Mateus 7

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 «Bí té ju felè bɔ̀ mbaábiì mbaá téná gɔ̀, te Càŋ ju felè biì téná cú.
1 — Não julguem os outros para vocês não serem julgados por Deus.
2 Mɔ sam, Càŋ nde né ju felè biì faá bí né dé bɔ̀ mbaábi nɔ tená. Mòù mé bí né bɔ̀ nùàr njèh teèn me haá dɔɔ́ŋ, Càŋ bí me haá cu nde né teèn.
2 Porque Deus julgará vocês do mesmo modo que vocês julgarem os outros e usará com vocês a mesma medida que vocês usarem para medir os outros.
3 Mbeí mò, wò yeè tòmò nyurè dé njolò mbeí yeè ŋene keéh naâ he, mé gùm ndilí toû dɔɔ́ŋ né wò njolò ŋgelá den, wò cí ŋéné ŋgwéh wa?
3 Por que é que você vê o cisco que está no olho do seu irmão e não repara na trave de madeira que está no seu próprio olho?
4 Wò ye bú a: kwá nyí ge sɔm wò tòmò nyurè njolò! Ŋgweéh wò njolò né mé gùm ndilí toû wa? Wò bú tòmò nyurè hèllè njolò ge sɔm keéh nde né naàn wa?
4 Como é que você pode dizer ao seu irmão: “Me deixe tirar esse cisco do seu olho”, quando você está com uma trave no seu próprio olho?
5 Nùà lòbò-kàŋ, jɔ̀gɔ̀ mvúá sɔ̀m lɔ́gɔ ndilí toû dé njolò yeè; mɔ njolo ŋagá baá, wò ge sɔm ye nyure dé njolò mbeí yeè.
5 Hipócrita! Tire primeiro a trave que está no seu olho e então poderá ver bem para tirar o cisco que está no olho do seu irmão.
6 «Bí té bɔ̀ njèh jojoloò mé bɔ̀ boór há; mɔ sam, bɔ́ nde cuù né mé bí ŋaár cu cuû, bɔ́ nema ŋaré sɔm seér bí lòù. Bí té gɔ̀m matàn toò bɔ̀ ŋguiâŋ sì kwá; mɔ sam bɔ́ nde né gulè dobo calé keéh.»
6 — Não deem para os cachorros o que é sagrado, pois eles se virarão contra vocês e os atacarão; não joguem as suas pérolas para os porcos, pois eles as pisarão.
7 «Bí dùduaà, bɔ́ nde né bí haá; bí féfɔɔ̀n, bí nde né kwa; bí gɔ́ hin gɔɔ̀, bɔ́ nde né bí gulu keéh.
7 — Peçam e vocês receberão; procurem e vocês acharão; batam, e a porta será aberta para vocês.
8 Lòù sam, nuaá mé né dua dɔɔ́ŋ nde né kwa. Nuaá mé né fɔɔ́n dɔɔ́ŋ nde né ŋené. Bɔ́ nde né nuaá mé né gɔɔ́ dɔɔ́ŋ, gulu keéh ndɔ.
8 Porque todos aqueles que pedem recebem; aqueles que procuram acham; e a porta será aberta para quem bate.
9 «Hên, mɔ lètenè biì nuaré déì né mé huaán teèn, mɔ ŋuna dua bú sér, à bú dɔm haá seér nde né taá wa?
9 Por acaso algum de vocês, que é pai, será capaz de dar uma pedra ao seu filho, quando ele pede pão?
10 Mɔ sam, à sie haá seér bú sàb, sâ ŋuna dua né bú ŋgò wa?
10 Ou lhe dará uma cobra, quando ele pede um peixe?
11 Bí mé jéré-temé biì mene, bí né bɔ̀ ŋuna biì bɔ̀ njèh bebagaà haá komo; sé tagá Tele biì ké te vulúu wa? Bí kɔ́ɔ ye: bɔ̀ɔ́ mé né bú bɔ̀ njèh bebagaà dua dɔɔ́ŋ, à nde né bɔ́ haá.
11 Vocês, mesmo sendo maus, sabem dar coisas boas aos seus filhos. Quanto mais o Pai de vocês, que está no céu, dará coisas boas aos que lhe pedirem!
12 «Bí bɔ́ mé bɔ̀ nùàr faá bí ye bɔ̀ nùàr a, bɔ́ mé bí nɔ. *Sóú Músì mé bɔ̀ *sòn-Càŋ bɔ̀ tueé gi né ménâ.»
12 — Façam aos outros o que querem que eles façam a vocês; pois isso é o que querem dizer a
13 «Bí yílá kélá sér lè hin dé barê; hin dé tàŋɔ̀r, mé ceér tàkpèlàŋ dé bɔɔ̀n nde né ké tuar. Mé njéh mene, bɔ̀ nùàr due kela gi né teèn.
13 — Entrem pela porta estreita porque a porta larga e o caminho fácil levam para o inferno, e há muitas pessoas que andam por esse caminho.
14 Ceér mé nùàr nde né yɔ̀ŋ teèn kwa, né seér ceér dé ŋgoû mé hin dé barê. Nùàr ŋgɔ́b bú fɔɔ́n kwa né kɔɔ́.»
14 A porta estreita e o caminho difícil levam para a vida, e poucas pessoas encontram esse caminho.
15 «Bí bɔ̀ŋ feh biì toò bɔ̀ *sòn-Càŋ bɔ̀ dé kòkòb. Bɔ́ yila den né lètenè biì mé par yoòr faá sòrŋgaŋ nɔ, sâ yí lè né ŋgùì. Bí nde né bɔ́ mé seé bɔɔ̀n ŋené kɔɔ́.
15 — Cuidado com os falsos
16 Mè tueé bí, màkpelâŋ beéh te kaáŋkaŋ wá bèh; nyie ŋgòbò máŋgɔ̀rè wá bèh ndɔ.
16 Vocês os conhecerão pelo que eles fazem. Os espinheiros não dão uvas, e os pés de urtiga não dão figos.
17 Toú bagaà wa né dé seèn tàb dé bagaà; toú veên wa cu ka tàb dé veên.
17 Assim, toda árvore boa dá frutas boas, e a árvore que não presta dá frutas ruins.
18 Toú bagaà beéh tàb veên wá sér bèh; toú veên tàb dé bagaà wá ŋgwéh ndɔ.
18 A árvore boa não pode dar frutas ruins, e a árvore que não presta não pode dar frutas boas.
19 Mè tueé bí, toú mé tàb dé bagaà wá ŋgwéh dɔɔ́ŋ, bɔ́ nde né bú tuar komo fuú njií.
19 Toda árvore que não dá frutas boas é cortada e jogada no fogo.
20 Sâ te bí ŋene kɔ bɔ̀ sòn-Càŋ bɔ̀ dé nyenyenê teèn mé seé bɔɔ̀n.»
20 Portanto, vocês conhecerão os falsos profetas pelas coisas que eles fazem.
21 «Bí té mùnò ye, bɔ̀ɔ́ mé yilá né mè Nùà Dueè, Nùà Dueè doô nde gi né *Lò Càŋ dɔɔ́ŋ yilá. Mè tueé bí, bɔ̀ɔ́ mé bɔɔ́ né faá Tele mò ké te vulúu gwaán nê nɔ, Lò Càŋ yila cegé nde né kɔɔ́.
21 — Não é toda pessoa que me chama de “Senhor, Senhor” que entrará no
22 Kwá nɔɔ́ŋ, loù mé ndeè jueè né jueè, bɔ̀ nùàr ŋgún nde né tueé ye: Nùà Dueè, Nùà Dueè, béh lé naâ sòn-Càŋ mé yilí yeè tueé, béh lé naá giì bɔ̀ tándulu mé yilí yeè kwɔgɔ́, béh lé naâ bɔ̀ fém hihiné mé yilí yeè bɔɔ́ bele ndɔ.
22 Quando aquele dia chegar, muitas pessoas vão me dizer: “Senhor, Senhor, pelo poder do seu nome anunciamos a mensagem de Deus e pelo seu nome expulsamos demônios e fizemos muitos milagres!”
23 Mè tueé bí, loù sâ mè nde né tueé ye bɔ́ a: Mè bí kɔ́ ŋgwéh, bí né bɔ̀ dúágá-tie bɔ̀. Bí ndé sèr mé njéh toò.»
23 Então eu direi claramente a essas pessoas: “Eu nunca conheci vocês! Afastem-se de mim, vocês que só fazem o mal!”
24 «Nuaá mé né ŋgòr mò hên ŋgweé, né ménâ bɔɔ́ dɔɔ́ŋ den né faá nùà kɔ́gɔ̀n mé lé meè naâ gwà seèn felè kweêh nɔ.
24 — Quem ouve esses meus ensinamentos e vive de acordo com eles é como um homem sábio que construiu a sua casa na rocha.
25 À yeé me gi aá, nu die ndɔ. Nu yeé baá neé, nòmò yuo ber cie, né gwà doô luú; fu tarê né mene gwà doô kobó, njeré déì lé bú bɔ́ ná ŋgwêh, njua kweêh.
25 Caiu a chuva, vieram as enchentes, e o vento soprou com força contra aquela casa. Porém ela não caiu porque havia sido construída na rocha.
26 Nuaá mé né ŋgòr mò hên ŋgweé, à dé seèn ménâ bɔ́ ŋgwéh dɔɔ́ŋ, den nde né faá nùà yánè mé lé meè naâ gwà felè mbésebê nɔ.
26 — Quem ouve esses meus ensinamentos e não vive de acordo com eles é como um homem sem juízo que construiu a sua casa na areia.
27 Nu yeé baá neé, nòmò yeé baá cie yuo ber, fu yeé baá kobó taré, vela ŋem sɔm gwà sâ, gwà hèllè calé yuo.»
27 Caiu a chuva, vieram as enchentes, e o vento soprou com força contra aquela casa. Ela caiu e ficou totalmente destruída.
28 Yeésò yeé nde feh sɔm bɔ̀ nùàr mân, hiím laré bɔ́ doó dɔɔ́ŋ.
28 Quando Jesus acabou de falar, as multidões estavam admiradas com a sua maneira de ensinar.
29 Lòù sam, à lé bɔ́ njèh feh loóm naâ faá nùà njèh nɔ, à lé bɔ́ faá bɔ̀ *njí-sóù nɔ fèh ná ŋgwêh.
29 Ele não era como os mestres da Lei; pelo contrário, ensinava com a autoridade dele mesmo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.