João 5
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs VC
1 Jomo sâ cieé koô bɔ̀ *Jûf déì feí ndɔ, Yeésò ŋaá nde ké Jerusalem.
1 Depois disso, houve uma festa dos judeus, e Jesus subiu a Jerusalém.
2 Sâ nduùn déì né ké Jerusalem sâ teèn, yilí seèn mé ju *hebreêh né Betsátà, à né kwarè hin mé bɔ̀ sòrŋgaŋ yila yeé ké lɔ teèn; bɔ́ sie kwaá né pàgà tîn teèn ndɔ.
2 Há em Jerusalém, junto à porta das Ovelhas, um tanque, chamado em hebraico Betesda, que tem cinco pórticos.
3 Bɔ̀ beên bɔ̀ kókoó mbaá né yeé teèn bilí cer den: bɔ̀ tácugó, bɔ̀ tácɔgɔ́ mé bɔ̀ tá-galé mene, [bɔ́ né nòmò yí dùà kela den, mɔ baá jilí, te bɔ́ yila teèn.
3 Nestes pórticos jazia um grande número de enfermos, de cegos, de coxos e de paralíticos, que esperavam o movimento da água.
4 Sâ cìlì Nùà Dueè déì né yeé cu déì te nduùn sâ suagá yilá, à jilí beh nòmò. Mɔ nòmò baá jilí, nùà beên mé nde né toò jɔ̀gɔ̀ yí dùà yilá lɔgɔ́, nde né taré yuo; né mene gèh beén dé heè, nde né taré.]
4 {Pois de tempos em tempos um anjo do Senhor descia ao tanque e a água se punha em movimento. E o primeiro que entrasse no tanque, depois da agitação da água, ficava curado de qualquer doença que tivesse.}
5 Sâ nuaré déì lé naâ ké sâ teèn, à ban aá baá nyèmà yulà tagár cùɔ̀b téndelé.
5 Estava ali um homem enfermo havia trinta e oito anos.
6 Yeésò wa kwa bú ké teèn ndɔ, à ŋene kɔ, ye nùà hên cer aá doó dàb baá teèn, à bie njií ye bú a: «Wò gwaán né taré yuoò wa?»
6 Vendo-o deitado e sabendo que já havia muito tempo que estava enfermo, perguntou-lhe Jesus: Queres ficar curado?
7 Nùà beên doô ye bú a: «Dé koô, mè mé nùàr sam. Mɔ nòmò baá jilí, nuaá mé nde né mè yí dùà jɔgɔ́ yií teèn sam. Mé mè sé nde yí teèn su waá, sâ nuaré déì mè toò tena baá kèn.»
7 O enfermo respondeu-lhe: Senhor, não tenho ninguém que me ponha no tanque, quando a água é agitada; enquanto vou, já outro desceu antes de mim.
8 Yeésò ye bú a: «Wùò ter, wèh kè yeè, gègɔɔ̀.»
8 Ordenou-lhe Jesus: Levanta-te, toma o teu leito e anda.
9 Nùà hèllè taré yuo beè nomo ndɔ, à weh kè seèn, à yila gɔɔ̀. Sâ lé naâ loù sóù.
9 No mesmo instante, aquele homem ficou curado, tomou o seu leito e foi andando. Ora, aquele dia era sábado.
10 Bɔ̀ Jûf yeé ŋene aá nuaá mé Yeésò la naâ taré sɔm doô, bɔ́ ye bú a: «Lan né sóú, té kè jɔ́gɔ́, né jolo.»
10 E os judeus diziam ao homem curado: E sábado, não te é permitido carregar o teu leito.
11 Ye bɔ́ a: «Nuaá mé la naâ mè taré sɔm la tueé naâ mè kɔɔ́, ye mè a: Wèh kè mò, mè gègɔɔ̀ ma.»
11 Respondeu-lhes ele: Aquele que me curou disse: Toma o teu leito e anda.
12 Bɔ́ bie baá-re bú nuaá mé la ye bú a: wùò ter, wèh kè yeè, gègɔɔ̀ sâ ndɔ.
12 Perguntaram-lhe eles: Quem é o homem que te disse: Toma o teu leito e anda?
13 Nùà hèllè yilí nuaá mé taré sɔɔ́m naâ bú doô kɔ́ ŋgwéh. Sâ Yeésò la naâ doó sâ yuo. Lòù sam, bɔ̀ nùàr la naâ doó sâ ŋgún.
13 O que havia sido curado, porém, não sabia quem era, porque Jesus se havia retirado da multidão que estava naquele lugar.
14 Nde nde nùà doô bɔ̂ Yeésò nde kwaré cu ké gwà Càŋ koô. Yeésò deên baá-re ndɔ, ye bú a: «Félá nyégé bagasé: dé tarê, wò taré baá kèn, té veên déì fɔ̀gɔ̀ cú; mɔ sam, dé jomò hên nde né wò taré yɔgɔ́.»
14 Mais tarde, Jesus o achou no templo e lhe disse: Eis que ficaste são; já não peques, para não te acontecer coisa pior.
15 Nùà hèllè njege nde bɔ̀ Jûf dé kokoô tueé, ye bɔ́ a: Yeésò taré sɔɔ́m naâ nyí kɔɔ́ ma.
15 Aquele homem foi então contar aos judeus que fora Jesus quem o havia curado.
16 Bɔ̀ Jûf duɔɔ́m baá-re Yeésò teèn sâ bunô ndɔ, ye à lé ménâ bɔɔ́ naâ loù sóù fí.
16 Por esse motivo, os judeus perseguiam Jesus, porque fazia esses milagres no dia de sábado.
17 Yeé baá ménâ, Yeésò ye bɔ́ a: «Tele mò né seé cu dɔɔ́ŋ bɔɔ́ den, mè seé bɔɔ́ den né cu dɔɔ́ŋ ménâ ndɔ.»
17 Mas ele lhes disse: Meu Pai continua agindo até agora, e eu ajo também.
18 Bɔ̀ Jûf yeé nde ŋgweé njií mân, bɔ́ Yeésò filí ŋeí cu lòù, te bɔ́ wula sɔm bú wulà; wa dé sóú kwaâ gí cégé cú, à la naá cuù tueé ye Càŋ né Tele nyî fí. À feh seèn mé Càŋ mân me njií né dé keì wa?
18 Por esta razão os judeus, com maior ardor, procuravam tirar-lhe a vida, porque não somente violava o repouso do sábado, mas afirmava ainda que Deus era seu Pai e se fazia igual a Deus.
19 Yeésò deên ndɔ ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, Huaán njèh mé feh seèn mbaá bɔ́ wèh bèh; à bɔɔ́ yeé njií mé à né beè Tele seèn ŋené. Njií mé Tele né bɔɔ́ dɔɔ́ŋ, Huaán nde né ménâ bɔɔ́ ndɔ.
19 Jesus tomou a palavra e disse-lhes: Em verdade, em verdade vos digo: o Filho de si mesmo não pode fazer coisa alguma; ele só faz o que vê fazer o Pai; e tudo o que o Pai faz, o faz também semelhantemente o Filho.
20 Lòù sam, Tele né Ŋuna seèn gwaán, à bú feh gi né njèh dɔɔ́ŋ. Bɔ̀ seé dé kokoô, mé né bɔ̀ dé hên yɔgɔ́ keéh, à nde cu né bú feh kwaá, te à bɔɔ́ beh. Bɔ̀ sâ bɔ̀ nde cu né bí kɔɔ́ hiím kelá, mè tueé bí.
20 Pois o Pai ama o Filho e mostra-lhe tudo o que faz; e maiores obras do que esta lhe mostrará, para que fiqueis admirados.
21 Gèh dé mé Tele mò né bɔ̀ komó te cio komo sɔm, à haá bɔ́ yɔ̀ŋ doô, Huaán nde né bɔ́ yɔ̀ŋ ménâ haá ndɔ. Yɔ̀ŋ sâ, à haá né mé bɔ̀ɔ́ mé à gwaán nê.
21 Com efeito, como o Pai ressuscita os mortos e lhes dá vida, assim também o Filho dá vida a quem ele quer.
22 Tele ju kɔɔ́ túé ndé ŋgwéh, à terreb ju tueê gùm dɔɔ́ŋ haá lɔ né beè Huaân,
22 Assim também o Pai não julga ninguém, mas entregou todo o julgamento ao Filho.
23 te bɔ̀ nùàr veéh ye Huaán faá bɔ́ veéh né Tele nɔ. Nuaá mé Huaán vèh ŋgwéh, sâ à Tele mé lé temà naâ bú vèh ŋgwéh ndɔ.»
23 Desse modo, todos honrarão o Filho, bem como honram o Pai. Aquele que não honra o Filho, não honra o Pai, que o enviou.
24 À den cuù ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, nuaá mé né ŋgòr mò ŋgweé, mé né temé yoòr nuaá mé tema njií naâ mè kwaá njií, né dé seèn mé yɔ̀ŋ tètàgà. À dé seèn ju dìè ndé cú, à kela keéh baá cio, à baá mé yɔ̀ŋ dé tètàgà.
24 Em verdade, em verdade vos digo: quem ouve a minha palavra e crê naquele que me enviou tem a vida eterna e não incorre na condenação, mas passou da morte para a vida.
25 Mè né cu tueé ye bí a, cu baá ndeê, hên baá giì cí, bɔ̀ komó nde né hueh Ŋunà Càŋ ŋgweé; bɔ̀ɔ́ mé né hueh sâ ŋgweé nde né yili yuo.
25 Em verdade, em verdade vos digo: vem a hora, e já está aí, em que os mortos ouvirão a voz do Filho de Deus; e os que a ouvirem viverão.
26 Lòù sam, nùà njèh né Tele seèn, à haá yeé yɔ̀ŋ kɔɔ́. À Ŋuna haá né terreb yɔ̀ŋ haâ ndɔ;
26 Pois como o Pai tem a vida em si mesmo, assim também deu ao Filho o ter a vida em si mesmo,
27 à bú haá cu terreb ju tenâ. Lòù sam, Huaán né *Huaán Nùàr.
27 e lhe conferiu o poder de julgar, porque é o Filho do Homem.
28 Bí té biì teèn mbaá hím dèn, cu baá ndeê, bɔ̀ komó nde né hueh seèn ŋgweé, bɔ́ komó yuo giì dòù.
28 Não vos maravilheis disso, porque vem a hora em que todos os que se acham nos sepulcros sairão deles ao som de sua voz:
29 Bɔ̀ɔ́ mé lé naâ baga bɔɔ́, nde gi né komó yuo, te bɔ́ kwa yɔ̀ŋ; bɔ̀ vevenê bɔ̀ komó yuo giì nde né ménâ ndɔ, te ju sie bɔ́.»
29 os que praticaram o bem irão para a ressurreição da vida, e aqueles que praticaram o mal ressuscitarão para serem condenados.
30 «Mè njeré déì mé feh mò bɔ́ wèh bèh, mè ju tueé lom né faá Càŋ tueé né mè nɔ, ju mò né teèn yilá gií ndɔ. Lòù sam, mè mé feh mò túé bèh, mè tueé bele né sòn nuaá mé temà naâ mè.
30 De mim mesmo não posso fazer coisa alguma. Julgo como ouço; e o meu julgamento é justo, porque não busco a minha vontade, mas a vontade daquele que me enviou.
31 Hên mɔ mè sòn mò tueé cu né kɔɔ́, sâ bɔ̀ njií mé mè né tueé hên, bɔ̀ nùàr nde né gwaán ye né gècên wa?
31 Se eu der testemunho de mim mesmo, não é digno de fé o meu testemunho.
32 Mè tueé bí, nuaré déì sòn mò tueé seér né kɔɔ́, mè né kɔɔ́ ye nùà sâ tueé lom né gècên ndɔ.
32 Há outro que dá testemunho de mim, e sei que é digno de fé o testemunho que dá de mim.
33 «Bí lé naâ bɔ̀ tebé bɔ̀ ké yoòr Jâŋ temá njií, à lé naâ gècên tueé ŋagá ndɔ.
33 Vós enviastes mensageiros a João, e ele deu testemunho da verdade.
34 Dé mò, mè túé ŋgwéh ye nuaré déì a, jɔ̀gɔ̀ túé sɔ́ɔ sòn mò kɔɔ́, mè felè Jâŋ tueé lom né te bí yili yuo.
34 Não invoco, porém, o testemunho de homem algum. Digo-vos essas coisas, a fim de que sejais salvos.
35 Jâŋ lé naâ faá lâm mé né baá ŋagá den nɔ. Bí yeé gwaán aá, bí nde ké te mɔgɔ́ seèn cuúr cén vɔgɔ́ weh ndɔ.
35 João era uma lâmpada que arde e ilumina; vós, porém, só por uma hora quisestes alegrar-vos com a sua luz.
36 Mé njéh mene, njií mé né sòn mò tueé ŋagá hên ham kela né kɔɔ́ mé dé Jâŋ. Bɔ̀ seé mé mè né bɔɔ́ hên, né bɔ̀ seé mé Tele mò haá naâ mè kɔɔ́, bɔ́ né sòn mò kɔɔ́ tueé ŋagá, ye Tele mò lé mè temà naâ kɔɔ́.
36 Mas tenho maior testemunho do que o de João, porque as obras que meu Pai me deu para executar - essas mesmas obras que faço - testemunham a meu respeito que o Pai me enviou.
37 Tele mò mé lé temà naâ mè kɔɔ́, né felè mò ménâ tueé den ndɔ. Bí née hueh seèn mé tie biì ŋgúŋgwéeh ye lòù, ndɔ́g bí née njolo seèn ŋéné ŋgwéeh ye ndɔ.
37 E o Pai que me enviou, ele mesmo deu testemunho de mim. Vós nunca ouvistes a sua voz nem vistes a sua face...
38 Bí ŋgòr seèn lè biì sìè kwá ŋgwéh. Lòù sam, nuaá mé à tema njií naâ hên, bí temé yoòr seèn kwá njí ŋgwéh.
38 e não tendes a sua palavra permanente em vós, pois não credes naquele que ele enviou.
39 «Bí mvù Càŋ kwe nyegé gi né dág, ye te bí kwa yɔ̀ŋ tètàgà teèn. Bí kɔ́ɔ ye, bɔ́ jue né mè.
39 Vós perscrutais as Escrituras, julgando encontrar nelas a vida eterna. Pois bem! São elas mesmas que dão testemunho de mim.
40 Mé njéh mene, bí gwàn ŋgwéh ká yoòr mò ndeê, te bí kwa yɔ̀ŋ sâ.
40 E vós não quereis vir a mim para que tenhais a vida...
41 Mè *sùsùm beè nuaré déì bíé ŋgwéh.
41 Não espero a minha glória dos homens,
42 Mè kɔ cegé né njèh cén ye: bí mé gwaân Càŋ lè sam,
42 mas sei que não tendes em vós o amor de Deus.
43 wanɔɔ́ŋ Tele mò yeé tema njiî aá mè ká yoòr biì, mè waà, bí mè gwàn ŋgwéh. Nuaré déì yeé waà, baá mé feh seèn tueé gɔ, bí gwaán seér cu bú.
43 Vim em nome de meu Pai, mas não me recebeis. Se vier outro em seu próprio nome, haveis de recebê-lo...
44 Bí lɔɔ̀ né lieê dé gècên mé né beè Càŋ terrèb, bí lètenè biì fɔɔ́n kuú seér mé lieê dé bɔ̀ nùàr, sâ bí mè gwaán kɔ nde né naàn wa?
44 Como podeis crer, vós que recebeis a glória uns dos outros, e não buscais a glória que é só de Deus?
45 «Mé njéh mene, bí té mùnò ye mè nde né bí ké toò Tele mò sií. Músì mé bí né ndèm yoòr seèn kwaá njií, bí sií nde né kɔɔ́.
45 Não julgueis que vos hei de acusar diante do Pai; há quem vos acusa: Moisés, no qual colocais a vossa esperança.
46 Mé gècên mene, mɔ bí sé naâ temé te ŋgòr Músì kwaá njií, bí sé la naâ mè gwaán ndɔ. Lòù sam, Músì lɔ ŋgòr sâ nyagá kuú naâ felè mò.
46 Pois se crêsseis em Moisés, certamente creríeis em mim, porque ele escreveu a meu respeito.
47 Mɔ bí biì temé teèn kwá njí ŋgwéh, bí ŋgòr mò gwaán nde né naàn wa?»
47 Mas, se não acreditais nos seus escritos, como acreditareis nas minhas palavras?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.