Mateus 24
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs ACF
1 Yeésò yuo kelà gwà Càŋ koô. À yeé nde aá ndeé, bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn ŋgoró nde kwarè seèn, te bɔ́ feh keéh bú bɔ̀ gwà hihiné mé bɔ́ me kwaá né te gwà Càŋ sâ.
1 E, quando Jesus ia saindo do templo, aproximaram-se dele os seus discípulos para lhe mostrarem a estrutura do templo.
2 Yeésò deên ndɔ, ye bɔ́ a: «Ŋgweéh bí né bɔ̀ gwà sâ dɔɔ́ŋ ŋené wa? Mè né tueé ye bí a: nde gi né dɔɔ́ŋ tɔbé yuo. Mè jue mene taá cén tà cén felè mbeî lè nyì ndé ŋgwéh.»
2 Jesus, porém, lhes disse: Não vedes tudo isto? Em verdade vos digo que não ficará aqui pedra sobre pedra que não seja derrubada.
3 Yeésò yeé baá ké te tòr Oliviê den den, bɔ̀ mbɔ̀ŋ léláŋ bɔɔ̀n ŋgoró ndeè kwarè seèn, bɔ́ ye bú a: «Bɔ̀ njií sâ bɔɔ́ nde né te cu dé heè wa? Túé yeè béh teèn. Béh ŋene kɔ nde né mé kei, ye wò baá ndeê, wɔ́ŋ nde aá ceré ndɔ wa?»
3 E, estando assentado no Monte das Oliveiras, chegaram-se a ele os seus discípulos em particular, dizendo: Dize-nos, quando serão essas coisas, e que sinal haverá da tua vinda e do fim do mundo?
4 Yeésò ye bɔ́ a: «Bí kɔ́gɔ́n ká lòù; nùàr a té bí bèlè.
4 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Acautelai-vos, que ninguém vos engane;
5 Mɔ sam, bɔ̀ nùàr kókoó mbaá nde né yilí mò ŋaá weh, te bɔ́ bele weh gi bɔ̀ nùàr mé njéh. Nùà kàn tueé nde né ye: nyí né *Nùà Cɔ̀ŋ kɔɔ́ ma.
5 Porque muitos virão em meu nome, dizendo: Eu sou o Cristo; e enganarão a muitos.
6 Bí nde né bèmè taâb kwarè biì ŋgweé, bí ŋgweé njií njàgà bɔ̀ taâb déì te lò hihiné ndɔ. Mɔ bí baá ménâ ŋgweé, bí té lòù ndèrrè. Kɔ seèn bɔɔ́ ménâ. Mé njéh mene, wɔ́ŋ mé njéh cèrè ndé ŋgwéh.
6 E ouvireis de guerras e de rumores de guerras; olhai, não vos assusteis, porque é mister que isso tudo aconteça, mas ainda não é o fim.
7 Taáb nde né lètenè lɔɔ́ déì bɔ̂ mbeí kɔɔ́ die, lò déì nde né mbeí mé taáb ŋaár kwa; cùè nde né die; tàbè nde né te bèh hihinê jilí.
7 Porquanto se levantará nação contra nação, e reino contra reino, e haverá fomes, e pestes, e terremotos, em vários lugares.
8 Sâ dɔɔ́ŋ née seèn jèrè ye, kar weh né faá nyer nɔ.
8 Mas todas estas coisas são o princípio de dores.
9 Te bɔ̀ nùàr ŋar yila ye bí yoòr: bɔ́ nde né bí lè gèr-e fulú, te bí kuú le teèn. Lò nùàr dɔɔ́ŋ nde né bí bunó, sâ dɔɔ́ŋ né gi felè mò.
9 Então vos hão de entregar para serdes atormentados, e matar-vosão; e sereis odiados de todas as nações por causa do meu nome.
10 «Sâ né cu mé bɔ̀ nùàr ŋgún sɔm gi nde né temé yoòr mò teèn ndɔ; bɔ́ nde né lètenè bɔɔ̀n suií kuú, bɔ́ né bunó kuú ndɔ.
10 Nesse tempo muitos serão escandalizados, e trair-se-ão uns aos outros, e uns aos outros se odiarào.
11 Bɔ̀ *sòn-Càŋ bɔ̀ dé nyenyenê nde né cie gɔlé ŋab yɔŋ bele, bɔ́ né bɔ̀ nùàr bele gɔ.
11 E surgirão muitos falsos profetas, e enganarão a muitos.
12 Dàm bɔ̀ veên nde né cie kulu su, temé nde né nùàr kókoó mbaá lè kuú gií, te bɔ́ bɔ̀ mbeí gwàn kòmò cú.
12 E, por se multiplicar a iniqüidade, o amor de muitos esfriará.
13 Mè tueé bí, nuaá mé nde né dɔɔ́ŋ yoló komo gií, nde né dé seèn yili yuo.
13 Mas aquele que perseverar até ao fim, esse será salvo.
14 Njàgà Bagaà felè *Lò Càŋ nde né wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ ŋgulí yɔŋ, te nùà kàn ŋgweé mé tie seèn. Jomo sâ wɔ́ŋ ceré ye ndɔ.»
14 E este evangelho do reino será pregado em todo o mundo, em testemunho a todas as nações, e então virá o fim.
15 «Bí nde né gègè veên ké te mɔ̀ Càŋe ŋené; njebá den nde né faá Daniel sòn-Càŋ lé naâ tueé nɔ. (Nuaá mé né ŋgòr hên jaŋé, bú a, ŋgwé nyégé bagasé).
15 Quando, pois, virdes que a abominação da desolação, de que falou o profeta Daniel, está no lugar santo; quem lê, entenda;
16 Mɔ baá môn, sâ bɔ̀ Judê bɔ̀ a, dùrà ŋá gí ké te tòre.
16 Então, os que estiverem na Judéia, fujam para os montes;
17 Nuaá mé né ké felè gwà, bú a, fɔ́n lòm doò, à té ké gwò seèn felè bɔ̀ njèh seèn mbaá yílá kú cú.
17 E quem estiver sobre o telhado não desça a tirar alguma coisa de sua casa;
18 Nuaá mé né ké ŋueh, bú a, té ká lɔ cû, ye te nyí weh sie cɔ̀gɔ̀ dùlù nyî beè.
18 E quem estiver no campo não volte atrás a buscar as suas vestes.
19 Loù sâ bɔ̀ véh mé lèì hueêh mé bɔ̀ ma vùlù nde né mé gèr ŋené kuú.
19 Mas ai das grávidas e das que amamentarem naqueles dias!
20 «Bí dùà lòm Càŋ, te cu sâ bí lè cu dùlù dùrà gɔ̀ cú; bú a, té mé *sóú yílá ndɔ;
20 E orai para que a vossa fuga não aconteça no inverno nem no sábado;
21 wanɔɔ́ŋ gèr né teèn! Gèr dé loù sâ dé tueê sam. Bèh lɔ mé wɔ́ŋ lɔ naâ duɔɔ́m dɔɔ́ŋ, gèr déì lɔ née teèn faá gèr bú hên nɔ sam ŋgwéeh ye; déì ndeè ménâ wá ŋgwé ndé cû ndɔ.
21 Porque haverá então grande aflição, como nunca houve desde o princípio do mundo até agora, nem tampouco há de haver.
22 Mɔ Càŋ jere kɔ́ ŋgwéh, à bɔ̀ cieé gèr sâ kèb déì sɔ̀m wàgà ŋgwéh, sâ nuaré déì seèn làŋ lè ndé ŋgwéh. Njua mé Càŋ lé naá giì ménâ taáŋ kwaá ndɔ, ye nyí nde né bɔ̀ cieé sâ kèb déì sɔm waga; nyí sɔm waga nde né felè bɔ̀ɔ́ mé nyí lé naâ balé weh doô.
22 E, se aqueles dias não fossem abreviados, nenhuma carne se salvaria; mas por causa dos escolhidos serão abreviados aqueles dias.
23 «Sâ bí dèn dèn làŋ, wanɔɔ́ŋ nuaré déì sé den né mbaá ye bí a: Kè *Nùà Cɔ̀ŋ hên! Kè à yíê! Mɔ à baá ménâ tueé, bí té temé teèn kwá njí.
23 Então, se alguém vos disser: Eis que o Cristo está aqui, ou ali, não lhe deis crédito;
24 Bɔ̀ *Kristò dé kòkòb mé bɔ̀ *sòn-Càŋ bɔ̀ dé nyenyenê nde né cie bomó sue, bɔ́ nde né bɔ̀ fém tetarê bɔɔ́ bele, ye mɔ yieé né yieè, te bɔ́ bele weh bilí mé bɔ̀ɔ́ mé Càŋ lé balé kwaá naâ mene.
24 Porque surgirão falsos cristos e falsos profetas, e farão tão grandes sinais e prodígios que, se possível fora, enganariam até os escolhidos.
25 Mè bí tueé kwaá gi aá kèn, bí ŋgwé nyégé bagasé!
25 Eis que eu vo-lo tenho predito.
26 «Sa kènê, mɔ bɔ́ ye bí a: Ké ya dueè kíê né bú! bí té ké teèn ndé. Mɔ nuaré déì ye bí a: Hên leér den né bú sâ! bí té gwàn.
26 Portanto, se vos disserem: Eis que ele está no deserto, não saiais. Eis que ele está no interior da casa; não acrediteis.
27 Gèh dé mé mbàn be njerré yeé ter, né gè Bà yuo, né nyiìb tehr ndeé doô, *Huaán Nùàr wa ndeè né ka môn nág.
27 Porque, assim como o relâmpago sai do oriente e se mostra até ao ocidente, assim será também a vinda do Filho do homem.
28 Komó né mene he, bɔ̀ jìè nde gi né teèn bilí ndeé.»
28 Pois onde estiver o cadáver, aí se ajuntarão as águias.
29 «Loù sâ, jomo gèr tètèì sam, lou nde né yilí, weéh nde né cib, bɔ̀ mbentò ndeè né ké te vulúu suelé suagâ, bɔ̀ njií mé né mé terreb ké te vulúu dɔɔ́ŋ nde gi né jilí.
29 E, logo depois da aflição daqueles dias, o sol escurecerá, e a lua não dará a sua luz, e as estrelas cairão do céu, e as potências dos céus serão abaladas.
30 Sâ baá cu mé njàgà Huaán Nùàr ŋagá yuo kela ndeè né ké te vulúu teèn ndɔ. Bɔ̀ nùàr mé gèh hihiné ká doó dɔɔ́ŋ nde gi né loù sâ yueé ŋgaré kuú, bɔ́ nde né Huaán Nùàr ŋené njií, à né te mvulu bège mé terreb mene *sum suagâ.
30 Então aparecerá no céu o sinal do Filho do homem; e todas as tribos da terra se lamentarão, e verão o Filho do homem, vindo sobre as nuvens do céu, com poder e grande glória.
31 Meì bɔ̀ tàŋ nde né tuagá, à nde né bɔ̀ cìlì seèn kàn mé kán wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ temá njií, te bɔ́ nde koró bilí bɔ̀ɔ́ mé à lé naá giì balé kwaá.»
31 E ele enviará os seus anjos com rijo clamor de trombeta, os quais ajuntarão os seus escolhidos desde os quatro ventos, de uma à outra extremidade dos céus.
32 «Bí kè wèh yoòr toú túé-kùr. Mɔ bí ŋene à baá tɔɔ́, ŋgweéh sâ bí kɔ gi aá, ye jà baá dìdì mà.
32 Aprendei, pois, esta parábola da figueira: Quando já os seus ramos se tornam tenros e brotam folhas, sabeis que está próximo o verão.
33 Loù mé Huaán Nùàr nde né teèn cuû né ménâ ndɔ. Mɔ bí ŋene bɔ̀ njèh kèkènè hèllè baá bɔɔ́ bele, sâ bí kɔ́ɔ ye: baá bú, à baá dìdì.
33 Igualmente, quando virdes todas estas coisas, sabei que ele está próximo, às portas.
34 Mè né tueé ye bí a, mé bɔ̀ cafanê bɔ̀ nde dɔɔ́ŋ kuú gií, sâ bɔ̀ njèh hèllè bɔɔ́ gi aá.
34 Em verdade vos digo que não passará esta geração sem que todas estas coisas aconteçam.
35 Vulú bɔ̂ tàbè nde né leér yuo; ndɔ́g bɔ̀ ŋgòr mò dé bɔɔ̀n nyímé ndé ŋgwéh.»
35 O céu e a terra passarão, mas as minhas palavras não hão de passar.
36 «Nuaá mé né cieé bú sâ kɔɔ́ teèn sam, nuaré déì cu sâ kɔ́ ŋgwéh ndɔ; bɔ̀ cìlì Càŋ cieé sâ kɔ́ ŋgwéh; né mene Huaán nùà njèh, à cieé bú sâ kɔ́ ŋgwéh ndɔ; gi cegé né Tele mé huún.
36 Mas daquele dia e hora ninguém sabe, nem os anjos do céu, mas unicamente meu Pai.
37 Loù mé Huaán Nùàr cuù nde né teèn, njií mé lé kelà naâ te nàm Noê, nde cu né ménâ bɔɔ́.
37 E, como foi nos dias de Noé, assim será também a vinda do Filho do homem.
38 Sâ te nàm Noê bɔ̀ nùàr lé kɔ loóm naâ yieê mé ŋueê, bɔ́ né véh suaá, bɔ́ né bèh siîb ndeé ndɔ. Bɔ́ né ka mé njéh méménâ bɔɔ́ ndeé den, tɔ́g nde wa loù mé Noê lé yilà naâ kɔm teèn.
38 Porquanto, assim como, nos dias anteriores ao dilúvio, comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até ao dia em que Noé entrou na arca,
39 Bɔ́ yeé táŋ cú, nu koô die, nòmò laga kum lɔ bɔ́ teèn ndɔ. Loù mé Huaán Nùàr cuù nde né teèn, nde cu né ka ménâ nág.
39 E não o perceberam, até que veio o dilúvio, e os levou a todos, assim será também a vinda do Filho do homem.
40 Nuaré déì bɔ̂ mbeí nde né ké ŋueh fà, bɔ́ nde né cén weh, cén le.
40 Então, estando dois no campo, será levado um, e deixado o outro;
41 Ma déì bɔ̂ mbeí nde né ké jomo nyèn, bɔ́ nde né cén weh, cén le.
41 Estando duas moendo no moinho, será levada uma, e deixada outra.
42 Bí dèn lòm làŋ, wanɔɔ́ŋ bí cieé mé Fehtoò biì cuù nde né teèn kɔ́ ndé ŋgwéh.
42 Vigiai, pois, porque não sabeis a que hora há de vir o vosso Senhor.
43 «Bí félá nyégé bagasé: mɔ nùà gwà sé né kɔɔ́ ye loù sâ cíbítenè yíb nde né nyí yilá, à sé naâ làŋ den, à mɔm ŋaga gwà seèn te yíb gwò yílá cú.
43 Mas considerai isto: se o pai de família soubesse a que vigília da noite havia de vir o ladrão, vigiaria e não deixaria minar a sua casa.
44 Sâ bí dèn dèn làŋ ménâ, wanɔɔ́ŋ Huaán Nùàr kar waà nde né, loù mé bí cí mùnò ŋgwéh.»
44 Por isso, estai vós apercebidos também; porque o Filho do homem há de vir à hora em que não penseis.
45 «Kwá mè tueé bí felè nùà kɔ́gɔ̀n mé né seé tele seê seèn mé temé cén bɔɔ́. Né nuaá mé tele lé bɔ̀ seé bɔ̀ dɔɔ́ŋ haá kwaá naâ beè seèn, te à geé haá bɔ́ yáb, à geé faá né tueé nɔ.
45 Quem é, pois, o servo fiel e prudente, que o seu senhor constituiu sobre a sua casa, para dar o sustento a seu tempo?
46 Mɔ tele seê seèn waà, à né seé seèn te ceér-e bɔɔ́ yií, à nde né beè teleè samé.
46 Bem-aventurado aquele servo que o seu senhor, quando vier, achar servindo assim.
47 Mè né tueé ye bí a, tele beè seèn haá lɔ bilí nde né mé bɔ̀ njèh seèn mene dɔɔ́ŋ.
47 Em verdade vos digo que o porá sobre todos os seus bens.
48 «Mɔ nùà seê cén sâ né seér nùà veên, à tueé seér nde né mé feh seèn ye: Tele seê nyî wágá cú ndé ŋgwêh;
48 Mas se aquele mau servo disser no seu coração: O meu senhor tarde virá;
49 à yila bɔ̀ mbaábɔn loboò, à né yáb yieé ndabé, bɔ́ bɔ̀ sèlà-mbè bɔ̀ né ŋueé ndabé gɔ ndɔ.
49 E começar a espancar os seus conservos, e a comer e a beber com os ébrios,
50 Mɔ à sé baá ménâ bɔɔ́, ŋgweéh tele seê seèn nde né lòù kaár waâ, à weh bú seé wa?
50 Virá o senhor daquele servo num dia em que o não espera, e à hora em que ele não sabe,
51 À nde né bú kwɔgɔ́ sɔm, te bɔ́ bɔ̀ leba bɔ̀ den mé gèh nûr cên bèh kéŋ silî mé nyie yieé kuû.»
51 E separá-lo-á, e destinará a sua parte com os hipócritas; ali haverá pranto e ranger de dentes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.