Mateus 6

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 «Mɔ bí baá njèh mé yilí Càŋ bɔɔ́, bí té toò bɔ̀ nùàr lòù sàn gɔ̀, ye te bɔ́ keí bí. Mɔ sam, bí sàgà beè Tele biì ké te vulúu kwà ndé cú.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 Sâ mɔ wò nde aá nùà saâm njeré déì mé be yeè haá, té jùàgà lòbò. Dé sâ né seé bɔ̀ fù-ŋgàŋ bɔ̀. Né mene ké *gwà sóù, né mene ceér dueè, bɔ́ ménâ luerré gɔ né te bɔ̀ nùàr keí bɔ́ keì. Mè né tueé ye bí a, bɔ́ sàgà bɔɔ̀n kwa gi aá kèn, déì toò sam cuú.
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 Té dé yeè ménâ bɔ́. Mɔ wò baá nùà saâm njeré déì mé be gaâ haá, be ŋgoù a, té kɔ́.
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 Náb há bú lòù, te Tele yeè ŋene dé nâb ménâ, à wò sàgà haá seér kɔɔ́.»
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 «Mɔ bí baá Càŋ dua, bí té faá bɔ̀ lòbò-kàŋ bɔ̀ nɔ dèn. Mɔ bɔ́ nde aá Càŋ dua, kɔ bɔ́ njeba ter njolò bɔ̀ nùàr; né mene ké *gwà sóù, né mene te làrè ceér-e, kɔ né njolò bɔ̀ nùàr. Mè né tueé ye bí a, bɔ́ sàgà bɔɔ̀n kwa gi aá kèn, déì toò sam cuú.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Té dé yeè ménâ bɔ́. Mɔ wò nde aá Càŋ dua, yílá ndé ké mí yeè, wò colo njií hin, wò dua leér Tele yeè lòù, te Tele yeè mé né bèh lèrrèb ménâ ŋené, à wò sàgà haá seér kɔɔ́.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 «Mɔ bí baá Càŋ dua, bí té njèh sònò faá bɔ̀ Càŋ-kɔ́ nɔ mbèì gɔ̀. Bɔ́ munó né ye, kɔ bɔ́ kulá laré dàm njèh dɔɔ́ŋ te Càŋ ŋgweé ye.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Bí té dé biì ménâ bɔ́. Njií mé né bí saám dɔɔ́ŋ, Tele biì né gi ŋené, te bí nde ye bú dua.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 Sâ mɔ bí baá Càŋ dua, bí júée:
9 Portanto, orem assim:
10 Ndê kɔgɔ yeè ká lètenè beèh dilí kwaá.
10 Venha o teu
11 Há béh yáb mé nde né béh lan wulú.
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 Kúlú njí bɔ̀ veên beèh doó faá béh né veên bɔ̀ mbeí beèh lè beèh kulú sɔm nɔ.
12 Perdoa as nossas ofensas
13 Bèh mé veên né béh taáb dɔɔ́ŋ, té béh teèn njí, cí sér béh lòù. [Kɔgɔ mé terreb mé *sùsùm né gi dé yeè dé nyèmà mé nyèmà. È môn.]
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 Sâ tueé né ye: mɔ bí né veên bɔ̀ mbaábiì lè biì kulú sɔm, Càŋ nde né bí veên yoòr ménâ kulú sɔm ndɔ.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Á, mɔ bí veên bɔ̀ mbaábiì lè biì kúlú sɔ̀m ŋgwéh, sâ Tele biì ké te vulúu bí veên yoòr kúlú sɔ̀m ndé ŋgwéh ndɔ.»
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 «Mɔ bí baá yáb jolo, bí té kuún faá bɔ̀ lòbò-kàŋ bɔ̀ nɔ kàgà gɔ̀. Bɔ́ ménâ kaga gɔ né, te bɔ̀ nùàr ŋene kɔ teèn, ye bɔ́ né yáb jolo. Mè né tueé ye bí a, bɔ́ sàgà bɔɔ̀n kwa gi aá kèn, déì toò sam cuú.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Té dé yeè ménâ bɔ́. Mɔ wò baá yáb jolo, vúá ŋágá njolo yeè, wò sieé feh,
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 te wò mé nùàr fèh kéh cú ye nyí né yáb jolo; wò feh keéh cegé mé Tele yeè nuaá mé né bèh lèrrèb ŋené, à wò sàgà haá seér kɔɔ́.»
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 «Bí té mé ŋgúlú wɔ̂ŋ bílí lè. Sueé bɔ̂ jagàb nde né yieé sɔm; yíb nde né gwà komo, à ŋuɔɔ́b yuo mé njéh ndɔ.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Bí ŋgúlú bílí sér dé ké te vulúu; dé sâ sueé bɔ̂ jagàb bú yíé kòmò ndé ŋgwéh, yíb bú ŋúɔ́b kòmò ndé ŋgwéh ndɔ.
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Bí kɔ́ɔ ye, temé nùàr né gi bèh mé ŋgúlú seèn né teèn.»
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 «Njolo nùàr den né yoòr seèn faá lâm nɔ. Mɔ njolo yeè né ŋené, gùm yeè dɔɔ́ŋ nde né bèsɔ́nè ŋagá den.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Mɔ njolo yeè baá nyimé, sâ gùm yeè dɔɔ́ŋ den nde né bèh cibì. Mè tueé wò: mɔ ŋagâ mé né yoòr yeè doô ŋa seér cibí, gùm yeè dɔɔ́ŋ nde né toò yilí kelá ndeé.»
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 «Nuaré déì seé nùà fà kèì cén bɔ́ kòmò ndé ŋgwéh. À nde né cén bunó, à gwaán déì. À beè déì den nde né nùà gècên, à seb déì. Bí seé Càŋ bɔ̂ seé kàgàlɔ̀ŋ fà dɔɔ́ŋ kèì cén bɔ́ kòmò ndé ŋgwéh.»
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 «Mè tueé bí, mɔ né mân, bí té mé yáb bɔ̂ mbè nyàmè lè, ye te bí koó feh biì. Bí té mé cɔ̀gɔ̀ nyàmè lè, ye te bí su kwaá yoòr ndɔ. Ŋgweéh kela né yɔ̀ŋ nùàr mé yab mà. Gùm nùàr huɔm kela né kɔɔ́ mé cɔ̀gɔ̀ ndɔ.
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Bí jɔ̀gɔ̀ kè njí ke bɔ̀ non ye; bɔ́ yab dòbò bèh, bɔ́ kwá bèh, bɔ́ mé mbáŋ sam ndɔ; mé njéh mene, Tele biì ké te vulúu né gi bɔ́ koó laré; sé tagá bí wa? Ŋgweéh kela né bí mé bɔ̀ non mà.»
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 À den cuù ye bɔ́ a: «Bí né mene nyamé, lètenè biì dɔɔ́ŋ neì cieé déì felè bɔ̀ cieé seèn sagá komo nde né kɔɔ́ wa?
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 Mɔ sam, bí cɔ̀gɔ̀ nyamé den né dé keì? Bí kè wèh yoòr bɔ̀ mvue nyurè mé né ké ŋueh baá: bɔ́ seé témá bèh, bɔ́ cɔ̀gɔ̀ cóló kɔ́ bèh ndɔ.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Mé njéh mene, mè tueé bí, mgbè Salomɔ̂ŋ mé be ŋgùlù seèn mene dɔɔ́ŋ lé gèh nòmò cɔ̀gɔ̀ faá bɔ̀ mvue nɔ sù kwà ná ŋgwêh.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Mɔ Càŋ né nyure ké ya dueè mbaá yàgà ménâ nyegé huɔɔ́m, à cɔ̀gɔ̀ mé bí há kélá ndé ŋgwéh wa? Ŋgweéh bɔ̀ nyure ké ya den weh né dé laàn, kwéh bɔ́ nde né saá sɔm wa? Temé kuú né bí lòù, mè tueé bí!
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 «Sâ bí té mbaá nyàmè dèn ye: béh yieé nde né kei? Béh ŋueé nde né kei? Béh su nde né kei wa?
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 Dé sâ né seé bɔ̀ *wɔ́ŋ bɔ̀. Bɔ́ né gi ménâ nyamé fɔɔ́n. Bí né dé biì mé Tele ké te vulúu teèn; bɔ̀ njií mé saám né bí dɔɔ́ŋ, à né gi kɔɔ́.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Bí jɔ̀gɔ̀ yúé fɔ́n lɔ́gɔ *Lò Càŋ ye, bí dèn dilísé faá Càŋ gwaán nê nɔ; Càŋ nde né bí bɔ̀ njèh dé jomò teèn haá keéh gií.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Sâ mɔ né mân, bí té dé kwêh nyàmè; kɔ baá kwéh sâ, bí nyamé ye. Cieé dé kàn né mé seé seèn yoòr.»
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.