Apocalipse 18

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Jomo sâ, mè yeé ke, cìlì Càŋ déì baá cuù ké te vulúu suagâ. Dé sâ bɔ́ jege haá né bú terreb duesé mân beè; njènjàn seèn ba ŋagá sie né *wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ beè.
1 Depois destas coisas, vi descer do céu outro anjo, que tinha grande autoridade, e a terra se iluminou com a sua glória.
2 Dé sâ lɔgɔ́ njií ké ter, ye: Mvúɔ́b, tàŋɔ̀r Babilɔ̂n doó mvúɔ̂b! À baá kènê mvùr bɔ̀ tándulù, à baá gbàŋ bɔ̀ càŋ vevenê, mé bɔ̀ non vevenê feh hihiné ndɔ. Doó sâ baá kènê mbàn bɔ̀ ŋgùgò, bɔ́ bɔ̀ jùkuùm.
2 Então, exclamou com potente voz, dizendo: Caiu! Caiu a grande Babilônia e se tornou morada de demônios, covil de toda espécie de espírito imundo e esconderijo de todo gênero de ave imunda e detestável,
3 À lé selá baá kela, à lò nùàr dɔɔ́ŋ sela feh gi né sár. Dàm bɔ̀ mgbè wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ jin weh gi aá beè seèn, bɔ́ bɔ́ né tobó. Bɔ̀ toón bɔ̀ wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ ŋa keéh gi aá bɔ̀ lilieê bɔ̀ mé njéh.»
3 pois todas as nações têm bebido do vinho do furor da sua prostituição. Com ela se prostituíram os reis da terra. Também os mercadores da terra se enriqueceram à custa da sua luxúria.
4 Mè yeé ŋgweé, hueh déì baá cu ké te vulúu ŋgulí, ye: Bí cú yo, bɔ̀ nùàr mò, bí yùò lɔ sâ yuoò. Mɔ sam, bɔ́ nde né bí mé veên jin; bí nde né gèr teèn ŋené keéh.
4 Ouvi outra voz do céu, dizendo: Retirai-vos dela, povo meu, para não serdes cúmplices em seus pecados e para não participardes dos seus flagelos;
5 Bí yùò yoòr bɔɔ̀n yuoò. Veên bɔɔ̀n yɔgɔ́ baá, naŋ kwa baá Càŋ ké te vulúu, à baá mé njèh bɔɔ̀n lè.
5 porque os seus pecados se acumularam até ao céu, e Deus se lembrou dos atos iníquos que ela praticou.
6 Bí wèh lɔɔ́ sâ seé, faá à lé naâ bí seé weh nɔ. Bí bá kúrá njí gí bú ŋgàb mbè fà lè, te taré yɔgɔ́ dé seèn cén mé à lé haá naâ bí doô.
6 Dai-lhe em retribuição como também ela retribuiu, pagai-lhe em dobro segundo as suas obras e, no cálice em que ela misturou bebidas, misturai dobrado para ela.
7 Sòn sèsàm mé púnò seèn bí kúrá lòm bú gèr yulásé mân, ye nyí né mgbè mé feh nyî sé wa? Nyí nùà kû sam; ye ndɔ́g cio nyí njeré déì bɔ́ ndé ŋgwéh ndɔ sé wa?
7 O quanto a si mesma se glorificou e viveu em luxúria, dai-lhe em igual medida tormento e pranto, porque diz consigo mesma: Estou sentada como rainha. Viúva, não sou. Pranto, nunca hei de ver!
8 Kwá nɔɔ́ŋ, dùkàŋ baá ndeê: beén mé cio bɔ́ bɔ̀ cùè nde né bú bomó kwa; dɔɔ́ŋ nde né mé cieé cên. We nde né bɔ̀ dé jomò ŋgie nagá sɔm ndɔ. Lòù sam, Càŋ Dueè bú mé ju sie né kɔɔ́. Nùà terrèb né bú.»
8 Por isso, em um só dia, sobrevirão os seus flagelos: morte, pranto e fome; e será consumida no fogo, porque poderoso é o Senhor Deus, que a julgou.
9 Bɔ̀ mgbèémgbè mé lé bɔɔ́ tobó gɔɔ́ naâ yàgà mé bú wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ faá né njèh ndà nɔ, nde gi né ju weè seèn loù sâ ŋené njií, bɔ́ nde né mé kwɔ̀m loù sâ yueé bieé kuú ndɔ.
9 Ora, chorarão e se lamentarão sobre ela os reis da terra, que com ela se prostituíram e viveram em luxúria, quando virem a fumaceira do seu incêndio,
10 Bɔ́ nde né bèh ndɔ́ŋ-ndɔ̀ŋ mé veéh njebá den, te gèr hèllè bɔ́ teèn kwà kéh cú, bɔ́ keí den teèn, ye: Gèr-e, Babilɔ̂ne gèr-e! Tàyàm Babilɔ̂n, meì bɔ̀ lɔɔ́ koô, baá doó mvúɔ́b; dɔɔ́ŋ né te yɔ̀ŋ loù cén-e.»
10 e, conservando-se de longe, pelo medo do seu tormento, dizem: Ai! Ai! Tu, grande cidade, Babilônia, tu, poderosa cidade! Pois, em uma só hora, chegou o teu juízo.
11 Bɔ̀ toón bɔ̀ wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ yueé kuú gi nde né mé mbà seèn loù sâ ndɔ, ye: Bɔ̀ neì béh goó beè ŋge weh nde cu né kɔɔ́?
11 E, sobre ela, choram e pranteiam os mercadores da terra, porque já ninguém compra a sua mercadoria,
12 Bɔ̀ lɔ̀ŋ o, bɔ̀ taá ndòn o, bɔ̀ gɔ̀m o, bɔ̀ cɔ̀gɔ̀ nyàgàm o, bɔ̀ dé nyényɔ́gɔ̀r o, bɔ̀ dé nùnùgò o, bɔ̀ dé luluarê o, dɔɔ́ŋ neì béh beè ŋge weh cu nde né kɔɔ́ wa? Bɔ̀ɔ́ mé nde cu né bɔ̀ toú múmû feh hihiné ŋge bele teèn sam cuú. Bɔ̀ njií mé bɔ́ bɔɔ́ bele né mé nyie tɔ̀n o, mé toú gècên o, mé lɔ̀ŋ bèlè o, mé taá ndòn o, dɔɔ́ŋ nuaá mé nde né béh beè ŋge weh teèn sam cuú.
12 mercadoria de ouro, de prata, de pedras preciosas, de pérolas, de linho finíssimo, de púrpura, de seda, de escarlata; e toda espécie de madeira odorífera, todo gênero de objeto de marfim, toda qualidade de móvel de madeira preciosíssima, de bronze, de ferro e de mármore;
13 Né mene bɔ̀ soó, bɔ̀ sìbì, bɔ̀ kómó-múmû feh hihiné mé bɔ̀ san, nùàr ŋgè ndé cú. Bɔ̀ mbè, bɔ̀ kómó, bɔ̀ nyùm, bɔ̀ yolo, bɔ̀ nàgà, bɔ̀ mbieè, bɔ̀ nyam tébágàr, bɔ̀ pûs, mé bɔ̀ kwer, neì beè beèh ŋge cu nde né kɔɔ́ wa? Te nùàr mé gùm mene ŋge cu nde né neì ndɔ wa?»
13 e canela de cheiro, especiarias, incenso, unguento, bálsamo, vinho, azeite, flor de farinha, trigo, gado e ovelhas; e de cavalos, de carros, de escravos e até almas humanas.
14 Bɔ̀ toón bɔ̀ hèllè né mé tàŋɔ̀r lɔɔ̂ séná yueé bieé njií den, ye bú a: Wò vu aá be, hên bɔ̀ njií mé wò lé naá giì gwaán dɔɔ́ŋ mvûŋ; hên dàm bɔ̀ njèh yeè mé yila lom yeé wò yoòr hèllè dɔɔ́ŋ kùmjèg! Kènê bɔ́ baá njolò yeè nyúér dé ndɔ̂g.»
14 O fruto sazonado, que a tua alma tanto apeteceu, se apartou de ti, e para ti se extinguiu tudo o que é delicado e esplêndido, e nunca jamais serão achados.
15 Bɔ̀ toón bɔ̀ mé yili gi yeé mé lɔɔ́ sâ dɔɔ́ŋ nde gi né bèh ndɔ́ŋ-ndɔ̀ŋ mé veéh njebá den, te gèr hèllè bɔ́ teèn kwà kéh cú; bɔ́ né mé mbà seèn yueé kuú,
15 Os mercadores destas coisas, que, por meio dela, se enriqueceram, conservar-se-ão de longe, pelo medo do seu tormento, chorando e pranteando,
16 ye: Gèr-e! Bí kè njèh gèr kán, tàyàm lɔɔ́ hên kum yuo aá, lɔɔ́ hèllè nyegé kuú aá mé yàgà dé lòù. Sâ, bɔ̀ cɔ̀gɔ̀ nyàgàm baá gi yoòr nyɔgɔ́r den; lɔ̀ŋ yàgà tie deí, bɔ́ me gi né mé goó ndɔ, sâ bɔ̀ taá ndòn mé gɔ̀m baá gi yoòr lané den.
16 dizendo: Ai! Ai da grande cidade, que estava vestida de linho finíssimo, de púrpura, e de escarlata, adornada de ouro, e de pedras preciosas, e de pérolas,
17 Mé njéh mene, dɔɔ́ŋ lé naá cegê te yɔ̀ŋ loù cén-tà-cén ŋgie yuo.»
17 porque, em uma só hora, ficou devastada tamanha riqueza! E todo piloto, e todo aquele que navega livremente, e marinheiros, e quantos labutam no mar conservaram-se de longe.
18 bɔ́ né ju weè seèn ŋené njií, bɔ́ né keéŋ den, ye: Bí kè njí tàyàm lɔɔ̂ faá cí nɔ, baá doó mvúɔ́b!»
18 Então, vendo a fumaceira do seu incêndio, gritavam: Que cidade se compara à grande cidade?
19 Bɔ́ né ménâ tueé, bɔ́ né fùfú felè ŋuaán su, bɔ́ né mé mbà seèn yueé kuú, kéŋ né silí, ye: Tàyàm lɔɔ́ hên ŋene kuú mé gèr! Bí kè njèh gèr kán, tàyàm lɔɔ̂ mé yili sɔm yeé dàm bɔ̀ bàtô bɔ̀ kɔɔ́ hên, kum yuo aá te yɔ̀ŋ loù cén faá njèh mbaâ nɔ.»
19 Lançaram pó sobre a cabeça e, chorando e pranteando, gritavam: Ai! Ai da grande cidade, na qual se enriqueceram todos os que possuíam navios no mar, à custa da sua opulência, porque, em uma só hora, foi devastada!
20 Môn! Vulú, sàmè sér dé yeè mé kùmjèg hèllè lòù; bí bɔ̀ Càŋ bɔ̀ sàmè ŋáŋ sér dé samê. Bɔ̀ *sòn-Càŋ bɔ̀ mé bɔ̀ mbɔ̀ŋ tebê a, sàmè gí ménâ ndɔ. Càŋ bie sɔm aá bɔ́ bíéb sòn veên mé bɔ́ lé bɔɔ́ naâ bí doô.
20 Exultai sobre ela, ó céus, e vós, santos, apóstolos e profetas, porque Deus contra ela julgou a vossa causa.
21 Yeé baá ménâ, cìlì Càŋ terrèb déì jɔgɔ wellê tàgèrà taá déì faá nyèn nɔ, à si tulu njií dùà te ndèndèŋ nòmò, à né sònò tueé, ye: Kùmjèg. Bɔ́ tàyàm Babilɔ̂n ŋéné ndé cú ndɔ́g, bɔ́ tɔb ba njií nde né bú doó mé terreb ka mân nág!
21 Então, um anjo forte levantou uma pedra como grande pedra de moinho e arrojou-a para dentro do mar, dizendo: Assim, com ímpeto, será arrojada Babilônia, a grande cidade, e nunca jamais será achada.
22 Dàm bɔ̀ njáŋ bɔ̀ mé bɔ̀ dè-bené bɔ̀ ké Babilɔ̂n ŋgíb; dàm bɔ̀ túágá-tɔ̀gɔ̀ bɔ̀ mé bɔ̀ túágá-tàŋ bɔ̀ ŋgíb ndɔ. Nùà seê déì ké teèn ŋéné yùò ndé cû; bɔ́ hueh nyèn ké teèn ŋgwé ndé cú;
22 E voz de harpistas, de músicos, de tocadores de flautas e de clarins jamais em ti se ouvirá, nem artífice algum de qualquer arte jamais em ti se achará, e nunca jamais em ti se ouvirá o ruído de pedra de moinho.
23 mugɔ́ lâm déì ké teèn bá ndé cú; ndɔ́g bɔ́ hueh fuaân ké teèn ŋgwé ndé cú. Lòù sam, bɔ̀ toón bɔ̀ yeè sâ lé ye, bɔ́ né kela sé wa? Wò né-re táhunó yeè sâ bɔɔ́ bele, wò né bɔ̀ nùàr wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ bele gɔ.
23 Também jamais em ti brilhará luz de candeia; nem voz de noivo ou de noiva jamais em ti se ouvirá, pois os teus mercadores foram os grandes da terra, porque todas as nações foram seduzidas pela tua feitiçaria.
24 Babilɔ̂n gèr hên ŋene yií né teèn: dàm húɔ́m bɔ̀ sòn-Càŋ bɔ̀ o, bɔ̀ Càŋ bɔ̀ o, dàm húɔ̂m bɔ̀ɔ́ mé bɔ́ lé naá giì wulá dɔɔ́ŋ né gi lè Babilɔ̂n, kɔ̀cɔ̀!»
24 E nela se achou sangue de profetas, de santos e de todos os que foram mortos sobre a terra.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.