Mateus 21

Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 E co anajty Jesús etz je mayjäy ajcxy tɨ mɨhuingonɨ Jerusalén, chi yja'ty ma Betfagé cajp mɨhuingon je Olivos cögop. E jɨm Jesús quejxy nimetz ydiscípulos ajcxy.
1 Quando se aproximaram de Jerusalém e chegaram a Betfagé, ao monte das Oliveiras, enviou Jesus dois discípulos, dizendo-lhes:
2 Chi ajcxy nɨmay: ―Nɨcxcɨx ma je cajp huɨdibɨ jɨm'amy. E jɨm tüg burro ycoxochɨty mɨɨd y'ung. Coguejttüdɨp ajcxy je burro e yajmiingɨx ya ma ɨɨch.
2 Ide à aldeia que aí está diante de vós e logo achareis presa uma jumenta e, com ela, um jumentinho. Desprendei-a e trazei-mos.
3 E pen jɨm pɨn nej xyñɨmäy, nɨma' co je Huindzɨn yajtunam, e yajhuimbida'ñ mɨc'amy.
3 E, se alguém vos disser alguma coisa, respondei-lhe que o Senhor precisa deles. E logo os enviará.
4 Jadayaabɨ oy jadu'n ytuñyii yjadyii ycɨxy yca'pxy jadu'n nej je profeta jecyɨp jaay, co jadu'n ymɨnañ:
4 Ora, isto aconteceu para se cumprir o que foi dito por intermédio do profeta:
5 — ausente —
5 Dizei à filha de Sião: Eis aí te vem o teu Rei, humilde, montado em jumento, num jumentinho, cria de animal de carga.
6 Chi je metz ydiscípulos ajcxy cuyduñ nej anajty Jesús tɨ y'ane'myii.
6 Indo os discípulos e tendo feito como Jesus lhes ordenara,
7 Yajja'ty ajcxy je burro mɨɨd ymang. Chi Jesús ydiscípulos ajcxy jɨɨbe'ñ je metzpɨ burro mɨɨd ajcxy yjocxhuit, chi Jesús yaj'ɨñay je burro mang.
7 trouxeram a jumenta e o jumentinho. Então, puseram em cima deles as suas vestes, e sobre elas Jesus montou.
8 E je mayjäy ooy yajhuinyëbɨy ajcxy je tü'aa mɨɨd yhuit, chi ajcxy oy ypuxy quipy y'aacx. Chi ajcxy pɨdacy ma je tü'aa.
8 E a maior parte da multidão estendeu as suas vestes pelo caminho, e outros cortavam ramos de árvores, espalhando-os pela estrada.
9 E jɨm ñajxy je burro, e je mayjäy huɨdibɨ nɨcxp jayɨjp, e nañ jadu'n huɨdibɨ anajty mimb axam, ooy ajcxy ytɨgɨɨy huambɨ jɨhuɨɨyb, chach mɨnaangɨxy: ―¡Hosana! ¡Gloria a Dios! ¡Ooy ycömayɨty Dios! Huen capxpaady idɨpy jada yëydɨjc huɨdibɨ mimb ma yɨ nHuindzɨn Dios yxɨɨ etz mɨɨd ymɨc'ajt. ¡Gloria a Dios!
9 E as multidões, tanto as que o precediam como as que o seguiam, clamavam: Hosana ao Filho de Davi! Bendito o que vem em nome do Senhor! Hosana nas maiores alturas!
10 Co Jesús ytɨgɨɨy jɨm Jerusalén, chi tüg'ócɨy je mayjäy huinmay'ahuɨdijty, chi ñay'amɨdóohuɨgɨxy miñ xyɨpy: ―¿Pɨn yɨ' yɨjiibɨ jäy?
10 E, entrando ele em Jerusalém, toda a cidade se alvoroçou, e perguntavam: Quem é este?
11 Chi mayjäy y'adzooy: ―Yɨ' je' je profeta Jesús huɨdibɨ tzoon ma Nazaret cajp ma Galilea it.
11 E as multidões clamavam: Este é o profeta Jesus, de Nazaré da Galileia!
12 Huin'it Jesús ytɨgɨɨy ma Dios ytɨjc. Chi ixquejxtay tüg'ócɨy je ajuybɨ adoocpɨ huɨdibɨ anajty yajpatp jiiby. Chi tijhuimbijttay tüg'ócɨy je mesa ma anajty jäy jɨm ymeeñyhuingogongɨxy, etz nañ jadu'n tijhuimbijttay je muuxytoocpɨ ɨñaybejt.
12 Tendo Jesus entrado no templo, expulsou todos os que ali vendiam e compravam; também derribou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas.
13 Chi jadu'n nɨmay ajcxy: ―Jaaybety jadu'n ymiiñ ma Dios ñecy: “Ɨɨch ndɨjc je' yɨ' ma jäy ajcxy Dios mɨbɨjctzoy”, per miich ajcxy hue' yɨ' mhua'ñ meetzpɨ tɨjc.
13 E disse-lhes: Está escrito:
14 E co anajty jiiby tzajptɨgoty Jesús, chi jiiby ñimiinɨ huɨdijaty anajty huintz, huɨdijaty anajty cɨ̈ma'ty tecyma'ty, chi Jesús yajtzooctay.
14 Vieram a ele, no templo, cegos e coxos, e ele os curou.
15 Per je teedy ajcxy huɨdibɨ mɨjtungmɨɨd etz je escribas ajcxy ooy mɨjotma'ty Jesús co ajcxy ijxy nejhuɨɨy jadu'n nej Jesús anajty tuñ mɨjhuinma'ñ. Etz nañ jadu'n ajcxy ijxy co je pi'c'anäg anajty ajcxy yhuaangɨxy yjɨhuɨɨygɨxy jiiby tzajptɨgoty, ymɨnaangɨxy: “¡Huen cömay'idɨpy je rey David y'ap y'oc!”
15 Mas, vendo os principais sacerdotes e os escribas as maravilhas que Jesus fazia e os meninos clamando: Hosana ao Filho de Davi!, indignaram-se e perguntaram-lhe:
16 Chi je teedy etz escribas ajcxy Jesús nɨmay: ―¿Nej ca' miich mmɨdooy nej je pi'c'anäg chach mɨnaangɨxy? Chi Jesús y'adzooy: ―Nmɨdooybɨch. ¿Nej ca' miich ajcxy mgapxyñɨ Dios ñecy ma ymiiñ jaaybety co jadu'n ymɨna'ñyɨ?:
16 Ouves o que estes estão dizendo? Respondeu-lhes Jesus: Sim; nunca lestes:
17 Chi Jesús ycapxycɨ́jxy mɨɨd je teedy etz escribas ajcxy etz chooñ jiiby tzajtɨgoty. Chi ñɨcxy ma Betania cajp, e jɨm yajnajxy je tzumbɨ.
17 E, deixando-os, saiu da cidade para Betânia, onde pernoitou.
18 E co yxɨɨmɨy ytɨɨcxɨ̈gy, chi Jesús yhuimbijty Jerusalén. E ma anajty tɨm ytüyöy, jɨm yuuböccootɨ.
18 Cedo de manhã, ao voltar para a cidade, teve fome;
19 E jɨm ijxy ma tüba' tüg cop je higuerɨ quipy. Chi ninɨcxy. Chi pät'ijxy, per ca' anajty ni tüg ytɨɨm, jëda'ajty je' y'aay. Chi Jesús nɨmay je higuerɨ quipy: ―¡Ni ca mɨnaa xɨɨ mdɨɨm'adɨpy! E mɨc mɨ́cɨyɨ je higuerɨ quipy ytɨɨch.
19 e, vendo uma figueira à beira do caminho, aproximou-se dela; e, não tendo achado senão folhas, disse-lhe: Nunca mais nasça fruto de ti! E a figueira secou imediatamente.
20 E co je' ydiscípulos ajcxy jadu'n ijxy, chi ajcxy ooy huinmay. Chi ajcxy y'amɨdooy Jesús: ―¿Na'amy co yɨ higuerɨ quipy mɨc'amy tɨ ytɨ̈ch?
20 Vendo isto os discípulos, admiraram-se e exclamaram: Como secou depressa a figueira!
21 Chi Jesús y'adzooy: ―Janch tɨy'ajt jadu'n nej nnɨmaaygɨxy. Pen miich ajcxy mɨɨd je mɨbɨjcɨn, etz ca' ajcxy mmɨbɨcy aametz jotmetz, jëbɨ mɨjhuinma'n mdungɨxy nej ɨɨch tɨ nduñɨch. E nañ jadu'n jëbɨ jac mɨjpɨ mɨjhuinma'ñ mdunɨpy ajcxy. Jëbɨ ajcxy tun cop mnɨmäy: “Quëg ya, tɨgɨ' mejyjoty” e xycapxymɨdohuɨpy ajcxy je tun je cop.
21 Jesus, porém, lhes respondeu: Em verdade vos digo que, se tiverdes fé e não duvidardes, não somente fareis o que foi feito à figueira, mas até mesmo, se a este monte disserdes: Ergue-te e lança-te no mar, tal sucederá;
22 E tüg'ócɨy tijaty miich ajcxy mbɨjctzooyb huen ytɨmytijyɨty, pen mmɨbɨjcp ajcxy, mbaadɨp ajcxy.
22 e tudo quanto pedirdes em oração, crendo, recebereis.
23 Co Jesús yja'ty Jerusalén, chi ytɨgɨɨy jadüg'oc ma Dios ytɨjc. E jiiby anajty yaj'ixpɨcy je mayjäy, chi ñimiinɨ je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ etz judío mɨjjäydɨjc ajcxy. Chi ajcxy y'amɨdoohuɨ: ―¿Ma cötujcɨn tɨ mbaady co jadu'n mduñ tzajtɨgoty? ¿Pɨn jada cötujcɨn tɨ xymöy?
23 Tendo Jesus chegado ao templo, estando já ensinando, acercaram-se dele os principais sacerdotes e os anciãos do povo, perguntando: Com que autoridade fazes estas coisas? E quem te deu essa autoridade?
24 Chi Jesús y'adzooy: ―Nañ jadu'n ɨɨch miich ajcxy nyaj'amɨdoohuamy tüg ayuc. Pen m'adzooyb ajcxy jada ayuc, huin'it ɨɨch miich ajcxy nyajnɨmähuɨpy ti cötujcɨn ɨɨch mɨɨd nduñ huɨdijaty.
24 E Jesus lhes respondeu: Eu também vos farei uma pergunta; se me responderdes, também eu vos direi com que autoridade faço estas coisas.
25 ¿Pɨn quejxy je Juan, je Bautista, yajnɨɨbejtpɨ, Dios o jäy ajcxy? Chi ajcxy ñayñɨmáayɨgɨxy miñ xyipy: ―Co ixyipy ajt n'adzoohuɨm co Dios Juan quejx, huin'it xy'adzoohuɨm: “¿Na'amy co miich ajcxy ca' mmɨbɨjcy Juan?”
25 Donde era o batismo de João, do céu ou dos homens? E discorriam entre si: Se dissermos: do céu, ele nos dirá: Então, por que não acreditastes nele?
26 Per nañ jadu'n ca' huaad nmɨnaanɨm co jäy ajcxy yajnïbɨjcy Juan, com nejhuɨɨyɨm co yɨ mayjäy mɨbɨjccɨxy co je' anajty Dios tüg y'ayucnajtzcapxɨɨybɨ.
26 E, se dissermos: dos homens, é para temer o povo, porque todos consideram João como profeta.
27 E paady ajcxy jadu'n adzooy Jesús: ―Ca' ɨɨch ajcxy nejhuɨɨygɨxy. Huin'it Jesús ymɨnañ: ―Nañ jadu'n ɨɨch ca' nigapxa'ñɨch pɨn je' ycötujcɨn mɨɨd nduñɨch huɨdijaty.
27 Então, responderam a Jesus: Não sabemos. E ele, por sua vez: Nem eu vos digo com que autoridade faço estas coisas.
28 Chi Jesús ymɨnañ: ―¿Nej m'oc'ixy m'ocjaygugɨ' jadayaabɨ ixpejt? Tüg je yëydɨjc ymɨɨd anajty metz je' ymang. Chi nɨmay je mɨjpɨ: “Nɨcx cham m'octuñ ma ɨɨch n'uva cam.”
28 E que vos parece? Um homem tinha dois filhos. Chegando-se ao primeiro, disse: Filho, vai hoje trabalhar na vinha.
29 Huin'it je' ymang y'adzoohuɨ: “¡Ca' nnɨcxa'ñɨch!” Chi jaccohueeñyɨ je' ymang yhuinmaydɨgajch, chi ñɨcxy tumbɨ.
29 Ele respondeu: Sim, senhor; porém não foi.
30 Chi je ungdeedy oy ixy je ymang mutzpɨ. Chi nañ jadu'n nɨmaay co huen nɨcxy tuñ. Chi je' ymang mutzpɨ y'adzooy: “Oy, cham nɨ́cxɨbɨch.” Per ca' ñɨcxy.
30 Dirigindo-se ao segundo, disse-lhe a mesma coisa. Mas este respondeu: Não quero; depois, arrependido, foi.
31 ¿Huɨdi je' nidügtɨ ycuyduuñ nej anajty yteedy tzocy? Chi ajcxy ymɨnañ: ―Je' ymang mɨjpɨ huɨdibɨ jayɨjp nɨmay. Huin'it Jesús nɨmay ajcxy: ―Janch tɨy'ajt jadu'n nej nɨmaaygɨxy co je huɨdibɨ ajcxy yajcogüejtpɨ etz je töxyjäy ajcxy huɨdibɨ tundɨgooyb mɨɨd yëydɨjc, je' ajcxy tɨgɨ̈huamb jayɨjp ma Dios y'ane'my jiiby tzajpjoty, ca'ydɨ miich ajcxy.
31 Qual dos dois fez a vontade do pai? Disseram: O segundo. Declarou-lhes Jesus: Em verdade vos digo que publicanos e meretrizes vos precedem no reino de Deus.
32 Paady ycɨxpɨ oy ymiiñ je Juan huɨdibɨ jäy ajcxy yajnɨɨbejt, Juan yajni'ixɨɨygɨxy je mayjäy nej ajcxy jëbɨ yjothuimbidɨpy ma Dios. E miich ajcxy ca' mɨbɨjcy jadu'n nej Juan ymɨnañ. Per je' ajcxy huɨdibɨ yajcogüejtp etz je töxyjäydɨjc huɨdibɨ tundɨgooyb mɨɨd yëydɨjctɨjc, ymɨbɨjc je' ajcxy Juan. Oy miich ajcxy mja'ijxy, per ca' mjothuimbidaangɨxy etz ca' mɨbɨgaangɨxy.
32 Porque João veio a vós outros no caminho da justiça, e não acreditastes nele; ao passo que publicanos e meretrizes creram. Vós, porém, mesmo vendo isto, não vos arrependestes, afinal, para acreditardes nele.
33 Chi Jesús ymɨnañ: ―Oc'amɨdoo'ijtcɨx jadayaabɨ ijxpejt. Ji anajty tüg je huɨdibɨ nihuindzɨn'ajtp mɨjpɨ je tundac. Chi je cogam uvas cojy ma je ytundac etz jügajy. Chi yaj'oyɨɨy ma anajty jëbɨ je uvas ñɨɨ yajnïgɨdägaanɨ. Nañ jadu'n cojy tüg tzaaboch cɨxpɨ, jɨgɨx jëbɨ cuend'aty ycam. Co yaj'oyɨyday, chi je cogam yejcy pɨjctzoy je ycam ma je jäy ajcxy huɨdibɨ naymɨdunaanɨp. Chi oy choonɨ je cogam nɨcxy viaje tumbɨ.
33 Atentai noutra parábola. Havia um homem, dono de casa, que plantou uma vinha. Cercou-a de uma sebe, construiu nela um lagar, edificou-lhe uma torre e arrendou-a a uns lavradores. Depois, se ausentou do país.
34 Je huin'it tiempo co yhuaad'ajtnɨ je cosecha, chi je cogam quejxy nijëjɨty ytumbɨ jɨm ma huɨdibɨ anajty tɨ yajpɨjctzoy je ñaax co huen möyii je huɨdibɨ yɨ' paadaanɨp.
34 Ao tempo da colheita, enviou os seus servos aos lavradores, para receber os frutos que lhe tocavam.
35 Per je jäy huɨdibɨ anajty tɨ naax pɨjctzoy, chi ajcxy majch je tumbɨ. Chi ajcxy ooy huinhuojpy jɨjphuojpy tüg. Chi ajcxy huingäch jɨjpcäch jadüg. Chi ajcxy je mɨdugɨɨgpɨ yaj'o'cy.
35 E os lavradores, agarrando os servos, espancaram a um, mataram a outro e a outro apedrejaram.
36 Chi je conaax cogam huingbɨ ytumbɨdɨjc quejxy. E nañ jadu'n ajcxy oy tungɨxy jadu'n nej anajty tɨ tungɨxy je jayɨjp'atypɨ.
36 Enviou ainda outros servos em maior número; e trataram-nos da mesma sorte.
37 Chi ycɨ'm'ung oy quejx cogɨxɨɨyñɨ. Hue' jot'ajtɨ co yajmɨj'adɨɨyb je' y'ung.
37 E, por último, enviou-lhes o seu próprio filho, dizendo: A meu filho respeitarão.
38 Per co ajcxy je tumbɨdɨjc ijxpaty je cogam je' y'ung, chi ajcxy ñaygapxɨ: “Tzoc ajt yaj'o'cɨm je cogam ymang, com yɨ' je' mɨhuɨ'mamb je' yteedy je yjugy'ajtɨn je ypɨdägy. E co ajt nyaj'o'cɨm, chi ɨɨch ajt nmɨhuɨ'mɨm je cam.”
38 Mas os lavradores, vendo o filho, disseram entre si: Este é o herdeiro; ora, vamos, matemo-lo e apoderemo-nos da sua herança.
39 Chi ajcxy majch je cogam ymang. Chi ajcxy huijtzpɨdzɨmy ma je tundac. Chi oy yaj'öccɨxy.
39 E, agarrando-o, lançaram-no fora da vinha e o mataram.
40 Huin'it Jesús ymɨnañ: ―Co anajty tɨ miiñ je conaax je cogam, ¿ti jada' y'octunɨpy mɨɨd je tumbɨdɨjc ajcxy?
40 Quando, pois, vier o senhor da vinha, que fará àqueles lavradores?
41 Chi je teedytɨjc etz mɨjjäydɨjc y'adzooy: ―Je cogam yaj'ögɨpy yɨjiibɨ jɨbɨcjäydɨjc, ca' ajcxy pa'ayoohuɨpy, etz yegɨpy je uvas cam pɨjctzoy ma je huingbɨ jäy huɨdibɨ yegɨpy je pɨdägy huɨdibɨ cogam paatɨp.
41 Responderam-lhe: Fará perecer horrivelmente a estes malvados e arrendará a vinha a outros lavradores que lhe remetam os frutos nos seus devidos tempos.
42 Chi Jesús ymɨnañ: ―¿Nej ca'nɨ miich ajcxy mgapxy ma miiñ jaaybety ma Dios ñecyɨ? Jadu'n ymɨnañ:
42 Perguntou-lhes Jesus: Nunca lestes nas Escrituras:
43 E paady jadu'n ɨɨch miich ajcxy nɨmäy co miich ajcxy myajpɨga'ñ yɨ m'it mlugar jiiby tzajpjoty ma Dios y'ane'my etz yajmöhua'ñ je huingbɨ jäy je huɨdibɨ amuumdügjot naygɨ̈yejcɨp ma Dios.
43 Portanto, vos digo que o reino de Deus vos será tirado e será entregue a um povo que lhe produza os respectivos frutos.
44 Pɨnjaty ca' cöbɨga'ñ jada mɨj'ane'mbɨ, ayo'n ypadaamb, ytɨmnipatp nej jɨhuɨ̈y jɨm ycɨjxcɨday ma je tzaa nïcx, tɨjhuïdz yjajtähuɨpy. O pen je mɨj'ane'mbɨ mɨdziptzoñ je jäy, chi ytɨgoydähuɨpy ajcxy, tɨm jadu'n nej jɨhuɨ̈y je tzaa ñigɨdaagoodyii ajcxy, e janch jaam püx nɨcxy yjaty.
44 Todo o que cair sobre esta pedra ficará em pedaços; e aquele sobre quem ela cair ficará reduzido a pó.
45 Co ajcxy mɨdooy, chi je teedytɨjc etz je fariseostɨjc huinjɨhuɨɨy co yɨ' ajcxy yajnigapxyp,
45 Os principais sacerdotes e os fariseus, ouvindo estas parábolas, entenderam que era a respeito deles que Jesus falava;
46 chi Jesús ajcxy jamadzaañ. Per tzɨgɨɨyb anajty ajcxy mɨɨd je mayjäy, je' co je mayjäy anajty mɨbɨjccɨxy co Jesús najtzcapxɨɨyb Dios ytɨy'ajt.
46 e, conquanto buscassem prendê-lo, temeram as multidões, porque estas o consideravam como profeta.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.