Gálatas 4
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs ARA
1 Bí kwá mè tueé cu bí ndɔ: huaán mé nde né ŋgúlú teleè yieé, mɔ à née mbò ye, mé be njèh seèn sâ mene, bɔ̂ kwer né kèì cén.
1 Digo, pois, que, durante o tempo em que o herdeiro é menor, em nada difere de escravo, posto que é ele senhor de tudo.
2 Cu sâ, à nde née sòn bɔ̀ dèì seèn ŋgweé ye; à ŋgweé sòn bɔ̀ɔ́ mé né bɔ̀ njèh seèn ke nyegé ndɔ. Kɔ cu mé tele seèn lé sie kwaá naâ ndeè wulu baá, sâ ye.
2 Mas está sob tutores e curadores até ao tempo predeterminado pelo pai.
3 Béh né ménâ ndɔ: cu mé béh lé naâ bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r, béh lé naá giì ka tòù beèh faá kwer nɔ.
3 Assim, também nós, quando éramos menores, estávamos servilmente sujeitos aos rudimentos do mundo;
4 Nde nde, cu mé Càŋ lé sie kwaá naâ yeé wulu baá, à tema njií Ŋuna seèn ndɔ: ma déì ŋar bú, à yií keéh feh te *sóú bɔ̀ Jûf ménâ ndɔ.
4 vindo, porém, a plenitude do tempo, Deus enviou seu Filho, nascido de mulher, nascido sob a lei,
5 Sâ dɔɔ́ŋ ye te nyí yili sɔm bɔ̀ɔ́ mé né gi ka sóù, te béh dɔɔ́ŋ ŋa gi ye bɔ̀ ŋunà Càŋ ma.
5 para resgatar os que estavam sob a lei, a fim de que recebêssemos a adoção de filhos.
6 Càŋ tema njií baá-re Cúcuí Ŋuna seèn ká lè biì, te ŋené huɔm, ye béh dɔɔ́ŋ né bɔ̀ huaán nyî ma. Cúcuí sâ né mé sòn seèn yilá, ye: Tele mò!
6 E, porque vós sois filhos, enviou Deus ao nosso coração o Espírito de seu Filho, que clama: Aba, Pai!
7 Mɔ né mân, sâ wò kwer sam cuú, wò baá huaán. Sâ ŋgúlú mé Càŋ lé nyegé kwaá naâ mé bɔ̀ ŋuna seèn doô, à nde né wò teèn haá.
7 De sorte que já não és escravo, porém filho; e, sendo filho, também herdeiro por Deus.
8 Léí toò bí lé Càŋ kɔ́ ná ŋgwêh, bí lé naá seêr kwer bɔ̀ cècàŋ.
8 Outrora, porém, não conhecendo a Deus, servíeis a deuses que, por natureza, não o são;
9 Dé kènê môn sam cuú, bí ŋene kɔ baá Càŋ gècên kèn. Dé mò, mè nde né tueé seér ye bí a, Càŋ ŋene kɔ né bí kɔɔ́. Á, mɔ baá gi mân, sâ naàn naàn mé bí nde cu né kènê bɔ̀ càŋ tándûg mbaá dua gɔ wa? Naàn naàn mé bí nde cu né kwer bɔɔ̀n ŋaá den ndɔ wa?
9 mas agora que conheceis a Deus ou, antes, sendo conhecidos por Deus, como estais voltando, outra vez, aos rudimentos fracos e pobres, aos quais, de novo, quereis ainda escravizar-vos?
10 Bí bɔ̀ cieé mé bɔ̀ weéh déì jolo den né dé keì wa? Bí bɔ̀ kùr bené déì jolo yeé dé keì? Bí né yeé bɔ̀ nyèmà déì jolo. Né dé keì ndɔ wa?
10 Guardais dias, e meses, e tempos, e anos.
11 Ŋgweéh sâ seé mò ké lètenè biì nde né mbaá mvuaán le mà. Mè hên veéh kuú né cí!
11 Receio de vós tenha eu trabalhado em vão para convosco.
12 Bɔ̀ nùàr mò, kúkùr biì, bí dèn gí faá mè nɔ; mè baá gi dé mò faá bí kèn. Léí toò bí lé naâ mè veên déì bɔɔ́ wa?
12 Sede qual eu sou; pois também eu sou como vós. Irmãos, assim vos suplico. Em nada me ofendestes.
13 Bí né gi kɔɔ́ ye, mè lé naâ ké lètenè biì mé beén yoòr waá seér, mè lé ké sâ den leé naâ dé cî, mè né bí Njàgà Bagaà teèn se keéh ndɔ.
13 E vós sabeis que vos preguei o evangelho a primeira vez por causa de uma enfermidade física.
14 Beén mò hèllè ye júée nyí. À kɔ ye nyí bí gèr felè mò feh kum aá. Mé njéh mene, bí lé mè sì lɔ́ ná ŋgwêh, bí mè kwɔ́gɔ́ ŋgwéh ndɔ; bí lé weh kwaá njií seér naâ mè yoòr biì faá cìlì Càŋ déì nɔ; lé den loóm naâ faá bí sie nyegé né Yeésò Kristò nùà njèh.
14 E, posto que a minha enfermidade na carne vos foi uma tentação, contudo, não me revelastes desprezo nem desgosto; antes, me recebestes como anjo de Deus, como o próprio Cristo Jesus.
15 Mè tueé bí, mɔ ceér sé né beè biì teèn, bí sé naâ mè njolo biì luagá haá njií gií! Bí yeé bɔɔ́ kɔ gi aá mân kèn, sâ hên jég seèn kwa cu né bí kei wa?
15 Que é feito, pois, da vossa exultação? Pois vos dou testemunho de que, se possível fora, teríeis arrancado os próprios olhos para mos dar.
16 Wanɔɔ́ŋ mè yeé tueé gi aá bí gècên kèn, mè den seér cu faá nùà bùnò beè biì wa?
16 Tornei-me, porventura, vosso inimigo, por vos dizer a verdade?
17 Bɔ̀ nyenyenê bɔ̀ hèllè né ké lètenè biì tueé nagá gɔ, bɔ́ ye te bɔ́ bou weh gi bí beè mò mé njéh, bí bɔɔ́ seér seé bɔɔ̀n.
17 Os que vos obsequiam não o fazem sinceramente, mas querem afastar-vos de mim, para que o vosso zelo seja em favor deles.
18 Mɔ né mân, sâ nùàr a, bóú yí nùàr teèn, te gam bú. Mɔ mè né mene ké lètenè biì, mè mene teèn sam, te den den faá béh bí né kɔɔ́ nɔ.
18 É bom ser sempre zeloso pelo bem e não apenas quando estou presente convosco,
19 Óè, bɔ̀ huaán yíé-temê mò, mè te gèr-e yila cu aá kèn, mè baá cu gèr yoló. Mè yolo den né faá ma déì yolo né nyer nɔ. Kɔ bí ndeè ŋa nyegé baá bɔ̀ mbɔ̀ŋ Kristò kèn, sâ ye.
19 meus filhos, por quem, de novo, sofro as dores de parto, até ser Cristo formado em vós;
20 Mè tueé nde né naàn? Dene mò sé la né kènê ké yoòr biì; feh mò ter mé ju biì ŋellé gi aá kèn.
20 pudera eu estar presente, agora, convosco e falar-vos em outro tom de voz; porque me vejo perplexo a vosso respeito.
21 Bí bɔ̀ɔ́ mé gwaán né ka sóù deèn dɔɔ́ŋ, bí jɔ̀gɔ̀ túé ke mè ye, bí beéh *sóú sâ ŋgwé bèh wa?
21 Dizei-me vós, os que quereis estar sob a lei: acaso, não ouvis a lei?
22 Ŋgweéh bɔ́ nyagá kwaá né te mvù Càŋe, ye Abrahâm lé naâ mé huaán fà wa? Déì né ŋunà kweèr, déì ŋunà veèh seèn nùà njèh.
22 Pois está escrito que Abraão teve dois filhos, um da mulher escrava e outro da livre.
23 Ŋunà dé kweèr, bɔ́ lé bú ŋaár naâ faá bɔ́ ŋar yeé bɔ̀ huaán dɔɔ́ŋ nɔ. Ŋunà dé veèh nùà njèh, Càŋ lé naá giì ŋaàr seèn toò tueé kwaá, te bɔ́ nde ye bú ŋar.
23 Mas o da escrava nasceu segundo a carne; o da livre, mediante a promessa.
24 Béh nde né njeré déì teèn ŋgweé keéh: bɔ̀ véh fà sâ né sòn ŋgɔ̀ŋ fà. Cén déì, yilí seèn né Hàgâr; né sòn ŋgɔ̀ŋ déì. Dé sâ né ŋgɔ̀ŋ mé Càŋ lé tueé naâ ké felè tòr Sinayî doô. Bɔ̀ huaán mé bɔ́ lé ŋaár naâ te ŋgɔ̀ŋ bú sâ dɔɔ́ŋ lé naá giì dé bɔɔ̀n te yuií kwer-e.
24 Estas coisas são alegóricas; porque estas mulheres são duas alianças; uma, na verdade, se refere ao monte Sinai, que gera para escravidão; esta é Agar.
25 Hàgâr né sòn tòr Sinayî sâ te tàbè Arabî. Hàgâr cên sâ né cu sòn Jerusalem dé cafanê bɔ́ bɔ̀ nùàr teèn mene. Lòù sam, bɔ́ né gi bɔ̀ kwer sóù.
25 Ora, Agar é o monte Sinai, na Arábia, e corresponde à Jerusalém atual, que está em escravidão com seus filhos.
26 Jerusalem dé gècên né ké te vulúu, à dé seèn né véh dé nùà njèh, à kwer sam. Dé beèh, meí beèh dɔɔ́ŋ né bú.
26 Mas a Jerusalém lá de cima é livre, a qual é nossa mãe;
27 Né te mvù Càŋe nyagá den ye:
27 porque está escrito: Alegra-te, ó estéril, que não dás à luz, exulta e clama, tu que não estás de parto; porque são mais numerosos os filhos da abandonada que os da que tem marido.
28 Bɔ̀ nùàr mò, bí né dé biì bɔ̀ ŋunà Càŋ. Càŋ lé naâ ménâ toò tueé kwaá faá à lé naâ felè Isâk toò tueé kwaá nɔ.
28 Vós, porém, irmãos, sois filhos da promessa, como Isaque.
29 Léí toò huaán mé bɔ́ lé ŋaár naâ bú mé terreb Cúcuí Càŋ sâ, bɔ́ lé naâ bú bunó; huaán mé bɔ́ lé ŋaár naâ faá bɔ́ ŋar yeé nùàr nɔ, lé bunó naâ bú kɔɔ́. Mé kènê mene, née den ka môn ye.
29 Como, porém, outrora, o que nascera segundo a carne perseguia ao que nasceu segundo o Espírito, assim também agora.
30 Yeé baá môn, ŋgòr Càŋ tueé ŋagá ndɔ, ye: Kwɔ́gɔ́ sɔ̀m ma mé né dé seèn kwer sâ kwɔgɔ̀; kwɔ́gɔ́ sɔ̀m bɔ̂ ŋuna seèn mene. Kɔ́ɔ ye, ŋgúlú teleè né dé ŋunà veèh nùà njèh; ŋunà kweèr dé seèn te gà ŋgúlu sam.»
30 Contudo, que diz a Escritura? Lança fora a escrava e seu filho, porque de modo algum o filho da escrava será herdeiro com o filho da livre.
31 Mɔ né mân, bɔ̀ nùàr mò, sâ béh bí dé beèh bɔ̀ ŋunà kweèr sam, béh né bɔ̀ ŋunà veèh dé nùà njèh.
31 E, assim, irmãos, somos filhos não da escrava, e sim da livre.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.