpados.
10 Lòù sam, nuaá mé kwa baá njolo sóù cén kwa bilí né mé bɔ̀ dé jomò mene.
10 Porque quem quebra um só mandamento da lei é culpado de quebrar todos.
11 Bí kɔ́ɔ ye, nuaá mé lé yiín naâ yàgà kuû doô, yiín cu né feh wulâ kɔɔ́ ndɔ. Mɔ né mân, nuaá mé yàgà kú ŋgwéh, wula seér né dé seèn feh, kum né sóú.
11 Pois o mesmo que disse: “Não cometa adultério” também disse: “Não mate”. Mesmo que você não cometa adultério, será culpado de quebrar a lei se matar.
12 Mè tueé bí, njií mé bí né gi tueé, mé bí né bɔɔ́ dɔɔ́ŋ, bí kɔ́ɔ ye, sóú mé nde né béh te veéne huaár sɔm doô nde gi né bí ju teèn bele laré.
12 Falem e vivam como pessoas que serão julgadas pela lei que nos dá a liberdade.
13 Loù sâ jere Càŋ mé nuaré déì sìè ndé ŋgwéh faá jere lé nùà sâ mé mbeí sìè ná ŋgwêh nɔ. Dé bɔ̀ kɔ́-jere bɔ̀, loù sà bɔ́ nde né ju feém.
13 Quando Deus julgar, não terá misericórdia das pessoas que não tiveram misericórdia dos outros. Mas as pessoas que tiveram misericórdia dos outros não serão condenadas no Dia do Juízo Final.
14 Bɔ̀ nùàr mò, hên mɔ nuaré déì tueé lom né mé sòn, ye nyí né temé yoòr Càŋ kwaá njií, à njií mé Càŋ tueé nê bɔ́ ŋgwéh, sâ né njeré déì gam wa? Gèh temé kwaá njiî bú sâ nde né bú yili sɔm ndɔ wa?
14 Meus irmãos, que adianta alguém dizer que tem fé se ela não vier acompanhada de ações? Será que essa fé pode salvá-lo?
15 Mè jue né merré déì cɔ̀gɔ̀ bɔ̂ yáb né yeé mbeí saám,
15 Por exemplo, pode haver irmãos ou irmãs que precisam de roupa e que não têm nada para comer.
16 bí né bú tueé seér, ye bú a: ndé bá-re baga, dùlù a, té wò dɔ́lé; cùè a, té wò sìè ndɔ. Mɔ njií mé né bú yɔgɔ́ sâ, bí bú há ŋgwéh, sâ léláŋ ŋgòr biì nde né bú gam wa?
16 Se vocês não lhes dão o que eles precisam para viver, não adianta nada dizer: “Que Deus os abençoe! Vistam agasalhos e comam bem.”
17 Né kèì cén mé temé nùàr ndɔ: mɔ nuaré déì né temé yoòr Càŋ kwaá njií, à seé bɔ́ ŋgwéh, sâ temé kwaá njiî seèn sâ né komó temê.
17 Portanto, a fé é assim: se não vier acompanhada de ações, é coisa morta.
18 Mɔ nuaré déì ye mè a: mè bɔɔ́ né dé mò seé, nyí kwaá njií né dé nyî temé yoòr Càŋ ma, mɔ à tueé né ménâ, sâ mè nde né bieé ye bú a: Jɔ̀gɔ̀ fèh ke mè ndândaà temé yoòr Càŋ kwaá njiî, mé seé teèn yílá ŋgwéh sâ, te mè feh keéh bú temé yoòr Càŋ kwaá njiî, mè feh keéh bú mé seé mò.
18 Mas alguém poderá dizer: “Você tem fé, e eu tenho ações.” E eu respondo: “Então me mostre como é possível ter fé sem que ela seja acompanhada de ações. Eu vou lhe mostrar a minha fé por meio das minhas ações.”
19 Ŋgweéh wò né gi kɔɔ́ ye, Càŋ gi cegé né cén mà. Wò kɔ yií né teèn. Bɔ̀ tándulu né taré môn kɔɔ́ ndɔ, bɔ́ toò seèn ndelé yeé dé cî!
19 Você crê que há somente um Deus? Ótimo! Os demônios também creem e tremem de medo.
20 Kɔ̀cɔ̀, tándugó! Kè, ndândaà temé yoòr Càŋ kwaá njiî mé seé teèn yílá ŋgwéh, né temé kuû. Kɔ bɔ́ né gi fà dɔɔ́ŋ, sâ ye. Kwá mè feh wò.
20 Seu tolo! Vou provar-lhe que a fé sem ações não vale nada.
21 Ŋgweéh Abrahâm, tele beèh dé koô, lé nùà gècên beè Càŋ ŋaà naâ mé seé wa? À lé naâ ŋuna seèn Isâk toò Càŋ *semé njií.
21 Como é que o nosso antepassado Abraão foi aceito por Deus? Foi pelo que fez quando ofereceu o seu filho Isaque sobre o altar.
22 Kènê wò ŋene kɔ baá kèn, ye temé seèn yoòr Càŋ kwaá njiî, bɔ̂ seé seèn lé naá giì bècénè fà dɔɔ́ŋ, te temé seèn yoòr Càŋ kwaá njiî mboón ye mé seé seèn.
22 Veja como a sua fé e as suas ações agiram juntas. Por meio das suas ações, a sua fé se tornou completa.
23 Te yuo faá bɔ́ nyagá kwaá né te mvù Càŋe nɔ, ye: Abrahâm lé naâ temé cén yoòr Càŋ kwaá njií; Càŋ lé bú nùà dilî yilá naâ mé njéh.» À lé bú mbeí seèn yilá naâ dé cî ndɔ.
23 Assim aconteceu o que as Escrituras Sagradas dizem: “Abraão creu em Deus, e por isso Deus o aceitou.” E Abraão foi chamado de “amigo de Deus”.
24 Sâ, bí ŋéné kɔ́ bá ŋenè, ye Càŋ nùàr nùà dilî beè seèn yilá né mé temé yoòr seèn kwaá njiî bɔ̂ seé fà dɔɔ́ŋ ma.
24 Assim, vocês veem que a pessoa é aceita por Deus por meio das suas ações e não somente pela fé.
25 Lé naá cuù mé Rahâb sɔrmbe ménâ ndɔ: Càŋ lé bú nùà dilî beè seèn yilá naâ mé seé gècên seèn: bɔ̀ tebé bɔ̀ déì lé yuoó naâ lètenè bɔ̀ *Jûf, bɔ́ waà, à sie nyegé bɔ́, à né bɔ́ gam. Bɔ́ yeé baá mé gò, à feh bɔ́ ceér dé hiîn, te bɔ́ beè yílá cú.
25 Foi o que aconteceu com a prostituta Raabe, quando hospedou os espiões israelitas e os ajudou a sair da cidade por outro caminho. Deus a aceitou pelo que ela fez.
26 Den né faá yo nùàr nɔ; mɔ cúcuí nùàr yuo aá, yo ŋa ká jomo komó. Né mé temé yoòr Càŋ kwaá njiî ménâ ndɔ, mɔ seé teèn yílá ŋgwéh, sâ né komó temê.
26 Portanto, assim como o corpo sem o espírito está morto, assim também a fé sem ações está morta.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.