Lucas 12

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Sâ cìlì nùàr mgbɔ́ŋ né cu sâ doó ŋab den. Yeésò yeé ŋene aá ménâ, à jɔ̀gɔ̀ tueé njií lɔgɔ̂ mé bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn, ye bɔ̀ a: «Bí bɔ̀ŋ feh biì mé kulu bɔ̀ *Farisiên; mè jue né leba bɔɔ̀n doô. Bɔ́ ŋgòr dɔɔ́ŋ tueé gi né mé sòn fèfà.
1 Enquanto isso, os homens se tinham reunido aos milhares em torno de Jesus, de modo que se atropelavam uns aos outros. Jesus começou a dizer a seus discípulos: Guardai-vos do fermento dos fariseus, que é a hipocrisia.
2 Mè tueé bí, bɔ̀ njèh lèrrèb dɔɔ́ŋ nde gi né cie ŋené yuo; bɔ̀ njèh dé nénâb ŋené yuo kela giì bèsɔ́nè ménâ ndɔ.
2 Porque não há nada oculto que não venha a descobrir-se, e nada há escondido que não venha a ser conhecido.
3 Njií mé bí né bèh cibì tueé dɔɔ́ŋ nde né bèh ŋagâ ŋgulí den. Bí yila mene gwò, bí ferá mene hin, bí né ké mí namé den, mé njéh mene bɔ́ nde né ké felè gwà ŋaá, bɔ́ yie den teèn, bɔ̀ nùàr ŋgweé laré dɔɔ́ŋ.
3 Pois o que dissestes às escuras será dito à luz; e o que falastes ao ouvido, nos quartos, será publicado de cima dos telhados.
4 «Dé biì, bí bɔ̀ mbeí mò, mè né bí tueé: bí té bɔ̀ wúlá-nùàr bɔ̀ vèh. Bɔ́ wula lom né léláŋ ŋgàŋ yoòr, sâ gi aá, bɔ́ mé terreb déì toò sam cuú.
4 Digo-vos a vós, meus amigos: não tenhais medo daqueles que matam o corpo e depois disto nada mais podem fazer.
5 Mè tueé bí, nuaá mé bí nde né veéh né sér Càŋ. À dé seèn né mé terreb nùàr wulâ, à si njií tuar te we tarê. Mè tueé bí: bí vèh sér bú.
5 Mostrar-vos-ei a quem deveis temer: temei àquele que, depois de matar, tem poder de lançar no inferno; sim, eu vo-lo digo: temei a este.
6 «Hên faá tásuagár doô, mɔ bɔ́ domó laáb mene bɔ́ tîn, bɔ́ go sɔm kɔ́bɔ̀ fà, nde né nùàr yulá wa? Mé njéh mene, Càŋ njolo mé cén déì lètenè bɔɔ̀n cì bèh,
6 Não se vendem cinco pardais por dois asses? E, entretanto, nem um só deles passa despercebido diante de Deus.
7 sé tagá bí wa? Mè tueé bí, né mene bɔ̀ yúlí feèh biì dɔɔ́ŋ né gi njolò seèn. Bí té mbaá vèh kú; kela né bí te mbeî yuií mé dàm bɔ̀ tásuagár hèllè.»
7 Até os cabelos da vossa cabeça estão todos contados. Não temais, pois. Mais valor tendes vós do que numerosos pardais.
8 «Mè tueé bí, nuaá mé né mè cie toò bɔ̀ nùàr gwaán njií dɔɔ́ŋ, loù sâ *Huaán Nùàr nde né bú toò bɔ̀ cìlì Càŋ gwaán weh ndɔ, ye né nùàr nyî.
8 Digo-vos: todo o que me reconhecer diante dos homens, também o Filho do Homem o reconhecerá diante dos anjos de Deus;
9 Nuaá mé né mè toò bɔ̀ nùàr ŋgɔɔ́n dɔɔ́ŋ, mè nde né bú toò bɔ̀ cìlì Càŋ ménâ ŋgɔɔ́n ndɔ.
9 mas quem me negar diante dos homens será negado diante dos anjos de Deus.
10 «Nuaá mé né Huaán Nùàr jueé, bɔ́ nde né veên seèn doó kulú njií. Nuaá mé dé seèn jue seér né Cúcuí Ŋagâ, bɔ́ veên seèn lè kúlú sɔ̀m ndé ŋgwéh.
10 Todo aquele que tiver falado contra o Filho do Homem obterá perdão, mas aquele que tiver blasfemado contra o Espírito Santo não alcançará perdão.
11 «Bí kɔ́ɔ ye: bɔ̀ nùàr nde né bí sie, bɔ́ jɔgɔ njií bí ké *gwà sóù bèh juù, bɔ́ nde né bí ké toò bɔ̀ kokoô bɔ̀ dé lɔɔ̂ ménâ mgbɔmé njií ndɔ. Loù sâ njií mé bí nde né sònò tueé, bí té nyàmè.
11 Quando, porém, vos levarem às sinagogas, perante os magistrados e as autoridades, não vos preocupeis com o que haveis de falar em vossa defesa,
12 Loù sâ Cúcuí Ŋagâ bí ŋgòr sònò tueé kwaá nde né kɔɔ́.»
12 porque o Espírito Santo vos inspirará naquela hora o que deveis dizer.
13 Nuaré déì lé naâ yí lètenè bɔ̀ nùàr teèn, ye Yeésò a: «Nùà fèh-njèh, tele beèh lé naâ béh ŋgúlú kuú kwaá lɔɔ́. Júé bei mò a, gè há mè dé mò ma.»
13 Disse-lhe então alguém do meio do povo: Mestre, dize a meu irmão que reparta comigo a herança.
14 Yeésò ye bú a: «Nùàr mò, kei mé yií keéh né mè teèn kɔɔ́ wa? Mè ndeè naâ bèh ju biì tenâ, mé ŋgúlú biì geê wa?»
14 Jesus respondeu-lhe: Meu amigo, quem me constituiu juiz ou árbitro entre vós?
15 Jomo sâ à ye bɔ̀ nùàr a: «Bí bɔ̀ŋ feh biì mé temé te ŋgúlú jɔgɔ kwaâ. Nùàr a, kwà gí méné njèh dɔɔ́ŋ, ndɔ́g, à yɔ̀ŋ teèn kwà kéh ndé ŋgwéh.»
15 E disse então ao povo: Guardai-vos escrupulosamente de toda a avareza, porque a vida de um homem, ainda que ele esteja na abundância, não depende de suas riquezas.
16 À si baá-re bɔ́ kàn déì ndɔ, ye bɔ́ a: «Nùà lieê déì lé naâ mé ŋueèh teèn, yab lé naâ teèn yuo dé gècên.
16 E propôs-lhe esta parábola: Havia um homem rico cujos campos produziam muito.
17 À duɔɔ́m baá-re mé huún seèn munô ye: Hên bèh teèn sam; nyí yab hên dɔɔ́ŋ kwaá gi nde né he wa?
17 E ele refletia consigo: Que farei? Porque não tenho onde recolher a minha colheita.
18 À den cu kaà mé be seèn ye: Nyí kɔ baá kèn: nyí nde né bɔ̀ mbáŋ nyî dɔɔ́ŋ ŋerré sɔm gií, nyí sie hamé seér bɔ́ lòù, te nyí bilí kwaá gi bɔ̀ yab mé bɔ̀ njèh nyî dɔɔ́ŋ teèn.
18 Disse então ele: Farei o seguinte: derrubarei os meus celeiros e construirei maiores; neles recolherei toda a minha colheita e os meus bens.
19 Jomo sâ nyí tueé nde aá ye yo nyî a: wò yab ŋgún bilí kwa baá kèn, baá dé nyèmà ŋgûn ndɔ; dù bá duù, yíé bá dé yieê, wò ŋueé lom dé ŋueê; dòbò njí bá tàbè mbaá.
19 E direi à minha alma: ó minha alma, tens muitos bens em depósito para muitíssimos anos; descansa, come, bebe e regala-te.
20 À yeé tueé gi aá mé huún seèn mân, Càŋ ye bú a: Nùà kùlù faá wò nɔ! Wò kɔ́ ŋgwéh ye lan cíbítenè wò nde né kuú wa? Sâ, neì bɔ̀ njèh yeè hèllè yieé nde né kɔɔ́ wa?»
20 Deus, porém, lhe disse: Insensato! Nesta noite ainda exigirão de ti a tua alma. E as coisas, que ajuntaste, de quem serão?
21 Yeésò den cuù ye bɔ́ a: «Mè tueé bí, sâ nuaá mé ŋgùlù bilí kwaá lom né dé seèn, à dé Càŋ bílí ŋgwéh dɔɔ́ŋ, nde né bú faá nùà kùlù hèllè nɔ bɔɔ́.»
21 Assim acontece ao homem que entesoura para si mesmo e não é rico para Deus.
22 À den cuù ye bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn a: «Mè tueé bí, mɔ né mân, bí té mé yáb nyàmè lè, ye te bí koó feh biì. Bí té mé cɔ̀gɔ̀ nyàmè lè, ye te bí su kwaá yoòr ndɔ.
22 Jesus voltou-se então para seus discípulos: Portanto vos digo: não andeis preocupados com a vossa vida, pelo que haveis de comer; nem com o vosso corpo, pelo que haveis de vestir.
23 Kela né yɔ̀ŋ nùàr mé yáb; gùm nùàr huɔm kela né kɔɔ́ mé cɔ̀gɔ̀ ndɔ.
23 A vida vale mais do que o sustento e o corpo mais do que as vestes.
24 Bí jɔ̀gɔ̀ kè njí ke bɔ̀ non ye; bɔ́ yab dòbò bèh, bɔ́ kwá bèh, bɔ́ mé be yolò sam, bɔ́ mé mbáŋ sam ndɔ. Mé njéh mene, Càŋ né gi bɔ́ koó laré; sé tagá bí wa? Ŋgweéh kela né bí mé non mà.»
24 Considerai os corvos: eles não semeiam, nem ceifam, nem têm despensa, nem celeiro; entretanto, Deus os sustenta. Quanto mais valeis vós do que eles?
25 À den cuù ye bɔ́ a: «Bí né mene nyamé, lètenè biì dɔɔ́ŋ, neì cieé déì felè bɔ̀ cieé seèn sagá komo nde né kɔɔ́ wa?
25 Mas qual de vós, por mais que se preocupe, pode acrescentar um só côvado à duração de sua vida?
26 Mɔ njèh dé maàn hên né bí yɔgɔ́, sâ bí dé jomò mbaá nyamé den né dé keì wa?
26 Se vós, pois, não podeis fazer nem as mínimas coisas, por que estais preocupados com as outras?
27 Bí kè wèh yoòr bɔ̀ mvue nyurè mé né ké ŋueh baá: bɔ́ seé témá bèh, bɔ́ cɔ̀gɔ̀ cóló kɔ́ bèh ndɔ. Mé njéh mene, mè tueé bí, mgbè Salomɔ̂ŋ mé be ŋgùlù seèn mene dɔɔ́ŋ lé gèh nòmò cɔ̀gɔ̀ faá bɔ̀ mvue nɔ sù kwà ná ŋgwêh.
27 Considerai os lírios, como crescem; não fiam, nem tecem. Contudo, digo-vos: nem Salomão em toda a sua glória jamais se vestiu como um deles.
28 Mɔ Càŋ né nyure mbaá yàgà ménâ nyegé huɔɔ́m, à cɔ̀gɔ̀ mé bí há kélá ndé ŋgwéh wa? Ŋgweéh bɔ̀ nyure ké ya den weh né dé laàn, kwéh bɔ́ nde né saá sɔm wa? Temé kuú né bí lòù, mè tueé bí.
28 Se Deus, portanto, veste assim a erva que hoje está no campo e amanhã se lança ao fogo, quanto mais a vós, homens de fé pequenina!
29 «Sâ bí té mé yáb bɔ̂ mbè mbaá nyàmè fɔ́n lè, bí té seé cer.
29 Não vos inquieteis com o que haveis de comer ou beber; e não andeis com vãs preocupações.
30 Dé sâ né seé bɔ̀ wɔ̂ŋ bɔ̀; bɔ́ né gi ménâ nyamé fɔɔ́n. Bí né dé biì mé Tele teèn; bɔ̀ njií mé saám né bí dɔɔ́ŋ, à né gi kɔɔ́.
30 Porque os homens do mundo é que se preocupam com todas estas coisas. Mas vosso Pai bem sabe que precisais de tudo isso.
31 Bí yúé fɔ́n sér *Lò Càŋ, Càŋ nde né bí bɔ̀ njèh dé jomò teèn haá keéh.»
31 Buscai antes o Reino de Deus e a sua justiça e todas estas coisas vos serão dadas por acréscimo.
32 Yeésò den cuù, ye bɔ́ a: «Bí té vèh, bí mene màgà ŋgwéh, bí né bɔ̀ mbieè mò. Lò Càŋ né dé biì; Tele biì Càŋ haá né bí kɔɔ́, ye nyí gwaán né ménâ.
32 Não temais, pequeno rebanho, porque foi do agrado de vosso Pai dar-vos o Reino.
33 Sâ bí gò sɔ̀m bɔ̀ njèh biì, bí geé haá njií bɔ̀ saâm bɔ̀ kàgàlɔ̀ŋ sâ. Bí fɔ́n sér ŋgúlú mé nde né ter le, bí né ké te vulúu bilí njií. Dé sâ gí ndé cú, yíb ŋúɔ́b ndé cú, sueé yíé ndé cú ndɔ.
33 Vendei o que possuís e dai esmolas; fazei para vós bolsas que não se gastam, um tesouro inesgotável nos céus, aonde não chega o ladrão e a traça não o destrói.
34 Bí kɔ́ɔ ye, temé nùàr né gi bèh mé ŋgùlù seèn né teèn.»
34 Pois onde estiver o vosso tesouro, ali estará também o vosso coração.
35 «Bí dèn dene bɔ̀ siîb; bí góló nyégé cɔ̀gɔ̀ bagasé, bí mɔ̀gɔ̀ sìè lâm beè.
35 Estejam cingidos os vossos rins e acesas as vossas lâmpadas.
36 Bí dèn làŋ faá bɔ̀ seê bɔ̀ mé né tele seê bɔɔ̀n kela den nɔ. Te tele seê bɔɔ̀n cuù bèh kùrmò fù, à gɔ hin, bɔ́ gulu keéh bú wúwágá.
36 Sede semelhantes a homens que esperam o seu senhor, ao voltar de uma festa, para que, quando vier e bater à porta, logo lha abram.
37 Bɔ̀ seê bɔ̀ mé tele bɔɔ̀n nde né bɔ́ ménâ kwa dɔɔ́ŋ, nde gi né samé. Mè né tueé ye bí a, mɔ à cu cuù baá, à nde né cɔ̀gɔ̀ goló nyegé, à feh bɔ́ bèh denè kwarè yâb, à bɔ́ yáb jɔgɔ haá seér kɔɔ́.
37 Bem-aventurados os servos a quem o senhor achar vigiando, quando vier! Em verdade vos digo: cingir-se-á, fá-los-á sentar à mesa e servi-los-á.
38 À cu cuù mene lɔgɔ̀tenè, né mene toò cieê, bɔ̀ɔ́ mé né lɔ́m goó dɔɔ́ŋ nde gi né njua beè seèn kwa.
38 Se vier na segunda ou se vier na terceira vigília e os achar vigilantes, felizes daqueles servos!
39 Bí kɔ́ɔ ye, mɔ nùà gwà sé né kɔɔ́ ye loù sâ yíb nde né nyí yilá, à sé naâ làŋ den, à mɔm ŋaga gwà seèn, te yíb gwò yílá cú.
39 Sabei, porém, isto: se o senhor soubesse a que hora viria o ladrão, vigiaria sem dúvida e não deixaria forçar a sua casa.
40 Sâ bí dèn dèn làŋ ménâ, wanɔɔ́ŋ Huaán Nùàr kar waà nde né loù mé bí cí mùnò ŋgwéh.»
40 Estai, pois, preparados, porque, à hora em que não pensais, virá o Filho do Homem.
41 Piêr ye bú a: «Fehtoò beèh, wò kàn hên si njií lom né mé béh wa, né mé bɔ̀ nùàr dɔɔ́ŋ wa?»
41 Disse-lhe Pedro: Senhor, propões esta parábola só a nós ou também a todos?
42 Fehtoò beèh ye bú a: «Kwá mè tueé bí felè nùà kɔ́gɔ̀n mé né seé tele seê seèn mé temé cén bɔɔ́. Né nuaá mé tele nde né bɔ̀ seé bɔ̀ dɔɔ́ŋ haá kwaá beè seèn, te à geé haá bɔ́ yáb, à geé faá né tueé nɔ.
42 O Senhor replicou: Qual é o administrador sábio e fiel que o senhor estabelecerá sobre os seus operários para lhes dar a seu tempo a sua medida de trigo?
43 Mɔ tele seê seèn waà, à né seé seèn te ceér-e ménâ bɔɔ́, à nde né beè teleè samé.
43 Feliz daquele servo que o senhor achar procedendo assim, quando vier!
44 Mè né tueé ye bí a, tele beè seèn haá lɔ bilí nde né mé bɔ̀ njèh seèn mene dɔɔ́ŋ.
44 Em verdade vos digo: confiar-lhe-á todos os seus bens.
45 «Á, mɔ nùà seê cén sâ den seér cuù né mé feh seèn, ye: Tele seê nyî wágá cú ndé ŋgwêh, à né seér bɔ̀ seê bɔ̀ lobo, né mene bɔ̀ dé sisiîb, né mene bɔ̀ dé vévêh, à né bɔ́ lobo, à né yáb yieé ndabé, à né ŋueé sela;
45 Mas, se o tal administrador imaginar consigo: Meu senhor tardará a vir, e começar a espancar os servos e as servas, a comer, a beber e a embriagar-se,
46 mɔ à né méménâ bɔɔ́, ŋgweéh sâ tele seê seèn nde né lòù kaár waâ, à weh bú seé wa? À nde né bú kwɔgɔ́ sɔm, te bɔ́ bɔ̀ dúágá-tie bɔ̀ den mé gèh nûr cên.
46 o senhor daquele servo virá no dia em que não o esperar e na hora em que ele não pensar, e o despedirá e o mandará ao destino dos infiéis.
47 «Nùà seê mé né gi njií mé tele gwaán nê kɔɔ́, à ménâ bɔ́ ŋgwéh, à bú bɔ̀ njèh seèn nyégé ŋgwéh dɔɔ́ŋ, nùà sâ nde né mé núr beè teleè ŋené kuú.
47 O servo que, apesar de conhecer a vontade de seu senhor, nada preparou e lhe desobedeceu será açoitado com numerosos golpes.
48 Njií mé tele seê gwaán nê, mɔ nùàr kɔ́ ŋgwéh lòù, à né mene veên bɔɔ́, sâ dé seèn bɔ́ bú kókoó lòbò ndé ŋgwéh. Bí kɔ́ɔ ye, nuaá mé bɔ́ lé naâ bú njèh ŋgún haá, bɔ́ beè seèn bie weh cu nde né ŋgún ménâ ndɔ; bɔ́ ŋgún bie weh kela nde né beè nuaá mé bɔ́ lé naâ ŋgún haá.»
48 Mas aquele que, ignorando a vontade de seu senhor, fizer coisas repreensíveis será açoitado com poucos golpes. Porque, a quem muito se deu, muito se exigirá. Quanto mais se confiar a alguém, dele mais se há de exigir.
49 Yeésò ye bɔ́ a: «Mè ká doó beè waà né mé we. Mè né gwaán ye sé la baá ŋgie.
49 Eu vim lançar fogo à terra, e que tenho eu a desejar se ele já está aceso?
50 Mè nde né nòmò Càŋ weh ndɔ. Baá lom mè dé yieê yieé.
50 Mas devo ser batizado num batismo; e quanto anseio até que ele se cumpra!
51 Bí té mùnò ye mè ká te wɔ́ŋe ndeè né bɔ̀ nùàr dɔlê haá. Mè tueé bí, mè ká lètenè biì nde seêr né bèh kèrrè siì.
51 Julgais que vim trazer paz à terra? Não, digo-vos, mas separação.
52 Mɔ bɔ̀ nùàr né gwò tîn, kènê bɔ̀ tagár bɔ̀ déì nde né bɔ̀ fà bɔ̀ bunó; bɔ̀ fà bɔ̀ nde né bɔ̀ tagár bɔ̀ bunó ndɔ.
52 Pois de ora em diante haverá numa mesma casa cinco pessoas divididas, três contra duas, e duas contra três;
53 Tele nde né huaán bunó; huaán bunó cu tele ndɔ. Meí nde né huaán dé vêh bunó, huaán bunó cu meí ménâ ndɔ. Bɔ̀ makoò bɔ́ bɔ̀ veèh ŋuna bɔɔ̀n nde né méménâ lètenè bɔɔ̀n bunó kuú.»
53 estarão divididos: o pai contra o filho, e o filho contra o pai; a mãe contra a filha, e a filha contra a mãe; a sogra contra a nora, e a nora contra a sogra.
54 Yeésò tueé njií mé cìlì nùàr ndɔ, ye bɔ́ a: «Mɔ bí ŋene nu baá ter kèb nyiìb yilí komo ŋaá, bí ye: nu nde né neé. Ne ka ménâ.
54 Dizia ainda ao povo: Quando vedes levantar-se uma nuvem no poente, logo dizeis: Aí vem chuva. E assim sucede.
55 Mɔ bí ŋene fu né lòù kobó ŋaá, bí ye: lan nde né salé; salé ka ménâ ndɔ.
55 Quando vedes soprar o vento do sul, dizeis: Haverá calor. E assim acontece.
56 Jue ka bí bɔ̀ leba bɔ̀! Bí né gi bɔ̀ njií sâ dɔɔ́ŋ ŋené kɔɔ́; né mene ká doó, né mene ké ter, né gi njolò biì ŋagásé. Seèn bɔɔ́ né naàn mé bɔ̀ njèh dé nàm biì hên, bí ŋéné kɔ́ ŋgwéh wa?»
56 Hipócritas! Sabeis distinguir os aspectos do céu e da terra; como, pois, não sabeis reconhecer o tempo presente?
57 «Bɔɔ́ né naàn mé bí ceér gècên mé be biì ŋéné kɔ́ ŋgwéh wa?
57 Por que também não julgais por vós mesmos o que é justo?
58 Mɔ bî nuaré déì baá mé ju, à né wò sií, à ju sâ njií né ké toò nùà dueè; mɔ bí bú gɔ bilí né kɔɔ́, lègè lòm ceér dueè tég, te bí bú jɔ̀gɔ̀ den giì mé sòn cên ye; wanɔɔ́ŋ wò nde né ju beè seèn toò bɔ̀ kokoô bɔ̀ die, bɔ́ sie haá njií wò mé sɔ́jì; te sɔ́jì nde wò ké gwà cibì yií njií.
58 Ora, quando fores com o teu adversário ao magistrado, faze o possível para entrar em acordo com ele pelo caminho, a fim de que ele te não arraste ao juiz, e o juiz te entregue ao executor, e o executor te ponha na prisão.
59 Mè tueé wò, bɔ́ sie kwaá nde né wò beè méménâ, tɔ́g kɔ bɔ̀ tomo njèh nùà hèllè yuo kela giì baá kèn, sâ ye.»
59 Digo-te: não sairás dali, até pagares o último centavo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.