Romanos 2

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Mɔ né mân, sâ wò nuaá mé né ju felè bɔ̀ mbeî tená gɔ doô, wò né mene neì, wò né beè ndɔ. Wò yeè ju felè bɔ̀ mbeî tena né kɔɔ́. Wò yeé tena gi aá, wò né cu ménâ bɔɔ́ taré, sâ ju wò sìè ndé ŋgwéh wa?
1 Por isso, você é indesculpável quando julga os outros, não importando quem você é. Pois, naquilo que julga o outro, você está condenando a si mesmo, porque pratica as mesmas coisas que condena.
2 Béh né kɔɔ́ ye, bɔ̀ɔ́ mé né veên faá bèh ménâ bɔɔ́, Càŋ ju felè bɔɔ̀n tena lom yeé jéjég.
2 Bem sabemos que o juízo de Deus é segundo a verdade contra os que praticam tais coisas.
3 Sâ, wò nuaá mé né ju felè bɔ̀ déì tená sâ, wò né munó ye nyí nde né ju beè Càŋ mvelé wa? Ŋgweéh seé yeè né taré cí mà.
3 E você, que condena os que praticam tais coisas, mas faz o mesmo que eles fazem, pensa que conseguirá se livrar do juízo de Deus?
4 Mè tueé wò, wò né sèŋ mé bɔ́-bagaà Càŋ seb, wò né húɔ́m-temé seèn seb ndɔ. Wò kɔ́ ŋgwéh ye Càŋ nyí bagaà ménâ bɔɔ́ den né, te cieé déì nyí kweéh seér dene nyî wa?
4 Ou será que você despreza a riqueza da bondade, da tolerância e da paciência de Deus, ignorando que a bondade de Deus é que leva você ao arrependimento?
5 Kɔ̀cɔ̀, taŋgwan temê mé kwéh sér bèh. Wò meì bɔ̀ gèr felè yeè mé be yeè nyegé kwaá baá kèn. Loù mé ŋá-temé Càŋ nde né bèsɔ́nè yuo kelá, à nde né ju jéjêg tená, ju nde né wò sie.
5 Mas, por ser teimoso e ter um coração impenitente, você acumula contra si mesmo ira para o dia da ira e da revelação do justo juízo de Deus,
6 À sàgà nùà kàn mé nùà kân loù sâ gwɔm nde né mé seé seèn.
6 que retribuirá a cada um segundo as suas obras:
7 Bɔ̀ɔ́ mé né be mé seé bagaà kwaá njií, ye bɔ́ né ŋgùlù Càŋ kela, wa bɔ́ gwaán né nùàr beè Càŋ ŋaâ, te bɔ́ kwa yɔ̀ŋ tètàgà doô, yɔ̀ŋ tètàgà loù sâ kwa nde né bɔ́.
7 a vida eterna aos que, perseverando em fazer o bem, procuram glória, honra e incorruptibilidade;
8 Dé bɔ̀ taáb bɔ̀ seèn, à yúlá-temé seèn tieé su njií nde né yoòr bɔɔ̀n. Né bɔ̀ dúágá-tie bɔ̀ mé né ceér gècên kwaá lɔɔ́, bɔ́ sabé bele seér bɔ̀ njèh vevenê doô.
8 mas ira e indignação para os egoístas, que desobedecem à verdade e obedecem à injustiça.
9 Mé bɔ̀ vevenê bɔ̀ dɔɔ́ŋ, bɔ́ meì bɔ̀ gèr loù sâ ŋene nde né fî. Duɔɔ́m nde né yoòr bɔ̀ *Jûf, jomo sâ yoòr bɔ̀ɔ́ mé Jûf sam.
9 Tribulação e angústia virão sobre todo aquele que faz o mal, ao judeu primeiro e também ao grego;
10 Dé bɔ̀ bebagaà bɔ̀, Càŋ nde né bɔ́ faá nùàr nɔ weh kwaá, à yií njií bɔ́ te ŋgùlù seène, à haá bɔ́ dɔlê. Duɔɔ́m nde né yoòr bɔ̀ Jûf, jomo sâ bɔ̀ɔ́ mé Jûf sam ndɔ.
10 mas haverá glória, honra e paz a todo aquele que pratica o bem, ao judeu primeiro e também ao grego.
11 Lòù sam, Càŋ dé seèn nùàr lòù gèì bèh.
11 Porque Deus não trata as pessoas com parcialidade.
12 Bɔ̀ɔ́ mé lé naá giì veên bɔɔ́, mé *sóú Músì kɔ́ ŋgwéh dɔɔ́ŋ, bɔ́ ju bɔɔ̀n mé sóú Músì téná ndé ŋgwéh; dé bɔɔ̀n veên bɔɔ̀n sie nde né bɔ́ kɔɔ́. Bɔ̀ɔ́ mé lé naâ veên mé sóú Músì lè bɔɔ́ dɔɔ́ŋ, bɔ́ ju bɔɔ̀n tena nde né mé sóú Músì ndɔ.
12 Assim, todos os que pecaram sem lei também sem lei perecerão; e todos os que pecaram sob a lei serão julgados pela lei.
13 Lòù sam, mɔ nùàr nde né nùà dilî beè Càŋ ŋaá, kɔ à sóú jolo komo mé gùm mene, dèn ŋgwéh mé sóú mbaá ŋgweé faáŋ njiî.
13 Porque justos diante de Deus não são aqueles que somente ouvem a lei, mas os que praticam a lei é que serão justificados.
14 Mɔ bɔ̀ɔ́ mé Jûf sam né sóú mbaá jolo weh, bɔ́ kɔ́ ŋgwéh ye né sóú Músì, sâ bɔ́ né gi feh keéh ye sóú sâ né bɔ́ lè húɔ́me.
14 Quando, pois, os gentios, que não têm a lei, fazem, por natureza, o que a lei ordena, eles se tornam lei para si mesmos, embora não tenham a lei.
15 Sâ bɔ́ teèn ménâ feh keéh né ye, njií mé sóú né taga doô né lè bɔɔ̀n nyagá den ndɔ ma. Ndòn bɔɔ̀n tueé den baá-re bɔ́ ménâ ndɔ; cu déì né bɔ́ lòù ki seér, cu déì à den seèn nɔɔ́ŋ.
15 Estes mostram a obra da lei gravada no seu coração, o que é confirmado pela consciência deles e pelos seus pensamentos conflitantes, que às vezes os acusam e às vezes os defendem,
16 Bí kɔ́ɔ ye, loù mé Càŋ kwaá lɔ nde né ju beè Yeésò *Kristò teèn, bɔ̀ njií hên dɔɔ́ŋ nde giì né cie ŋené yuo kelâ, ŋené yuo kela nde né faá Njàgà Bagaà sònò mò hên tueé den nê nɔ. Loù sâ Càŋ ju tena nde né mé felè bɔ̀ njií mé né lè nùàr leér den mene.
16 no dia em que Deus, por meio de Cristo Jesus, julgar os segredos das pessoas, de acordo com o meu evangelho.
17 Wò nùà Jûf dé yeè, yilí yeè né Jûf, wò né gi sóú kɔɔ́, wò yieé né mé njéh, wò ŋueé mé njéh, yo yeè né gi mé yilí Càŋ sagár.
17 Mas, se você diz que é judeu, confia na lei e se gloria em Deus;
18 Njií mé Càŋ gwaán nê dɔɔ́ŋ, wò né gi kɔɔ́, sóú né gi wò feh, te wò ŋene kɔ njèh bebagaà.
18 se você conhece a vontade de Deus e aprova as coisas excelentes, sendo instruído na lei;
19 Wò ye, wò né bɔ̀ tácugó ceér feh, wa wò né ŋagâ toò bɔ̀ cibi bɔ̀ ndɔ;
19 se você está convencido de que é guia dos cegos, luz dos que se encontram em trevas,
20 wò ye nyí bɔɔ́ dilí né bɔ̀ cùr ceér kɔɔ́, wa nyí né bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r njèh feh, te bɔ́ ŋene kɔ ceér Càŋ. Ŋgweéh wò ye mé sóú sâ nyí kɔgɔ́n gi aá, nyí baá gi mé gècên teèn wa?
20 instrutor de insensatos, mestre de crianças, tendo na lei a forma da sabedoria e da verdade —
21 Sâ kè cú-re! Wò nuaá mé né bɔ̀ déì feh hèllè, kei mé bɔɔ́ wò yeè gùm yeè nùà njèh teèn fèh kéh ŋgwéh wa? Wò ye bɔ̀ nùàr a: té yíb ŋúɔ́b; wò dé yeè ŋuɔb né dé keì wa?
21 você, pois, que ensina os outros, não ensina a si mesmo? Você, que prega que não se deve roubar, rouba?
22 Wò ye bɔ̀ nùàr a: té yàgà ndé; wò dé yeè yàgà nde né dé keì wa? Wò ye bɔ̀ nùàr a: cècàŋ duaà né lom ve. Bɔɔ́ né naàn mé wò né lè mɔ̀ bɔɔ̀n yilá ndeé, wò né njèh teèn kema wa?
22 Você, que diz que não se deve cometer adultério, adultera? Você, que detesta ídolos, rouba os templos?
23 Wò né sagár nyegé ye nyí né mé sóú Càŋ lè, wò kɔ́ ŋgwéh ye, nyí né bú lòù kwaá seér wa? Wò sé yeé baá méménâ bɔɔ́, ŋgweéh sâ wò bɔɔ́ gulí né Càŋ nùà njèh wa?
23 Você, que se gloria na lei, desonra a Deus pela transgressão da lei?
24 Né te mvù Càŋe môn nyagá den ndɔ, ye:
24 Pois, como está escrito: “O nome de Deus é blasfemado entre os gentios por causa de vocês.”
25 Bí ŋgwé mè tueé bí felè *ŋgór ŋɔɔ̂b. Mɔ bí né sóú jolo komo, sâ ŋgór ŋɔɔ̂b né njèh gàm. Mɔ bí né sóú kwaá, sâ mɔ bí ŋɔb mene ŋgór, bí née den ka faá kurú nɔ.
25 A circuncisão tem valor se você pratica a lei; mas, se você é transgressor da lei, a sua circuncisão já se tornou incircuncisão.
26 Cu sâ ndɔ, mɔ kurú déì né dé seèn sóú jolo kɔɔ́, sâ Càŋ bú faá nuaá mé ŋɔb aá ŋgór nɔ yílá ndé ŋgwéh wa?
26 Portanto, se a incircuncisão observa os preceitos da lei, não será essa incircuncisão considerada como circuncisão?
27 Mè tueé bí, nuaá mé né sóú jolo kɔɔ́, bɔ́ mene bú ŋgór ŋɔ́b ŋgwéh, nde né wò mé ju sie, wò nuaá mé sóú jòlò kòmò ŋgwéh hèllè. Wò né mene mé sóú yeè sâ beè, bɔ́ ŋɔb mene wò ŋgór, ju nde né wò sie den.
27 E, se aquele que é incircunciso por natureza cumpre a lei, certamente ele julgará você, que, embora tenha a letra da lei e a circuncisão, é transgressor da lei.
28 Mè tueé wò, nùà Jûf dé gècên, bɔ́ bú te léláŋ mvum njolò ŋéné lòm ŋgwéh. *Ŋgór ŋɔɔ̂b gí cégé ŋgwéh mé ŋgàŋ yoòr mbaá ŋɔɔ́b kuû ndɔ.
28 Porque não é judeu quem o é apenas exteriormente, nem é circuncisão a que é somente na carne.
29 Nùà Jûf dé gècên né seér nuaá mé né Jûf yí lè, à dé seèn ŋgór ŋɔb seér né temé seèn. Gèh ŋgór dé sâ Cúcuí Càŋ ŋɔb né bú kɔɔ́, dèn ŋgwéh sóú mé bɔ́ nyagá né lòù. Nùà Jûf dé gècên sâ, Càŋ seén nde né bú kɔɔ́ ndɔ, dèn ŋgwéh nùàr.
29 Porém judeu é aquele que o é interiormente, e circuncisão é a do coração, pelo Espírito, não segundo a letra, e cujo louvor não procede de seres humanos, mas de Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.