Marcos 15
Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs NVI
1 Co yxɨmɨɨy, chi je teedy ajcxy huɨdibɨ mɨj tung mɨɨd, je mɨjjäydɨjc, je escribas ajcxy, etz tüg'ócɨy judíojäy huɨdibɨ mɨj tung mɨɨd yöymujctay ajcxy. Chi nidüg'ócɨy ajcxy yajnɨ́cxcɨxy Jesús cɨ̈xoch ma Pilato, je gobernador.
1 De manhã bem cedo, os chefes dos sacerdotes com os líderes religiosos, os mestres da lei e todo o Sinédrio chegaram a uma decisão. Amarrando Jesus, levaram-no e o entregaram a Pilatos.
2 Pilato Jesús y'amɨdooy, nɨmay: ―¿Nej miich rey'ajtp ma yɨ judíojäy ajcxyɨ? Chi Jesús ymɨnañ: ―Miich jadu'n mɨnamb.
2 "Você é o rei dos judeus? ", perguntou Pilatos. "Tu o dizes", respondeu Jesus.
3 Je judío teedy ajcxy huɨdibɨ mɨjtungmɨɨdpɨ mɨctägy tzachxɨ̈gɨxy Jesús mɨɨd canaagnax xɨ̈huɨn.
3 Os chefes dos sacerdotes o acusavam de muitas coisas.
4 Chi Pilato jadüg'oc Jesús y'amɨdooy, nɨmay: ―¿Ca' nej m'adzohua'ñɨ? Ix nej yɨ mmɨdzip ajcxy xychachxɨ̈gɨxy.
4 Então Pilatos lhe perguntou novamente: "Você não vai responder? Veja de quantas coisas o estão acusando".
5 Chi Jesús ca' ni nej y'adzooy. E Pilato ooy chachhuinmay'ahuɨdijty.
5 Mas Jesus não respondeu nada, e Pilatos ficou impressionado.
6 Com xɨɨjoty anajty, je gobernador Pilato najtzmadzɨɨy tüg machyjäy, je huɨdibɨ je mayjäy anajty ypɨjctzoogɨxyp.
6 Por ocasião da festa, era costume soltar um prisioneiro que o povo pedisse.
7 Pujxtɨjc ɨñaayb anajty jɨm Jerusalén tüg machyjäy huɨdibɨ anajty yxɨɨ Barrabás. Barrabás pujxtɨjc ɨñaayb anajty quipxy mɨɨd jacjadyii jäy huɨdibɨ anajty tɨ mɨdziptzoon je gobierno romano, e tɨ anajty yjäyyaj'ó'ccɨxy.
7 Um homem chamado Barrabás estava na prisão com os rebeldes que haviam cometido assassinato durante uma rebelião.
8 Co anajty je may yxɨɨ'ajtpɨdɨjc may'ajt pɨjctzoogɨxy ma Pilato co najtzmadzɨ̈huɨp tüg machyjäy, chi Pilato ymɨnañ: ―¿Nej mdzojccɨxyp co nnajtzmadzɨ̈huɨbɨch je judíojäy ajcxy yrey?
8 A multidão chegou e pediu a Pilatos que lhe fizesse o que costumava fazer.
9 — ausente —
9 "Vocês querem que eu lhes solte o rei dos judeus? ", perguntou Pilatos,
10 Pilato ñejhuɨɨyb anajty co mañ'ajtɨngɨ́xy anajty ajcxy je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ tɨ cɨ̈yejccɨxy Jesús.
10 sabendo que fora por inveja que os chefes dos sacerdotes lhe haviam entregado Jesus.
11 Per co Pilato jadu'n ymɨnañ, chi je teedy ajcxy mɨjtungmɨɨdpɨ ooy ajcxy yajhuamgoty yajjɨhuɨygoty je mayjäy co huen je Pilato najtzmadzɨ̈y je Barrabás.
11 Mas os chefes dos sacerdotes incitaram a multidão a pedir que Pilatos, ao contrário, soltasse Barrabás.
12 Chi Pilato y'amɨdooy je mayjäy jadüg'oc: ―¿Nej miich ajcxy mdzocy ndunɨpyɨch mɨɨd jada yëydɨjc huɨdibɨ jäy ajcxy ytijpy co yrey'aty ma yɨ judíojäy ajcxy?
12 "Então, que farei com aquele a quem vocês chamam rei dos judeus? ", perguntou-lhes Pilatos.
13 Chi je mayjäy mɨc ymɨnangottay: ―Yajcruutzpet.
13 "Crucifica-o", gritaram eles.
14 Chi Pilato ymɨnañ: ―Per ¿ti yɨ' tɨ tundɨgoy? Huin'it je mayjäy nïgɨ mɨc ymɨnañ: ―¡Yajcruutzpet!
14 "Por quê? Que crime ele cometeu? ", perguntou Pilatos. Mas eles gritavam ainda mais: "Crucifica-o! "
15 Co jadu'n je mayjäy ajcxy mɨctägy ymɨnanday, chi Pilato anajty yajjotcujc'adaangɨxy je mayjäy, chi najtzmadzɨɨy je Barrabás. E co yajcɨ̈'ajttay yɨ Jesús, chi cɨ̈yejcnɨ co huen yajcruutzpedyii.
15 Desejando agradar a multidão, Pilatos soltou-lhes Barrabás, mandou açoitar Jesus e o entregou para ser crucificado.
16 Chi je soldados ajcxy yajnɨcxy Jesús ma je agujctɨjc tɨba', e jɨm ñaymujcɨ tüg'ócɨy soldados ajcxy huɨdibɨ yajpatp anajty jɨm Jerusalén.
16 Os soldados levaram Jesus para dentro do palácio, isto é, ao Pretório e reuniram toda a tropa.
17 Chi ajcxy yajnïjenɨɨy je Jesús tüg rey yhuit, color ucypɨ e yajcojenɨɨy ajcxy apy corona.
17 Vestiram-no com um manto de púrpura, depois fizeram uma coroa de espinhos e a colocaram nele.
18 Chi je soldados ajcxy ymɨnañ: ―¡Viva jada judío rey!
18 E começaram a saudá-lo: "Salve, rei dos judeus! "
19 Chi je soldados ajcxy huojpy Jesús ma ycohuajc mɨɨd paxy, e huindzuj jɨjptzujcɨxy ooy, e huingojxtɨnay'ahuɨɨygɨxy janch ypaad nej jɨhuɨ̈y ooy huindzɨgɨɨygɨxy.
19 Batiam-lhe na cabeça com uma vara e cuspiam nele. Ajoelhavam-se e lhe prestavam adoração.
20 Co je soldados ajcxy nɨxiictay yajxiictay Jesús, chi ajcxy jeenɨ je yreyhuit color ucypɨ, e yajnïjenɨɨy ajcxy ycɨ'm yhuit jadüg'oc. Chi ajcxy Jesús mɨɨdcajppɨdzɨmy co anajty yajcruutzpedaangɨxy.
20 Depois de terem zombado dele, tiraram-lhe o manto de púrpura e vestiram-lhe suas próprias roupas. Então o levaram para fora, a fim de crucificá-lo.
21 Tü'am ajcxy tüg jäy mɨɨdnaybatɨ, hue' anajty yxɨɨ, Simón, ycogájpɨty jɨm Cirene, Alejandro etz Rufo je' anajty yteedy. Hue' anajty choñ camjoty. Chi ajcxy adzip nɨmay Simón co huen jaccajpɨ Jesús ycruudz.
21 Certo homem de Cirene, chamado Simão, pai de Alexandre e de Rufo, passava por ali, chegando do campo. Eles o forçaram a carregar a cruz.
22 Chi ajcxy yajnɨcxy Jesús ma tüg it lugar huɨdibɨ yxɨɨ Gólgota, je ayuc Gólgota jadu'n yhuimbɨdzɨmy o'cpɨ cohuajc.
22 Levaram Jesus ao lugar chamado Gólgota, que quer dizer Lugar da Caveira.
23 Chi ajcxy moy Jesús vino huen ügy tem huɨdity mɨɨd mirra tzoy. Per ca' Jesús cöbɨjcy je vino nɨɨ.
23 Então lhe deram vinho misturado com mirra, mas ele não o bebeu.
24 Chi ajcxy yajcruutzpejty Jesús. E huin'it je soldados ajcxy suerte ijxy, co anajty ajcxy Jesús yhuit yajhuäcxaanɨ, oc'ixaangɨxy pɨn anajty ocjë'ájtɨp.
24 E o crucificaram. Dividindo as roupas dele, tiraram sortes para saber com o que cada um iria ficar.
25 Petyxɨɨ anajty co ajcxy yajcruutzpejty Jesús.
25 Eram nove horas da manhã quando o crucificaram.
26 Je ayuc huɨdibɨ ajcxy yjaay ma Jesús cruudz, jadu'n ymɨnañ: ―Je judíojäy ajcxy yRey.
26 E assim estava escrito na acusação contra ele: O REI DOS JUDEUS.
27 Quipxy mɨɨd Jesús ajcxy yajcruutzpejty metz meetzpɨ. Tüg meetzpɨ ajcxy yajcruutzpejty a'oy'amy ma Jesús ymɨjc, e jadüg anajty'amy.
27 Com ele crucificaram dois ladrões, um à sua direita e outro à sua esquerda,
28 Yajcuyduñ nej anajty jaybety miñ ma Dios ñecy, ma jadu'n ymɨnañ: “Yaj'amɨchoomujc je Cristo mɨɨd je pocyjäy ajcxy.”
28 e cumpriu-se a Escritura que diz: "Ele foi contado entre os transgressores".
29 Je mayjäy huɨdibɨ ajcxy naxɨɨyb anajty ma Jesús yajpaady cruutzcɨ́xy, ooy anajty ajcxy ycöjɨgɨɨyñ, nɨxiicy yajxiicy ajcxy Jesús, ymɨnañ ajcxy: ―Bah, miich huɨdibɨ Dios ytɨjc mjidaanɨp, e codugɨɨg xɨɨ huingbɨ myajpɨdɨ̈ga'ñ, miich cɨ'm cham naygohuaanɨ, e mɨnac cruutzcɨ́xy.
29 Os que passavam lançavam-lhe insultos, balançando a cabeça e dizendo: "Ora, você que destrói o templo e o reedifica em três dias,
30 — ausente —
30 desça da cruz e salve-se a si mesmo! "
31 Nañ jadu'n je teedy ajcxy mɨjtungmɨɨdpɨ etz je escribas ajcxy nɨxiicy yajxiicy ajcxy Jesús ñayñɨmayɨ miñ xyɨpy: ―Jada Jesús tɨ cohua'ñ jacjadyii jäy, e ca' jaty nej cɨ'm ñaygohua'nɨɨyb. Pen janch, co jada Jesús yjëjɨty je Cristo huɨdibɨ rey'adamb ma yɨ judíojäy ajcxy, ymɨɨd ixyipy mɨc'ajt jaydëb cɨ'm ymɨnagɨpy cruutzcɨ́xy. Co jadu'n ixyipy n'íjxɨm co cɨ'm tɨ ymɨnacy cruutzcɨ́xy, huin'it mɨbɨ́jcɨm co janch jada jëjɨty je Cristo huɨdibɨ rey'ajtp ma yɨ Israel jäy. Nañ jadu'n je metz meetzpɨ ajcxy huɨdibɨ cruutzpejt quipxy mɨɨd Jesús nɨxiicy yajxiicy ajcxy je Jesús.
31 Da mesma forma, os chefes dos sacerdotes e os mestres da lei zombavam dele entre si, dizendo: "Salvou os outros, mas não é capaz de salvar a si mesmo.
32 — ausente —
32 O Cristo, o Rei de Israel... Desça da cruz, para que o vejamos e creiamos! " Os que foram crucificados com ele também o insultavam.
33 Co ycujcxɨɨjɨɨy, chi ycoodzɨygɨday tüg'ócɨy naaxhuiñ. E jadu'n je naaxhuiñ y'ijty coodz ixtɨ mɨnacyxɨɨ.
33 E houve trevas sobre toda a terra, do meio dia às três horas da tarde.
34 Mɨnacyxɨɨ Jesús mɨc ymɨnañ mɨɨd aramaico ayuc: ―Eloi, Eloi, ¿lama sabactani? ―yɨ jadu'mbɨ ayuc hue' yhuimbɨdzɨmy: Tat Dios. Tat Dios. ¿Na'amy co tɨ xy'ix'ixyɨch?
34 Por volta das três horas da tarde, Jesus bradou em alta voz: "Eloí, Eloí, lamá sabactâni? " que significa: "Meu Deus! Meu Deus! Por que me abandonaste? "
35 Nijëjɨty jäy huɨdibɨ anajty jɨm yajpatp huingon ma Jesús, co mɨdoo jadu'n ajcxy Jesús y'ayuc, chi ajcxy ymɨnañ: ―Mɨdoogɨx, Elías yɨ' yaaxtaayb.
35 Quando alguns dos que estavam presentes ouviram isso, disseram: "Ouçam! Ele está chamando Elias".
36 Chi nidügtɨ ajcxy ninɨcxy Jesús poyɨ̈gy, tɨ anajty yajxoogy pixy mɨɨd vinonɨɨ ta'mbɨ, e yajjɨjpxodzɨɨy je pixy ma tüg paxy, e jadu'n yajja'ty je vino nɨɨ ta'mbɨ ma Jesús y'ahuac, huen muucɨp je vino nɨɨ ta'mbɨ. Co jadu'n tuñ, chi ymɨnañ: ―Tzoc oc'ahuíjxɨm pen mimb Elías, e miñ yajmɨnagyii ma yɨ cruudz.
36 Um deles correu, embebeu uma esponja em vinagre, colocou-a na ponta de uma vara e deu-a a Jesus para beber. E disse: "Deixem-no. Vejamos se Elias vem tirá-lo daí".
37 Chi Jesús mɨc ycapxqueegy, chi y'o'cy.
37 Mas Jesus, com um alto brado, expirou.
38 Co Jesús y'o'cy, chi je mapxhuit ycɨɨtzhua'cxy tɨnä'amy huɨdibɨ anajty mɨɨd y'adɨydútyɨty je Dios ycuarto ma je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ ytɨgɨ̈y tüg tecypajc jɨmɨjt jɨmɨjt.
38 E o véu do santuário rasgou-se em duas partes, de alto a baixo.
39 Je soldado huindzɨn huɨdibɨ anajty tɨnaayb ma Jesús yhuinduu, co jadu'n mɨdoy nej Jesús mɨc yaaxqueegy, e ijxy nej y'ögy, chi ymɨnañ: ―Janch co jadayaabɨ yëydɨjc anajty Dios ung'adyii.
39 Quando o centurião que estava em frente de Jesus ouviu o seu brado e viu como ele morreu, disse: "Realmente este homem era o Filho de Deus! "
40 Nañ jɨm anajty nijëjɨty töxyjäydɨjc ymɨj'íjxcɨxy jɨguëgy. Jɨm anajty yajpaady María Magdalena, etz je jadügpɨ María, Jacobo je mutz'anägnɨp ytaj, etz José ytaj. Nañ jɨm anajty yajpaady Salomé.
40 Algumas mulheres estavam observando de longe. Entre elas estavam Maria Madalena, Salomé e Maria, mãe de Tiago, o mais jovem, e de José.
41 Jadayaabɨ töxyjäy ajcxy mɨɨdhuɨdijt Jesús, e tɨ anajty pubéjtcɨxy taabɨ anajty Jesús yajpaady jɨm Galilea ñaaxjot. Nañ jadu'n anajty jɨm yajpaady jacnaagɨty töxyjäydɨjc ajcxy huɨdibɨ anajty tɨ ycoody jɨm Jerusalén quipxy mɨɨd Jesús.
41 Na Galiléia elas tinham seguido e servido a Jesus. Muitas outras mulheres que tinham subido com ele para Jerusalém também estavam ali.
42 Paady co chu'ɨɨyñɨ hue' anajty viernes mɨna judíojäy ñayyajpocyñïhuáatzɨgɨxy, jaydëb anajty amay'adaangɨxy je sábado xɨɨ je com jabom. Chi José huɨdibɨ anajty cogajp Arimatea yjotmɨctuñ, chi ytɨgɨɨy ma je gobernador Pilato, pɨjctzooy may'ajt co yajnaaxtɨgɨ̈huaanɨ Jesús ñinïcx. E hue' je' José anajty tungmɨɨd ma yɨ judíojäy ajcxy. José yjɨjp'ijxpy anajty mɨna Dios pɨdäga'ñ yɨ' y'ané'mɨn ya naaxhuiñ.
42 Era o Dia da Preparação, isto é, a véspera do sábado. Ao cair da tarde,
43 — ausente —
43 José de Arimatéia, membro de destaque do Sinédrio, que também esperava o Reino de Deus, dirigiu-se corajosamente a Pilatos e pediu o corpo de Jesus.
44 Pilato ooy tzachhuinmay co Jesús tɨm mɨc'amy tɨ y'ögy anajty, paady huoodzoy je soldado huindzɨn, e tɨy'ajt pɨjctzoy pen janch co Jesús tɨ anajty y'ögy.
44 Pilatos ficou surpreso ao ouvir que ele já tinha morrido. Chamando o centurião, perguntou-lhe se Jesus já tinha morrido.
45 Co je soldado huindzɨn tɨy'ajt yejcy co Jesús tɨ anajty y'ögy, chi nɨmay José co huen yajnaxtɨgɨ̈huɨpy Jesús.
45 Sendo informado pelo centurião, entregou o corpo a José.
46 Chi José juy poob huit, e co yajmɨnajcy Jesús ñinïcx, chi mo'ñ mɨɨd je poob huit, e chi pɨdacy ma tüg tzaajut huɨdibɨ anajty tɨ yajtzejtztüdy tɨ yajpadüdy ma tüg tzaahuingueetz. E chi yaj'adujcy je öcpɨ jut mɨɨd tüg mɨj tzaa.
46 Então José comprou um lençol de linho, baixou o corpo da cruz, envolveu-o no lençol e o colocou num sepulcro cavado na rocha. Depois, fez rolar uma pedra sobre a entrada do sepulcro.
47 E je metzpɨ töxyjäy María Magdalena etz je jadügpɨ María huɨdibɨ José ytaj'ajtpy huindɨɨcxp anajty ajcxy co Jesús ñaaxtɨgɨɨy.
47 Maria Madalena e Maria, mãe de José, viram onde ele fora colocado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.