Mateus 18

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Cu sâ bɔ̀ mbɔ̀ŋ bilí nde ké kwarè Yeésò ndɔ, ye bú a: «Te *Lò Càŋe neì kela né kɔɔ́ mé bɔ̀ mbeí wa?»
1 Neste momento os discípulos aproximaram-se de Jesus e perguntaram-lhe: Quem é o maior no Reino dos céus?
2 Yeésò yilá njiî huaán déì, à njebá kwaá bú ká toò bɔɔ̀n,
2 Jesus chamou uma criancinha, colocou-a no meio deles e disse:
3 ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, mɔ bí kwéh sér ŋgwéh, bí faá bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r nɔ dèn ŋgwéh, ndɔ́g bí Lò Càŋ yílá ndé ŋgwéh.
3 Em verdade vos declaro: se não vos transformardes e vos tornardes como criancinhas, não entrareis no Reino dos céus.
4 Nùà koô ké te Lò Càŋe né nuaá mé né lom cie mbaá faá huaán hên nɔ.
4 Aquele que se fizer humilde como esta criança será maior no Reino dos céus.
5 Nuaá mé né huaán déì faá huaán hên nɔ sie nyegé, mɔ à bú sie nyegé né felè mò, sâ à sie nyegé né mè nùà njèh.»
5 E o que recebe em meu nome a um menino como este, é a mim que recebe.
6 «Bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r mé né temé yoòr mò kwaá njií hên, nuaá mé dɔr njií cén déì lè veéne nde né mé gèr kwaré. Sâ nùà hèllè ye, mé sòn gèr hèllè bɔ́ wèh ndé kɔ́ mé nyí ké sòn nòmò koô, bɔ́ jɔ́gɔ́ kàgà kwá nyí nyèn tuagaà, bɔ́ vela si njií kɔ nyí dùà.
6 Mas, se alguém fizer cair em pecado um destes pequenos que crêem em mim, melhor fora que lhe atassem ao pescoço a mó de um moinho e o lançassem no fundo do mar.
7 Kwá nɔɔ́ŋ, *wɔ́ŋ nde né meì bɔ̀ gèr ŋené, à nùàr te veên bele su njií né kɔɔ́. Dé bɔ̀ njií mé nde né nùàr mé veên taáb, bɔ́ ká lè wɔ́ŋe lím ndé ŋgwéh. Njèh cén, nuaá mé né yìè déì teèn kɔɔ́, nde né meì bɔ̀ gèr ŋené.
7 Ai do mundo por causa dos escândalos! Eles são inevitáveis, mas ai do homem que os causa!
8 «Né mene be yeè, né mene gule yeè, mɔ à wò te veên dɔr yií né kɔɔ́, cɔ̀ sɔ̀m bú, wò si njií bú ké dàb. Huɔm kela né yɔ̀ŋ mé be cén, gule cén kwaà; wanɔɔ́ŋ mɔ wò né mé be fà, gule fà, seŋ den, bɔ́ nde né gùm yeè dɔɔ́ŋ te we dé ndeèr si njií.
8 Por isso, se tua mão ou teu pé te fazem cair em pecado, corta-os e lança-os longe de ti: é melhor para ti entrares na vida coxo ou manco que, tendo dois pés e duas mãos, seres lançado no fogo eterno.
9 Mɔ njolo yeè wò te veên dɔr yií né kɔɔ́, lùàgà sɔ̀m bú, wò si njií bú ké dàb. Huɔm kela né yɔ̀ŋ mé njolo cén kwaà; wanɔɔ́ŋ mɔ wò né mé njolo fà seŋ den, bɔ́ nde né gùm yeè dɔɔ́ŋ tuar te we tarê si njií.»
9 Se teu olho te leva ao pecado, arranca-o e lança-o longe de ti: é melhor para ti entrares na vida cego de um olho que seres jogado com teus dois olhos no fogo da geena.
10 «Bí bɔ̀ŋ feh biì, bí té bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r sèb. Mè tueé bí, jomo bɔɔ̀n né bɔ̀ cìlì Càŋ mé den yeé ké te vulúu toò Tele mò.
10 Guardai-vos de menosprezar um só destes pequenos, porque eu vos digo que seus anjos no céu contemplam sem cessar a face de meu Pai que está nos céus.
11 Bí kɔ́ɔ ye, *Huaán Nùàr tétég hên nde kuú naâ ye te nyí yili sɔm bɔ̀ɔ́ mé né lòù leér le.
11 {Porque o Filho do Homem veio salvar o que estava perdido.}
12 Bí jɔ̀gɔ̀ mùnò ke ye: hên mɔ nuaré déì né mé mbieè yuií, cén déì nde leér le, à bɔɔ́ nde né naàn? À bɔ̀ dé yulà tárènèà cùɔ̀b tárènèà doô ké te tòre kwá lɔ́ ndé ŋgwéh, à nde dé cên doô fɔɔ́n wellê wa?
12 Que vos parece? Um homem possui cem ovelhas: uma delas se desgarra. Não deixa ele as noventa e nove na montanha, para ir buscar aquela que se desgarrou?
13 Mè né tueé ye bí a, mɔ à fɔɔ́n kwaá baá bú, à vra kela nde né dé sâ, mé bɔ̀ yulà tárènèà cùɔ̀b tárènèà bɔ̀ mé lèr ná ŋgwêh doô.
13 E se a encontra, sente mais júbilo do que pelas noventa e nove que não se desgarraram.
14 Né ka beè Tele biì ké te vulúu nág ménâ ndɔ: à gwàn ŋgwéh mé lètenè bɔ̀ huaán hên cén déì leér le teèn.»
14 Assim é a vontade de vosso Pai celeste, que não se perca um só destes pequeninos.
15 «Mɔ mbeí yeè baá veên bɔɔ́, ndé yoòr seèn, bí bú fà, wò salé njií gi bú njonjolò. Mɔ à ŋgweé né sòn yeè ŋgweè, sâ wò ŋgaá kwa cu aá nùàr yeè kèn.
15 Se teu irmão tiver pecado contra ti, vai e repreende-o entre ti e ele somente; se te ouvir, terás ganho teu irmão.
16 Á, mɔ à sòn yeè ŋgúŋgwéh, yílá wèh cú nùà cén, wa né fà wa, te njèh dɔɔ́ŋ nyegé den njolò bɔɔ̀n.
16 Se não te escutar, toma contigo uma ou duas pessoas, a fim de que toda a questão se resolva pela decisão de duas ou três testemunhas.
17 Mɔ à cu ka sòn bɔɔ̀n ŋgúŋgwéh, sâ jɔ́gɔ́ njí bá bú te mɔ̀gɔ̀ bɔ̀ Càŋ bɔ̀. Mɔ à ŋgeén cu aá sòn bɔɔ̀n, sâ kè njí á bú faá cɔɔ́ŋ nɔ; mɔ sam, nùà wèh-kàgàlɔ̀ŋ làmpɔ̂ŋ.»
17 Se recusa ouvi-los, dize-o à Igreja. E se recusar ouvir também a Igreja, seja ele para ti como um pagão e um publicano.
18 Yeésò den cuù ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a: mɔ bí yiín njeré déì ká doó, bɔ́ yiín bú ké te vulúu ménâ; mɔ bí yi ká doó, bɔ́ yi cu ké te vulúu ménâ ndɔ.
18 Em verdade vos digo: tudo o que ligardes sobre a terra será ligado no céu, e tudo o que desligardes sobre a terra será também desligado no céu.
19 Mè né ka bí tueé ye bí a: Mɔ lètenè biì nuaré déì bɔ̂ mbeí den bilí ká doó fà, bɔ́ colo sòn felè njeré déì, né mene kei, mɔ bɔ́ né Càŋ teèn dua, Tele mò ké te vulúu nde né bɔ́ haá.
19 Digo-vos ainda isto: se dois de vós se unirem sobre a terra para pedir, seja o que for, consegui-lo-ão de meu Pai que está nos céus.
20 Bí kɔ́ɔ ye, bèh mé nùà fà mé tagár né teèn mé yilí mò bilí den dɔɔ́ŋ, mè né lètenè bɔɔ̀n.»
20 Porque onde dois ou três estão reunidos em meu nome, aí estou eu no meio deles.
21 Yeé baá ménâ, Piêr ŋgoró nde kwarè Yeésò, ye bú a: «Fehtoò mò, hên mɔ mbeí mò né ka mè veên bɔɔ́ den nɔ, mè doó kulu njií nde né mbei meèn wa? Nde né mbei téhbeh wa?»
21 Então Pedro se aproximou dele e disse: Senhor, quantas vezes devo perdoar a meu irmão, quando ele pecar contra mim? Até sete vezes?
22 Yeésò ye bú a: «Mbei téhbeh gí cégé ndé ŋgwéh, mè tueé wò, nde né yulà téhbeh mbei téhbeh.
22 Respondeu Jesus: Não te digo até sete vezes, mas até setenta vezes sete.
23 Sâ *Lò Càŋ né faá mgbè déì lé naâ kàgà-ndòn kaga, ye nyí nde né bɔ̀ hùà nyî beè bɔ̀ seê bɔ̀ nyî kaá weh.
23 Por isso, o Reino dos céus é comparado a um rei que quis ajustar contas com seus servos.
24 À yeé baá mé njéh taáŋ ndeé, bɔ́ weh waà bú mé mambin déì teèn; hùà hèllè né lom málaré mé málaré te mbeî.
24 Quando começou a ajustá-las, trouxeram-lhe um que lhe devia dez mil talentos.
25 Nùàrè bɔɔ́ mene naàn, à hùà doô gwɔ̀m kòmò ndé ŋgwéh. Yeé baá mân, mgbè doô ye bɔ́ gò sɔ̀m bú lòù, bɔ́ gò sɔ̀m veèh seèn, bɔ́ gò gí bɔ̀ ŋuna mé bɔ̀ njèh seèn mene dɔɔ́ŋ, te gwɔm hùà nyî kèb déì.
25 Como ele não tinha com que pagar, seu senhor ordenou que fosse vendido, ele, sua mulher, seus filhos e todos os seus bens para pagar a dívida.
26 Nùà hùà doô yeé nde ŋgweé njií mân, à die tere nde doó toò tele seê seèn hèllè, à né bú be kobó, ye bú a: Kúkùr yeè, tele mò, sìè temé felè mò, mè nde né wò gwɔm gií.
26 Este servo, então, prostrou-se por terra diante dele e suplicava-lhe: Dá-me um prazo, e eu te pagarei tudo!
27 Tele seê seèn yeé ŋene aá ménâ, jere sie yɔgɔ́ bú, à kwaá lɔ bú hùà doô dɔɔ́ŋ, à yi njií bú ndɔ.
27 Cheio de compaixão, o senhor o deixou ir embora e perdoou-lhe a dívida.
28 «Nùà hùà doô yeé baá doó sâ yuo, bɔ̂ nuaré déì kwaré, à né nùà sâ kám yuií bele; né mbeí seê seèn ndɔ. À yeé nde ŋene keéh bú mân, à ŋar sie bú tuagaà tég, ye bú a: Gwɔ̀m nyí hùà nyî.
28 Apenas saiu dali, encontrou um de seus companheiros de serviço que lhe devia cem denários. Agarrou-o na garganta e quase o estrangulou, dizendo: Paga o que me deves!
29 Mbeí die tere nde doó gule seèn, né bú be kobó, ye bú a: Kúkùr yeè, sìè temé felè mò, mè nde né wò gwɔm gií.
29 O outro caiu-lhe aos pés e pediu-lhe: Dá-me um prazo e eu te pagarei!
30 Mbeí né mene môn tueé dɔɔ́ŋ, à dé sâ táŋ ŋgwéh, à nde mgbeé yií njií bú gwà cibì, ye bú a: Kɔ wò gwɔm gi aá hùà nyî, sâ ye.
30 Mas, sem nada querer ouvir, este homem o fez lançar na prisão, até que tivesse pago sua dívida.
31 «Bɔ̀ mbeí seê déì yeé ŋene aá ménâ, temé yulá bɔ́ lè, bɔ́ nde cu ké yoòr tele seê bɔɔ̀n, bɔ́ tueé gi bú bɔ̀ njií mé la kela giì naâ dɔɔ́ŋ.
31 Vendo isto, os outros servos, profundamente tristes, vieram contar a seu senhor o que se tinha passado.
32 Tele seê bɔɔ̀n yeé nde ŋgweé njií ménâ, ye bɔ́ ndé sìè cú cû mé nùà hùà nyî hèllè. À yeé waà baá, tele seê seèn ye bú a: Nùàr seê jéré-temê faá wò nɔ sam, mè tueé wò. Jɔ̀gɔ̀ wò yeé baá mè be kobó, jere sie yɔgɔ́ mè, mè yi lɔ wò dàm bɔ̀ hùà mò dɔɔ́ŋ.
32 Então o senhor o chamou e lhe disse: Servo mau, eu te perdoei toda a dívida porque me suplicaste.
33 Ŋgweéh wò sé la naâ mbeí yeè jere faá bèh sâ kɔɔ́ wa?
33 Não devias também tu compadecer-te de teu companheiro de serviço, como eu tive piedade de ti?
34 Temé ŋaâ tele seê doô ndɔ, ye bɔ́ ndé sì njí bú ké gwà cibì, kɔ à gwɔm gi aá hùà nyî ndɔ, sâ ye.»
34 E o senhor, encolerizado, entregou-o aos algozes, até que pagasse toda a sua dívida.
35 Yeésò den cuù, ye bɔ́ a: «Mè tueé bí, mɔ bí né veên bɔ̀ mbeí biì lè kurú kwaá den, bí doó kúlú njí ŋgwéh, Tele mò ké te vulúu bɔɔ́ nde né mé bí faá bèh ménâ ndɔ.»
35 Assim vos tratará meu Pai celeste, se cada um de vós não perdoar a seu irmão, de todo seu coração.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.