Apocalipse 18
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NVT
1 Jomo sâ, mè yeé ke, cìlì Càŋ déì baá cuù ké te vulúu suagâ. Dé sâ bɔ́ jege haá né bú terreb duesé mân beè; njènjàn seèn ba ŋagá sie né *wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ beè.
1 Depois disso, vi outro anjo descer do céu com grande autoridade, e a terra se iluminou com seu esplendor.
2 Dé sâ lɔgɔ́ njií ké ter, ye: Mvúɔ́b, tàŋɔ̀r Babilɔ̂n doó mvúɔ̂b! À baá kènê mvùr bɔ̀ tándulù, à baá gbàŋ bɔ̀ càŋ vevenê, mé bɔ̀ non vevenê feh hihiné ndɔ. Doó sâ baá kènê mbàn bɔ̀ ŋgùgò, bɔ́ bɔ̀ jùkuùm.
2 Ele deu um forte grito: “Caiu a Babilônia! A grande cidade caiu! Tornou-se habitação de demônios, esconderijo de todo espírito impuro, covil de toda ave impura e de todo animal impuro e detestável.
3 À lé selá baá kela, à lò nùàr dɔɔ́ŋ sela feh gi né sár. Dàm bɔ̀ mgbè wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ jin weh gi aá beè seèn, bɔ́ bɔ́ né tobó. Bɔ̀ toón bɔ̀ wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ ŋa keéh gi aá bɔ̀ lilieê bɔ̀ mé njéh.»
3 Porque todas as nações caíram por causa do Os reis da terra cometeram adultério com ela. Por ela tanto desejar luxo extravagante, os comerciantes da terra enriqueceram”.
4 Mè yeé ŋgweé, hueh déì baá cu ké te vulúu ŋgulí, ye: Bí cú yo, bɔ̀ nùàr mò, bí yùò lɔ sâ yuoò. Mɔ sam, bɔ́ nde né bí mé veên jin; bí nde né gèr teèn ŋené keéh.
4 Então ouvi outra voz do céu, que disse: “Saiam dela, meu povo! Não participem de seus pecados, ou serão castigados com ela.
5 Bí yùò yoòr bɔɔ̀n yuoò. Veên bɔɔ̀n yɔgɔ́ baá, naŋ kwa baá Càŋ ké te vulúu, à baá mé njèh bɔɔ̀n lè.
5 Pois os pecados dela se amontoaram até o céu, e Deus se lembrou de seus atos perversos.
6 Bí wèh lɔɔ́ sâ seé, faá à lé naâ bí seé weh nɔ. Bí bá kúrá njí gí bú ŋgàb mbè fà lè, te taré yɔgɔ́ dé seèn cén mé à lé haá naâ bí doô.
6 Façam com ela o que ela tem feito; deem-lhe em dobro o castigo por Ela preparou um cálice de terror para os outros, por isso preparem-lhe uma porção dobrada.
7 Sòn sèsàm mé púnò seèn bí kúrá lòm bú gèr yulásé mân, ye nyí né mgbè mé feh nyî sé wa? Nyí nùà kû sam; ye ndɔ́g cio nyí njeré déì bɔ́ ndé ŋgwéh ndɔ sé wa?
7 Glorificou a si mesma e viveu em luxo, agora retribuam com igual quantidade de tormento e tristeza. Ela se vangloriou em seu coração: ‘Sou rainha em meu trono. Não sou uma viúva desamparada, e não tenho motivo para me lamentar’.
8 Kwá nɔɔ́ŋ, dùkàŋ baá ndeê: beén mé cio bɔ́ bɔ̀ cùè nde né bú bomó kwa; dɔɔ́ŋ nde né mé cieé cên. We nde né bɔ̀ dé jomò ŋgie nagá sɔm ndɔ. Lòù sam, Càŋ Dueè bú mé ju sie né kɔɔ́. Nùà terrèb né bú.»
8 Por isso, estas pragas a alcançarão num só dia: morte, pranto e fome. O fogo a consumirá por completo, pois o Senhor Deus, que a julga, é poderoso”.
9 Bɔ̀ mgbèémgbè mé lé bɔɔ́ tobó gɔɔ́ naâ yàgà mé bú wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ faá né njèh ndà nɔ, nde gi né ju weè seèn loù sâ ŋené njií, bɔ́ nde né mé kwɔ̀m loù sâ yueé bieé kuú ndɔ.
9 Os reis da terra que cometeram adultério com ela e desfrutaram seu luxo lamentarão por ela quando virem subir a fumaça de seus restos carbonizados.
10 Bɔ́ nde né bèh ndɔ́ŋ-ndɔ̀ŋ mé veéh njebá den, te gèr hèllè bɔ́ teèn kwà kéh cú, bɔ́ keí den teèn, ye: Gèr-e, Babilɔ̂ne gèr-e! Tàyàm Babilɔ̂n, meì bɔ̀ lɔɔ́ koô, baá doó mvúɔ́b; dɔɔ́ŋ né te yɔ̀ŋ loù cén-e.»
10 Ficarão de longe, aterrorizados com seu tormento, e clamarão: “Que terrível, que terrível, ó Babilônia, grande cidade! Num só instante, o julgamento caiu sobre você!”.
11 Bɔ̀ toón bɔ̀ wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ yueé kuú gi nde né mé mbà seèn loù sâ ndɔ, ye: Bɔ̀ neì béh goó beè ŋge weh nde cu né kɔɔ́?
11 Os comerciantes da terra chorarão e lamentarão por ela, pois não restou ninguém para comprar suas mercadorias.
12 Bɔ̀ lɔ̀ŋ o, bɔ̀ taá ndòn o, bɔ̀ gɔ̀m o, bɔ̀ cɔ̀gɔ̀ nyàgàm o, bɔ̀ dé nyényɔ́gɔ̀r o, bɔ̀ dé nùnùgò o, bɔ̀ dé luluarê o, dɔɔ́ŋ neì béh beè ŋge weh cu nde né kɔɔ́ wa? Bɔ̀ɔ́ mé nde cu né bɔ̀ toú múmû feh hihiné ŋge bele teèn sam cuú. Bɔ̀ njií mé bɔ́ bɔɔ́ bele né mé nyie tɔ̀n o, mé toú gècên o, mé lɔ̀ŋ bèlè o, mé taá ndòn o, dɔɔ́ŋ nuaá mé nde né béh beè ŋge weh teèn sam cuú.
12 Ela comprava grandes quantidades de ouro, prata, joias e pérolas; linho fino, púrpura, seda e tecido vermelho; produtos feitos de perfumada madeira de cedro, de marfim e de madeira preciosa; bronze, ferro e mármore.
13 Né mene bɔ̀ soó, bɔ̀ sìbì, bɔ̀ kómó-múmû feh hihiné mé bɔ̀ san, nùàr ŋgè ndé cú. Bɔ̀ mbè, bɔ̀ kómó, bɔ̀ nyùm, bɔ̀ yolo, bɔ̀ nàgà, bɔ̀ mbieè, bɔ̀ nyam tébágàr, bɔ̀ pûs, mé bɔ̀ kwer, neì beè beèh ŋge cu nde né kɔɔ́ wa? Te nùàr mé gùm mene ŋge cu nde né neì ndɔ wa?»
13 Também comprava canela, especiarias, incenso, mirra, bálsamo, vinho, azeite de oliva, farinha fina, trigo, gado, ovelhas, cavalos, carroças, escravos e vidas humanas.
14 Bɔ̀ toón bɔ̀ hèllè né mé tàŋɔ̀r lɔɔ̂ séná yueé bieé njií den, ye bú a: Wò vu aá be, hên bɔ̀ njií mé wò lé naá giì gwaán dɔɔ́ŋ mvûŋ; hên dàm bɔ̀ njèh yeè mé yila lom yeé wò yoòr hèllè dɔɔ́ŋ kùmjèg! Kènê bɔ́ baá njolò yeè nyúér dé ndɔ̂g.»
14 “Acabaram as coisas extravagantes de que você tanto gostava”, dizem eles. “Todo o seu luxo e esplendor se foram para sempre, e nunca mais serão seus.”
15 Bɔ̀ toón bɔ̀ mé yili gi yeé mé lɔɔ́ sâ dɔɔ́ŋ nde gi né bèh ndɔ́ŋ-ndɔ̀ŋ mé veéh njebá den, te gèr hèllè bɔ́ teèn kwà kéh cú; bɔ́ né mé mbà seèn yueé kuú,
15 Os comerciantes que enriqueceram vendendo-lhe essas coisas ficarão de longe, aterrorizados com seu tormento. Chorarão e clamarão:
16 ye: Gèr-e! Bí kè njèh gèr kán, tàyàm lɔɔ́ hên kum yuo aá, lɔɔ́ hèllè nyegé kuú aá mé yàgà dé lòù. Sâ, bɔ̀ cɔ̀gɔ̀ nyàgàm baá gi yoòr nyɔgɔ́r den; lɔ̀ŋ yàgà tie deí, bɔ́ me gi né mé goó ndɔ, sâ bɔ̀ taá ndòn mé gɔ̀m baá gi yoòr lané den.
16 “Que terrível, que terrível para essa grande cidade! Ela se vestia da mais fina púrpura e de linho vermelho, adornada com ouro, pedras preciosas e pérolas!
17 Mé njéh mene, dɔɔ́ŋ lé naá cegê te yɔ̀ŋ loù cén-tà-cén ŋgie yuo.»
17 Num só instante, toda a sua riqueza se foi!”. E todos os capitães dos navios mercantes, e também seus passageiros, marinheiros e tripulantes, ficarão de longe.
18 bɔ́ né ju weè seèn ŋené njií, bɔ́ né keéŋ den, ye: Bí kè njí tàyàm lɔɔ̂ faá cí nɔ, baá doó mvúɔ́b!»
18 Quando virem subir a fumaça, gritarão e dirão: “Onde há outra cidade tão grande como essa?”.
19 Bɔ́ né ménâ tueé, bɔ́ né fùfú felè ŋuaán su, bɔ́ né mé mbà seèn yueé kuú, kéŋ né silí, ye: Tàyàm lɔɔ́ hên ŋene kuú mé gèr! Bí kè njèh gèr kán, tàyàm lɔɔ̂ mé yili sɔm yeé dàm bɔ̀ bàtô bɔ̀ kɔɔ́ hên, kum yuo aá te yɔ̀ŋ loù cén faá njèh mbaâ nɔ.»
19 Chorarão, jogarão pó sobre a cabeça e clamarão: “Que terrível, que terrível para essa grande cidade! Os donos dos navios se enriqueceram, transportando pelos mares sua imensa riqueza. Num só instante, tudo se foi!”.
20 Môn! Vulú, sàmè sér dé yeè mé kùmjèg hèllè lòù; bí bɔ̀ Càŋ bɔ̀ sàmè ŋáŋ sér dé samê. Bɔ̀ *sòn-Càŋ bɔ̀ mé bɔ̀ mbɔ̀ŋ tebê a, sàmè gí ménâ ndɔ. Càŋ bie sɔm aá bɔ́ bíéb sòn veên mé bɔ́ lé bɔɔ́ naâ bí doô.
20 Alegrem-se com o destino dela, ó céus, ó povo santo, apóstolos e profetas! Porque finalmente Deus a julgou, por causa de vocês.
21 Yeé baá ménâ, cìlì Càŋ terrèb déì jɔgɔ wellê tàgèrà taá déì faá nyèn nɔ, à si tulu njií dùà te ndèndèŋ nòmò, à né sònò tueé, ye: Kùmjèg. Bɔ́ tàyàm Babilɔ̂n ŋéné ndé cú ndɔ́g, bɔ́ tɔb ba njií nde né bú doó mé terreb ka mân nág!
21 Então um anjo poderoso levantou uma pedra enorme, do tamanho de uma grande pedra de moinho, a lançou no mar e gritou: “Assim, Babilônia, a grande cidade, será derrubada com violência e nunca mais será encontrada!
22 Dàm bɔ̀ njáŋ bɔ̀ mé bɔ̀ dè-bené bɔ̀ ké Babilɔ̂n ŋgíb; dàm bɔ̀ túágá-tɔ̀gɔ̀ bɔ̀ mé bɔ̀ túágá-tàŋ bɔ̀ ŋgíb ndɔ. Nùà seê déì ké teèn ŋéné yùò ndé cû; bɔ́ hueh nyèn ké teèn ŋgwé ndé cú;
22 Nunca mais se ouvirá em seu meio o som de harpas, cantores, flautas e trombetas. Nunca mais se achará em seu meio qualquer artífice em algum ofício. Nunca mais se ouvirá em seu meio o som do moinho.
23 mugɔ́ lâm déì ké teèn bá ndé cú; ndɔ́g bɔ́ hueh fuaân ké teèn ŋgwé ndé cú. Lòù sam, bɔ̀ toón bɔ̀ yeè sâ lé ye, bɔ́ né kela sé wa? Wò né-re táhunó yeè sâ bɔɔ́ bele, wò né bɔ̀ nùàr wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ bele gɔ.
23 Nunca mais brilhará em seu meio a luz da lâmpada. Nunca mais se ouvirão em seu meio as vozes alegres de noivas e noivos. Pois seus comerciantes eram os poderosos do mundo, e suas feitiçarias enganavam nações.
24 Babilɔ̂n gèr hên ŋene yií né teèn: dàm húɔ́m bɔ̀ sòn-Càŋ bɔ̀ o, bɔ̀ Càŋ bɔ̀ o, dàm húɔ̂m bɔ̀ɔ́ mé bɔ́ lé naá giì wulá dɔɔ́ŋ né gi lè Babilɔ̂n, kɔ̀cɔ̀!»
24 Em suas ruas corria o sangue de profetas e do povo santo, e o sangue dos que no mundo inteiro foram mortos”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.