João 5
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs ARC
1 Jomo sâ cieé koô bɔ̀ *Jûf déì feí ndɔ, Yeésò ŋaá nde ké Jerusalem.
1 Depois disso, havia uma festa entre os judeus, e Jesus subiu a Jerusalém.
2 Sâ nduùn déì né ké Jerusalem sâ teèn, yilí seèn mé ju *hebreêh né Betsátà, à né kwarè hin mé bɔ̀ sòrŋgaŋ yila yeé ké lɔ teèn; bɔ́ sie kwaá né pàgà tîn teèn ndɔ.
2 Ora, em Jerusalém há, próximo à Porta das Ovelhas, um tanque, chamado em hebreu Betesda, o qual tem cinco alpendres.
3 Bɔ̀ beên bɔ̀ kókoó mbaá né yeé teèn bilí cer den: bɔ̀ tácugó, bɔ̀ tácɔgɔ́ mé bɔ̀ tá-galé mene, [bɔ́ né nòmò yí dùà kela den, mɔ baá jilí, te bɔ́ yila teèn.
3 Nestes jazia grande multidão de enfermos: cegos, coxos e paralíticos, esperando o movimento das águas.
4 Sâ cìlì Nùà Dueè déì né yeé cu déì te nduùn sâ suagá yilá, à jilí beh nòmò. Mɔ nòmò baá jilí, nùà beên mé nde né toò jɔ̀gɔ̀ yí dùà yilá lɔgɔ́, nde né taré yuo; né mene gèh beén dé heè, nde né taré.]
4 Porquanto um anjo descia em certo tempo ao tanque e agitava a água; e o primeiro que ali descia, depois do movimento da água, sarava de qualquer enfermidade que tivesse.
5 Sâ nuaré déì lé naâ ké sâ teèn, à ban aá baá nyèmà yulà tagár cùɔ̀b téndelé.
5 E estava ali um homem que, havia trinta e oito anos, se achava enfermo.
6 Yeésò wa kwa bú ké teèn ndɔ, à ŋene kɔ, ye nùà hên cer aá doó dàb baá teèn, à bie njií ye bú a: «Wò gwaán né taré yuoò wa?»
6 E Jesus, vendo este deitado e sabendo que estava neste estado havia muito tempo, disse-lhe: Queres ficar são?
7 Nùà beên doô ye bú a: «Dé koô, mè mé nùàr sam. Mɔ nòmò baá jilí, nuaá mé nde né mè yí dùà jɔgɔ́ yií teèn sam. Mé mè sé nde yí teèn su waá, sâ nuaré déì mè toò tena baá kèn.»
7 O enfermo respondeu-lhe: Senhor, não tenho homem algum que, quando a água é agitada, me coloque no tanque; mas, enquanto eu vou, desce outro antes de mim.
8 Yeésò ye bú a: «Wùò ter, wèh kè yeè, gègɔɔ̀.»
8 Jesus disse-lhe: Levanta-te, toma tua cama e anda.
9 Nùà hèllè taré yuo beè nomo ndɔ, à weh kè seèn, à yila gɔɔ̀. Sâ lé naâ loù sóù.
9 Logo, aquele homem ficou são, e tomou a sua cama, e partiu. E aquele dia era sábado.
10 Bɔ̀ Jûf yeé ŋene aá nuaá mé Yeésò la naâ taré sɔm doô, bɔ́ ye bú a: «Lan né sóú, té kè jɔ́gɔ́, né jolo.»
10 Então, os judeus disseram àquele que tinha sido curado: É sábado, não te é lícito levar a cama.
11 Ye bɔ́ a: «Nuaá mé la naâ mè taré sɔm la tueé naâ mè kɔɔ́, ye mè a: Wèh kè mò, mè gègɔɔ̀ ma.»
11 Ele respondeu-lhes: Aquele que me curou, ele próprio disse: Toma a tua cama e anda.
12 Bɔ́ bie baá-re bú nuaá mé la ye bú a: wùò ter, wèh kè yeè, gègɔɔ̀ sâ ndɔ.
12 Perguntaram-lhe, pois: Quem é o homem que te disse: Toma a tua cama e anda?
13 Nùà hèllè yilí nuaá mé taré sɔɔ́m naâ bú doô kɔ́ ŋgwéh. Sâ Yeésò la naâ doó sâ yuo. Lòù sam, bɔ̀ nùàr la naâ doó sâ ŋgún.
13 E o que fora curado não sabia quem era, porque Jesus se havia retirado, em razão de naquele lugar haver grande multidão.
14 Nde nde nùà doô bɔ̂ Yeésò nde kwaré cu ké gwà Càŋ koô. Yeésò deên baá-re ndɔ, ye bú a: «Félá nyégé bagasé: dé tarê, wò taré baá kèn, té veên déì fɔ̀gɔ̀ cú; mɔ sam, dé jomò hên nde né wò taré yɔgɔ́.»
14 Depois, Jesus encontrou-o no templo e disse-lhe: Eis que já estás são; não peques mais, para que te não suceda alguma coisa pior.
15 Nùà hèllè njege nde bɔ̀ Jûf dé kokoô tueé, ye bɔ́ a: Yeésò taré sɔɔ́m naâ nyí kɔɔ́ ma.
15 E aquele homem foi e anunciou aos judeus que Jesus era o que o curara.
16 Bɔ̀ Jûf duɔɔ́m baá-re Yeésò teèn sâ bunô ndɔ, ye à lé ménâ bɔɔ́ naâ loù sóù fí.
16 E, por essa causa, os judeus perseguiram Jesus e procuravam matá-lo, porque fazia essas coisas no sábado.
17 Yeé baá ménâ, Yeésò ye bɔ́ a: «Tele mò né seé cu dɔɔ́ŋ bɔɔ́ den, mè seé bɔɔ́ den né cu dɔɔ́ŋ ménâ ndɔ.»
17 E Jesus lhes respondeu: Meu Pai trabalha até agora, e eu trabalho
18 Bɔ̀ Jûf yeé nde ŋgweé njií mân, bɔ́ Yeésò filí ŋeí cu lòù, te bɔ́ wula sɔm bú wulà; wa dé sóú kwaâ gí cégé cú, à la naá cuù tueé ye Càŋ né Tele nyî fí. À feh seèn mé Càŋ mân me njií né dé keì wa?
18 Por isso, pois, os judeus ainda mais procuravam matá-lo, porque não só quebrantava o sábado, mas também dizia que Deus era seu próprio Pai, fazendo-se igual a Deus.
19 Yeésò deên ndɔ ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, Huaán njèh mé feh seèn mbaá bɔ́ wèh bèh; à bɔɔ́ yeé njií mé à né beè Tele seèn ŋené. Njií mé Tele né bɔɔ́ dɔɔ́ŋ, Huaán nde né ménâ bɔɔ́ ndɔ.
19 Mas Jesus respondeu e disse-lhes: Na verdade, na verdade vos digo que o Filho por si mesmo não pode fazer coisa alguma, se o não vir fazer ao Pai, porque tudo quanto ele faz, o Filho o faz igualmente.
20 Lòù sam, Tele né Ŋuna seèn gwaán, à bú feh gi né njèh dɔɔ́ŋ. Bɔ̀ seé dé kokoô, mé né bɔ̀ dé hên yɔgɔ́ keéh, à nde cu né bú feh kwaá, te à bɔɔ́ beh. Bɔ̀ sâ bɔ̀ nde cu né bí kɔɔ́ hiím kelá, mè tueé bí.
20 Porque o Pai ama ao Filho e mostra-lhe tudo o que faz; e ele lhe mostrará maiores obras do que estas, para que vos maravilheis.
21 Gèh dé mé Tele mò né bɔ̀ komó te cio komo sɔm, à haá bɔ́ yɔ̀ŋ doô, Huaán nde né bɔ́ yɔ̀ŋ ménâ haá ndɔ. Yɔ̀ŋ sâ, à haá né mé bɔ̀ɔ́ mé à gwaán nê.
21 Pois assim como o Pai ressuscita os mortos e os vivifica, assim também o Filho vivifica aqueles que quer.
22 Tele ju kɔɔ́ túé ndé ŋgwéh, à terreb ju tueê gùm dɔɔ́ŋ haá lɔ né beè Huaân,
22 E também o Pai a ninguém julga, mas deu ao Filho todo o juízo,
23 te bɔ̀ nùàr veéh ye Huaán faá bɔ́ veéh né Tele nɔ. Nuaá mé Huaán vèh ŋgwéh, sâ à Tele mé lé temà naâ bú vèh ŋgwéh ndɔ.»
23 para que todos honrem o Filho, como honram o Pai. Quem não honra o Filho não honra o Pai, que o enviou.
24 À den cuù ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, nuaá mé né ŋgòr mò ŋgweé, mé né temé yoòr nuaá mé tema njií naâ mè kwaá njií, né dé seèn mé yɔ̀ŋ tètàgà. À dé seèn ju dìè ndé cú, à kela keéh baá cio, à baá mé yɔ̀ŋ dé tètàgà.
24 Na verdade, na verdade vos digo que quem ouve a minha palavra e crê naquele que me enviou tem a vida eterna e não entrará em condenação, mas passou da morte para a vida.
25 Mè né cu tueé ye bí a, cu baá ndeê, hên baá giì cí, bɔ̀ komó nde né hueh Ŋunà Càŋ ŋgweé; bɔ̀ɔ́ mé né hueh sâ ŋgweé nde né yili yuo.
25 Em verdade, em verdade vos digo que vem a hora, e agora é, em que os mortos ouvirão a voz do Filho de Deus, e os que a ouvirem viverão.
26 Lòù sam, nùà njèh né Tele seèn, à haá yeé yɔ̀ŋ kɔɔ́. À Ŋuna haá né terreb yɔ̀ŋ haâ ndɔ;
26 Porque, como o Pai tem a vida em si mesmo, assim deu também ao Filho ter a vida em si mesmo.
27 à bú haá cu terreb ju tenâ. Lòù sam, Huaán né *Huaán Nùàr.
27 E deu-lhe o poder de exercer o juízo, porque é o Filho do Homem.
28 Bí té biì teèn mbaá hím dèn, cu baá ndeê, bɔ̀ komó nde né hueh seèn ŋgweé, bɔ́ komó yuo giì dòù.
28 Não vos maravilheis disso, porque vem a hora em que todos os que estão nos sepulcros ouvirão a sua voz.
29 Bɔ̀ɔ́ mé lé naâ baga bɔɔ́, nde gi né komó yuo, te bɔ́ kwa yɔ̀ŋ; bɔ̀ vevenê bɔ̀ komó yuo giì nde né ménâ ndɔ, te ju sie bɔ́.»
29 E os que fizeram o bem sairão para a ressurreição da vida; e os que fizeram o mal, para a ressurreição da condenação.
30 «Mè njeré déì mé feh mò bɔ́ wèh bèh, mè ju tueé lom né faá Càŋ tueé né mè nɔ, ju mò né teèn yilá gií ndɔ. Lòù sam, mè mé feh mò túé bèh, mè tueé bele né sòn nuaá mé temà naâ mè.
30 Eu não posso de mim mesmo fazer coisa alguma; como ouço, assim julgo, e o meu juízo é justo, porque não busco a minha vontade, mas a vontade do Pai, que me enviou.
31 Hên mɔ mè sòn mò tueé cu né kɔɔ́, sâ bɔ̀ njií mé mè né tueé hên, bɔ̀ nùàr nde né gwaán ye né gècên wa?
31 Se eu testifico de mim mesmo, o meu testemunho não é verdadeiro.
32 Mè tueé bí, nuaré déì sòn mò tueé seér né kɔɔ́, mè né kɔɔ́ ye nùà sâ tueé lom né gècên ndɔ.
32 Há outro que testifica de mim, e sei que o testemunho que ele dá de mim é verdadeiro.
33 «Bí lé naâ bɔ̀ tebé bɔ̀ ké yoòr Jâŋ temá njií, à lé naâ gècên tueé ŋagá ndɔ.
33 Vós mandastes a João, e ele deu testemunho da verdade.
34 Dé mò, mè túé ŋgwéh ye nuaré déì a, jɔ̀gɔ̀ túé sɔ́ɔ sòn mò kɔɔ́, mè felè Jâŋ tueé lom né te bí yili yuo.
34 Eu, porém, não recebo testemunho de homem, mas digo isso, para que vos salveis.
35 Jâŋ lé naâ faá lâm mé né baá ŋagá den nɔ. Bí yeé gwaán aá, bí nde ké te mɔgɔ́ seèn cuúr cén vɔgɔ́ weh ndɔ.
35 Ele era a candeia que ardia e alumiava; e vós quisestes alegrar-vos por um pouco de tempo com a sua luz.
36 Mé njéh mene, njií mé né sòn mò tueé ŋagá hên ham kela né kɔɔ́ mé dé Jâŋ. Bɔ̀ seé mé mè né bɔɔ́ hên, né bɔ̀ seé mé Tele mò haá naâ mè kɔɔ́, bɔ́ né sòn mò kɔɔ́ tueé ŋagá, ye Tele mò lé mè temà naâ kɔɔ́.
36 Mas eu tenho maior testemunho do que o de João, porque as obras que o Pai me deu para realizar, as mesmas obras que eu faço testificam de mim, de que o Pai me enviou.
37 Tele mò mé lé temà naâ mè kɔɔ́, né felè mò ménâ tueé den ndɔ. Bí née hueh seèn mé tie biì ŋgúŋgwéeh ye lòù, ndɔ́g bí née njolo seèn ŋéné ŋgwéeh ye ndɔ.
37 E o Pai, que me enviou, ele mesmo testificou de mim. Vós nunca ouvistes a sua voz, nem vistes o seu parecer;
38 Bí ŋgòr seèn lè biì sìè kwá ŋgwéh. Lòù sam, nuaá mé à tema njií naâ hên, bí temé yoòr seèn kwá njí ŋgwéh.
38 e a sua palavra não permanece em vós, porque naquele que ele enviou não credes vós.
39 «Bí mvù Càŋ kwe nyegé gi né dág, ye te bí kwa yɔ̀ŋ tètàgà teèn. Bí kɔ́ɔ ye, bɔ́ jue né mè.
39 Examinais as Escrituras, porque vós cuidais ter nelas a vida eterna, e são elas que de mim testificam.
40 Mé njéh mene, bí gwàn ŋgwéh ká yoòr mò ndeê, te bí kwa yɔ̀ŋ sâ.
40 E não quereis vir a mim para terdes vida.
41 Mè *sùsùm beè nuaré déì bíé ŋgwéh.
41 Eu não recebo glória dos homens,
42 Mè kɔ cegé né njèh cén ye: bí mé gwaân Càŋ lè sam,
42 mas bem vos conheço, que não tendes em vós o amor de Deus.
43 wanɔɔ́ŋ Tele mò yeé tema njiî aá mè ká yoòr biì, mè waà, bí mè gwàn ŋgwéh. Nuaré déì yeé waà, baá mé feh seèn tueé gɔ, bí gwaán seér cu bú.
43 Eu vim em nome de meu Pai, e não me aceitais; se outro vier em seu próprio nome, a esse aceitareis.
44 Bí lɔɔ̀ né lieê dé gècên mé né beè Càŋ terrèb, bí lètenè biì fɔɔ́n kuú seér mé lieê dé bɔ̀ nùàr, sâ bí mè gwaán kɔ nde né naàn wa?
44 Como podeis vós crer, recebendo honra uns dos outros e não buscando a honra que vem só de Deus?
45 «Mé njéh mene, bí té mùnò ye mè nde né bí ké toò Tele mò sií. Músì mé bí né ndèm yoòr seèn kwaá njií, bí sií nde né kɔɔ́.
45 Não cuideis que eu vos hei de acusar para com o Pai. Há um que vos acusa, Moisés, em quem vós esperais.
46 Mé gècên mene, mɔ bí sé naâ temé te ŋgòr Músì kwaá njií, bí sé la naâ mè gwaán ndɔ. Lòù sam, Músì lɔ ŋgòr sâ nyagá kuú naâ felè mò.
46 Porque, se vós crêsseis em Moisés, creríeis em mim, porque de mim escreveu ele.
47 Mɔ bí biì temé teèn kwá njí ŋgwéh, bí ŋgòr mò gwaán nde né naàn wa?»
47 Mas, se não credes nos seus escritos, como crereis nas minhas palavras?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.