João 6

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Jomo sâ Yeésò sela yuo kela yí sòn tub Galilê kèb yagâ. Yilí tub sâ déì né Tiberiâde ndɔ.
1 Depois dessas coisas, Jesus atravessou o mar da Galileia, que é o de Tiberíades.
2 Bɔ̀ nùàr ŋgún kem bele cu bú jomo. Lòù sam, bɔ́ lé naâ fém seèn ŋené, à lé naâ bɔ̀ beén bɔ̀ taré sɔm.
2 Uma grande multidão o seguia, porque tinham visto os sinais que ele fazia na cura dos enfermos.
3 Yeésò wa, à ŋaá nde ké te kun tòre, bɔ́ bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn den nde doó.
3 Então Jesus subiu ao monte e sentou-se ali com os seus discípulos.
4 Sâ *Páskà, cieé koô bɔ̀ *Jûf, nde aá feí.
4 Ora, a Páscoa, festa dos judeus, estava próxima.
5 Yeésò yeé sɔm njií njolo ter, à ke bɔ̀ nùàr baá ká yoòr seèn kem ndeê, à tueé njií mé Filîp, ye bú a: «Yáb mé nde né bɔ̀ nùà hên koó laré, béh ŋge kwa nde né he wa?»
5 Então Jesus, erguendo os olhos e vendo que uma grande multidão se aproximava, disse a Filipe:
6 Sâ njií mé à nde né bɔɔ́, à né gi dé seèn kɔɔ́, à tueé ke né dé tueê, te à ŋgweé njií mé Filîp nde né bú tueé.
6 Mas Jesus dizia isto para testá-lo, porque sabia o que estava para fazer.
7 Filîp deên ndɔ, ye bú a: «Kàgàlɔ̀ŋ dé yáb ŋgeè, te koó bɔ̀ nùà hên la né mene kám yuií fà, wúlú ndé ŋgwéh, nùà kàn hàm njeré déì kwà nyì ndé ŋgwéh.»
7 Filipe respondeu: — Nem mesmo duzentos denários de pão seriam suficientes para que cada um recebesse um pedaço.
8 Mbɔ̀ŋ seèn cén déì den cuù ndɔ, dé sâ yilí seèn né Andrê, dìm Simɔ̂ŋ-Piêr, ye bú a:
8 Um dos discípulos, chamado André, irmão de Simão Pedro, disse a Jesus:
9 «Huaán déì né lètenè beèh hên teèn, à né mé breêd tîn bɔ̂ ŋgò fà beè. Á, dé sâ seèn mé bɔ̀ nùàr hên bɔɔ́ sɔm nde né kei wa?»
9 — Aqui está um menino que tem cinco pães de cevada e dois peixinhos. Mas o que é isto para tanta gente?
10 Yeé baá ménâ, Yeésò ye bɔ́ a: «Bí júée bɔ̀ nùàr a, bɔ́ dèn ndé gí doó.» Nyure lé naâ ké bèh sâ kókoó ndɔ. Bɔ́ den nde gi doó te sòn seèn. Bɔ̀ siíb lé ndeè naâ teèn njèh kám tîn mân.
10 Jesus disse: Havia muita relva naquele lugar. Assim, os homens se assentaram, e eram quase cinco mil.
11 Yeésò weh bɔ̀ breêd doô ndɔ, à vra Càŋ teèn, à geé haá njií mé bɔ̀ɔ́ mé den ndeè naâ doó sâ; à geé haá cu bɔ́ ŋgò ménâ ndɔ. Bɔ́ yieé keéh bèh mé bɔ́ gwaán nê.
11 Então Jesus pegou os pães e, tendo dado graças, distribuiu-os entre eles; e também igualmente os peixes, tanto quanto queriam.
12 Bɔ́ yeé yieé fulu gi aá, ye bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn a: «Bí ŋùàn bílí cú bɔ̀ dé mé leé naâ doô dɔɔ́ŋ, te mbaá vù lè cú.»
12 E, quando já estavam satisfeitos, Jesus disse aos seus discípulos:
13 Bɔ̀ mbɔ̀ŋ ŋuaán bilí bɔ̀ ndilí breêd tîn jɔ̀gɔ̀ hèllè, yuú sɔgɔ́ yulà cùɔ̀b fà.
13 Assim, pois, o fizeram e encheram doze cestos de pedaços dos cinco pães de cevada, que sobraram depois que todos tinham comido.
14 Te bɔ̀ nùàr yeé nde ŋene njií cu baá-re fém mé Yeésò bɔɔ́ naâ doô, bɔ́ tueé njií lom aá bèsɔ́nè mbaá, ye: «Mé gècên mene, nùà hên né *sòn-Càŋ mé bɔ́ lé ye à ndeè né ká lè wɔ́ŋe ndeê doô.»
14 Quando as pessoas viram o sinal que Jesus havia feito, disseram: — Este é verdadeiramente o profeta que devia vir ao mundo.
15 Yeésò ŋene kɔ ndɔ ye, bɔ́ nde né nyí dé terrèb weh, te bɔ́ lobo nyí tì ma. Yeé baá ménâ, à sua yuo lètenè bɔɔ̀n doó sâ mé huún, à ŋaá nde cu ké te kun tòre.
15 Jesus ficou sabendo que estavam para vir com a intenção de fazê-lo rei à força. Então ele se retirou outra vez, sozinho, para o monte.
16 Yeé baá liyilì, bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn suaga nde ké sòn tuùb ndɔ,
16 Ao final do dia, os discípulos de Jesus desceram para o mar.
17 bɔ́ nde yila kɔm, te bɔ́ sela yuo kela tub kèb yágà te lèmè Kapernahûm mân. Sâ cibí yili gi aá kèn, Yeésò née bɔ́ kwà sìè ŋgwéeh ye ndɔ.
17 E, entrando num barco, passaram para o outro lado, rumo a Cafarnaum. Já estava escuro, e Jesus ainda não tinha ido até onde eles estavam.
18 Bɔ́ né ka ndeé, fu né lom dùà mé terreb kobó taré yilá, né nòmò dùà dɔɔ́ŋ jilí ŋellé.
18 E o mar começava a ficar agitado, porque soprava um vento forte.
19 Bɔ́ né ka ndeé, bɔ́ kɔgɔ́ yɔŋ kílòmétà tîn mé ténjén, bɔ́ ŋene njií Yeésò, à né ká yoòr bɔɔ̀n felè nòmò gɔ ndeê, à ndeè ká kwarè kɔɔ̀m waâ, sâ bɔ̀ mbɔ̀ŋ nde aá mé veéh kuú.
19 Os discípulos já tinham navegado uns cinco ou seis quilômetros, quando viram Jesus andando sobre o mar, aproximando-se do barco; e ficaram com medo.
20 À deên ndɔ, ye bɔ a: «Né mè, bí té vèh!»
20 Mas Jesus lhes disse:
21 Bɔ́ yeé nde aá bú te kɔme weh yií, sâ kɔm hèllè wa gi aá yí sòn ŋgɔ̀m bèh mé bɔ́ nde né teèn sâ.
21 Então eles o receberam com alegria, e logo o barco chegou ao seu destino.
22 Cieé ŋaga, bɔ̀ nùàr mé lé cer leé naâ dé bɔɔ̀n yí jomo sòn tuùb kèb yágà doô, ŋene kɔ ndɔ, ye kɔm lé naá cegê doó sâ cén; Yeésò lé teèn yílá ná ŋgwêh, bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn lé mé njéh kèb yágà yila ndeè naâ léláŋ bɔɔ̀n.
22 No dia seguinte, a multidão que tinha ficado do outro lado do mar notou que ali havia apenas um pequeno barco e que Jesus não tinha entrado nele com os seus discípulos, tendo estes partido sozinhos.
23 Sâ bɔ̀ kɔm déì waà baá ndɔ, bɔ́ yuoó naâ lè lɔɔ́ Tiberiâde, bɔ́ né njebá den. Sâ bèh mé bɔ̀ nùàr yieé naâ breêd mé Fehtoò beèh vra naâ Càŋ teèn doô né kèbè sâ.
23 Entretanto, outros barquinhos de Tiberíades se aproximaram do lugar onde a multidão havia comido o pão depois que o Senhor deu graças.
24 Bɔ̀ nùàr yeé ke, bɔ́ Yeésò ŋéné cú, bɔ́ bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn ŋéné cú ndɔ, bɔ́ kem yila gi bɔ̀ kɔm dé sâ, bɔ́ nde bú ké Kapernahûm fɔɔ́n.
24 Quando aquela multidão viu que Jesus não estava ali nem os seus discípulos, entraram nos barcos e partiram para Cafarnaum à procura de Jesus.
25 Bɔ́ wa tub kèb yágà, bɔ́ kwa Yeésò, bɔ́ ye bú a: «Njí fèh-njèh, wò la yeè kèb hên waà heèh ndɔ wa?»
25 E, tendo-o encontrado no outro lado do mar, lhe perguntaram: — Mestre, quando o senhor chegou aqui?
26 Yeésò deên ndɔ, ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, bí mè hên fɔɔ́n kuú né felè breêd mé bí lé naâ yieé doô, dèn ŋgwéh ye bí né fém mò ŋené kɔɔ́.
26 Jesus respondeu:
27 Yáb mé nde né mbaá vu yuo, bí té seé seèn bɔ́ dèn, bí bɔ́ sér seé yâb mé nde né ter le. Gèh yáb dé sâ *Huaán Nùàr bí haá nde né kɔɔ́. Lòù sam, Càŋ Tele seèn terreb dɔɔ́ŋ haá kwaá gi aá beè seèn.»
27 Trabalhem, não pela comida que se estraga, mas pela que permanece para a vida eterna, a qual o Filho do Homem dará a vocês; porque Deus, o Pai, o confirmou com o seu selo.
28 Yeé baá môn, bɔ́ ye bú a: «Béh bɔɔ́ nde né naàn, te yuo faá seé mé Càŋ gwaán nê wa?»
28 Então lhe perguntaram: — Que faremos para realizar as obras de Deus?
29 Yeésò ye bɔ́ a: «Seé mé Càŋ né beè biì gwaán, né temé biì yoòr mò nùà tebê seèn kwaá njiî.»
29 Jesus respondeu:
30 Bɔ́ ye bú a: «Wò bɔɔ́ feh nde né béh gèh fém dé heè, te béh ŋene kɔ teèn, béh kwaá njií temé yoòr yeè wa? Wò bɔɔ́ weéh nde né gèh seé dé heè ndɔ wa?
30 Então eles disseram: — Que sinal o senhor fará para que vejamos e creiamos no senhor? O que o senhor pode fazer?
31 Bɔ̀ tele beèh léí jɔ̀gɔ̀ lé bɔɔ̀n naá giì “*mánà” ké ya dueè yieé; bɔ́ lé nyagá kwaá naâ te mvù Càŋe ménâ, ye: À bɔ́ yáb haá né breêd mé lé yuoó naâ ké te vulúu.»
31 Nossos pais comeram o maná no deserto, como está escrito: “Deu-lhes a comer pão do céu.”
32 Yeé baá ménâ, Yeésò ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, yáb mé lé yuoó naâ ké te vulúu sâ, Músì lé bí kɔɔ́ há ná ŋgwêh, lé naá seêr Tele mò.» Jomo sâ à ye bɔ́ a: «Tele mò né bí yáb gècên mé yuo né ké te vulúu haá.
32 Jesus lhes disse:
33 Yáb mé Càŋ haá né sâ, né nuaá mé suagà naâ ké te vulúu, à bɔ̀ nùàr yɔ̀ŋ haá né kɔɔ́.»
33 Porque o pão de Deus é o que desce do céu e dá vida ao mundo.
34 Yeé baá ménâ, bɔ́ ye Yeésò a: «Fehtoò beèh, sâ há dèn ká béh gèh yáb sâ môn.»
34 Então lhe disseram: — Senhor, dê-nos sempre desse pão.
35 À deên ndɔ, ye bɔ́ a: «Yáb mé haá né yɔ̀ŋ sâ né mè. Nuaá mé ndeè ká yoòr mò, cùè bú dé seèn sìè ndé cú; nuaá mé né temé yoòr mò kwaá njií, nyúá bú sìè ndé cú ndɔ.
35 Jesus respondeu:
36 Mè tueé gi aá bí kèn, bí ŋene gi aá mè kèn ndɔ, mé njéh mene bí temé yoòr mò kwá njí ŋgwéh.
36 Porém eu já disse que vocês não creem, embora estejam me vendo.
37 Mè tueé bí ndɔ, bɔ̀ɔ́ mé Tele mò ye bɔ́ né bɔ̀ dé mò dɔɔ́ŋ, nde giì né ká yoòr mò ndeê. Bɔ̀ɔ́ mé né ká yoòr mò ndeê sâ, mè cén déì lètenè bɔɔ̀n bèrɔ̀ŋ ndé ŋgwéh.
37 Todo aquele que o Pai me dá, esse virá a mim; e o que vem a mim, de modo nenhum o lançarei fora.
38 Mè ké te vulúu suaga kuú naâ te mè bɔɔ́ njií mé Tele mò mé temà naâ mè gwaán nê. Mè ndé sér ná ŋgwêh te mè bɔɔ́ faá mè gwaán nê nɔ.
38 Porque eu desci do céu, não para fazer a minha própria vontade, mas a vontade daquele que me enviou.
39 Nuaá mé temà naâ mè ye mè a: bɔ̀ɔ́ mé né beè mò dɔɔ́ŋ, cén déì a, té teèn lèr lè, wa mè kòmò nyìmè sɔ̀m sér bɔ́ lè cio te cieé cèrè jomò lòù.
39 E a vontade de quem me enviou é esta: que eu não perca nenhum de todos os que ele me deu; pelo contrário, eu o ressuscitarei no último dia.
40 Hên né njií mé Tele mò gwaán nê, ye te bɔ̀ɔ́ mé né mè ŋené, mé né gi temé yoòr mò kwaá njií dɔɔ́ŋ, kwa yɔ̀ŋ tètàgà; te mé cieé cèrè jomò mè komo sɔm gi bɔ́ lè cio ndɔ.»
40 De fato, a vontade de meu Pai é que todo aquele que vir o Filho e nele crer tenha a vida eterna; e eu o ressuscitarei no último dia.
41 Te bɔ̀ Jûf yeé nde ŋgweé njií mân, bɔ́ ndugó ŋellé doó dɔɔ́ŋ, wa Yeésò la tueé fí ye: nyí né yáb mé lé suagà naâ ké te vulúu.
41 Então os judeus começaram a murmurar contra ele, porque tinha dito: “Eu sou o pão que desceu do céu.”
42 Bɔ́ ye: «Ŋgweéh hên né ka Yeésò ŋunà Josêf wa? Béh né gi tele mé meí seèn kɔɔ́, à mân tueé né dé keì ye: nyí yuoó naâ ké te vulúu wa?»
42 E diziam: — Este não é Jesus, o filho de José? Por acaso não conhecemos o pai e a mãe dele? Como é que ele agora diz: “Desci do céu”?
43 Yeésò tueé njií mé bɔ́ ndɔ, ye bɔ́ a: «Bí kwá lɔ́ ménâ lètenè biì ndugó deèn.
43 Jesus respondeu:
44 Nuaré déì ká yoòr mò mbaá ndé kòmò ndé ŋgwêh, kɔ Tele mò mé lé temà naâ mè yilá njií né bú ká yoòr mò kɔɔ́, te mé cieé cèrè jomò mè komo sɔm ye bú lè cio.
44 Ninguém pode vir a mim se o Pai, que me enviou, não o trouxer; e eu o ressuscitarei no último dia.
45 Bɔ̀ *sòn-Càŋ bɔ̀ lé naá giì te mvù Càŋe nyagá kwaá ye: bɔ́ dɔɔ́ŋ, Càŋ bɔ́ feh nde né kɔɔ́ ma. Sâ mè tueé bí, bɔ̀ɔ́ mé né ndéb Tele mò ŋgweé, mé né gwaán dɔɔ́ŋ, nde giì né ká yoòr mò ndeê.
45 Está escrito nos Profetas: “E todos serão ensinados por Deus.” Portanto, todo aquele que ouviu e aprendeu do Pai, esse vem a mim.
46 Sâ túé ŋgwéh ye nuaré déì lé naâ Tele mò mé njolo ŋené ndɔ. Mè tueé bí, nuaá mé lé yuoó naâ dé seèn ké te vulúu Tele mò njolò ŋene cegé né kɔɔ́.
46 Não que alguém tenha visto o Pai, a não ser aquele que vem de Deus; este já viu o Pai.
47 Mé gècên mene: nuaá mé né temé teèn kwaá njií dɔɔ́ŋ baá dé seèn mé yɔ̀ŋ tètàgà.
47 — Em verdade, em verdade lhes digo: quem crê em mim tem a vida eterna.
48 Mè né yáb mé haá né yɔ̀ŋ kɔɔ́.
48 Eu sou o pão da vida.
49 Dé bɔ̀ tele biì léí jɔ̀gɔ̀, bɔ́ lé naá menè “*mánà” ké ya dueè yieé, mé njéh mene bɔ́ lé naá giì kuú.
49 Os pais de vocês comeram o maná no deserto e morreram.
50 Yáb bú hên dé seèn suagà né ké te vulúu; nuaá mé yieé né bú dé seèn kú ndé ŋgwéh.
50 Este é o pão que desce do céu, para que todo o que dele comer não pereça.
51 Mè né yáb dé làŋ mé lé suagà naâ ké te vulúu. Nuaá mé né yáb bú hên yieé, den nde né mé yɔ̀ŋ dé ndeèr. Yáb mé mè nde né haá sâ, né ŋgàŋ yoòr mò; mè haá nde né ménâ, te *wɔ́ŋ yili yuo mé njéh.»
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu; se alguém comer deste pão, viverá eternamente. E o pão que eu darei pela vida do mundo é a minha carne.
52 Te bɔ̀ Jûf yeé nde ŋgweé njií cu mân, bɔ́ ŋaáŋ ŋeí cu ye baá-re mé njéh lètenè bɔɔ̀n dé ŋaâŋ, ye: «Nùà hên béh ŋgàŋ yoòr seèn haá seér nde né naàn, te béh yieé wa?»
52 Então os judeus começaram a discutir entre si, dizendo: — Como é que este pode nos dar a sua própria carne para comer?
53 Bɔ́ yeé baá ménâ bieé kuú den, Yeésò deên ndɔ, ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, mɔ bí ŋgàŋ yoòr *Huaán Nùàr yíé ŋgwéh, bí húɔ́m seèn ŋúé ŋgwéh, sâ bí mé yɔ̀ŋ sam ndɔ.
53 Jesus respondeu:
54 Nuaá mé né dé seèn ŋgàŋ yoòr mò yieé, né húɔ́m mò ŋueé, né dé seèn mé yɔ̀ŋ tètàgà teèn; sâ lè cieé cèrè jomò mè nde né bú te cio komo sɔm.
54 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Lòù sam, núɔ́gɔ́ mò né yáb dé gècên, húɔ́m mò né mbè dé gècên ndɔ.
55 Pois a minha carne é verdadeira comida, e o meu sangue é verdadeira bebida.
56 Nuaá mé né núɔ́gɔ́ mò yieé, né húɔ́m mò ŋueé, nyɔgɔ́ nde aá yoòr mò, sâ mè nyɔgɔ́ nde aá yoòr seèn ndɔ.
56 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue permanece em mim, e eu permaneço nele.
57 Tele mò mé tema njií naâ mè né làŋ; ká yoòr mò hên né yɔ̀ŋ seèn. Né kèì cén mé nuaá mé yieé né mè, à né mé yɔ̀ŋ mò yoòr seèn ménâ ndɔ.
57 Assim como o Pai, que vive, me enviou, e igualmente eu vivo por causa do Pai, também quem de mim se alimenta viverá por mim.
58 Yáb mé suagà naâ ké te vulúu né hên; à dé seèn faá dé mé bɔ̀ tele biì léí jɔ̀gɔ̀ lé yieé naâ doô sam, bɔ́ lé naâ kuú gií. Dé yáb bú hên, nuaá mé yieé bú nde né làŋ dé kèì cên yili den.»
58 Este é o pão que desceu do céu, em nada semelhante àquele que os pais de vocês comeram e, mesmo assim, morreram; quem comer este pão viverá eternamente.
59 Yeésò lé ŋgòr hên dɔɔ́ŋ tueé deén naâ ké Kapernahûm, sâ à né bɔ́ njèh ké *gwà sóù feh.
59 Jesus disse essas coisas quando ensinava na sinagoga de Cafarnaum.
60 Bɔ̀ mbɔ̀ŋ Yeésò kókoó mbaá yeé ŋgweé aá ménâ, bɔ́ ye: «Ŋgòr hên né taré; neì seèn dé sâ gwaán nde né kɔɔ́ wa?»
60 Muitos dos seus discípulos, tendo ouvido tais palavras, disseram: — Duro é este discurso; quem pode suportá-lo?
61 Sâ Yeésò kɔ gi aá, ye bɔ̀ mbɔ̀ŋ né mé ŋgòr hên ndugó ndɔ, à bie njií ye bɔ́ a: «Né bí sieé wa?
61 Mas Jesus, sabendo por si mesmo que os seus discípulos murmuravam a respeito do que ele havia falado, disse-lhes:
62 Á, mɔ bí ndeè ŋene *Huaán Nùàr baá ké te bèh mé à lé yuoó naâ teèn ŋaá ndeé nɔ, den nde né naàn wa?
62 Que acontecerá, então, se virem o Filho do Homem subir para o lugar onde primeiro estava?
63 Cúcuí Càŋ yɔ̀ŋ haá yeé kɔɔ́; núɔ́gɔ́ dé seèn né njèh mbaâ. Bɔ̀ ŋgòr mé la yuoó naâ sònò mò hên né gi bɔ̀ ŋgòr mé Cúcuí Càŋ né teèn, bɔ́ nùàr yɔ̀ŋ haá né kɔɔ́.
63 O Espírito é o que vivifica; a carne para nada aproveita. As palavras que eu lhes tenho falado são espírito e são vida.
64 Mé njéh mene, bɔ̀ déì lètenè biì temé teèn kwá njí ŋgwéh.»
64 Mas há descrentes entre vocês. Ora, Jesus sabia, desde o princípio, quais eram os que não criam e quem iria traí-lo.
65 Yeé baá ménâ, ye bɔ́ a: «Mè la bí hên tueé naâ dé cî, ye bí a: nuaré déì ká yoòr mò mbaá ndé kòmò ndé ŋgwêh; kɔ Tele mò haá né bú terreb kɔɔ́, sâ ye.»
65 E prosseguiu:
66 Bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn kókoó yeé ŋgweé aá môn, bɔ́ suaré yuo gi, bɔ́ kwaá lɔ bú.
66 Diante disso, muitos dos seus discípulos o abandonaram e já não andavam com ele.
67 Yeésò deén baá-re ndɔ, ye bɔ̀ mbɔ̀ŋ dé yulà cùɔ̀b fà doô a: «Mé bí mene, bí nde né yuo gií ndɔ wa?»
67 Então Jesus perguntou aos doze:
68 Simɔ̂ŋ Piêr ye bú a: «Béh dé beèh toò nde ser cu nde né yoòr neì wa, Fehtoò beèh? Ŋgweéh bɔ̀ ŋgòr yɔ̀ŋ tètàgà né gi beè yeè mà.
68 Simão Pedro respondeu: — Senhor, para quem iremos? O senhor tem as palavras da vida eterna,
69 Kènê béh dé beèh temé kwaá njií gi né yoòr yeè, béh né gi kɔɔ́ ye wò dé yeè né ŋagásé, wò yuoó naâ beè Càŋ ndɔ.»
69 e nós temos crido e conhecido que o senhor é o Santo de Deus.
70 Yeésò ye bɔ́ a: «Mè lé bí bɔ̀ yulà cùɔ̀b fà bɔ̀ hên kɔɔ́ bàlè wèh ná ŋgwêh wa? Mé njéh mene, cén déì lètenè biì né táhòrò!»
70 Então Jesus lhes disse:
71 Sâ à ménâ jue né Júdàs ŋunà Simɔ̂ŋ Iskariô. Lòù sam, gwaán Júdàs né mene lètenè bɔ̀ mbɔ̀ŋ yulà cùɔ̀b fà doô, à Yeésò cie sar sɔm nde né kɔɔ́.
71 Ele se referia a Judas, filho de Simão Iscariotes, porque este, sendo um dos doze, era quem o haveria de trair.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.