Tiago 1
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NVI
1 Né mè Jâk nyagá né kɔɔ́. Mè né nùà seê Càŋ bɔ̂ Fehtoò beèh Yeésò *Kristò. Mè nyagá njií né mé bí bɔ̀ Càŋ bɔ̀ mé né wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ ŋellé ndeé, mè né bí bieé.
1 Tiago, servo de Deus e do Senhor Jesus Cristo, às doze tribos dispersas entre as nações: Saudações.
2 Bɔ̀ nùàr mò, mɔ bí baá mene bɔ̀ dàm gèr feh hihiné ŋené, bí sàmè sér mé njéh lòù;
2 Meus irmãos, considerem motivo de grande alegria o fato de passarem por diversas provações,
3 bí kɔ né ye, mɔ bí né temé yoòr Càŋ tég kwaá njií, gèr né mene bí jilí, sâ feh né bí njèh yolô.
3 pois vocês sabem que a prova da sua fé produz perseverança.
4 Mɔ bí baá yoló, bí yóló ŋágá lòm njèh dɔɔ́ŋ ndɔ, te gècên biì yieé lom mé gùm mene, veên déì yoòr biì ŋéné cú, bí den lom bɔ̀ jéjég bɔ̀ sâ.
4 E a perseverança deve ter ação completa, a fim de que vocês sejam maduros e íntegros, sem lhes faltar coisa alguma.
5 Mɔ lètenè biì lo né nuaré déì saám, bú a, yúé njí mé Càŋ, à nde né bú ceér feh; à né Càŋ kɔ́-jere felè nùàr dɔɔ̂ŋ, à haá yeé mé temé cén.
5 Se algum de vocês tem falta de sabedoria, peça-a a Deus, que a todos dá livremente, de boa vontade; e lhe será concedida.
6 Njèh cén, kɔ nùà bú sâ a, dùà lòm bú mé temé seèn mene ndɔ, à té lòù sàn sér. Mɔ sam, nùà saân den né faá mvùɔ̀b nòmò nɔ; fu sé yeé baá kobó, nde né mé bú dùà dɔɔ́ŋ ndɔré yɔŋ.
6 Peça-a, porém, com fé, sem duvidar, pois aquele que duvida é semelhante à onda do mar, levada e agitada pelo vento.
7 Mɔ à né gèh nùà dé sâ, bú a, té ndèm mbaá kwá kú, ye nyí nde né njeré déì beè Càŋ kwa ndɔ;
7 Não pense tal homem que receberá coisa alguma do Senhor;
8 bú a, kɔ́ sér lòù, ye nyí né nùà sòn fà, nyí né táfùr mbaá ma.
8 é alguém que tem mente dividida e é instável em tudo o que faz.
9 Nùà saâm mé né beè Yeésò *Kristò a, té njeré déì nyàmè; bú a, sàmè sér lòù, ye ŋgúlú dé nyî né beè Càŋ ma.
9 O irmão de condição humilde deve orgulhar-se quando estiver em elevada posição.
10 Mé nùà lieê mene, bú a, sàmè táré mé ŋgúlú dé beè Càŋ ménâ ndɔ. Bú a, kɔ́ɔ ye, dé kènê nyí nde né lòù jieé seér, nyí nde cu né faá mvue nyurè nɔ yuaá yuo.
10 E o rico deve orgulhar-se se passar a viver em condição humilde, porque passará como a flor do campo.
11 Mɔ lou komo yuoó aá gè bà, nde né baá taré, à bɔgɔ́ ŋema sɔm nyure dɔɔ́ŋ, bɔ̀ mvue yua yuo gi, nòmò yàgà bɔɔ̀n nyimé yuo gi ndɔ. Nùà lieê né ménâ, à nde né lètenè bɔ̀ njèh seèn môn nyimé yuo.
11 Pois o sol se levanta, traz o calor e seca a planta; cai então a sua flor, e é destruída a beleza da sua aparência. Da mesma forma o rico murchará em meio aos seus afazeres.
12 Nuaá mé gèr jilí mene bú naàn, mɔ à né yoló, à nde né samésé den. Lòù sam, à nde né yɔ̀ŋ ndeèr jomo sâ kwa. Né sàgà mé Càŋ lé naâ tueé kwaá, ye bɔ̀ɔ́ mé né nyí gwaán dɔɔ́ŋ, nyí nde né mé bɔ́ haá.
12 Feliz é o homem que persevera na provação, porque depois de aprovado receberá a coroa da vida que Deus prometeu aos que o amam.
13 Mɔ veên baá nuaré déì taáb, bú a, té Càŋ yoòr kú, à té túé ye, Càŋ tab né nyí kɔɔ́. Mè tueé bí, veên Càŋ sìè kòmò bèh, Càŋ nùàr mé veên táb bèh ndɔ.
13 Quando alguém for tentado, jamais deverá dizer: "Estou sendo tentado por Deus". Pois Deus não pode ser tentado pelo mal, e a ninguém tenta.
14 Tuaá mé né yoòr nùàr nderé né nùàr kɔɔ́, né bú soób, ye te à sela veên.
14 Cada um, porém, é tentado pela própria cobiça, sendo por esta arrastado e seduzido.
15 Tuaá hèllè sé yeé baá kurú, veên ŋar. Veên sé yeé baá yaám, cio ŋar ndɔ.
15 Então a cobiça, tendo engravidado, dá à luz o pecado; e o pecado, após ter-se consumado, gera a morte.
16 Bɔ̀ nùàr mò, temé mò né yoòr biì, bí té feh biì mbaá bèlè kú.
16 Meus amados irmãos, não se deixem enganar.
17 Bɔ̀ njèh dé bebagaà yuo gi né ké te vulúu beè Càŋ nùà njèh. Lou bɔ̂ weéh mé bɔ̀ mbentò ké te vulúu dɔɔ́ŋ lé si giì naâ bú. À dé seèn kwéh sér bèh, à faá lou nɔ yílá lèr bèh, à béh te cibi faá lou nɔ sì lɔ́ ŋgwéh.
17 Toda boa dádiva e todo dom perfeito vêm do alto, descendo do Pai das luzes, que não muda como sombras inconstantes.
18 À béh yɔ̀ŋ haá seér yeé kɔɔ́, à béh haá lom né mé kàgà-ndòn seèn ndɔ. À lé béh yɔ̀ŋ sâ haá keéh naâ te ŋgòr gècên-e, ye te béh yuo kela lɔgɔ̂ mé yɔ̀ŋ sâ kɔɔ́, béh den felè bɔ̀ njií mé nyí lé naá giì si dɔɔ́ŋ.
18 Por sua decisão ele nos gerou pela palavra da verdade, para que sejamos como que os primeiros frutos de tudo o que ele criou.
19 Bɔ̀ nùàr mò, temé mò né yoòr biì, bí mùnò dèn ŋgòr hên munò. Sâ tueé né ye: mɔ bɔ́ né tueé, nùà kàn a, félá kɔ́r gí dɔɔ́ŋ. Njèh cén, bú a, tée wúwágá túé ye; temé a, té bú wúwágá ŋá ndɔ.
19 Meus amados irmãos, tenham isto em mente: Sejam todos prontos para ouvir, tardios para falar e tardios para irar-se,
20 Mɔ sam, nùà fúrú-temê njèh didilî beè Càŋ bɔ́ húɔ́m ndé ŋgwéh.
20 pois a ira do homem não produz a justiça de Deus.
21 Bí gè mé ceér jéré-temé lè biì, bí nyénné sér veên lòù. Bí gwaán yebbé seér ŋgòr Càŋ mé Càŋ dobo kwaá né lè biì doô; dé sâ yili sɔm seér nde né bí kɔɔ́.
21 Portanto, livrem-se de toda impureza moral e da maldade que prevalece, e aceitem humildemente a palavra implantada em vocês, a qual é poderosa para salvá-los.
22 Bí té ŋgòr Càŋ mbaá ŋgwé fàŋ njí, kɔ bí bɔɔ́ seér faá ŋgòr Càŋ tueé nê nɔ, sâ ye. Mɔ sam, sâ bí né feh biì mé be biì bele.
22 Sejam praticantes da palavra, e não apenas ouvintes, enganando-se a si mesmos.
23 Mè tueé bí, nuaá mé né ŋgòr Càŋ ŋgweé, à faá ŋgòr Càŋ tueé nê nɔ bɔ́ ŋgwéh, felá né nuaá mé la naâ daregà ke.
23 Aquele que ouve a palavra, mas não a põe em prática, é semelhante a um homem que olha a sua face num espelho
24 À yeé ŋene nyegé gi aá njolo seèn teèn bagasé, à kwaá njií doó, à fɔɔ́n gò seèn; tètèì sam à nyen njií cu aá gèh dé mé njolo seèn hèllè la naâ.
24 e, depois de olhar para si mesmo, sai e logo esquece a sua aparência.
25 Dé nuaá mé né *sóú Càŋ ŋené kɔɔ́, môn sam, à dé seèn sóú mbaá ŋgwé njí ŋgwéh, à bú nyèn ŋgwéh. Lòù sam, sóú sâ né sóú jéjêg mé né nùàr te veên huaár sɔm. À né temé teèn kwaá njií, à né faá tueé nê nɔ bɔɔ́ ndɔ. Dé seèn Càŋ nde né bú mé seé seèn kulú.
25 Mas o homem que observa atentamente a lei perfeita que traz a liberdade, e persevera na prática dessa lei, não esquecendo o que ouviu mas praticando-o, será feliz naquilo que fizer.
26 Mɔ nuaré déì né munó ye nyí né nùà Càŋ, mé à leba sìè ŋgwéh, sâ à né feh seèn bele, à Càŋ dua kuú né dé lòù.
26 Se alguém se considera religioso, mas não refreia a sua língua, engana-se a si mesmo. Sua religião não tem valor algum!
27 Ceér Càŋ duaà mé né Càŋ yoòr huɔɔ́m tueé né dé seèn ye: kɔ nùàr né bɔ̀ huaán kû mé bɔ̀ ma kû te gèr-e sie nyegé, sâ ye; kɔ à né be te seé *wɔ́ŋe sɔm, te veên bú yoòr jèrè ndé cú, sâ ye ndɔ. Tele beèh Càŋ gwaán kela né cí.
27 A religião que Deus, o nosso Pai aceita como pura e imaculada é esta: cuidar dos órfãos e das viúvas em suas dificuldades e não se deixar corromper pelo mundo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.