Atos 25

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Fésetù waà te tàbè sâ ndɔ. À yeé cer aá ké Sesarê cieé tagár, à nde ké Jerusalem.
1 Três dias depois de chegar àquela província , Festo saiu da cidade de Cesareia e foi até Jerusalém.
2 Wa ké teèn, bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè dé kokoô, mé bɔ̀ Jûf dé njonjolò bilí nde cuù ju Pɔ̂l toò seèn sií, bɔ́ ye bú a:
2 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus apresentaram lá as suas acusações contra Paulo e pediram a Festo
3 «Há njí cû yeè béh Pɔ̂l ká Jerusalem teèn». Sâ bɔ́ lé naá giì wɔŋ kwaá, ye bɔ́ wula lɔ nde né bú ceér dueè, te à wa ye ké Jerusalem.
3 o favor de mandar trazer Paulo para Jerusalém. É que eles tinham combinado matar Paulo no caminho.
4 Bɔ́ yeé dua baá Fésetù ménâ, à tueé seér ye bɔ́ a: «Pɔ̂l née ké Sesarê gwà cibì ye, mè nde né ké teèn cuú cuú ndɔ.
4 Mas Festo respondeu: — Paulo está preso em Cesareia, e eu logo voltarei para lá.
5 Mɔ mè baá mé gò, kɔ béh bɔ̀ kokoô bɔ̀ biì nde bilí. Mɔ nùà hèllè lé naâ veên bɔɔ́, bɔ́ nde sií bú ké sâ.»
5 Que os líderes de vocês me acompanhem até lá e o acusem, se é que ele fez algum mal.
6 Fésetù cer ké lètenè bɔɔ̀n sâ nde njèh cieé yulà, à cu cu ké Sesarê ndɔ. Cieé ŋaga à ŋaá yila te kɔgɔ ju tueê, ye bɔ́ yílá njî Pɔ̂l.
6 Festo passou oito ou dez dias entre eles e depois voltou para Cesareia. No dia seguinte sentou-se no tribunal e mandou que trouxessem Paulo.
7 Pɔ̂l yeé waà baá, bɔ̀ Jûf mé lé yuoó naâ ké Jerusalem hèllè kaŋ bú, bɔ́ né bú sií, bɔ́ né bú ŋgòr dùkàŋ yoòr cɔré su.
7 Quando Paulo chegou, os judeus que tinham vindo de Jerusalém ficaram em volta dele e começaram a fazer muitas acusações graves, mas não conseguiram provar nada.
8 Mé njéh mene, Pɔ̂l kɔ lom né sòn seèn cie tueé kwaâ, ye bɔ́ a: «Ndɔ́g, mè *sóú bɔ̀ Jûf déì kwá ŋgwéh, mè *gwà Càŋ koô sèb ŋgwéh, mè sóú mgbè Rɔ̂m kwá ŋgwéh ndɔ. Ndɔ́g be mò teèn sam.»
8 Então Paulo se defendeu, dizendo: — Eu não fiz nada contra a
9 Fésetù gwaán né bɔ̀ Jûf temé lè bɔɔ́ nɔrê. Yeé baá ménâ, à bie njií seér mé Pɔ̂l, ye bú a: «Wò gwaán né ké Jerusalem ndeê, te béh tena ju hên ké teèn wa?»
9 Festo, querendo agradar os judeus, perguntou a Paulo: — Você não quer ir a Jerusalém e ser julgado lá por mim a respeito destas coisas?
10 Pɔ̂l ye bú a: «Mè kènê baá gi ká te mbàgà juù dé mgbè Rɔ̂m; mè njebá né teèn. Sâ né bèh mé bɔ́ tena nde né ju mò teèn. Ŋgweéh wò né gi mé feh yeè kɔɔ́, ye mè bɔ̀ Jûf veên déì bɔ́ nyì ná ŋgwêh mà.
10 Paulo respondeu: — Estou diante do tribunal do Imperador romano, e é aqui que devo ser julgado. Não fiz mal nenhum aos judeus, como o senhor sabe muito bem.
11 Mè naâ mene sóú kwaá, né mene njií mé bɔ́ wula yeé nùàr teèn dɔɔ́ŋ, mɔ mè naâ kema, mè cio bèrɔ̀ŋ ndé ŋgwéh. Mɔ bɔ́ mè sar kuú né sòn fuû ndɔ, sâ nùàr a, té mè beè bɔɔ̀n mbaá jɔ́gɔ́ yí.» À den cuù ye bɔ́ a: «Mè ju mò hên njií seér nde aá ké toò mgbè Rɔ̂m.»
11 Se não respeitei a lei ou se fiz alguma coisa que mereça a pena de morte, estou pronto para morrer. Mas, se o que dizem contra mim não é verdade, ninguém pode me entregar a eles. Portanto, apelo para o Imperador.
12 Yeé baá ménâ, Fésetù bɔ́ bɔ̀ kokoô bɔ̀ nde kwaá sòn. Jomo sâ ye Pɔ̂l a: «Wò la ye nyí ju nyî njií seér nde aá ké toò mgbè Rɔ̂m. Sâ mgbè Rɔ̂m ju yeè tena nde aá kɔɔ́.»
12 Então Festo, depois de conversar com os seus conselheiros, disse: — Já que você apelou para o Imperador, então irá para o Imperador.
13 Yeé cer weh aá, mgbè Agrípà bɔ̂ Berenîk ndeè ké Sesarê Fésetù bieé weh.
13 Alguns dias depois o rei Agripa e Berenice, sua irmã, chegaram a Cesareia para cumprimentar Festo.
14 Bɔ́ cer weh cu ké sâ teèn. Yeé baá cieé déì, Fésetù tueé Agrípà ju Pɔ̂l doô, ye bú a: «Felísì lé naâ nuaré déì te gwà cibì kwaá lɔɔ́.
14 Quando já fazia alguns dias que eles estavam lá, Festo contou ao rei o caso de Paulo. Ele disse: — Está aqui um homem que Félix deixou como prisioneiro.
15 Cieé déì mè yeé baá ké Jerusalem, bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô mé bɔ̀ kokoô bɔ̀ lètenè bɔ̀ Jûf lé naâ ké toò mò ndeê, bɔ́ sií bú teèn, bɔ́ ye mè a: túé sìè bú mé ju.
15 Quando fui a Jerusalém, os chefes dos sacerdotes e os líderes dos judeus fizeram acusações contra ele e me pediram que o condenasse.
16 Mè ye bɔ́ a: mɔ bɔ́ naâ nuaré déì sií, béh bɔ̀ Rɔ̂m bɔ̀ ju kèb cén téná bèh. Kɔ bɔ́ bɔ̀ɔ́ mé naâ bú sií baá gi doó dɔɔ́ŋ, à tueé gi aá sòn seèn, ju tena ye.
16 Mas eu lhes disse que os romanos não costumam condenar ninguém sem primeiro colocar os acusadores diante do acusado, dando a este a oportunidade de se defender.
17 Yeé baá ménâ, béh bɔ́ ndeè kán ndɔ. Cieé ŋaga mè nde te kɔgɔ juù ŋaá yilá, mè ye, bɔ́ ndé yílá njî nùà hèllè.
17 Por isso, quando eles vieram até aqui, não perdi tempo, e, logo no dia seguinte, sentei no tribunal, e mandei que trouxessem o homem.
18 Bɔ̀ bùnò bɔ̀ seèn yeé salé gi aá bɔ̀ njií sâ, mè ŋgòr veên déì teèn faá mè naâ munó nɔ ŋéné ŋgwéh.
18 Os seus inimigos chegaram, mas não o acusaram de nenhum crime grave como pensei que iam fazer.
19 Lé naá cegê bɔ̀ wèllè saân déì felè gènnè bɔɔ̀n, mé felè nuaré déì, yilí seèn né Yeésò. Nùà hèllè lé kuú baá ndɔ. Bɔ́ ye, Pɔ̂l lé ye, nùà sâ lé naâ lè cio komo yuo ma.
19 A única acusação que tinham contra ele era a respeito da própria religião deles e também sobre um homem que já morreu, chamado Jesus. Paulo afirma que esse homem está vivo.
20 Gèh bɔ̀ njèh dé sâ né mè dé piì yɔgɔ́. Mè lé bú bieè naâ dé cî, ye bú a: Wò gwaán né ké Jerusalem ndeê, te béh nde ju yeè tená ké sâ wa?
20 Eu não sabia como conseguir informações sobre esse assunto. Por isso perguntei a Paulo se queria ir a Jerusalém para ser julgado lá a respeito dessas acusações.
21 Ye mè a: bɔ́ yí kwá ŋgɔ́gɔ̀ nyí ké gwà cibì ye; wa mgbè Rɔ̂m ndeè ju nyî tena nde né kɔɔ́ ma. Jomo sâ mè ye: bɔ́ njí cú bú ké gwà cibì ndɔ, à den ŋgɔgɔ̂ teèn, te bɔ́ ndeè njií ye bú ké toò mgbè dé koô.»
21 Mas Paulo apelou para o Imperador e pediu para ficar preso até que o Imperador resolvesse o seu caso. Então mandei os guardas tomarem conta dele até que eu pudesse mandá-lo para o Imperador.
22 Agrípà yeé ŋgweé gi aá ménâ, ye Fésetù a: «Mè gwaán né sònò nùà sâ mé tie mò ŋgweê ndɔ.» Fésetù ye bú a: «Kwéh wò nde né bú ŋené.»
22 Aí Agripa disse a Festo: — Eu gostaria de ouvir esse homem. — Amanhã o senhor vai ouvi-lo! — respondeu Festo.
23 Cieé ŋaga ndɔ Agrípà bɔ̂ Berenîk waà. Bɔ̀ kokoô bɔ̀ lɔ sâ, mé bɔ̀ kwaá-taâb, bilí cɔ njií bɔ́, bɔ́ yila nde ké gwò bèh ju tueê. Jomo sâ Fésetù ye: bɔ́ ndé yílá ndê mé Pɔ̂l. À waà ndɔ.
23 No dia seguinte Agripa e Berenice chegaram com grande cerimônia e pompa. Entraram na sala de audiências com os chefes militares e os homens mais importantes da cidade. Festo mandou que trouxessem Paulo
24 Fésetù deên ye: «Mgbè Agrípà mé bɔ̀ nùàr doó dɔɔ́ŋ, bí né nùà hên ŋené. Lé naâ mene ké Jerusalem, né mene kán, dàm bɔ̀ *Jûf lé naâ bú toò mò sií, bɔ́ lé naâ ké ter lɔgɔ́ njií, ye mè a: wúlá bú wulà.
24 e disse: — Rei Agripa e todos os que estão aqui, vejam este homem! É contra ele que todos os judeus, tanto daqui como de Jerusalém, estão fazendo acusações diante de mim. Eles insistem em dizer que este homem deve morrer,
25 Sâ bèh saâb mé bɔ́ nde né bú teèn wulá, mè dé mò ŋéné ŋgwéh. Bú nùà njèh yeé ŋene aá ménâ, ye ju nyî kènê nde aá ké toò mgbè Rɔ̂m ma. Mè nde né bú ménâ tema njií ndɔ.
25 mas eu acho que ele não fez nada para ser condenado à morte. Como ele mesmo pediu para ser julgado pelo Imperador, resolvi atendê-lo.
26 Njèh cén, kwɔ̀m teèn sam. Mè mé nùà dueè mò nyagá njií nde né kei? Mè bú ká toò biì hên yilá kwaá né dé cî, due né toò yeè mgbè Agrípà; te béh kwa kwɔ̀m, mè nyagá njií ye mé mgbè.
26 Porém até agora não sei bem o que escrever a respeito dele ao Imperador. Então eu o trouxe aqui, diante dos senhores — e especialmente do senhor, rei Agripa — a fim de lhe fazer perguntas. Assim terei alguma coisa para escrever.
27 Lòù sam, njií mé bɔ́ lé naâ nùà gwà cibì teèn sií, mɔ mè kwɔ̀m hèllè sè kɔ́ ŋgwéh, mè njií weh bú mbaá, sâ seé kùlù sam wa?»
27 Pois acho absurdo mandar um prisioneiro sem explicar claramente as acusações que existem contra ele.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.