Mateus 16
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NAA
1 Bɔ̀ *Farisiên mé bɔ̀ *Sadusiên bilí ndeè yoòr Yeésò te bɔ́ felá bú sòn, bɔ́ ye bú a: «Jɔ̀gɔ̀ bɔ́ ke fém déì mé feh keéh né ye wò bɔɔ́ né seé mé terreb Càŋ ye.»
1 Os fariseus e os saduceus se aproximaram de Jesus e, tentando-o, pediram-lhe que lhes mostrasse um sinal vindo do céu.
2 Yeésò ye bɔ́ a: «Jue ka bí! Mɔ baá liyilì mé bí ke vulú né ter bèlèsé, bí ye: kwéh nom nde né sɔɔ́. Sɔɔ́ ka môn.
2 Mas Jesus respondeu:
3 Mɔ bí ŋene, yuoô maánjɔ̀gɔ̀ vulú né ter bɔ hunó, bí ye: nu nde né lan neé. Ne ka môn ndɔ. Bí né gi bɔ̀ njií sâ ŋené kɔɔ́. Yeé baá bɔ̀ njèh dé nàm biì hên, taré yɔgɔ́ bí wa?
3 E, pela manhã, vocês dizem: “Hoje teremos tempestade, porque o céu está de um vermelho sombrio.” Na verdade, vocês sabem interpretar a aparência do céu. Então como não são capazes de interpretar os sinais dos tempos?
4 Bɔ̀ cafanê bɔ̀ né lom bɔ̀ jélá-temé bɔ̀, bɔ́ temé yoòr Càŋ mbaá kwá njí cú, kɔ bɔ́ né fém ŋené, sâ ye. Kènê bɔ́ ŋéné ndé cú ndɔ, faga le aá te fém mé Càŋ lé bɔɔ́ naâ yoòr Jonâs léí doô.» À yeé tueé gi aá mân, à fɔɔ́n gò seèn ndɔ.
4 Uma geração perversa e adúltera pede um sinal, mas nenhum sinal lhe será dado, senão o de Jonas. E, deixando-os, Jesus se retirou.
5 Jomo sâ bɔ́ bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn sela yuo kela tub kèb yágà ndɔ, bɔ́ nyen njií breêd beè weh sieè.
5 Ora, tendo os discípulos passado para a outra margem do lago, esqueceram-se de levar pão.
6 Yeésò yeé baá bɔ́ luɔm, bɔ́ munó seér cí. Sâ à lé ye bɔ́ a: «Bí bɔ̀ŋ feh biì mé kulu bɔ̀ Farisiên bɔ́ bɔ̀ Sadusiên.»
6 E Jesus lhes disse:
7 Yeé baá ménâ, bɔ́ yila lètenè bɔɔ̀n tueé kuû, ye: «À jue né breêd mé béh la naâ nyen doô.»
7 Eles, porém, começaram a discutir entre si, dizendo: — Ele diz isso porque não trouxemos pão.
8 Yeésò yeé ŋene aá ménâ, ye bɔ́ a: «Bí lètenè biì môn tueé den né dé keì ye: mè jue né breêd mé bí mé njéh beè sam doô wa? Temé kuú né bí lòù.
8 Jesus percebeu isso e perguntou:
9 Hên bí née ka njèh ŋgwé kòmò ŋgwéeh ye wa? Hên bí mùnò kɔ́ cú mé breêd tîn lé naâ nùàr kám tîn koó doô wa? Bí bɔ̀ sɔgɔ́ ndilí yâb kùlà kɔ́ cú ndɔ wa?
9 Vocês ainda não percebem, nem se lembram dos cinco pães para cinco mil homens e de quantos cestos vocês recolheram?
10 Bí dé breêd téhbeh mé lé koó naâ nùàr kám nèà doô mùnò kɔ́ cú á? Bí bɔ̀ sɔgɔ́ ndilí yâb mé bí lé jɔgɔ́ sɔɔ́m naâ doô kɔ́ cú ndɔ sé wa?
10 Nem dos sete pães para os quatro mil e de quantos cestos vocês recolheram?
11 Wanɔɔ́ŋ mè yeé tueé, ye bí a: Bɔ̀ŋ feh biì mé kulu bɔ̀ Farisiên bɔ́ bɔ̀ Sadusiên, kei mé bɔɔ́ bí kwɔ̀m sâ ŋgwé kɔ́ ŋgwéh wa? Bí kɔ́ ŋgwéh, ye mè felè breêd júé ŋgwéh wa?»
11 Como não compreendem que eu não estava falando com vocês a respeito de pães? Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e dos saduceus.
12 Yeé baá môn, te bɔ̀ mbɔ̀ŋ nde ye ŋgweé komo, ye à bɔ́ luɔm seér né felè leba mé bɔ̀ Farisiên bɔ́ bɔ̀ Sadusiên né yeé feh doô, à felè kulu dé breêd túé ŋgwéh ma.
12 Então entenderam que Jesus lhes tinha dito que tivessem cuidado não com o fermento usado no pão, mas com a doutrina dos fariseus e saduceus.
13 Yeésò yuo doó sâ, à nde ser te tàbè Sesarê Filîp. Wa ké teèn, ye bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn a: «Bɔ̀ nùàr ye Huaán Nùàr né neì wa?»
13 Indo Jesus para a região de Cesareia de Filipe, perguntou a seus discípulos:
14 Bɔ̀ mbɔ̀ŋ ye bú a: «Bɔ̀ déì ye wò né Jâŋ Bàptîs, bɔ̀ déì ye wò né *Elî, bɔ̀ déì ye: wò ne Jeremî, mɔ sam, sâ né *sòn-Càŋ déì.»
14 E eles responderam: — Uns dizem que é João Batista; outros dizem que é Elias; e outros dizem que é Jeremias ou um dos profetas.
15 Ye bɔ́ a: «Á bí nɔ, bí ye mè né neì wa?»
15 Ao que Jesus perguntou:
16 Simɔ̂ŋ Piêr ye bú a: «Wò né *Nùà Cɔ̀ŋ, ŋunà Càŋ làŋ.»
16 Respondendo, Simão Pedro disse: — O senhor é o Cristo, o Filho do Deus vivo.
17 Yeé baá môn, Yeésò ye bú a: «Njua yeè Simɔ̂ŋ ŋunà Jâŋ, nùàr wò gècên sâ kɔɔ́ fèh ná ŋgwêh; né Tele mò ké te vulúu feh né wò ménâ kɔɔ́.
17 Então Jesus lhe afirmou:
18 Kwá mè tueé ŋagá wò mân: yilí yeè né Piêr, sâ jue né kweéh; mè bɔ̀ŋ bɔ̀ nùàr mò bilí kwaá nde né felè kweéh sâ. Cio mé terreb seèn mene bú njeré déì bɔ́ ndé ŋgwéh.
18 Também eu lhe digo que você é Pedro, e sobre esta pedra edificarei a minha igreja, e as portas do inferno não prevalecerão contra ela.
19 Mè nde né wò kî *Lò Càŋ beè haá kwaá: mɔ wò yiín njeré déì ká doó, bɔ́ yiín bú ké te vulúu ménâ; mɔ wò yi ká doó, bɔ́ yi cu ké te vulúu ménâ ndɔ.»
19 Eu lhe darei as chaves do Reino dos Céus; o que você ligar na terra terá sido ligado nos céus; e o que você desligar na terra terá sido desligado nos céus.
20 À yeé tueé gi aá mân, ye bɔ́ a: «Càŋ a bɔ́ bí ye nuaré déì a, mè né Nùà Cɔ̀ŋ!»
20 Então Jesus ordenou aos discípulos que não dissessem a ninguém que ele era o Cristo.
21 Jomo sâ, à yila baá-re bɔ̀ mbɔ̀ŋ njèh feèh, ye bɔ́ a: «Kɔ mè nde ké Jerusalem, te mè ŋene laré dàm gèr beè bɔ̀ kokoô bɔ̀ lɔɔ̂, bɔ́ bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè dé kokoô mé bɔ̀ *njí-sóù. Bɔ́ nde né mè wulá; lè cieé tagáre mè nde cu né lè cio komo yuo ndɔ.»
21 Desde esse tempo, Jesus começou a mostrar aos seus discípulos que era necessário que ele fosse para Jerusalém, sofresse muitas coisas nas mãos dos anciãos, dos principais sacerdotes e dos escribas, fosse morto e, no terceiro dia, ressuscitasse.
22 Yeé baá mân, Piêr weh nde mé bú ké jomo bèh ndɔ́ŋ-ndɔ̀ŋ mân, à nde bú ndɔ, ye bú a: «Càŋ a bɔ́ wò kuú gèh cio bú sâ, Fehtoò mò. Càŋ a, lùàgà sɔ̀m sér wò teèn lòù.»
22 Então Pedro, chamando-o à parte, começou a repreendê-lo, dizendo: — Que Deus não permita, Senhor! Isso de modo nenhum irá lhe acontecer.
23 Yeésò bele seér ndɔ, ye Piêr a: «Máb *Sátàn, cú yo nɔɔ́ŋ! Hên, wò gwaán né mè te veéne tulu si njiî; wò faá Càŋ nɔ mùnò ŋgwéh, wò munó seér né faá bɔ̀ nùàr nɔ.»
23 Mas Jesus, voltando-se, disse a Pedro:
24 Jomo sâ à tueé njií mé bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn ndɔ, ye bɔ́ a: «Nuaá mé ye nyí gwaán né jomo mò beleè dɔɔ́ŋ, kɔ à ŋgɔn feh seèn, à nde mbin weh toú gèr seèn, à bele mè, sâ ye.
24 Então Jesus disse aos seus discípulos:
25 Mè tueé bí: nuaá mé gwaán né yɔ̀ŋ seèn mé feh seèn yili sɔɔ̀m, nde né bú leér lɔɔ́. Nuaá mé né dé seèn cio felè mò ŋgɔɔ́n seér, nde né yɔ̀ŋ kwa.
25 Pois quem quiser salvar a sua vida a perderá; e quem perder a vida por minha causa, esse a achará.
26 Njií mé gam nde né nuaá mé né njèh ka lè wɔ́ŋe dɔɔ́ŋ kwa laré te yɔ̀ŋ seèn leér le teèn, né kei wa? Njií mé nùàr nde né yɔ̀ŋ seèn mé njéh ŋaá sɔm né teèn wa? Ndɔ́g, teèn sam.
26 De que adiantará uma pessoa ganhar o mundo inteiro e perder a sua alma? Ou que dará uma pessoa em troca de sua alma?
27 «Bí kɔ́ɔ ye *Huaán Nùàr wa ndeè né loù sâ mé terreb Tele seèn yoòr. À *sum wa ndeè né lètenè bɔ̀ cìlì seèn mé sàgà nùà kàn beè: à gwɔm nde né nùà kàn faá seé seèn tueé keéh nê nɔ.
27 Porque o Filho do Homem há de vir na glória de seu Pai, com os seus anjos, e então retribuirá a cada um conforme as suas obras.
28 Mè né tueé ye bí a, mé bí nde dɔɔ́ŋ kuú gií, sâ Huaán Nùàr waà baá kèn, bɔ̀ déì lètenè biì hên ŋene bú te kɔgɔ mé njolo.»
28 Em verdade lhes digo que, dos que aqui se encontram, existem alguns que não passarão pela morte até que vejam o Filho do Homem vir no seu Reino.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.