Gálatas 3

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Kɔ̀cɔ̀, tándugó Galatî bɔ̀! Neì bí mân yieé wula caá né kɔɔ́, mé bɔ́ se nyegé gi mene bí cio Yeésò *Kristò ké te toû, bí né lom ndugó ŋeí doô?
1 Ó insensatos gálatas! Quem vos fascinou a vós, ante cujos olhos foi apresentada a imagem de Jesus Cristo crucificado?
2 Mè gwaán lom né bí njèh cén bieê, bí jɔ̀gɔ̀ túé ke mè ye: Càŋ lé bí Cúcuí seèn tema njií naâ felè sóú joloò wa, lé naâ felè temé te Njàgà Bagaà kwaá njiî wa? Mè tueé bí, lé naá seêr felè Njàgà Bagaà mé bí lé naâ ŋgweé, bí kwaá njií temé teèn doô.
2 Apenas isto quero saber de vós: recebestes o Espírito pelas práticas da lei ou pela aceitação da fé?
3 Bí mân ndugó caá né dé keì? Bɔɔ́ né naàn mé bí lé duɔɔ́m nyegé giì mé Cúcuí Càŋ kpɔ́g, kènê bí lɔɔ̀ cí, bí bɔɔ́ seér cu aá mé feh biì wa?
3 Sois assim tão levianos? Depois de terdes começado pelo Espírito, quereis agora acabar pela carne?
4 Bí lé naâ gèr felè Njàgà Bagaà ŋené. Sâ tueé né ye, bí lé ŋene kuú naâ dé lòù wa? Ŋgweéh dé lòù sam ŋgweéh mà.
4 Ter feito tais experiências em vão! Se é que foi em vão!
5 Mɔ Càŋ né bí Cúcuí seèn haá, à né bɔ̀ fém lètenè biì bɔɔ́ bele, sâ à ménâ bɔɔ́ kuú né felè sóú joloò wa? Ŋgweéh né felè Njàgà Bagaà ŋgweê mé temé teèn kwaá njiî mà.
5 Aquele que vos dá o Espírito e realiza milagres entre vós, acaso o faz pela prática da lei, ou pela aceitação da fé?
6 Né te mvù Càŋe felè Abrahâm nyagá den ye: Abrahâm lé naâ temé cén yoòr Càŋ kwaá njií; Càŋ lé bú nùà dilî yilá naâ mé njéh.»
6 Foi este o caso de Abraão: ele creu em Deus e isto lhe foi levado em conta de justiça {Gn 15,6}.
7 Sâ bí félá nyégé-re bagasé, ye: bɔ̀ɔ́ mé né temé yoòr Càŋ faá Abrahâm nɔ kwaá njií, bɔ̀ ndùté ndùtù Abrahâm dé jéjêg né bɔ́.
7 Sabei, pois: só os que têm fé é que são filhos de Abraão.
8 Càŋ lé naâ Abrahâm jɔ̀gɔ̀ tueé kwaá, ye nyí felè seèn kulu keéh gi nde né dàm nùàr wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ ma. Lòù sam, à lɔ naá giì ménâ jɔ̀gɔ̀ nyegé kwaá, ye nyí nde né bɔ̀ɔ́ mé Jûf sam bɔ̀ didilí bɔ̀ yilá; nyí bɔ́ ménâ yilá nde né mé temé cén yoòr nyî kwaá njií ma.
8 Prevendo a Escritura que Deus justificaria os povos pagãos pela fé, anunciou esta boa nova a Abraão: Em ti todos os povos serão abençoados {Gn 18,18}.
9 Abrahâm lé naâ temé teèn kwaá njií; Càŋ lé naâ bú ménâ kulú ndɔ. Mɔ né mân, bɔ̀ɔ́ mé temé kwaá njií né yoòr Càŋ dɔɔ́ŋ, Càŋ nde né bɔ́ ménâ kulú.
9 De modo que os homens de fé são abençoados com a bênção de Abraão, homem de fé.
10 Bɔ̀ɔ́ mé né dé bɔɔ̀n te sóù tétég ŋgelá den dɔɔ́ŋ, bɔ́ né lom duagásé. Ŋgweéh Ŋgòr Càŋ né gi ménâ tueé ndɔ wa? ye: Bɔ̀ɔ́ mé sóú Càŋ mé gùm mene faá bɔ́ nyagá kwaá né te mvù Càŋe nɔ, jòlò jégé ŋgwéh dɔɔ́ŋ, bɔ́ a, dèn duagásé.»
10 Todos os que se apóiam nas práticas legais estão sob um regime de maldição. Pois está escrito: Maldito aquele que não cumpre todas as prescrições do livro da lei {Dt 27,26}.
11 Ŋgweéh ŋgòr Càŋ né gi tueé ŋagá mà, ye: nuaré déì nùà dilî ké toò Càŋ mé sóú joloò ŋá wá ndé ŋgwéh. Lòù sam, né te mvù Càŋe nyagá kwaá gií, ye: nuaá mé ŋa né nùà dilî beè Càŋ mé temé cén yoòr seèn kwaá njiî dɔɔ́ŋ kwa nde né yɔ̀ŋ kɔɔ́.
11 Que ninguém é justificado pela lei perante Deus é evidente, porque o justo viverá pela fé {Hab 2,4}.
12 Ŋgweéh sâ sóú né hiín, temé yoòr Càŋ kwaá njiî né hiín ndɔ mà. Lòù sam, né te mvù Càŋe nyagá den gií, ye: Dé sóù, nuaá mé né sóú mé gùm mene jolo komo, yɔ̀ŋ kwa nde né kɔɔ́.»
12 Ora, a lei não provém da fé e sim {do cumprimento}: quem observar estes preceitos viverá por eles {Lv 18,5}.
13 Kristò lɔ ndeè duagásé den dɔɔ́ŋ; lɔ naâ felè beèh, ye te nyí ŋa sɔm béh dúágátí yoòr, béh geé mé ceér sóù. Dé sâ né gi te mvù Càŋe nyagá den ye: Nuaá mé bɔ́ segé njií né te toû dɔɔ́ŋ yoòr né mé dúágátí.»
13 Cristo remiu-nos da maldição da lei, fazendo-se por nós maldição, pois está escrito: Maldito todo aquele que é suspenso no madeiro {Dt 21,23}.
14 Kristò lé mân bɔɔ́ kuú naâ ye te dèh mé Càŋ lé naâ Abrahâm mé njéh kulú doô, kema keéh bɔ̀ɔ́ mé Jûf sam teèn. Bɔ́ dèh sâ kwa nde né mé Kristò, te béh ndèm kwaá njií gi yoòr seèn, béh kwa Cúcuí Ŋagâ faá Càŋ lé naâ béh tueé nɔ.
14 Assim a bênção de Abraão se estende aos gentios, em Cristo Jesus, e pela fé recebemos o Espírito prometido.
15 Belà, mè nde né bí njeré déì tueé, mè me njií nde né bí mé njèh wɔ̂ŋ: mɔ nuaré déì naá giì ŋgúlú seèn taáŋ nyegé, nuaré déì sòn teèn yí ndé cú, ye te nyí vurú sɔm. À túé ndé ŋgwéh ye nyí nde cu né njeré déì felèbɔ̀ sagá ndɔ.
15 Irmãos, vou apresentar-vos uma comparação de ordem humana. Se um testamento for feito em boa e devida forma, por quem quer que seja, ninguém o pode anular ou acrescentar-lhe alguma coisa.
16 Beè Càŋ né môn. Càŋ lé ndéb kwa kwaá naâ mé Abrahâm bɔ̂ ndùté ndùtù seèn. Sâ tueé né ye, ŋgòr Càŋ dé bɔ̀ ndùté ndùtù seèn dɔɔ́ŋ júé ŋgwéh, te nùàr dɔɔ́ŋ làgà cú. Te mvù Càŋe bɔ́ jue lom né ndùté ndùtù seèn cén tà cén. Mɔ né mân, sâ bɔ́ jue lom né Kristò.
16 Ora, as promessas foram feitas a Abraão e à sua descendência. Não diz: aos seus descendentes, como se fossem muitos, mas fala de um só: e a tua descendência {Gn 12,7}, isto é, a Cristo.
17 Mè gwaán né tueé ŋagâ ndɔ, ye bí a: Càŋ lé naâ ŋgɔ̀ŋ coló, à kwa kwaá ndéb ter, ye ŋgɔ̀ŋ sâ le nde né ménâ. Mɔ à lɔ naá giì ménâ coló, cer ter nyèmà yuií nèà mé nyèmà yulà tagár te sóú nde ye cie yuo. Á sâ, sóú né mé terreb teèn, à nde né ŋgɔ̀ŋ sâ cum lɔ wa? Ndɔ́g! Mé ndéb mene sóú bɔ́ cálé kòmò ndé ŋgwéh.
17 Afirmo, portanto: a lei, que veio quatrocentos e trinta anos mais tarde, não pode anular o testamento feito por Deus em boa e devida forma e não pode tornar sem efeito a promessa.
18 Mɔ ŋgúlú Càŋ yieê sé né mé sóú beleè, sâ ndéb dé seèn sé teèn mbaá ná kú cû. Mè tueé bí, Càŋ lɔ Abrahâm ŋgúlú seèn tieè kwa kwaá naâ mé ndéb.
18 Porque, se a herança se obtivesse pela lei, já não proviria da promessa. Ora, pela promessa é que Deus deu o seu favor a Abraão.
19 Mɔ né cu mân, á sâ Càŋ lɔ dé seèn sóú sou kuú naâ dé keì ndɔ? Bí kɔ́ɔ ye, Càŋ lɔ sóú teèn sou sagá cuù naâ, ye te bɔ̀ nùàr ŋene kɔ veên mé njéh. À lɔ ménâ sou kwaá ŋgɔgɔ́ naâ, sâ ndùté ndùtù Abrahâm nùà njèh lɔ née wá ŋgwéeh ye. À yeé waà baá, sóú hèllè cuaré yuo. Càŋ lɔ sóú sâ tueé keéh naâ sònò bɔ̀ cìlì Càŋ. Nuaré déì kela lètenè bɔɔ̀n mé bɔ̀ nùàr faá nàŋ nɔ, à den, à né bɔ̀ nùàr njií mé lé yuoó naâ sònò bɔ̀ cìlì Càŋ tueé keéh.
19 Então que é a lei? É um complemento ajuntado em vista das transgressões, até que viesse a descendência a quem fora feita a promessa; foi promulgada por anjos, passando por um intermediário.
20 Ŋgweéh mɔ nàŋ né teèn, sâ né lètenè njèh fà: déì né kèb déì, déì kèb déì wa? Dé Càŋ, à dé seèn né cén.
20 Mas não há intermediário, tratando-se de uma só pessoa, e Deus é um só.
21 Sâ tueé né ye, *sóú bɔ̂ ndéb Càŋ nyuùn kwàrè bèh wa? Môn sam ndɔ! Mɔ sóú mé nde né bɔ̀ nùàr yɔ̀ŋ haá sé né teèn, à sé naâ bɔ̀ nùàr sie seér, te bɔ́ ŋa bɔ̀ didilî bɔ̀ mé njéh.
21 Portanto, é a lei contrária às promessas de Deus? De nenhum modo. Se fosse dada uma lei que pudesse vivificar, em verdade a justiça viria pela lei;
22 Á, seèn môn sam. Mvù Càŋ seèn né gi cie tueé kwaá, ye veên né lom *wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ beè kebbé sie; wa dé sâ bɔɔ́ né te ndéb Càŋ mboón, faá Càŋ lé naâ tueé nɔ, ye nyí nde né bɔ̀ nùàr yili sɔm, nyí yili sɔm nde né bɔ̀ɔ́ mé né temé bɔɔ̀n yoòr Yeésò Kristò kwaá njií ma.
22 mas a Escritura encerrou tudo sob o império do pecado, para que a promessa mediante a fé em Jesus Cristo fosse dada aos que crêem.
23 Léí toò béh lé naá giì ka sóù faá bɔ̀ gwà cibì bɔ̀ nɔ. Kristò yeé waà baá, te bɔ̀ nùàr nde ye temé yoòr seèn kwaá njií.
23 Antes que viesse a fé, estávamos encerrados sob a vigilância de uma lei, esperando a revelação da fé.
24 Cu sâ sóú lɔ naâ dé seèn faá dèì beèh nɔ, ye te Kristò nde waà, béh ŋa bɔ̀ didilí bɔ̀ njolò Càŋ mé temé yoòr seèn kwaá njiî.
24 Assim a lei se nos tornou pedagogo encarregado de levar-nos a Cristo, para sermos justificados pela fé.
25 Kènê cu temé kwaá njiî sâ waà baá. Béh geé baá mé ceér sóù, béh beè dèì hèllè yuo gi aá.
25 Mas, depois que veio a fé, já não dependemos de pedagogo,
26 Lòù sam, béh bɔ̀ Yeésò Kristò bilí seér aá kɔɔ́; béh baá bɔ̀ ŋunà Càŋ. Béh bɔ̀ ŋunà Càŋ ŋa né mé temé cén yoòr seèn kwaá njiî.
26 porque todos sois filhos de Deus pela fé em Jesus Cristo.
27 Bí lé nòmò Càŋ kou kuú naâ, ye te bí bɔ̀ Kristò nyɔgɔ́ bilí cén. Sâ kènê bí baá gi mé Kristò yoòr.
27 Todos vós que fostes batizados em Cristo, vos revestistes de Cristo.
28 Mɔ né mân, sâ kènê lètenè bɔ̀ *Jûf mé bɔ̀ɔ́ mé Jûf sam gwèn teèn sam cuú; lètenè bɔ̀ɔ́ mé den né mé feh bɔɔ̀n mé bɔ̀ kwer, gwèn teèn sam cuú; lètenè bɔ̀ siíb mé bɔ̀ véh mene gwèn teèn sam cuú ndɔ; dɔɔ́ŋ bí nyɔgɔ́ bilí gi aá cén yoòr Yeésò Kristò.
28 Já não há judeu nem grego, nem escravo nem livre, nem homem nem mulher, pois todos vós sois um em Cristo Jesus.
29 Mɔ bí né bɔ̀ nùàr Kristò, sâ kènê bí baá gi bɔ̀ ndùté ndùtù Abrahâm ndɔ; sâ bí yieé nde né ŋgúlú Càŋ faá à lé naá giì tueé kwaá nɔ.
29 Ora, se sois de Cristo, então sois verdadeiramente a descendência de Abraão, herdeiros segundo a promessa.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.