Marcos 14
Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs NTLH
1 Tɨgoy'ijtnɨ anajty mejtz xɨɨ co judíojäy ajcxy nixɨɨduna'ñ je pascua xɨɨ, mɨna ajcxy tzajcaagy cay huɨdibɨ ca' levadura mɨɨdɨty. Je judío teedy ajcxy huɨdibɨ jacmɨjtungmɨɨd etz je escribas ajcxy huinma'ñ'ixtaaygɨxy nej jëb ameech májtzcɨxɨpy Jesús, e yaj'ögaangɨxy, ca'ydɨ je mayjäy nejhuɨ̈y.
1 Faltavam dois dias para a Festa da Páscoa e a Festa dos Pães sem Fermento . Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito de prender Jesus em segredo e matá-lo.
2 Chi ajcxy ñayñɨmayɨ miñ xyɨpy: ―Ca' y'óyɨty co nmájtzɨm Jesús xɨɨjoty. Com ca' yjécyɨty co je mayjäy yjotmätcottähuɨpy, e ytɨgɨ̈huɨp huambɨ jɨhuɨɨyb ajcxy.
2 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
3 E Jesús jɨm anajty yajpaady jɨm Betania. Hue' Jesús anajty yajpaady ma Simón ytɨjc, je Simón huɨdibɨ anajty ymɨɨd nïbüdz pa'm. Jesús ɨñaayb anajty ma caydac co ymiiñ tüg töxyjäy mɨɨd tüg tzaadüdz quiig ujtz mɨɨd perfume huɨdibɨ ooy oy yxuugy. Jada perfume ooy anajty chóohuɨty. Chi je töxyjäy yaj'ahuäch je quiig, e yajcöyogɨy Jesús je perfume huɨdibɨ ooy oy yxuugy.
3 Jesus estava no povoado de Betânia, sentado à mesa na casa de Simão, o Leproso. Então uma mulher chegou com um frasco feito de alabastro , cheio de perfume de nardo puro, muito caro. Ela quebrou o gargalo do frasco e derramou o perfume na cabeça de Jesus.
4 E nijëjɨty jäy ajcxy huɨdibɨ anajty jɨm, ca' anajty ajcxy yjotcújcɨty mɨɨd huɨdibɨ je töxyjäy tɨ tuñ, e ñayñɨmayɨ ajcxy miñ xyɨpy: ―¿Nej jada co ocyaj'ayoonɨ yɨ perfume huɨdibɨ ooy oy yxuugy?
4 Alguns que estavam ali ficaram zangados e disseram uns aos outros: — Que desperdício!
5 Jac'oy co ixyipy yajtoogy yɨ perfume tugɨɨg mɨgo'px peexy, jɨgɨx yajpubedɨpy ayoobtɨjc. E ca' jadu'n ajcxy tɨm jäygɨdacy nej je töxyjäy ytuuñ mɨɨd Jesús, chi ix'ojy ajcxy je töxyjäy ayoob.
5 Esse perfume poderia ter sido vendido por mais de trezentas moedas de prata , que poderiam ser dadas aos pobres. Eles criticavam a mulher com dureza,
6 Chi Jesús ymɨnañ: ―Ixmajtzcɨx jada töxyjäy. ¿Nej co m'amayɨɨygɨxy? Yɨ huɨdibɨ tɨ tuñ mɨɨd ɨɨch, ooy yɨ' y'óyɨty.
6 mas Jesus disse:
7 Je ayoobtɨjc ca' ytɨgoy'idɨpy ma miich ajcxy nimɨna. Huen huɨdibɨ xɨɨ huen huɨdibɨ tiempo jëb mbubedɨp ajcxy ayoobtɨjc. Per ɨɨch ca' n'ida'ñɨch ya jecy mɨɨd miich ajcxy.
7 Pois os pobres estarão sempre com vocês, e, em qualquer ocasião que vocês quiserem, poderão ajudá-los. Mas eu não estarei sempre com vocês.
8 Jada töxyjäy tɨ tuñ mɨɨd ɨɨch jadu'n nej tɨ ymadägy. Yɨ' tɨ pɨdägy ma ɨɨch nninïcx perfume huɨdibɨ ooy oy yxuugy. Yɨ' jɨjp'ijxpy mɨna naaxtɨgɨ̈hua'ñɨch.
8 Ela fez tudo o que pôde, pois antes da minha morte veio perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
9 Janch ɨɨch miich ajcxy nɨmaaygɨxy co huen yma'ámyɨty ya naaxhuiñ ma anajty yaj'ɨɨhuäcxy yajcapxhuäcxy jada ayuc jada tɨy'ajt huɨdibɨ nïdzoocɨn mɨɨd, yajnimɨydägɨpy huɨdi jada töxyjäy tɨ tuñ, jɨgɨx capxpaady y'idɨpy.
9 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
10 Huin'it tiempo je Judas Iscariote, nidüg je nimajmetzpɨ huɨdibɨ Jesús anajty tɨ huin'ixy, oy mɨɨd ñaygapxyii je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ nej jëb cɨ̈yejcy Jesús ma yɨ teedy ajcxy.
10 Judas Iscariotes, que era um dos doze discípulos, foi falar com os chefes dos sacerdotes para combinar como entregaria Jesus a eles.
11 Co je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ ajcxy jadu'n mɨdoy, co je Judas cɨ̈yega'ñ Jesús ma yɨ' ajcxy, chi ajcxy ooy yjotcugɨɨy. Chi ajcxy Judas meeñ yajhuinhuanɨɨy. Chi Judas yhuinma'ñ'ixtay nej jëb occɨ̈yecy Jesús ma yɨ' ajcxy.
11 Quando ouviram o que ele disse, eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele. Assim Judas começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus.
12 Chi paty je mɨj xɨɨ mɨna je xɨɨ'ajtpɨdɨjc tzajcaagy cay huɨdibɨ ca'p levadura mɨɨdɨty, e yaj'öccɨxy je cöbixy huɨdibɨ ajcxy yajhuindzɨgɨɨyb anajty Dios. Chi ydiscípulos ajcxy y'amɨdooy Jesús: ―¿Ma'amy mdzocy co ni'ixɨɨyɨm je pascua xɨɨ adzu'ájtɨn?
12 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , em que os judeus matavam carneirinhos para comemorarem a Páscoa , os discípulos perguntaram a Jesus: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da Páscoa para o senhor?
13 Chi Jesús quejxy metz ydiscípulos ajcxy cajpjoty, chi nɨmay: ―Jɨm mɨɨd mnaybadɨɨyb tüg yëydɨjc huɨdibɨ nɨɨ tzɨmnɨcxp ma tüg majt. Miich ajcxy mbanɨcxɨɨyb je yëydɨjc.
13 Então Jesus enviou dois discípulos com a seguinte ordem:
14 Mbanɨ́cxɨpy ajcxy je yëydɨjc, ixtɨ coon mbajädɨpy ma ytɨjc. E miich ajcxy mnɨmähuɨpy je codɨjc: “Je Huindzɨn Jesús ñejhuɨ̈huam ma miich mɨɨdɨty tüg cuarto ma je Huindzɨn Jesús mɨɨd ydiscípulos ajcxy jëb caaygɨxy yɨ pascua xɨɨ adzu'ájtɨn.”
14 e digam ao dono da casa em que ele entrar que o Mestre manda perguntar: “Onde fica a sala em que eu e os meus discípulos vamos comer o jantar da Páscoa?”
15 Je codɨjc cɨ'm xyajni'ixɨ́ɨygɨxyɨp tüg cuarto mɨjpɨ ma je mɨmetz piso huɨdibɨ tɨ yajni'ixɨ̈y. Ma yɨjɨmbɨ cuarto miich ajcxy mni'ixɨ̈huɨpy yɨ pascua xɨɨ adzu'ájtɨn.
15 Então ele mostrará a vocês no andar de cima uma sala grande, mobiliada e arrumada para o jantar. Preparem ali tudo para nós.
16 Chi je metz Jesús ydiscípulos ajcxy tüyöychooñ. Co ajcxy yja'ty cajpjoty, chi ajcxy paty je cuarto, tɨm jadu'n nej Jesús jayɨjp ymɨnañ. E jɨm ajcxy ni'ixɨ̈y je pascua xɨɨ adzu'ɨ̈bɨ.
16 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
17 Nam coodzɨɨyñɨ anajty co Jesús yja'ty ma je cuarto mɨɨd jacjadyii ydiscípulos ajcxy.
17 Quando anoiteceu, Jesus chegou com os doze discípulos.
18 Co anajty jɨm ycaaygɨxy ma je caydac, chi Jesús ymɨnañ: ―Janch ɨɨch miich ajcxy nɨmay co nidüg miich ajcxy huɨdibɨ cham caayb mɨɨd ɨɨch, xycɨ̈yegaambɨch ma nmɨdzípɨch.
18 Enquanto estavam à mesa, no meio do jantar, ele disse:
19 Co je Jesús ydiscípulos jadu'n mɨdooy, chi ooy ytɨgɨɨy tajpɨ maybɨ ajcxy, e ñay'amɨdóohuɨgɨxy miñ xyɨpy, e tüg ymɨnañ: ―¿Nej ɨɨch jada'jɨ? E jadüg ymɨnañ: ―¿Nej ɨɨch jada'jɨ?
19 Eles ficaram tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu, está?
20 Chi Jesús ymɨnañ: ―Yɨ' yɨ' nidügtɨ yɨ nimajmetzp huɨdibɨ tocxmujcp mɨɨd ɨɨch ma tügpɨ texy.
20 Jesus respondeu:
21 Pues janch ɨɨch je', je jäy huɨdibɨ tzoon tzajpjoty, nbadaamybɨch tzaachypɨ ayo'n jadu'n nej yjaybétyɨty ma yɨ Dios ñecy. Per mɨj ayo'n pada'ñ je jäy huɨdibɨ xycɨ̈yegaamɨch ma ɨɨch nmɨdzip. Jac'oy co ca' ycadɨmma'xung'ajty jada yëydɨjc.
21 Pois o
22 Caayb ajcxy anajty, co Jesús conɨ̈gy tüg tzajcaagy, e jayɨjp yajnajx Dioscojuyip ma Dios, e chi tujc-huäcxy je tzajcaagy, moy je' ydiscípulos ajcxy. E co Jesús jadu'n tuñ, chi ymɨnañ: ―Caaygɨx jada tzajcaagy. Jada tzajcaagy ɨɨch jada nninïcx.
22 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
23 Chi Jesús conɨ̈gy je ügy vaso, e co Dioscojuyip yajnajxy, chi moyday ajcxy je ügy, e nidüg'ócɨy ajcxy uucy je ügy.
23 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, e todos beberam do vinho.
24 Chi Jesús ymɨnañ: ―Jada ügy ɨɨch nnɨ'py'ajtpy huɨdibɨ temamb yogamb. Je' jada jemybɨ Dios ycötújcɨn huɨdibɨ Dios yejc mɨɨd jäy ajcxy ycɨxpɨ.
24 Então Jesus disse:
25 Janch tɨy'ajt jadu'n nej ɨɨch miich ajcxy nimaaygɨxy, co ca' jadüg'oc n'üga'ñɨch vino nɨɨ, ixtɨ coonɨ anajty njädyɨch tzajpjoty ma yɨ Dios y'ane'my.
25 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
26 E co Jesús etz ydiscípulos ajcxy ɨɨy tüg himno, chi ñɨcxy ajcxy ma je cop huɨdibɨ xɨɨjɨp Olivos.
26 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
27 Chi Jesús ymɨnañ: ―Cham coodz xycöguëgaambɨch miich ajcxy, com jaybety jadu'n ma Dios ñecy ma jadu'n ymɨnañ: “Nyaj'ögaamybɨch je cöbixy cuend'ajtpɨ, e huin'it je cöbixy queeg-huäcxtähuɨp.”
27 E Jesus disse aos discípulos:
28 Per co ɨɨch anajty njugypɨ́cyɨch jadüg'oc, co ɨɨch anajty tɨ n'ögyɨch, nɨ́cxɨbɨch jɨm Galilea jacjayɨjp, ca'ydɨ miich ajcxy.
28 Mas, depois que eu for ressuscitado, irei adiante de vocês para a Galileia.
29 Chi Pedro Jesús nɨmaayɨ: ―Oy ixyipy yɨ jacjadyii miich mdiscípulos ajcxy xycöguectäy, per ɨɨch ca' miich ngöguëga'ñ.
29 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem!
30 Per Jesús nɨmay Pedro: ―Janch tɨy'ajt jadu'n nej yam nɨmäy, jadachambɨ coodz ma ca'nɨ anajty tzeyyaxɨ̈gy mejtz'oc miich xycoyüdza'ñɨch tugɨɨg'oc, mɨna'na'ñ co miich ca' xy'ixy'adyiijɨch.
30 Mas Jesus lhe disse:
31 E Pedro ca' anajty cöbɨga'ñ nej Jesús ymɨnañ, chi mɨctägy mɨnañ: ―Ca' ɨɨch miich ngoyüdza'ñ, oy ixyipy ndɨm'o'cɨch quipxy mɨɨd miich. E nañ actɨm jadu'n jacjadyii Jesús ydiscípulos ajcxy ymɨnañ nej Pedro tɨ ymɨnañ.
31 Mas Pedro repetia com insistência: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
32 Jesús mɨɨd ydiscípulos ajcxy oyja'ty ma tüg it huɨdibɨ xɨ́ɨjɨp Getsemaní, chi Jesús je ydiscípulos ajcxy nɨmay: ―Ɨña' miich ajcxy ya, namɨ n'ocnɨcxyɨch jɨm'amy Dios mɨbɨjctzoob.
32 Jesus e os discípulos foram a um lugar chamado Getsêmani. E Jesus lhes disse:
33 Chi Jesús mɨɨd nɨcxy jëda'ajty Pedro, Jacobo etz Juan ma tüg it ahuingujc. Chi Jesús ytɨgɨɨy tajpɨ maybɨ jɨhuɨɨy jotmay.
33 Então Jesus foi, levando consigo Pedro, Tiago e João. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
34 Chi Jesús ymɨnañ: ―Njɨhuɨɨybɨch tüg jotmay nej n'öga'ñɨch. Huɨ́'mgɨx miich ajcxy ya etz juugy m'íjtcɨxɨpy, ca' mmáagɨxɨpy.
34 e disse a eles:
35 Chi Jesús ñɨcxy jac'amɨjcɨ'm, Dios mɨbɨjctzoy, e may'ajt pɨjctzoy co ixyipy ca' mɨnaxy yajnaxy je tzaachypɨ huɨdi anajty ypadamy je huin'it hora.
35 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e pediu a Deus que, se possível, afastasse dele aquela hora de sofrimento.
36 E Jesús anajty Dios mɨbɨjctzoy ymɨna'ñ: ―Dios, mɨɨd miich ca' ni ti chípɨty. Pɨ́jcɨgɨch jadayaabɨ tzaachypɨ ayo'n, per ca' yjadú'nɨty nej ɨɨch ndzójcɨn, huen tuñyii jadu'n nej miich mdzójcɨn.
36 Ele orava assim:
37 Co Jesús nihuimbijty Pedro, Juan, etz Jacobo, chi oy ajcxy paady tɨ anajty ymɨ'ó'ccɨxy. Chi Jesús Pedro nɨmay: ―Simón, ¿nej tɨ mmɨ'ögy? ¿Nej ca' mmadäga'ñ m'idɨpy juugy tüg hora?
37 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
38 Jugy'íjtcɨx, e mɨbɨjctzoogɨx Dios ca'ydɨ jɨbɨctuuyb mdɨgɨɨygɨxy. Janch tɨy'ajt co jotjoty ooy mnijot'ájtcɨxy mdunaangɨxy yɨ oybɨ. Per yɨ mninïcx oy amaayɨty.
38 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
39 Chi Jesús jadüg'oc huinhuäctuuty je' ydiscípulos ajcxy, e jadüg'oc ñɨcxy Dios mɨbɨjctzoob. May'ajt pɨjctzoy tɨm jadu'n nej je jayɨjp'atypɨ anajty tɨ ymɨna'ñ.
39 Jesus foi outra vez e orou, dizendo as mesmas palavras.
40 Chi Jesús yhuimbijty ma anajty ajcxy ydiscípulos yajpaady, e jadüg'oc oy pátcɨxy tɨ anajty ymɨ'öccɨxy, com ca' ajcxy mɨmadägy mähuɨɨ, e ni ca' ajcxy jajty nej adzohuɨpy Jesús.
40 Em seguida, voltou ao lugar onde os discípulos estavam e os encontrou de novo dormindo. Eles estavam com muito sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos. E não sabiam o que responder a Jesus.
41 Mɨdugɨɨg'oc Jesús ñɨcxy ma je' ydiscípulos ajcxy, e ymɨnañ: ―¿Nej ya mjacmáagɨxp mjacpoocxcɨxp? Maagɨx poocxcɨx jadachambɨ. Tɨ mɨɨd jadu'ñyɨ. Tɨ je tiempo huaad'ájtnɨ mɨna ɨɨch, je jäy huɨdibɨ tzoon tzajpjoty, xycɨ̈yegɨpy ajcxy ma yɨ jɨbɨc jäydɨjc.
41 Quando voltou pela terceira vez, Jesus perguntou:
42 Maybɨdɨ̈gcɨx, tzoc jámɨm. Chi ymiiñ je jäy huɨdibɨ xycɨ̈yegaambɨch ma nmɨdzípɨch.
42 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
43 Capxp anajty Jesús, co Judas oyjäty ma Jesús yajpaady. Judas hue' je' nidügtɨ je majmetzpɨ huɨdibɨ Jesús yhuin'ijx. Judas mɨɨd miiñ mayjäy huɨdibɨ ajcxy mɨɨd pujx etz quipy. Je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ, je escribas ajcxy, etz je mɨjjäydɨjc ajcxy tɨ anajty quexy je mayjäy huɨdibɨ anajty madzamb Jesús.
43 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes, pelos mestres da Lei e pelos líderes judeus.
44 Judas, je huɨdibɨ anajty cɨ̈yegamb Jesús, hue' anajty jayɨjp tɨ moy je mayjäy tüg ijxpejt huɨdibɨ mɨɨd jëb ajcxy ijxcabip Jesús. Jadu'n jayɨjp Judas ycapxytuñ mɨɨd yɨ' ajcxy, e ymɨnañ: ―Je jäy huɨdibɨ anajty ndzücxypɨch, yɨ' je' anajty Jesús. Madzɨpy ajcxy, e myajnɨ́cxɨp miich ajcxy yajxon cuend'aty.
44 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam e levem bem seguro o homem que eu beijar, pois é ele.”
45 Mɨc'amy co Judas oyjädy ma Jesús yajpaady, chi nimɨjhua'cy, e nɨmay: ―Huindzɨn, Huindzɨn. E co jadu'n ymɨnañ, chi Judas Jesús tzücxy.
45 Logo que chegou perto de Jesus, Judas disse: — Mestre! E o beijou.
46 Chi mɨc'amy je mayjäy Jesús mach, e yajnɨcxy ajcxy mach.
46 Então eles pegaram Jesus e o prenderam.
47 Per nidügtɨ Jesús ydiscípulos juudy ypujxy ma ytɨjc, chi je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ tüg ytumbɨ yajtzaachɨɨyɨ, quejtzpujxɨ tüg ytätzac.
47 Mas um dos que estavam ali tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
48 Chi Jesús je mayjäy nɨmay: ―¿Ti co miich ajcxy xyñimiiñɨch mɨɨd pujx etz quipy, jadu'n nej jɨhuɨ̈y ɨɨch tüg meetzpɨ?
48 Então Jesus disse para aquela gente:
49 Jabom jabom nyaj'ixpɨjcyɨch jäy jiiby ma Dios ytɨjc ma miich ajcxy myajpaady, e ni ca' miich ajcxy xymajchɨch. Paady jadu'n ytunyii yjadyii jɨgɨx yɨ' yajcuydumb nej ity jaybety ma Dios ñecy.
49 Eu estava com vocês todos os dias, ensinando no pátio do Templo, e vocês não me prenderam. Mas isso está acontecendo para se cumprir o que as
50 Chi je' ydiscípulos ajcxy yajhuɨ'my Jesús naydügpajc. Chi je' ajcxy yqueegy.
50 Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
51 Per tüg yujcyeeg anäg huɨdibɨ anajty payöy Jesús nïmóchɨty anajty mɨɨd tüg sábana. Chi Jesús ymɨdzip ajcxy majch je yujcyeegpɨ.
51 Um jovem, enrolado num lençol, seguia Jesus. Alguns tentaram prendê-lo,
52 Chi je yujcyeegpɨ cɨ̈queegtuty je mayjäy, yajhuɨ'my ysábana, e yquecytzögy nïhuädz ixhuädz.
52 mas ele largou o lençol e fugiu nu.
53 Chi ajcxy yajnɨcxy Jesús mach ma je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ yajpaady. Chi mɨc'amy ñaymujcɨ tüg'ócɨy teedy ajcxy huɨdibɨ mɨjtungmɨɨdɨp, e tüg'ócɨy mɨjjäydɨjc, etz tüg'ócɨy escribas ajcxy.
53 Em seguida, levaram Jesus até a casa do Grande Sacerdote , onde estavam reunidos os chefes dos sacerdotes, alguns líderes dos judeus e alguns mestres da Lei.
54 Chi Pedro jɨguëgy anajty panɨcxy je mayjäy ajcxy ixtɨ oy yja'ty ma je teedy mɨjtungmɨɨdpɨ ytɨba'. E jɨm ixtacy quipxy mɨɨd policía ajcxy agujc, yxaamgɨxy anajty ma jɨɨnba'.
54 Pedro seguiu Jesus de longe e entrou no pátio da casa do Grande Sacerdote. Ele sentou-se perto do fogo, com os guardas, para se esquentar.
55 Je teedy ajcxy mɨjtungmɨɨdpɨ etz tüg'ócɨy je judíojäy ytungmɨɨdpɨ ajcxy yhuinma'ñ'ixtaaygɨxy nej ajcxy jëb Jesús yajpocyca' mɨɨd ajcxy yxɨ̈huɨn, e jadu'n jëb mooygɨxy yɨ öcɨn. Per ca' ajcxy paady huinma'ñ.
55 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando encontrar alguma acusação contra Jesus a fim de o condenarem à morte. Mas não conseguiram nenhuma.
56 Mayjäy nïhuambejty Jesús mɨɨd anɨɨ, e ca' ajcxy y'ayuc ytügɨy.
56 Muitos diziam mentiras contra ele, mas as suas histórias não combinavam umas com as outras.
57 Nijëjɨty jäy ytɨnayɨ̈gy juntajoty, e nïhuambety ajcxy Jesús, ymɨnaangɨxy:
57 Alguns se levantaram e acusaram Jesus com mentiras. Eles diziam:
58 ―Ɨɨch ajcxy amɨdo'ijt Jesús y'ayuc tüg tecy, co jadu'n ymɨnañ: “Njidaamybɨch jada Dios ytɨjc huɨdibɨ jäy tɨ cójcɨxy, e codugɨɨg xɨɨ gojtɨgadzipɨch huingbɨ huɨdibɨ ca' jäy cojy.”
58 — Nós ouvimos quando ele disse: “Vou destruir este Templo que foi construído por seres humanos e, em três dias, levantarei outro que não será construído por seres humanos.”
59 Per ni ca' ytügɨɨy ajcxy y'ayuc nej ajcxy Jesús nïhuambejty, ac tɨgachjaty nidüg nidüg ymɨnañ ajcxy.
59 Mesmo assim as suas histórias não combinavam umas com as outras.
60 Chi je teedy huɨdibɨ je jacmɨjtungmɨɨd ytɨnayɨ̈gy juntajoty, chi y'amɨdooy Jesús e nɨmay: ―Jesús, ¿ca' nej m'adzohua'ñyɨ? ¿Ca' mmɨdoy nej xychachxɨ̈gɨxy?
60 Aí o Grande Sacerdote se levantou no meio de todos e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender dessa acusação?
61 Per Jesús amoñ y'ijty. Ca' ti ayuc adzohuimbijty. Chi je teedy jadüg'oc mɨgapxy Jesús nɨmay: ―¿Nej miich je' je Cristo, je Dios y'ung?
61 Mas Jesus ficou calado e não respondeu nada. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Você é o
62 Chi Jesús ymɨnañ: ―Janch jadu'n, ɨɨch je' je Cristo, je jäy huɨdibɨ tzoon tzajpjoty, e miich ajcxy xy'ixɨpɨch ɨñäyɨch ma je mɨjpɨ Dios ymɨjc a'oy'amy. Nañ jadu'n xy'ixɨpyɨch miich ajcxy jocjoty co anajty nhuimbityɨch jadüg'oc ya naaxhuiñ.
62 Jesus respondeu:
63 Chi je teedy huindzech huinhuocy ycɨ'm yhuit, je' je' tɨy'ájtɨp co ca' anajty yjotcújcɨty mɨɨd Jesús y'ayuc, chi ymɨnañ: ―¿Ti testigo njac-huaanɨm?
63 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Não precisamos mais de testemunhas!
64 Miich ajcxy cɨ'm tɨ mmɨdoogɨxy yɨ' y'ayuc, jadu'n nej ycapxtɨgoy mɨɨd Dios. ¿Nej miich ajcxy mɨnaangɨxy? Chi nidüg'ócɨy ajcxy ymɨnañ co janch jadu'n Jesús mɨj oy tɨ ycapxtɨgoy mɨɨd Dios ytɨy'ajt, paady huaad mooygɨxy yɨ o'cɨn.
64 Vocês ouviram esta blasfêmia contra Deus! Então, o que resolvem? Todos estavam contra Jesus e aí o condenaram à morte.
65 Chi nijëjɨty jäy yhuindzujɨ̈gy Jesús. Chi ajcxy huingoxodzɨy, cójxcɨxy, e chi ajcxy nɨmay: ―Octɨygapx. ¿Pɨn tɨ xycojxy? E je policiatɨjc ajcxy cojxy Jesús ma yhuiñyjɨjp.
65 Então alguns começaram a cuspir nele. Cobriam o rosto dele, davam bofetadas nele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe! E também os guardas o pegaram e lhe deram bofetadas.
66 Pedro tɨbäy anajty y'ahuixy. Chi ñimɨjhuäcɨ tüg tumbɨ töxyjäybɨ huɨdibɨ anajty tumb ma je teedy ytɨjc.
66 Pedro ainda estava lá embaixo no pátio, quando apareceu uma das empregadas do Grande Sacerdote .
67 Co je töxyjäy ijxpaty Pedro ɨñäy anajty jɨɨnba'áy, yxaamb anajty. Chi huindɨcxpejty Pedro, e nɨmay: ―Miich nañ mɨɨdhuɨdijtpy anajty je Jesús yɨ Nazaretpɨ.
67 Ela viu Pedro se esquentando perto do fogo, olhou bem para ele e disse: — Você também estava com Jesus de Nazaré.
68 Per Pedro ca' cöbɨjcy je töxyjäy y'ayuc, e ymɨnañ: ―Ca' n'ixy'adyiijɨch jada Jesús. Ni ca' nhuinjɨhuɨ̈yɨch ti miich nimɨydacpy. E mɨc'amy Pedro ypɨdzɨmy jiiby, e tɨm huin'ítɨy tüg tzeyñɨ'aa oy yaaxɨ̈gy.
68 Mas ele negou, dizendo: — Eu não o conheço. Não sei do que é que você está falando. E saiu para o corredor. Naquele momento, o galo cantou.
69 Chi jadüg'oc je tumbɨ töxyjäybɨ huindɨcxpejty Pedro, e nɨmay je jäy ajcxy huɨdibɨ jɨm yajpatp huingon, e ymɨnañ: ―Jada je' nidügtɨ huɨdi anajty mɨɨd huɨdity Jesús.
69 Quando a empregada viu Pedro ali, começou a dizer aos que estavam perto: — Este homem é um deles.
70 Chi Pedro jadüg'oc ymɨnañ co ca' ix'adyii. Co hueeñɨ, je jäy ajcxy jadüg'oc Pedro nɨmay: ―Janch co miich je' nidügtɨ ma Jesús yjäy miñ, Galileo jäy miich, com nmɨdooybɨch miich m'ayuc nej Galileo jäy ycápxcɨxy.
70 Mas ele negou outra vez. Pouco depois, as pessoas que estavam ali disseram de novo a Pedro: — Não há dúvida de que você é um deles, pois você também é da Galileia.
71 Co ajcxy jadu'n ymɨnañ, chi Pedro mɨctägy ñaygogapxɨ co ca' yɨ' mɨɨdhuɨdity Jesús, ymɨnañ: ―Dios y'ijxpy ñejhuɨɨyb co tɨy'ajt ngapxyɨch, co ca' n'ixy'adyiijɨch yɨ Jesús huɨdibɨ miich ajcxy mnigapxyp.
71 Aí Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem de quem vocês estão falando! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade!
72 Co Pedro ycapxymaayɨ tɨm huin'itɨy tüg tzeyñɨ'aa yaaxɨ̈gy mɨmejtz'ocpɨ. Huin'it Pedro jäymetzcoody nej Jesús ñɨmäyii: “Cham coodz jayɨjp ca'nɨ anajty tzeyñɨ'aa yaaxɨ̈gy metz'oc, tɨ anajty miich mɨna'ñ tugɨɨg'oc co ca' xy'ix'adyiijɨch.” Co Pedro jadu'n jäymejtzcoody Jesús y'ayuc, chi tajy may ñayjɨhuɨɨyɨ, e ytɨgɨɨy yaaxpɨ.
72 Naquele instante o galo cantou pela segunda vez, e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante duas vezes, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro caiu em si e começou a chorar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.