Marcos 1

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Njàgà Bagaà felè Yeésò *Kristò Ŋunà Càŋ duɔɔ́m né hên.
1 Princípio do evangelho de Jesus Cristo, Filho de Deus.
2 Né te mvù Esáyà *sòn-Càŋ nyagá den ye:
2 Como está escrito na profecia de Isaías: “Eis que envio o meu mensageiro adiante de você, o qual preparará o seu caminho.
3 Né hueh nuaré déì; ké ya dueè ŋgulí den né cí,
3 Voz do que clama no deserto: Preparem o caminho do Senhor, endireitem as suas veredas.”
4 Yeé baá mân Jâŋ Bàptîs ŋené yuo kelà ké ya dueè ndɔ, à né ŋgòr Càŋ se, ye bɔ̀ nùàr a: «Bí kwéh sér temé biì, bí ndê, bí weh nòmò Càŋ, te Càŋ kulu sɔm bí veên yoòr.»
4 E foi assim que João Batista apareceu no deserto, pregando batismo de arrependimento para remissão de pecados.
5 Bɔ̀ Jerusalem bɔ̀ mé bɔ̀ nùàr te tàbè Judê dɔɔ́ŋ kem nde giì yoòr seèn, bɔ́ né veên bɔɔ̀n cie tueé sɔm, Jâŋ né bɔ́ dùà Jurdên kou den.
5 E toda a região da Judeia e todos os moradores de Jerusalém iam até ele. E, confessando os seus pecados, eram batizados por ele no rio Jordão.
6 Cɔ̀gɔ̀ seèn lé naâ mé yúlí ŋgelobà, à ké teneè cam tena né mé kàndá paàr mân; yáb seèn lé naâ kètàr mé nyuií.
6 A roupa de João era feita de pelos de camelo. Ele usava um cinto de couro e se alimentava de gafanhotos e mel silvestre.
7 À né ké ter tueé njií, ye bɔ̀ nùàr a: «Nuaré déì baá jomo mò ndeê, taré kela né bú mé mè. Né mene yuií débágâ seèn, mè wúlú ŋgwéh nuaá mé nde né toò seèn cemmé, te à se yuií débágâ seèn.
7 E João pregava, dizendo: — Depois de mim vem aquele que é mais poderoso do que eu, do qual não sou digno de, curvando-me, desamarrar as correias das suas sandálias.
8 Dé mò, mè bí kou lom né mé nòmò; dé seèn à bí kou nde né mé Cúcuí Ŋagâ.»
8 Eu batizei vocês com água; ele, porém, os batizará com o Espírito Santo.
9 Loù sâ Yeésò yuoô ké Najarêt te tàbè Galilê, à waà ké dùà Jurdên, Jâŋ kou bú nòmò Càŋ ndɔ.
9 Naqueles dias, Jesus veio de Nazaré da Galileia e foi batizado por João no rio Jordão.
10 À yeé baá yí dùà yuo kelâ, à ŋene njií vulú gulu lɔgɔ́ aá ké ter, Cúcuí Ŋagâ né ké felè seèn faá vɔgɔb nɔ suagâ.
10 Logo ao sair da água, Jesus viu os céus se abrindo e o Espírito descendo como pomba sobre ele.
11 Hueh déì né ké jomo te vulúu ŋgulí, ye: «Wò né huaán yíé-temé mò; temé mò né lè mé wò nɔré.»
11 Então veio uma voz dos céus, que dizia: — Você é o meu Filho amado; em você me agrado.
12 Tètèì sam, Cúcuí Ŋagâ lu njií bú ké ya dueè ndɔ,
12 E logo o Espírito conduziu Jesus ao deserto,
13 à bɔɔ́ ké teèn cieé yulà nèà, à né ké lètenè bɔ̀ nyam cer den; *Sátàn né bú mé veên ké sâ taáb sɔɔ́; bɔ̀ cìlì Càŋ né bú yo taré gam.
13 onde ficou durante quarenta dias, sendo tentado por Satanás. Estava com as feras, e os anjos o serviam.
14 Bɔ́ yeé yií njií aá Jâŋ gwà cibì, Yeésò fɔɔ́n gò ndɔ, à nde ké Galilê, à né Njàgà Bagaà mé yuoó naâ beè Càŋ se yɔŋ,
14 Depois de João ter sido preso, Jesus foi para a Galileia, pregando o evangelho de Deus.
15 ye bɔ̀ nùàr a: «Cu waà baá kèn. Càŋ baá mbàm seèn ká kwarè biì si njiî. Bí yúé fɔ́n feh biì yueè, bí kwéh sér temé, bí kwaá njií temé te Njàgà Bagaà.»
15 Ele dizia:
16 Yeésò yeé baá ké sòn tub Galilê gɔ ndeé, à ŋene njií Simɔ̂ŋ bɔ̂ dìm seèn Andrê né ndoór dùà vuú den. Né bɔ̀ sìè-ŋgò bɔ̀.
16 Caminhando junto ao mar da Galileia, Jesus viu os irmãos Simão e André, que lançavam a rede ao mar, porque eram pescadores.
17 À ye bɔ́ a: «Bí bèlè mè; mè bí kènê sie kwaá nde aá bɔ̀ kòrò nùàr.»
17 Jesus lhes disse:
18 Bɔ́ vu njií ndoór doó lè sòn Yeésò, bɔ́ yuo bele bú ndɔ.
18 Então eles deixaram imediatamente as redes e o seguiram.
19 À gɔ ser cu, à ŋene njií Jâk bɔ̂ dìm seèn Jâŋ bɔ̀ ŋunà Jebedê, bɔ́ né yí te kɔm bɔɔ̀n ndoór bɔɔ́ nyegé den.
19 Pouco mais adiante, Jesus viu Tiago, filho de Zebedeu, e João, seu irmão, que estavam no barco consertando as redes,
20 À yilá njií cu bɔ́. Bɔ́ komo wuo ter kwar, bɔ́ kwaá lɔ tele bɔɔ̀n Jebedê te kɔme mé bɔ̀ seé bɔ̀ mene, bɔ́ yuo bele bú.
20 e logo os chamou. E eles seguiram Jesus, deixando o seu pai Zebedeu no barco com os empregados.
21 Yeésò bɔ́ bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn wa lè lɔɔ́ Kapernahûm ndɔ. Yeé baá loù sóù, à yila nde lè *gwà sóù, à né bɔ̀ nùàr njèh feh den.
21 Depois, entraram em Cafarnaum, e, logo no sábado, Jesus foi ensinar na sinagoga.
22 À yeé baá feh, hiím seér bɔ̀ nùàr dé hiîm. Lòù sam, à lé bɔ́ feh loóm naâ faá nùà njèh nɔ, à lé bɔ́ faá bɔ̀ *njí-sóù nɔ fèh ná ŋgwêh.
22 E maravilhavam-se com a sua doutrina, porque os ensinava como alguém que tem autoridade e não como os escribas.
23 Sâ lè gwà sóù sâ, nuaré déì lé naâ teèn, à né mé càŋ yoòr.
23 E logo apareceu na sinagoga um homem possuído de espírito imundo, o qual gritou:
24 À lɔgɔ njií ké ter, ye: «Óè, Yeésò nùà Najarêt, wò ndeè né béh wulá sɔm wa? Béh bí né lè keé-re? Mè né gi ndègè yeè kɔɔ́, wò dé yeè né jolosé, Càŋ wò temà naâ kɔɔ́.»
24 — O que você quer conosco, Jesus Nazareno? Você veio para nos destruir? Sei muito bem quem você é: o Santo de Deus!
25 Yeésò pam bú ndɔ, ye bú a: «Húné sòn yeè, yùò kélâ lè nùà hên wágácén.»
25 Mas Jesus o repreendeu, dizendo:
26 Tándulu jege si njií nùà hèllè doó, yuo kelà, né kéŋ sɔm.
26 Então o espírito imundo, agitando-o violentamente e gritando em alta voz, saiu dele.
27 Geí laré bɔ̀ nùàr gwà dɔɔ́ŋ. Bɔ́ né lètenè bɔɔ̀n bieé kuú ye: «Hên né kei mân? Né lom njèh dé feê mé terreb mene. Kè kú, né mene bɔ̀ càŋ, à né tueé, bɔ́ né gi sòn seèn ŋgweé.»
27 Todos se admiraram, a ponto de perguntarem entre si: — Que é isto? Uma nova doutrina! Com autoridade ele ordena aos espíritos imundos, e eles lhe obedecem!
28 Tètèì sam, ŋgɔ́g Yeésò ŋgulí sie aá tàbè Galilê dɔɔ́ŋ beè.
28 E a fama de Jesus se espalhou depressa em todas as direções, por toda a região da Galileia.
29 Bɔ́ yuo kelà lè *gwà sóù, tètèì sam, bɔ́ nde ké lɔ Simɔ̂ŋ bɔ̂ Andrê; bɔ́ bɔ̀ Jâk mé Jâŋ lé naâ kɔɔ́.
29 E, saindo da sinagoga, foram, com Tiago e João, para a casa de Simão e André.
30 Sâ gùnà Simɔ̂ŋ né baán, à né doó cer den, à né mé dùlù yoòr. Yeésò yeé yila kweêh, bɔ́ tueé keéh bú cí ndɔ.
30 A sogra de Simão estava de cama, com febre; e logo deram essa notícia a Jesus.
31 À ŋgoró nde kwarè ma doô, à sie bú be, à komo sɔm bú ter; dùlù kem yuo ma doô yoòr ndɔ. Ma doô bɔɔ́ haá bɔ́ yáb.
31 Então, aproximando-se, Jesus pegou na mão dela e fez com que ela se levantasse. A febre a deixou, e ela passou a servi-los.
32 Lou yeé yila baá, bɔ̀ nùàr weh waà mé bɔ̀ beén bɔ̀ bɔɔ̀n dɔɔ́ŋ, bɔ̀ déì né mé tándulu yoòr ndɔ.
32 À tarde, depois do pôr do sol, trouxeram a Jesus todos os enfermos e endemoniados.
33 Cìlì nùàr lɔ sâ dɔɔ́ŋ bilí nde giì ká tùtúlù gwà.
33 Toda a cidade estava reunida à porta da casa.
34 À né nùàr ŋgún te beén hihinê taré sɔm bele; à né cu bɔ̀ tándulu kókoó mbaá yoòr bɔ̀ nùàr kwɔgɔ́ sɔm bele ndɔ. À yiín bɔ́ sòn tueê. Lòù sam, bɔ́ lé naâ bú ŋené kɔɔ́.
34 E ele curou muitos que se achavam doentes de todo tipo de enfermidades. Também expulsou muitos demônios, não lhes permitindo que falassem, porque sabiam quem ele era.
35 Yeé baá toò cieê, Yeésò komo yuo kelà gwò, à nde ké bèh ndɔ́ŋ-ndɔ̀ŋ Càŋ dua.
35 Tendo-se levantado de madrugada, quando ainda estava escuro, Jesus saiu e foi para um lugar deserto, e ali orava.
36 Simɔ̂ŋ bɔ́ bɔ̀ mbeí nde bú fɔɔ́n ndɔ.
36 Simão e os que estavam com ele procuraram Jesus por toda parte.
37 Bɔ́ nde kwa bú, bɔ́ ye bú a: «Bɔ̀ nùàr dɔɔ́ŋ né wò fɔɔ́n.»
37 Quando o encontraram, lhe disseram: — Todos estão à sua procura.
38 À tueé seér ye bɔ́ a: «Béh nde ser toò, te mè tueé ju Càŋ te bɔ̀ lɔɔ́ déì ndɔ. Lòù sam, mè ndeè naâ dé cî.»
38 Jesus, porém, lhes disse:
39 Yeé baá môn, bɔ́ bɔ́ yɔŋ sie tàbè Galilê dɔɔ́ŋ beè. À né ŋgòr Càŋ te *gwà sóù se bele, à né bɔ̀ tándulu yoòr bɔ̀ nùàr kwɔgɔ́ sɔm bele ndɔ.
39 Então ele foi por toda a Galileia, pregando nas sinagogas deles e expulsando os demônios.
40 Nùà beén veên déì waà, cemmé nde toò Yeésò ndɔ, ye bú a: «Kúkùr yeè, mɔ wò né gwaán, wò nde né mè taré sɔm, mè den cu ŋagásé.»
40 Um leproso se aproximou de Jesus e lhe pediu, de joelhos: — Se o senhor quiser, pode me purificar.
41 Jere bɔɔ́ Yeésò njèh, à kema njií bú be yoòr, ye bú a: «Mè gwaán aá kèn, táré yùò tarè.»
41 E Jesus, profundamente compadecido, estendeu a mão, tocou nele e disse:
42 Beén nùà hèllè nyimé yuo doó sâ ndɔ, à taré yuo.
42 No mesmo instante, a lepra desapareceu dele, e ele ficou limpo.
43 Yeésò yeé baá bú gò bieé, à luɔm bú,
43 E, advertindo-o severamente, logo o despediu.
44 ye bú a: «Càŋ a bɔ́ wò tueé nuaré déì. Ndé lòm ké yoòr *ŋgàŋ sèmè, wò feh keéh bú yo yeè, wò haá bú gèh dàgà beén sâ, faá Músì lɔ naâ tueé nɔ, te bɔ̀ nùàr ŋene kɔ seér teèn.»
44 E lhe disse:
45 Nùà hèllè yuo ndɔ. Njèh cén, à nde seér cu bɔ̀ nùàr tueé laré. Yeé baá ménâ, Yeésò lɔ́ŋ kwà cú mé à nde né ké lɔ bèsɔ́nè yuo kelá, à nde den seér cu aá ké ya bèh ndɔ́ŋ-ndɔ̀ŋ. Kàn né yuoô, kán né yuoô, bɔ́ né ké yoòr seèn ndeé.
45 Mas, tendo ele saído, começou a proclamar muitas coisas e a divulgar a notícia, a ponto de Jesus não poder mais entrar publicamente em nenhuma cidade. Por isso, permanecia fora, em lugares desertos. E de toda parte vinham ao encontro dele.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.