Atos 25

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Fésetù waà te tàbè sâ ndɔ. À yeé cer aá ké Sesarê cieé tagár, à nde ké Jerusalem.
1 Três dias depois que Festo chegou a Cesareia para assumir suas novas responsabilidades no governo da província, partiu para Jerusalém,
2 Wa ké teèn, bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè dé kokoô, mé bɔ̀ Jûf dé njonjolò bilí nde cuù ju Pɔ̂l toò seèn sií, bɔ́ ye bú a:
2 onde os principais sacerdotes e outros líderes judeus se reuniram com ele e lhe apresentaram as acusações contra Paulo.
3 «Há njí cû yeè béh Pɔ̂l ká Jerusalem teèn». Sâ bɔ́ lé naá giì wɔŋ kwaá, ye bɔ́ wula lɔ nde né bú ceér dueè, te à wa ye ké Jerusalem.
3 Pediram a Festo, como favor, que transferisse Paulo para Jerusalém, pois planejavam armar uma emboscada para matá-lo no caminho.
4 Bɔ́ yeé dua baá Fésetù ménâ, à tueé seér ye bɔ́ a: «Pɔ̂l née ké Sesarê gwà cibì ye, mè nde né ké teèn cuú cuú ndɔ.
4 Festo respondeu que Paulo estava em Cesareia e que ele próprio voltaria para lá em breve.
5 Mɔ mè baá mé gò, kɔ béh bɔ̀ kokoô bɔ̀ biì nde bilí. Mɔ nùà hèllè lé naâ veên bɔɔ́, bɔ́ nde sií bú ké sâ.»
5 “Alguns de vocês que têm autoridade voltem comigo”, disse ele. “Se Paulo tiver feito algo de errado, vocês poderão apresentar suas acusações.”
6 Fésetù cer ké lètenè bɔɔ̀n sâ nde njèh cieé yulà, à cu cu ké Sesarê ndɔ. Cieé ŋaga à ŋaá yila te kɔgɔ ju tueê, ye bɔ́ yílá njî Pɔ̂l.
6 Oito ou dez dias depois, Festo voltou a Cesareia e, no dia seguinte, convocou o tribunal e mandou que trouxessem Paulo.
7 Pɔ̂l yeé waà baá, bɔ̀ Jûf mé lé yuoó naâ ké Jerusalem hèllè kaŋ bú, bɔ́ né bú sií, bɔ́ né bú ŋgòr dùkàŋ yoòr cɔré su.
7 Quando Paulo chegou, os líderes judeus vindos de Jerusalém se juntaram ao seu redor e fizeram várias acusações graves que não podiam provar.
8 Mé njéh mene, Pɔ̂l kɔ lom né sòn seèn cie tueé kwaâ, ye bɔ́ a: «Ndɔ́g, mè *sóú bɔ̀ Jûf déì kwá ŋgwéh, mè *gwà Càŋ koô sèb ŋgwéh, mè sóú mgbè Rɔ̂m kwá ŋgwéh ndɔ. Ndɔ́g be mò teèn sam.»
8 Paulo se defendeu: “Não sou culpado de nenhum crime contra as leis judaicas, nem contra o templo, nem contra o governo romano”.
9 Fésetù gwaán né bɔ̀ Jûf temé lè bɔɔ́ nɔrê. Yeé baá ménâ, à bie njií seér mé Pɔ̂l, ye bú a: «Wò gwaán né ké Jerusalem ndeê, te béh tena ju hên ké teèn wa?»
9 Então Festo, querendo agradar aos judeus, perguntou: “Você está disposto a ir a Jerusalém e ali ser julgado diante de mim?”.
10 Pɔ̂l ye bú a: «Mè kènê baá gi ká te mbàgà juù dé mgbè Rɔ̂m; mè njebá né teèn. Sâ né bèh mé bɔ́ tena nde né ju mò teèn. Ŋgweéh wò né gi mé feh yeè kɔɔ́, ye mè bɔ̀ Jûf veên déì bɔ́ nyì ná ŋgwêh mà.
10 Paulo respondeu: “Este é um tribunal oficial romano, portanto devo ser julgado aqui mesmo. O senhor sabe muito bem que não fiz nenhum mal aos judeus.
11 Mè naâ mene sóú kwaá, né mene njií mé bɔ́ wula yeé nùàr teèn dɔɔ́ŋ, mɔ mè naâ kema, mè cio bèrɔ̀ŋ ndé ŋgwéh. Mɔ bɔ́ mè sar kuú né sòn fuû ndɔ, sâ nùàr a, té mè beè bɔɔ̀n mbaá jɔ́gɔ́ yí.» À den cuù ye bɔ́ a: «Mè ju mò hên njií seér nde aá ké toò mgbè Rɔ̂m.»
11 Se fiz algo para merecer a pena de morte, não me recuso a morrer. Mas, se sou inocente, ninguém tem o direito de me entregar a estes homens. Eu apelo para César”.
12 Yeé baá ménâ, Fésetù bɔ́ bɔ̀ kokoô bɔ̀ nde kwaá sòn. Jomo sâ ye Pɔ̂l a: «Wò la ye nyí ju nyî njií seér nde aá ké toò mgbè Rɔ̂m. Sâ mgbè Rɔ̂m ju yeè tena nde aá kɔɔ́.»
12 Festo consultou seus conselheiros e, por fim, respondeu: “Muito bem, você apelou para César, então irá para César”.
13 Yeé cer weh aá, mgbè Agrípà bɔ̂ Berenîk ndeè ké Sesarê Fésetù bieé weh.
13 Alguns dias depois, o rei Agripa chegou com sua irmã, Berenice, para visitar Festo.
14 Bɔ́ cer weh cu ké sâ teèn. Yeé baá cieé déì, Fésetù tueé Agrípà ju Pɔ̂l doô, ye bú a: «Felísì lé naâ nuaré déì te gwà cibì kwaá lɔɔ́.
14 Durante a estada deles, que durou vários dias, Festo discutiu o caso de Paulo com o rei. “Tenho aqui um prisioneiro que Félix deixou para mim”, disse ele.
15 Cieé déì mè yeé baá ké Jerusalem, bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô mé bɔ̀ kokoô bɔ̀ lètenè bɔ̀ Jûf lé naâ ké toò mò ndeê, bɔ́ sií bú teèn, bɔ́ ye mè a: túé sìè bú mé ju.
15 “Quando estive em Jerusalém, os principais sacerdotes e líderes judeus apresentaram acusações contra ele e pediram que eu o condenasse.
16 Mè ye bɔ́ a: mɔ bɔ́ naâ nuaré déì sií, béh bɔ̀ Rɔ̂m bɔ̀ ju kèb cén téná bèh. Kɔ bɔ́ bɔ̀ɔ́ mé naâ bú sií baá gi doó dɔɔ́ŋ, à tueé gi aá sòn seèn, ju tena ye.
16 Eu lhes disse que a lei romana não condena ninguém sem julgamento. O acusado deve ter a oportunidade de confrontar seus acusadores e se defender.
17 Yeé baá ménâ, béh bɔ́ ndeè kán ndɔ. Cieé ŋaga mè nde te kɔgɔ juù ŋaá yilá, mè ye, bɔ́ ndé yílá njî nùà hèllè.
17 “Quando eles vieram aqui para o julgamento, não me demorei. Convoquei o tribunal logo no dia seguinte e mandei chamar Paulo.
18 Bɔ̀ bùnò bɔ̀ seèn yeé salé gi aá bɔ̀ njií sâ, mè ŋgòr veên déì teèn faá mè naâ munó nɔ ŋéné ŋgwéh.
18 Os judeus, porém, não o acusaram de nenhum dos crimes que eu esperava.
19 Lé naá cegê bɔ̀ wèllè saân déì felè gènnè bɔɔ̀n, mé felè nuaré déì, yilí seèn né Yeésò. Nùà hèllè lé kuú baá ndɔ. Bɔ́ ye, Pɔ̂l lé ye, nùà sâ lé naâ lè cio komo yuo ma.
19 Ao contrário, era algo relacionado à sua religião e a um morto chamado Jesus, que Paulo insiste que está vivo.
20 Gèh bɔ̀ njèh dé sâ né mè dé piì yɔgɔ́. Mè lé bú bieè naâ dé cî, ye bú a: Wò gwaán né ké Jerusalem ndeê, te béh nde ju yeè tená ké sâ wa?
20 Sem saber como investigar essas questões, perguntei a Paulo se estava disposto a ir a Jerusalém e ali ser julgado por essas acusações,
21 Ye mè a: bɔ́ yí kwá ŋgɔ́gɔ̀ nyí ké gwà cibì ye; wa mgbè Rɔ̂m ndeè ju nyî tena nde né kɔɔ́ ma. Jomo sâ mè ye: bɔ́ njí cú bú ké gwà cibì ndɔ, à den ŋgɔgɔ̂ teèn, te bɔ́ ndeè njií ye bú ké toò mgbè dé koô.»
21 mas ele apelou ao imperador para que julgue seu caso. Por isso, ordenei que fosse mantido sob custódia até eu tomar as providências necessárias para enviá-lo a César.”
22 Agrípà yeé ŋgweé gi aá ménâ, ye Fésetù a: «Mè gwaán né sònò nùà sâ mé tie mò ŋgweê ndɔ.» Fésetù ye bú a: «Kwéh wò nde né bú ŋené.»
22 Então Agripa disse a Festo: “Gostaria de ouvir esse homem pessoalmente”. E Festo respondeu: “Amanhã poderá ouvi-lo!”.
23 Cieé ŋaga ndɔ Agrípà bɔ̂ Berenîk waà. Bɔ̀ kokoô bɔ̀ lɔ sâ, mé bɔ̀ kwaá-taâb, bilí cɔ njií bɔ́, bɔ́ yila nde ké gwò bèh ju tueê. Jomo sâ Fésetù ye: bɔ́ ndé yílá ndê mé Pɔ̂l. À waà ndɔ.
23 No dia seguinte, Agripa e Berenice chegaram à sala de audiência com grande pompa, acompanhados de oficiais militares e homens importantes da cidade. Festo mandou trazer Paulo e,
24 Fésetù deên ye: «Mgbè Agrípà mé bɔ̀ nùàr doó dɔɔ́ŋ, bí né nùà hên ŋené. Lé naâ mene ké Jerusalem, né mene kán, dàm bɔ̀ *Jûf lé naâ bú toò mò sií, bɔ́ lé naâ ké ter lɔgɔ́ njií, ye mè a: wúlá bú wulà.
24 em seguida, disse: “Rei Agripa e demais presentes, este é o homem cuja morte é exigida pelos judeus tanto daqui como de Jerusalém.
25 Sâ bèh saâb mé bɔ́ nde né bú teèn wulá, mè dé mò ŋéné ŋgwéh. Bú nùà njèh yeé ŋene aá ménâ, ye ju nyî kènê nde aá ké toò mgbè Rɔ̂m ma. Mè nde né bú ménâ tema njií ndɔ.
25 Em minha opinião, ele não fez coisa alguma para merecer a morte. Contudo, uma vez que apelou ao imperador para que julgue seu caso, decidi enviá-lo a Roma.
26 Njèh cén, kwɔ̀m teèn sam. Mè mé nùà dueè mò nyagá njií nde né kei? Mè bú ká toò biì hên yilá kwaá né dé cî, due né toò yeè mgbè Agrípà; te béh kwa kwɔ̀m, mè nyagá njií ye mé mgbè.
26 “Não sei, porém, o que escrever ao imperador, pois não há nenhuma acusação clara contra ele. Por isso eu o trouxe hoje diante dos senhores, especialmente do rei Agripa, para que, depois de o interrogarmos, eu tenha algo para escrever.
27 Lòù sam, njií mé bɔ́ lé naâ nùà gwà cibì teèn sií, mɔ mè kwɔ̀m hèllè sè kɔ́ ŋgwéh, mè njií weh bú mbaá, sâ seé kùlù sam wa?»
27 Pois não faz sentido enviar um prisioneiro ao imperador sem especificar as acusações contra ele”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.