Mateus 18

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 Cu sâ bɔ̀ mbɔ̀ŋ bilí nde ké kwarè Yeésò ndɔ, ye bú a: «Te *Lò Càŋe neì kela né kɔɔ́ mé bɔ̀ mbeí wa?»
1 Naquela mesma hora chegaram os discípulos ao pé de Jesus, dizendo: Quem é o maior no reino dos céus?
2 Yeésò yilá njiî huaán déì, à njebá kwaá bú ká toò bɔɔ̀n,
2 E Jesus, chamando um menino, o pôs no meio deles,
3 ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, mɔ bí kwéh sér ŋgwéh, bí faá bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r nɔ dèn ŋgwéh, ndɔ́g bí Lò Càŋ yílá ndé ŋgwéh.
3 E disse: Em verdade vos digo que, se não vos converterdes e não vos fizerdes como meninos, de modo algum entrareis no reino dos céus.
4 Nùà koô ké te Lò Càŋe né nuaá mé né lom cie mbaá faá huaán hên nɔ.
4 Portanto, aquele que se tornar humilde como este menino, esse é o maior no reino dos céus.
5 Nuaá mé né huaán déì faá huaán hên nɔ sie nyegé, mɔ à bú sie nyegé né felè mò, sâ à sie nyegé né mè nùà njèh.»
5 E qualquer que receber em meu nome um menino, tal como este, a mim me recebe.
6 «Bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r mé né temé yoòr mò kwaá njií hên, nuaá mé dɔr njií cén déì lè veéne nde né mé gèr kwaré. Sâ nùà hèllè ye, mé sòn gèr hèllè bɔ́ wèh ndé kɔ́ mé nyí ké sòn nòmò koô, bɔ́ jɔ́gɔ́ kàgà kwá nyí nyèn tuagaà, bɔ́ vela si njií kɔ nyí dùà.
6 Mas, qualquer que escandalizar um destes pequeninos, que crêem em mim, melhor lhe fora que se lhe pendurasse ao pescoço uma mó de azenha, e se submergisse na profundeza do mar.
7 Kwá nɔɔ́ŋ, *wɔ́ŋ nde né meì bɔ̀ gèr ŋené, à nùàr te veên bele su njií né kɔɔ́. Dé bɔ̀ njií mé nde né nùàr mé veên taáb, bɔ́ ká lè wɔ́ŋe lím ndé ŋgwéh. Njèh cén, nuaá mé né yìè déì teèn kɔɔ́, nde né meì bɔ̀ gèr ŋené.
7 Ai do mundo, por causa dos escândalos; porque é mister que venham escândalos, mas ai daquele homem por quem o escândalo vem!
8 «Né mene be yeè, né mene gule yeè, mɔ à wò te veên dɔr yií né kɔɔ́, cɔ̀ sɔ̀m bú, wò si njií bú ké dàb. Huɔm kela né yɔ̀ŋ mé be cén, gule cén kwaà; wanɔɔ́ŋ mɔ wò né mé be fà, gule fà, seŋ den, bɔ́ nde né gùm yeè dɔɔ́ŋ te we dé ndeèr si njií.
8 Portanto, se a tua mão ou o teu pé te escandalizar, corta-o, e atira-o para longe de ti; melhor te é entrar na vida coxo, ou aleijado, do que, tendo duas mãos ou dois pés, seres lançado no fogo eterno.
9 Mɔ njolo yeè wò te veên dɔr yií né kɔɔ́, lùàgà sɔ̀m bú, wò si njií bú ké dàb. Huɔm kela né yɔ̀ŋ mé njolo cén kwaà; wanɔɔ́ŋ mɔ wò né mé njolo fà seŋ den, bɔ́ nde né gùm yeè dɔɔ́ŋ tuar te we tarê si njií.»
9 E, se o teu olho te escandalizar, arranca-o, e atira-o para longe de ti; melhor te é entrar na vida com um só olho, do que, tendo dois olhos, seres lançado no fogo do inferno.
10 «Bí bɔ̀ŋ feh biì, bí té bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r sèb. Mè tueé bí, jomo bɔɔ̀n né bɔ̀ cìlì Càŋ mé den yeé ké te vulúu toò Tele mò.
10 Vede, não desprezeis algum destes pequeninos, porque eu vos digo que os seus anjos nos céus sempre vêem a face de meu Pai que está nos céus.
11 Bí kɔ́ɔ ye, *Huaán Nùàr tétég hên nde kuú naâ ye te nyí yili sɔm bɔ̀ɔ́ mé né lòù leér le.
11 Porque o Filho do homem veio salvar o que se tinha perdido.
12 Bí jɔ̀gɔ̀ mùnò ke ye: hên mɔ nuaré déì né mé mbieè yuií, cén déì nde leér le, à bɔɔ́ nde né naàn? À bɔ̀ dé yulà tárènèà cùɔ̀b tárènèà doô ké te tòre kwá lɔ́ ndé ŋgwéh, à nde dé cên doô fɔɔ́n wellê wa?
12 Que vos parece? Se algum homem tiver cem ovelhas, e uma delas se desgarrar, não irá pelos montes, deixando as noventa e nove, em busca da que se desgarrou?
13 Mè né tueé ye bí a, mɔ à fɔɔ́n kwaá baá bú, à vra kela nde né dé sâ, mé bɔ̀ yulà tárènèà cùɔ̀b tárènèà bɔ̀ mé lèr ná ŋgwêh doô.
13 E, se porventura achá-la, em verdade vos digo que maior prazer tem por aquela do que pelas noventa e nove que se não desgarraram.
14 Né ka beè Tele biì ké te vulúu nág ménâ ndɔ: à gwàn ŋgwéh mé lètenè bɔ̀ huaán hên cén déì leér le teèn.»
14 Assim, também, não é vontade de vosso Pai, que está nos céus, que um destes pequeninos se perca.
15 «Mɔ mbeí yeè baá veên bɔɔ́, ndé yoòr seèn, bí bú fà, wò salé njií gi bú njonjolò. Mɔ à ŋgweé né sòn yeè ŋgweè, sâ wò ŋgaá kwa cu aá nùàr yeè kèn.
15 Ora, se teu irmão pecar contra ti, vai, e repreende-o entre ti e ele só; se te ouvir, ganhaste a teu irmão;
16 Á, mɔ à sòn yeè ŋgúŋgwéh, yílá wèh cú nùà cén, wa né fà wa, te njèh dɔɔ́ŋ nyegé den njolò bɔɔ̀n.
16 Mas, se não te ouvir, leva ainda contigo um ou dois, para que pela boca de duas ou três testemunhas toda a palavra seja confirmada.
17 Mɔ à cu ka sòn bɔɔ̀n ŋgúŋgwéh, sâ jɔ́gɔ́ njí bá bú te mɔ̀gɔ̀ bɔ̀ Càŋ bɔ̀. Mɔ à ŋgeén cu aá sòn bɔɔ̀n, sâ kè njí á bú faá cɔɔ́ŋ nɔ; mɔ sam, nùà wèh-kàgàlɔ̀ŋ làmpɔ̂ŋ.»
17 E, se não as escutar, dize-o à igreja; e, se também não escutar a igreja, considera-o como um gentio e publicano.
18 Yeésò den cuù ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a: mɔ bí yiín njeré déì ká doó, bɔ́ yiín bú ké te vulúu ménâ; mɔ bí yi ká doó, bɔ́ yi cu ké te vulúu ménâ ndɔ.
18 Em verdade vos digo que tudo o que ligardes na terra será ligado no céu, e tudo o que desligardes na terra será desligado no céu.
19 Mè né ka bí tueé ye bí a: Mɔ lètenè biì nuaré déì bɔ̂ mbeí den bilí ká doó fà, bɔ́ colo sòn felè njeré déì, né mene kei, mɔ bɔ́ né Càŋ teèn dua, Tele mò ké te vulúu nde né bɔ́ haá.
19 Também vos digo que, se dois de vós concordarem na terra acerca de qualquer coisa que pedirem, isso lhes será feito por meu Pai, que está nos céus.
20 Bí kɔ́ɔ ye, bèh mé nùà fà mé tagár né teèn mé yilí mò bilí den dɔɔ́ŋ, mè né lètenè bɔɔ̀n.»
20 Porque, onde estiverem dois ou três reunidos em meu nome, aí estou eu no meio deles.
21 Yeé baá ménâ, Piêr ŋgoró nde kwarè Yeésò, ye bú a: «Fehtoò mò, hên mɔ mbeí mò né ka mè veên bɔɔ́ den nɔ, mè doó kulu njií nde né mbei meèn wa? Nde né mbei téhbeh wa?»
21 Então Pedro, aproximando-se dele, disse: Senhor, até quantas vezes pecará meu irmão contra mim, e eu lhe perdoarei? Até sete?
22 Yeésò ye bú a: «Mbei téhbeh gí cégé ndé ŋgwéh, mè tueé wò, nde né yulà téhbeh mbei téhbeh.
22 Jesus lhe disse: Não te digo que até sete; mas, até setenta vezes sete.
23 Sâ *Lò Càŋ né faá mgbè déì lé naâ kàgà-ndòn kaga, ye nyí nde né bɔ̀ hùà nyî beè bɔ̀ seê bɔ̀ nyî kaá weh.
23 Por isso o reino dos céus pode comparar-se a um certo rei que quis fazer contas com os seus servos;
24 À yeé baá mé njéh taáŋ ndeé, bɔ́ weh waà bú mé mambin déì teèn; hùà hèllè né lom málaré mé málaré te mbeî.
24 E, começando a fazer contas, foi-lhe apresentado um que lhe devia dez mil talentos;
25 Nùàrè bɔɔ́ mene naàn, à hùà doô gwɔ̀m kòmò ndé ŋgwéh. Yeé baá mân, mgbè doô ye bɔ́ gò sɔ̀m bú lòù, bɔ́ gò sɔ̀m veèh seèn, bɔ́ gò gí bɔ̀ ŋuna mé bɔ̀ njèh seèn mene dɔɔ́ŋ, te gwɔm hùà nyî kèb déì.
25 E, não tendo ele com que pagar, o seu senhor mandou que ele, e sua mulher e seus filhos fossem vendidos, com tudo quanto tinha, para que a dívida se lhe pagasse.
26 Nùà hùà doô yeé nde ŋgweé njií mân, à die tere nde doó toò tele seê seèn hèllè, à né bú be kobó, ye bú a: Kúkùr yeè, tele mò, sìè temé felè mò, mè nde né wò gwɔm gií.
26 Então aquele servo, prostrando-se, o reverenciava, dizendo: Senhor, sê generoso para comigo, e tudo te pagarei.
27 Tele seê seèn yeé ŋene aá ménâ, jere sie yɔgɔ́ bú, à kwaá lɔ bú hùà doô dɔɔ́ŋ, à yi njií bú ndɔ.
27 Então o Senhor daquele servo, movido de íntima compaixão, soltou-o e perdoou-lhe a dívida.
28 «Nùà hùà doô yeé baá doó sâ yuo, bɔ̂ nuaré déì kwaré, à né nùà sâ kám yuií bele; né mbeí seê seèn ndɔ. À yeé nde ŋene keéh bú mân, à ŋar sie bú tuagaà tég, ye bú a: Gwɔ̀m nyí hùà nyî.
28 Saindo, porém, aquele servo, encontrou um dos seus conservos, que lhe devia cem dinheiros, e, lançando mão dele, sufocava-o, dizendo: Paga-me o que me deves.
29 Mbeí die tere nde doó gule seèn, né bú be kobó, ye bú a: Kúkùr yeè, sìè temé felè mò, mè nde né wò gwɔm gií.
29 Então o seu companheiro, prostrando-se a seus pés, rogava-lhe, dizendo: Sê generoso para comigo, e tudo te pagarei.
30 Mbeí né mene môn tueé dɔɔ́ŋ, à dé sâ táŋ ŋgwéh, à nde mgbeé yií njií bú gwà cibì, ye bú a: Kɔ wò gwɔm gi aá hùà nyî, sâ ye.
30 Ele, porém, não quis, antes foi encerrá-lo na prisão, até que pagasse a dívida.
31 «Bɔ̀ mbeí seê déì yeé ŋene aá ménâ, temé yulá bɔ́ lè, bɔ́ nde cu ké yoòr tele seê bɔɔ̀n, bɔ́ tueé gi bú bɔ̀ njií mé la kela giì naâ dɔɔ́ŋ.
31 Vendo, pois, os seus conservos o que acontecia, contristaram-se muito, e foram declarar ao seu senhor tudo o que se passara.
32 Tele seê bɔɔ̀n yeé nde ŋgweé njií ménâ, ye bɔ́ ndé sìè cú cû mé nùà hùà nyî hèllè. À yeé waà baá, tele seê seèn ye bú a: Nùàr seê jéré-temê faá wò nɔ sam, mè tueé wò. Jɔ̀gɔ̀ wò yeé baá mè be kobó, jere sie yɔgɔ́ mè, mè yi lɔ wò dàm bɔ̀ hùà mò dɔɔ́ŋ.
32 Então o seu senhor, chamando-o à sua presença, disse-lhe: Servo malvado, perdoei-te toda aquela dívida, porque me suplicaste.
33 Ŋgweéh wò sé la naâ mbeí yeè jere faá bèh sâ kɔɔ́ wa?
33 Não devias tu, igualmente, ter compaixão do teu companheiro, como eu também tive misericórdia de ti?
34 Temé ŋaâ tele seê doô ndɔ, ye bɔ́ ndé sì njí bú ké gwà cibì, kɔ à gwɔm gi aá hùà nyî ndɔ, sâ ye.»
34 E, indignado, o seu senhor o entregou aos atormentadores, até que pagasse tudo o que lhe devia.
35 Yeésò den cuù, ye bɔ́ a: «Mè tueé bí, mɔ bí né veên bɔ̀ mbeí biì lè kurú kwaá den, bí doó kúlú njí ŋgwéh, Tele mò ké te vulúu bɔɔ́ nde né mé bí faá bèh ménâ ndɔ.»
35 Assim vos fará, também, meu Pai celestial, se do coração não perdoardes, cada um a seu irmão, as suas ofensas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.