Marcos 9

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yeésò den cuù, ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, mé bí nde dɔɔ́ŋ kuú gií, sâ *Lò Càŋ mé terreb seèn mene ŋené yuo kelà baá cie, bɔ̀ déì lètenè biì hên ŋene mé njolo.»
1 E Jesus terminou, dizendo:
2 Yeé kela baá cieé ténjén, mé téhbeh Yeésò weh Piêr bɔ̂ Jâk mé Jâŋ, bɔ́ bɔ́ ŋaá nde ké felè tòr mé huún bɔɔ̀n. Wa ké teèn, Yeésò kweéh seér yo njolò bɔɔ̀n.
2 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro, Tiago e João. Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar.
3 Bɔ̀ cɔ̀gɔ̀ yoòr seèn ŋa seér bɔ̀ dé wuwulê, wula ŋuerré seér dé ŋuerrê, gèh wulâ dé sâ ká doó dɔɔ́ŋ, nuaá mé nde né bú bɔɔ́ komo teèn sam.
3 A sua roupa ficou muito branca e brilhante, mais do que qualquer lavadeira seria capaz de deixar.
4 Bɔ̀ nuaré déì kar yuo kelà toò bɔɔ̀n ndɔ. Lé naâ *Elî bɔ̂ Músì. Bɔ́ bɔ̀ Yeésò né sòn tueé den.
4 E os três discípulos viram Elias e Moisés conversando com Jesus.
5 Piêr ye Yeésò a: «Nùà fèh-njèh, kwá béh den le kɔ hên, béh sie pàgà tagár, dé yeè cén, dé Músì cén, dé Elî cén ndɔ.»
5 Então Pedro disse a Jesus: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 Sâ Piêr tueé nderré weh né mbaá, veéh né bɔ́ njèh bɔɔ́.
6 Pedro não sabia o que deveria dizer, pois ele e os outros dois discípulos estavam apavorados.
7 Jomo sâ bègè déì suagà ter, ka sie bɔ́ beè. Hueh déì né yí lètenè-bɔ̀ ŋgulí den, ye: «Hên né Huaán yíé-temé mò; bí ŋgwé gí sòn seèn.»
7 Logo depois, uma nuvem os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido. Escutem o que ele diz!
8 Bɔ̀ mbɔ̀ŋ yeé ke cu, bɔ́ nuaré déì teèn ŋéné cú, le lom aá Yeésò.
8 Aí os discípulos olharam em volta e viram somente Jesus com eles.
9 Bɔ́ yeé baá ké te tòre suagá cuû, Yeésò luɔm bɔ́, ye bɔ́ a: «Càŋ a bɔ́ bí tueé nuaré déì njií mé bí ŋenè naâ hên. Bí kwá lɔ́ lè biì, kɔ loù mé *Huaán Nùàr komo yuo aá lè cio, sâ ye.»
9 Quando estavam descendo do monte, Jesus mandou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem ressuscitasse.
10 Bɔ́ ŋgweé sòn seèn ndɔ. Mé njéh mene, bɔ́ né lètenè bɔɔ̀n bieé kuú, ye: «À ye nyí nde né te cio komo yuo; sâ ye naàn?»
10 Eles obedeceram à ordem, mas discutiram entre si sobre o que queria dizer essa ressurreição.
11 Jomo sâ bɔ́ ye bú a: «Bɔ̀ *njí-sóù tueé né dé keì, ye Elî wa lɔgɔ́ ndeè né kɔɔ́ mé Nùà Cɔ̀ŋ wa?»
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os
12 Ye bɔ́ a: «Né bɔ̀n! Elî ndeè né kɔɔ́ waá lɔgɔ̂, te à sie nyegé cu bɔ̀ njèh dɔɔ́ŋ. Á, dé mé bɔ́ nyagá kwaá né te mvù Càŋe, ye né môn, Huaán Nùàr nde né gèr kókoó ŋené, wa bɔ́ nde né bú seb ndɔ nɔ?
12 Ele respondeu:
13 Mé njéh mene, mè tueé bí, Elî lé naá giì waâ, bɔ̀ nùàr bú sie seér cu faá bɔ́ gwaán nê nɔ. Ŋgweéh sâ né faá bɔ́ lɔ naâ felè seèn te mvù Càŋe nyagá kwaá mà.»
13 Eu afirmo a vocês que Elias já veio, e o maltrataram como quiseram, conforme as Escrituras dizem a respeito dele.
14 Bɔ́ wa ké kwarè bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn déì, bɔ́ ŋene cìlì nùàr né kwarè bɔɔ̀n kaáŋ den. Bɔ́ bɔ̀ *njí-sóù né njèh saán den ndɔ.
14 Quando eles chegaram perto dos outros discípulos, viram uma grande multidão em volta deles e alguns mestres da Lei discutindo com eles.
15 Bɔ̀ nùàr yeé nde ŋene njií Yeésò mân, geí yɔgɔ́ bɔ́ mbaá. Bɔ́ sɔm doò, bɔ́ nde bú kwa weh ndɔ.
15 Quando o povo viu Jesus, todos ficaram admirados e correram logo para o cumprimentarem.
16 À ye bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn a: «Bí bɔ̀ njí-sóù saán den né kei wa?»
16 Jesus perguntou aos discípulos:
17 Nuaré déì deên yí lètenè bɔ̀ nùàr, ye bú a: «Nùà fèh-njèh, mè la weh ndeè naâ wò mé huaán mò; à né mé càŋ yoòr, né bú sòn sie huné.
17 Um homem que estava na multidão respondeu: — Mestre, eu trouxe o meu filho para o senhor, porque ele está dominado por um espírito mau e não pode falar.
18 Mɔ baá bú ŋaâ, né yeé bú doó jɔgɔ́ si, fuú né bú sònò yuo, à né nyie yieé, à né nab ndɔ. Mè la naâ bɔ̀ mbɔ̀ŋ yeè dua, te bɔ́ kwɔgɔ sɔm bú, né bɔ́ taré yɔgɔ́.»
18 Sempre que o espírito ataca o meu filho, joga-o no chão, e ele começa a espumar e a ranger os dentes; e ele está ficando cada vez mais fraco. Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram.
19 Yeésò deên ndɔ, ye bɔ́ a: «Jue ka bí bɔ̀ dúágá-tie bɔ̀! Hên béh bí née cu-re heèh wa? Mè bí seŋ den cu nde né heèh ndɔ wa? Wèh ndê mé huaán sâ kán.»
19 Jesus disse:
20 Bɔ́ weh ndeè mé huaán ká yoòr seèn ndɔ. Càŋ doô yeé nde ŋene njií Yeésò mân, à jilí komo si huaán hèllè doó mé terreb. Huaán né mé fuú sònò teré seér.
20 Quando o levaram, o espírito viu Jesus e sacudiu com força o menino. Ele caiu e começou a rolar no chão, espumando pela boca.
21 Yeésò ye tele a: «Lé bú mân bɔɔ́ duɔɔ́m naâ heèh wa?» Tele ye bú a: «Lé naâ sâ à née huaán maàn ye.
21 Aí Jesus perguntou ao pai: O pai respondeu: — Ele está assim desde pequeno.
22 Né yeé bú tuar jɔgɔ́ si, jɔgɔ si cu bú dùà, ye te nyí wula bú. Mɔ wò nde né bɔɔ́ komo, kɔ́ yeè béh jere, wò gam béh teèn.»
22 Muitas vezes o espírito o joga no fogo e na água para matá-lo. Mas, se o senhor pode, então nos ajude. Tenha pena de nós!
23 Yeésò deên ndɔ, ye bú a: «Wò ye: mɔ mè nde né bɔɔ́ komo sé wa? Mɔ nùàr né temé cén yoòr Càŋ kwaá njií, dɔɔ́ŋ nde gi né bɔɔ́ komo.»
23 Jesus respondeu:
24 Tele huaân doô lɔgɔ njií ké ter ndɔ, ye bú a: «Mè né gi temé kwaá njií dág. Njèh cén, mè dɔɔ́ŋ kwá kòmò bèh; gàm yeè mè teèn.»
24 Então o pai gritou: — Eu tenho fé! Ajude-me a ter mais fé ainda!
25 Yeésò yeé ŋene bɔ̀ nùàr baá ká yoòr bɔɔ̀n kem ndeê, à pam njií càŋ hèllè ndɔ, ye bú a: «Wò tándulu mé né nùàr sòn mé tie duagá hên, mè jue né wò, yùò kélà lè huaán hên nɔɔ́ŋ. Càŋ a bɔ́ wò yila ŋgweé cu teèn.»
25 Quando Jesus viu que muita gente estava se juntando ao redor dele, ordenou ao espírito mau:
26 Càŋ doô sɔm kéŋ ndɔ, jilí komo si huaán hèllè doó mé terreb, yuo kela sa. Huaán doô den lom faá komó nɔ. Bɔ̀ nùàr lé naá giì tueé ye: à kuú né lòù.
26 O espírito gritou, sacudiu o menino e saiu dele, deixando-o como morto. Por isso todos diziam que ele havia morrido.
27 Yeé baá ménâ, Yeésò sie sɔm bú ter, à yuo njebá ndɔ.
27 Mas Jesus pegou o menino pela mão e o ajudou a ficar de pé.
28 Yeésò bɔ́ bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn yeé baá ké gwò léláŋ bɔɔ̀n, bɔ́ ye bú a: «La bɔɔ́ naâ naàn mé béh bú kwɔ́gɔ́ kòmò ŋgwéh wa?»
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele espírito?
29 Yeésò ye bɔ́ a: «Gèh càŋ bú sâ, kɔ bɔ́ né lom Càŋ dua, bɔ́ kwɔgɔ ye bú.»
29 Jesus respondeu:
30 Bɔ́ yuo doó sâ. Bɔ́ yeé baá te tàbè Galilê kelá, Yeésò gwàn cú mé bɔ̀ nùàr kɔ bèh mé à né teèn.
30 Jesus e os discípulos saíram daquele lugar e continuaram atravessando a Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde ele estava
31 Lòù sam, à lé naâ bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn njèh feh, ye bɔ́ a: «*Huaán Nùàr nde né beè bɔ̀ nùàr yilá, bɔ́ wula sɔm bú. Mɔ bɔ́ wula sɔm aá bú, te cieé tagáre à nde cuù né lè cio komo yuo.»
31 porque estava ensinando os discípulos. Ele lhes dizia:
32 Mé njéh mene, bɔ̀ mbɔ̀ŋ lé ŋgwé kòmò ná ŋgwêh. Bɔ́ mé Yeésò bíé njí ŋgwéh ndɔ, veéh lé naâ bɔ́ sie yɔgɔ́.
32 Eles não entendiam o que Jesus dizia, mas tinham medo de perguntar.
33 Bɔ́ wa ké Kapernahûm. Bɔ́ yeé baá ké gwò, Yeésò bie njií mé bɔ̀ mbɔ̀ŋ, ye bɔ́ a: «Bí la ceceér saán gɔɔ́ naâ kei wa?»
33 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum. Quando já estavam em casa, Jesus perguntou aos doze discípulos:
34 Bɔ́ sòn kòmò ŋgwéh. Sâ ceér dueè bɔ́ la naâ saán gɔ ye: «Dé koô lètenè beèh né neì wa?»
34 Mas eles ficaram calados porque no caminho tinham discutido sobre qual deles era o mais importante.
35 Yeé baá ménâ, Yeésò den nde doó ndɔ, à yilá njiî bɔ̀ mbɔ̀ŋ dé yulà cùɔ̀b fà doô, ye bɔ́ a: «Nuaá mé gwaán né feh lètenè bɔ̀ mbeî deèn, bú a: dèn sér ka bɔ̀ mbeî dɔɔ́ŋ kɔɔ́, à ŋa seér kwer bɔɔ̀n dɔɔ́ŋ ndɔ.»
35 Jesus sentou-se, chamou os doze e lhes disse:
36 Jomo sâ à weh njebá kwaá huaán déì ká toò bɔɔ̀n, à kumó weh bú, ye bɔ́ a:
36 Aí segurou uma criança e a pôs no meio deles. E, abraçando-a, disse aos discípulos:
37 «Nuaá mé né huaán déì faá bú hên nɔ sie nyegé, mɔ à bú sie nyegé né felè mò, sâ à sie nyegé né mè. Nuaá mé né mè sie nyegé, mè mé huún sìè nyégé lòm ŋgwéh, né bêh Tele mò mé lé temà naâ mè, fà dɔɔ́ŋ.»
37 — Aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará também me recebendo. E quem me receber não recebe somente a mim, mas também aquele que me enviou.
38 Jâŋ deên ndɔ, ye Yeésò a: «Nùà fèh-njèh, béh la naâ nuaré déì ŋené, à lè bɔ̀ŋ beèh sam, à né bɔ̀ tándulu kwɔgɔ́, à bɔ́ kwɔgɔ́ den né mé yilí yeè; béh la naâ bú yiín.»
38 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
39 Yeésò ye bú a: «Bí té bú yín. Mɔ nùàr né fém mé yilí mò bɔɔ́, sâ à yilí mò kɔɔ́ bɔ́ béh ndé ŋgwéh.
39 Jesus respondeu:
40 Mɔ nùàr béh bùnò ŋgwéh, sâ à né jomo beèh.
40 Porque quem não é contra nós é por nós.
41 Mè né tueé ye bí a, nuaá mé kwe haá cegé mene bí léláŋ nòmò, ye bí né bɔ̀ nùàr *Kristò dɔɔ́ŋ, nùà sâ nde né sàgà kwa.»
41 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem der um copo de água a vocês, porque vocês são de Cristo, com toda a certeza receberá a sua recompensa.
42 «Bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r mé né temé yoòr mò kwaá njií hên, nuaá mé dɔr njií cén déì lè veéne, nde né mé gèr kwaré. Sâ nùà hèllè ye, mé sòn gèr hèllè bɔ́ wèh ndé mé nyí ké sòn nòmò koô, bɔ́ jɔ́gɔ́ kàgà kwá nyí nyèn tuagaà, bɔ́ vela si njií kɔ nyí dùà.
42 Jesus continuou:
43 «Mɔ be yeè wò te veên dɔr yií né kɔɔ́, sâ cɔ̀ téná sɔ̀m bú lòù. Huɔm kela né yɔ̀ŋ mé be cén kwaà; wanɔɔ́ŋ mɔ wò né mé be fà seŋ den, gùm yeè dɔɔ́ŋ nde né tuar te we tarê die yila. [
43 Se uma das suas mãos faz com que você peque, corte-a fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com uma só mão do que ter as duas e ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga.
44 Ké doó sâ, bí bɔ̀ ŋgu nde né cu dɔɔ́ŋ jueé den; we teèn nyímé bèh ndɔ.]
44 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
45 «Mɔ gule yeè wò te veên dɔr yií né kɔɔ́, sâ téná sɔ̀m bú tenà. Huɔm kela né yɔ̀ŋ mé gule cén kwaà; wanɔɔ́ŋ mɔ wò né mé gule fà seŋ den, bɔ́ nde né gùm yeè dɔɔ́ŋ tuar si njií. [
45 Se um dos seus pés faz com que você peque, corte-o fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna aleijado do que ter os dois pés e ser jogado no inferno.
46 Ké doó sâ, bí bɔ̀ ŋgu nde né cu dɔɔ́ŋ jueé den; we teèn nyímé bèh ndɔ.]
46 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
47 «Mɔ njolo yeè wò te veên dɔr yií né kɔɔ́, lùàgà sɔ̀m bú luagà. Huɔm kela né *Lò Càŋ mé njolo cén yilâ, wanɔɔ́ŋ mɔ wò né mé njolo fà seŋ den, bɔ́ nde né gùm yeè dɔɔ́ŋ tuar si njií.
47 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o! Pois é melhor você entrar no
48 Ké doó sâ, bí bɔ̀ ŋgu nde né cu dɔɔ́ŋ jueé den; we teèn nyímé bèh ndɔ.
48 Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.
49 Bɔ́ nde né nùàr dɔɔ́ŋ mé we temá, bɔ́ waá túɔ́m teèn.
49 — Pois todas as pessoas serão
50 «Túɔ́m né njèh bagaà. Á, mɔ túɔ́m cuaré baá, bɔ́ bú bɔɔ́ ŋgulí cu nde né naàn wa? Bí dèn beè bɔ̀ nùàr faá túɔ́m nɔ, bí dèn dèn cu dɔɔ́ŋ mé sòn cên.»
50 O sal é uma coisa útil; mas, se perder o gosto, como é que vocês poderão lhe dar gosto de novo? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.