Lucas 9
Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs NVT
1 Co Jesús yajyöymujctay je ni majmetzpɨ ydiscípulos ajcxy, chi moy je mɨc'ajt jaydëbɨ yajtzögɨpy pa'mjäy, etz moy ajcxy nañ jadu'n cötújcɨn co ajcxy ixquexɨpy je ca'oybɨ.
1 Jesus reuniu os Doze e lhes deu poder e autoridade para expulsar todos os demônios e curar enfermidades.
2 Chi quejxy je' ajcxy ñɨcxy capxhuäcxcɨxy jadu'n nej Dios y'ane'my, etz yajtzooccɨxy pa'mjäy.
2 Depois, enviou-os para anunciar o reino de Deus e curar os enfermos.
3 Chi Jesús ymɨnañ: ―Ca' ni ti tü'amgɨxpɨ mmɨnɨ́cxcɨxy; ni mgamɨnɨ́cxɨp mdajc, ni mmorral, ni mgaagy, ni meeñ, e ni mgamɨnɨ́cxcɨxɨpy ajcxy metz mhuit.
3 Ele os instruiu, dizendo: “Não levem coisa alguma em sua jornada. Não levem cajado, nem bolsa de viagem, nem comida, nem dinheiro, nem mesmo uma muda de roupa extra.
4 Huen tɨm huɨdi tɨjc ma anajty mdɨgɨɨygɨxy, jɨm ajcxy huɨ́'mgɨxɨpy, e jɨm ajcxy nayyöyhuäcxɨɨyb.
4 Aonde quer que forem, hospedem-se na mesma casa até partirem da cidade.
5 Hueñyma'amyɨty ma ca' jäy xycöbɨ́jccɨxy, co ajcxy mbɨdzɨ́mgɨxɨpy ma je' cajp mhuinnéjpcɨxɨpy mhuinjáaxcɨxɨpy je naaxjoc ma mdecy. Jada je' tɨy'ájtɨp co Dios tzaachytunɨpy yɨ jadu'mbɨ jäy ajcxy.
5 E, se uma cidade se recusar a recebê-los, sacudam a poeira dos pés ao saírem, em sinal de reprovação”.
6 Chi ajcxy ñayyöyhuäcxtaayɨ, ñɨcxy ajcxy cajp cajp capxhuäcxcɨxy je oybɨ ayuc, etz yajtzooccɨxy pa'mjäy hueñytɨmma'ámyɨty.
6 Então começaram a percorrer os povoados, anunciando as boas-novas e curando os enfermos.
7 Je rey Herodes co nejhuɨɨy jadu'n nej Jesús anajty mɨjhuinma'ñ tuñ, chi ooy anajty tzachnejhuɨ̈hua'ñ pɨn je' anajty. Com nijëjɨty jäy anajty ymɨnaangɨxy co tɨ Juan jugypɨcy.
7 Quando Herodes Antipas ouviu falar de tudo que Jesus fazia, ficou perplexo, pois alguns diziam que João Batista havia ressuscitado dos mortos.
8 Chi jacnaagɨty ymɨnaangɨxy co Elías tɨ ñayguëxɨ̈gyii, e jacnaagɨty ymɨnaangɨxy co tüg Dios y'ayucnajtzcapxɨɨybɨ je' tɨ yjugypɨcy huɨdi jecy'ajty octzɨnaybɨ.
8 Outros acreditavam que Jesus era Elias, ou um dos antigos profetas que tinha voltado à vida.
9 Chi Herodes ymɨnañ: ―Ɨɨch yɨ' ni'ane'mdɨy co huen ajcxy Juan ycohuajc yajmɨnajcɨ. ¿Pɨn jada jada' huɨdi ɨɨch nmɨdooybɨch co tzachnimɨydaaccɨxy? Herodes ooy anajty ja'ixa'ñ Jesús.
9 “Eu decapitei João”, dizia Herodes. “Então quem é o homem sobre quem ouço essas histórias?” E procurava ver Jesus.
10 Co je apóstoles ajcxy yhuimbijty, chi yajmɨɨdmɨydactay ajcxy Jesús tüg'ócɨy tɨɨbɨ anajty túngɨxy. Chi ac jëyɨ ydiscípulos mɨɨd'ajty Jesús mɨjtɨgɨ̈duum huingon ma tüg cajp huɨdi yxɨɨ Betsaida.
10 Quando os apóstolos voltaram, contaram a Jesus tudo que tinham feito. Em seguida, Jesus se retirou para a cidade de Betsaida, a fim de estar a sós com eles.
11 Co je mayjäy ajcxy nejhuɨɨy, chi ajcxy panɨcxy Jesús. Chi Jesús je mayjäy cöbɨjctay etz yajmɨɨdmɨydacy ajcxy Dios y'ayuc ytɨy'ajt nej ané'mɨn cötújcɨn mɨɨdɨty. Jesús nañ yajtzöcpy anajty huɨdijaty yajtzoyɨ̈huaam.
11 As multidões descobriram seu paradeiro e o seguiram. Ele as recebeu, ensinou-lhes a respeito do reino de Deus e curou os que estavam enfermos.
12 Co oy chu'ɨɨyñɨ, chi ymɨjhuägy je nimajmetzpɨ ydiscípulos ajcxy ma Jesús, chi ajcxy nɨmay: ―Capxycɨjxnɨ mɨɨd jadayaabɨ mayjäy ajcxy, jaydëbɨ ajcxy ñɨcxɨpy ma yɨ cajp huɨdi huinduy agon yajpaatpɨ, huen nɨcxy ixtaaygɨxy jättac etz jɨm ajcxy paadɨpy caayɨn uucɨn. Com hue' jada it ma ɨɨch ajt yam nyajpaatɨm mɨjtɨgɨ̈duum.
12 No fim da tarde, os Doze se aproximaram e lhe disseram: “Mande as multidões aos povoados e campos vizinhos, para que encontrem comida e abrigo para passar a noite, pois estamos num lugar isolado”.
13 Chi Jesús ymɨnañ: ―Mooygɨx miich yɨ' ajcxy ycaayɨn y'uucɨn. Chi je' ajcxy y'adzooy: ―Jëyɨ ɨɨch ajcxy nmɨɨdɨdyɨch mɨgoox tzajcaagy e mejtz acx, nɨgo co ca' ɨɨch ajcxy njuy caayɨn uucɨn mɨɨd jadayaab mayjäy.
13 Jesus, porém, disse: “Providenciem vocês mesmos alimento para eles”. “Temos apenas cinco pães e dois peixes”, responderam. “Ou o senhor espera que compremos comida para todo esse povo?”
14 Hue' anajty oy nimɨgoox mil je jäy. Chi Jesús nɨmay je discípulos: ―Yaj'ixtaaccɨx ajcxy yɨ mayjäy.
14 Havia ali cerca de cinco mil homens. Jesus respondeu: “Digam a eles que se sentem em grupos de cinquenta”.
15 Chi ajcxy jadu'n cuyduuñ, yaj'ixtactay ajcxy je mayjäy.
15 Os discípulos seguiram sua instrução, e todos se sentaram.
16 Chi Jesús conɨ̈gy je mɨgooxpɨ tzajcaagy, etz je metzpɨ acx, chi ypa't'ijxy tzajpcɨ́xy conuucxy je tzajcaagy etz acx, huin'it tujc-huäcxy moy je' ydiscípulos ajcxy, huen yajhuäcxcɨxy ma tüg'ócɨy mayjäy.
16 Jesus tomou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e os abençoou. Então, partiu-os em pedaços e os entregou aos discípulos para que distribuíssem ao povo.
17 Chi ajcxy ycay cüxyɨ, huin'it ajcxy yajmujcy je tzajcaagy yconaxy etz je acx yconaxy majmetz cach.
17 Todos comeram à vontade, e os discípulos encheram ainda doze cestos com as sobras.
18 Chi jadu'n yjajtɨ co Jesús anajty ycapxtägy ahuingujc mɨɨd je' ydiscípulos ajcxy, chi Jesús je' ajcxy y'amɨdoy: ―¿Pɨn ɨɨch jäy xytijy?
18 Certo dia, Jesus orava em particular, acompanhado apenas dos discípulos. Ele lhes perguntou: “Quem as multidões dizem que eu sou?”.
19 Chi ajcxy y'adzooy: ―Nijëjɨty jäy xytijy co miich je Juan je Bautista; nijëjɨty ymɨnaangɨxy co miich je' Dios y'ayucnajtzcapxɨɨybɨ huɨdi jecy'ajty tzɨnay e tɨ yjugypɨcy.
19 Os discípulos responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros ainda, que é um dos profetas antigos que ressuscitou”.
20 Chi Jesús ymɨnañ: ―¿Miich ajcxy, pɨn ɨɨch miich ajcxy xytíjcɨxy? Chi Pedro y'adzooy: ―Dios yCristo.
20 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?” Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo enviado por Deus!”.
21 Chi Jesús pɨdacy ané'mɨn etz cötújcɨn co ca' ajcxy ni pɨn yajnɨmähuɨp co yɨ' je' Cristo.
21 Jesus advertiu severamente seus discípulos de que não dissessem a ninguém quem ele era.
22 Chi Jesús ymɨnañ: ―Ooy ycopɨ́cyɨty co ɨɨch, je jäy huɨdi tzoon tzajpjoty, canaag nax ayo'n nbáadɨbɨch, ca' xymɨjpɨdägɨbɨch je mɨjjäydɨjc, je teedy tungmɨɨdpɨ, etz je' ajcxy huɨdi yaj'ixpɨcy Dios ñecy, e co n'ögɨp njugypɨgɨ́pyɨch codugɨɨg xɨɨ.
22 “É necessário que o Filho do Homem sofra muitas coisas”, disse. “Ele será rejeitado pelos líderes do povo, pelos principais sacerdotes e pelos mestres da lei. Será morto, mas no terceiro dia ressuscitará.”
23 Chi Jesús nɨmay ajcxy nidüg'ócɨy: ―Pen ji pɨn xypanɨcxa'ñɨch, huen jäydɨgoydäy ycɨ'm tzójcɨn etz huen xypanɨcxyɨch jabom jabom, oy nej ytɨmyjadɨpy ytɨmy'ayoohuɨpy, tɨm nipaady nej jɨhuɨ̈y tɨ cabɨ̈gy mgruudz jabom jabom etz pajamgɨch.
23 Disse ele à multidão: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome diariamente sua cruz e siga-me.
24 Huen pɨnjäy huɨdibɨ ca' yega'ñ yɨ yjugy'ájtɨn ma yɨ o'cɨn mɨɨd ɨɨch ycɨxpɨ, hue' je' yajtɨgoyamy yɨ' yjugy'ájtɨn. E huen pɨnjäy huɨdibɨ yegamy yjugy'ájtɨn ma yɨ o'cɨn mɨɨd ɨɨch ycɨxpɨ hue' je' ypadamy yɨ jugy'ájtɨn.
24 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa, a salvará.
25 ¿Ti tüg jäy ypatpy, pen tɨ paady tüg'ócɨy cohuit'ájtɨn comeeñ'ájtɨn ya naaxhuiñ e nayyajtɨgoyii, etz ca' y'alma yajnïdzögy?
25 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder ou destruir a própria vida?
26 Yɨ jäy ajcxy pɨnjaty xymɨdzöydúnɨbɨch n'ayuc, ɨɨch je' je jäy huɨdi tzoon tzajpjoty, nañ nmɨdzöydunɨɨybɨch je' ajcxy co anajty nhuimbityɨch ya naaxhuiñ, mɨɨd ɨɨch n'ané'mɨn etz nmɨc'ajtɨch etz nDéedyɨch y'ane'm'ajt, etz ymɨc'ajt, etz mɨɨd je ángeles ajcxy ymɨc'ajt huɨdibɨ huädz yjot yhuinma'ñ.
26 Se alguém se envergonhar de mim e de minha mensagem, o Filho do Homem se envergonhará dele quando vier em sua glória e na glória do Pai e dos santos anjos.
27 Janch ɨɨch miich ajcxy nɨmäy co ji jäy ma miich ajcxy huɨdibɨ ixɨpy Dios y'ané'mɨn jayɨjp ca'nɨ anajty y'ögy.
27 Eu lhes digo a verdade: alguns que aqui estão não morrerão antes de ver o reino de Deus!”.
28 Chi mɨductujc xɨɨbɨ maabɨ anajty jada ayuc jadu'n capxy, Jesús huodzooñ Pedro, Juan etz Jacobo, chi mɨɨd'ajtpy jɨm ma tüg copjɨjp Dios mɨbɨjctzoob.
28 Cerca de oito dias depois, Jesus levou consigo Pedro, João e Tiago a um monte para orar.
29 Yam anajty Dios ooy mɨbɨjctzoy, co Jesús yhuiñyjɨjp oytɨgach, e je yhuit yjajty janch poob janch adɨɨcxp.
29 Enquanto ele orava, a aparência de seu rosto foi transformada, e suas roupas se tornaram brancas e resplandecentes.
30 Chi metz jäy ñayguëxɨ̈cɨ, mɨɨdgapxy mɨɨdmɨydägy Jesús, Moisés je' anajty etz Elías.
30 De repente, Moisés e Elias apareceram e começaram a falar com Jesus.
31 Huɨdi ajcxy naygëxɨ̈cɨ janch jühuɨdityɨ anajty ajcxy je tɨɨcxɨn jájɨn mɨɨdɨty, nigapxcɨxy nimɨydaaccɨxy je o'cɨn huɨdi Jesús ypadamy jɨm Jerusalén.
31 Tinham um aspecto glorioso e falavam sobre a partida de Jesus, que estava para se cumprir em Jerusalém.
32 Pedro, Jacobo etz Juan ooy anajty ajcxy chachmähuanɨ, chi ajcxy mɨ'ögtɨgooy. Co oy ymäyhuijcɨxy, ijxy ajcxy Jesús y'adɨɨcxɨn y'ajajɨn, etz nañ jadu'n ijxy ajcxy je nimetzpɨ jäy ajcxy huɨdi anajty Jesús mɨɨdmɨydäcpy.
32 Pedro e os outros lutavam contra o sono, mas acabaram despertando e viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Jadu'n yjajty co yɨ jäy ajcxy puyöyduutnɨ Jesús. Chi Pedro Jesús nɨmay: ―Huindzɨn, jotcujc ɨɨch ajt ya. Tzoc tugɨɨg tɨjc yaj'oyɨ́ɨyɨm, tüg miich mjëdɨɨby, jadüg Moisés jëdɨɨby, etz jadüg yɨ Elías jëdɨɨby. Pedro ca' anajty nejhuɨɨy ti ycapxpy.
33 Quando Moisés e Elias iam se retirando, Pedro, sem saber o que dizia, falou: “Mestre, é maravilhoso estarmos aqui! Vamos fazer três tendas: uma será sua, uma de Moisés e outra de Elias”.
34 Yam nïgɨ anajty ycapxy co joc ñaaxcɨdacy huɨdi yajnïdɨgoy je' ajcxy. Chi ajcxy ooy chɨgɨɨy co oy joc yajnïdɨgoydáayɨgɨxy.
34 Enquanto ele ainda falava, uma nuvem surgiu e os envolveu, enchendo-os de medo.
35 Chi tüg ayuc yajmɨdooy ma je joc ymɨnañ: ―Ɨɨch jada n'ung'ajtpy, ooy ndzocyɨch njɨhuɨ̈yɨch. Amɨdo'ijtɨ miich ajcxy yɨ' y'ayuc.
35 Então uma voz que vinha da nuvem disse: “Este é meu Filho, meu Escolhido. Ouçam-no!”.
36 Co je ayuc y'amoñ, chi ajcxy ijxy Jesús naydüg yhuɨ'my, chi ajcxy nañ jadu'n amoñ. Huin'it xɨɨ ni ca' ajcxy mɨydacy mɨɨd ni pɨn jadu'n nej anajty tɨ y'ijxcɨxy tɨ ymɨdoogɨxy.
36 Quando a voz silenciou, só Jesus estava ali. Naquela ocasião, os discípulos não contaram a ninguém o que tinham visto.
37 Com jabom co Jesús, Pedro, Jacobo etz Juan ajcxy ymɨnajcy ma je copjɨjp, chi ooy mayjäy chooñ oyjɨjpcobadɨ̈yii.
37 No dia seguinte, quando desceram do monte, uma grande multidão veio ao encontro de Jesus.
38 Chi nidügtɨ jäy ycapxy janch mɨc, ymɨnañ: ―Huindzɨn tun may'ajt ix ɨɨch n'ung, yɨ' ɨɨch tügpajc n'ung'ajtpy.
38 Um homem na multidão gritou: “Mestre, suplico-lhe que veja meu filho, o único que tenho!
39 Huen mɨnáajɨty ca'oybɨ ymachyii, chi tɨmetiinɨ yaaxquëgy yajyachyii yajquïdyii, etz yajpɨdzɨmy oy yhuin'opy y'aa'opy e adzaach y'ixmachyii.
39 Um espírito impuro se apodera dele e o faz gritar. Lança-o em convulsões e o faz espumar pela boca. Sacode-o violentamente e quase nunca o deixa em paz.
40 Tɨ ɨɨch may'ajt nbɨjctzooyɨch ma yɨ mdiscípulos ajcxy, co huen yajpɨdzɨmy je ca'oybɨ, per ca' yɨ' ajcxy tɨ mɨmadägy.
40 Supliquei a seus discípulos que o expulsassem, mas eles não conseguiram”.
41 Chi Jesús ymɨnañ: ―¡Miich jäy ajcxy huɨdibɨ ca' mɨbɨjcp ca' ajcxy mmɨjpɨdäga'ñ yɨ tɨy'ajt! ¿Naag xɨɨ ɨɨch njac'idɨpy ma miich ajcxy nmɨmecxtújccɨxɨpy? Mɨmin m'ung ya.
41 Jesus disse: “Geração incrédula e corrompida! Até quando estarei com vocês e terei de suportá-los?”. Então disse ao homem: “Traga-me seu filho”.
42 Co anajty yhuingoñ, chi je ca'oybɨ yajcɨdaay je yeeg'anäg, chi ooy yajyatzcootɨ. Chi Jesús ix'ojy je ca'oybɨ, e yajtzoocy je yeeg'anäg, chi yteedy yajcɨ̈dɨgɨɨyñɨ.
42 Quando o menino se aproximou, o demônio o derrubou no chão, numa convulsão violenta. Jesus, porém, repreendeu o espírito impuro, curou o menino e o devolveu ao pai.
43 Chi tüg'ócɨy je mayjäy ajcxy ooy chɨgɨɨy mɨɨd je mɨjhuinma'ñ huɨdi Dios ytuun. Jesús capxpɨdzɨmy jadüg'oc co y'öga'ñ Jesús ydiscípulos ajcxy ooy jɨhuɨɨygɨxy huinmaaygɨxy co Jesús jadu'n ymɨnañ:
43 Todos se espantaram com a grandiosidade do poder de Deus. Enquanto todos se maravilhavam com seus feitos, Jesus disse aos discípulos:
44 ―Miich ajcxy yajxon mɨdo'mbɨ́jccɨx jada ayuc. Ɨɨch je' je jäy huɨdi tzoon tzajpjoty, hue' nyajcɨ̈yega'ñɨch ma pocyjäydɨjc ajcxy ycɨ̈'am.
44 “Ouçam-me e lembrem-se do que lhes digo: o Filho do Homem será traído e entregue em mãos humanas”.
45 Je' ydiscípulos ajcxy ni ca' anajty huinjɨhuɨɨygɨxy, tzɨgɨɨyb anajty ajcxy, paady ca' ajcxy jaty nej yaj'amɨdóogɨxɨpy.
45 Eles, porém, não entendiam essas coisas. O significado estava escondido deles, de modo que não eram capazes de compreender e tinham medo de perguntar.
46 Chi Jesús ydiscípulos ajcxy ytɨgɨɨy huinmay'ahuɨdijtp, nejhuɨ̈huaangɨxy pɨn je' jacmɨj'idam.
46 Os discípulos começaram a discutir sobre qual deles seria o maior.
47 Jesús nejhuɨɨy je' ajcxy yjot yhuinma'ñ huɨdi nayyajmɨɨdmɨydáacɨp ajcxy, chi tüg pi'c'anäg huijtzɨ̈gy, ypɨdacy ma ymɨjc.
47 Jesus, conhecendo seus pensamentos, trouxe para junto de si uma criança pequena
48 Chi Jesús ymɨnañ: ―Pɨnjaty xycöbɨjcpɨch jadu'n nej jada pi'c'anäg xycöbɨcyɨch mɨɨd ɨɨch nxɨɨ ycɨxpɨ, ɨɨch yɨ' anajty tɨ xycöbɨcyɨch; je huɨdibɨ ɨɨch xycöbɨ́jcpɨch, cöbɨgɨɨb je huɨdi tɨ xyquexyɨch ya naaxhuiñ. Yɨ' huɨdibɨ jacmútzɨp ma miich ajcxy, yɨ' je' jacmɨjpɨ.
48 e disse: “Quem recebe uma criança como esta em meu nome recebe a mim, e quem me recebe também recebe aquele que me enviou. Portanto, o menor entre vocês será o maior”.
49 Chi Juan ymɨnañ: ―Huindzɨn, tɨ ɨɨch ajcxy n'íjxcɨxy co tüg jäy tɨ yajpɨdzɨmy ca'oybɨ mɨɨd miich mxɨɨ miich mmɨc'ajt. Tɨ ɨɨch ajcxy yɨ' nyaj'ojyɨch com ca' yɨ' ɨɨch ajt xypahuɨdijtɨm.
49 João disse a Jesus: “Mestre, vimos alguém usar seu nome para expulsar demônios; nós o proibimos, pois ele não era do nosso grupo”.
50 Chi Jesús ymɨnañ: ―Ca' myaj'ójcɨxy yɨ'; pɨnjaty ca' xymɨdzip'ajtɨm, ɨɨch ajt yɨ' nmɨɨd.
50 “Não o proíbam!”, disse Jesus. “Quem não é contra vocês é a favor de vocês.”
51 Jadu'n yjajtɨ co tiempo yhuingonɨ mɨna Jesús ñɨ́cxɨp tzajpjoty, chi yhuinma'ñ pɨdacy co nɨcxa'ñ jɨm Jerusalén.
51 Como se aproximava o tempo de ser elevado ao céu, Jesus partiu com determinação para Jerusalém.
52 Chi Jesús quejxy cogapxy jayɨjp jättac pɨjctzoobɨ. Chi je cogapxy'ajtpɨ ñɨcxy ytɨgɨy ma je samaritano jäy ajcxy ycajp, jättac pɨjctzoobɨ.
52 Enviou mensageiros adiante até um povoado samaritano, a fim de fazerem os preparativos para sua chegada.
53 Chi je' samaritano jäy ajcxy ca' yega'ñ jättac, com ñejhuɨɨygɨxyp co Jesús etz ymɨgügtɨjc ñɨcxy anajty ajcxy jɨm Jerusalén.
53 Contudo, os habitantes do povoado não receberam Jesus, porque parecia evidente que ele estava a caminho de Jerusalém.
54 Co jadu'n Jesús ymɨgüg ajcxy nejhuɨɨy co je samaritano jäy ca' jättac yega'ñ, chi Jacobo etz Juan nɨmay Jesús: ―Huindzɨn, ¿nej m'a'ɨxɨɨyb ɨɨch ajcxy n'ocni'ane'mdɨ̈yɨch huen jɨɨn cäy huɨdibɨ tzomb tzajpjoty, jɨgɨx yɨ samaritano jäy ajcxy ycɨjxtähuɨpy jadu'n nej je profeta Elías ytuuñ jecy'ajty?
54 Percebendo isso, Tiago e João disseram a Jesus: “Senhor, quer que mandemos cair fogo do céu para consumi-los?”.
55 Chi Jesús y'ijxhuimbijty, ojy Jacobo etz Juan, nɨmay: ―Miich ajcxy ca' mnejhuɨɨygɨxy tɨ jot tɨ huinma'ñ miich ajcxy mɨɨd.
55 Jesus, porém, se voltou para eles e os repreendeu.
56 Ɨɨch, je jäy huɨdi tzoon tzajpjoty, ca' tɨ nmíñɨch ya naaxhuiñ co jäy yjugy'ajt miñ nyajtɨgooyɨch, hue' jánchtɨy tɨ nmiñɨch co jäy yjugy'ajt nyajtzóogɨbɨch. Chi ajcxy ñɨcxnɨ huingbɨ cajp jättacp.
56 E seguiram para outro povoado.
57 Jadu'n yjajtɨ co anajty ñɨ́cxcɨxy ma tüg tü'aa, chi tüg jäy Jesús nɨmay: ―Huindzɨn, ɨɨch miich nbanɨcxaamy oy tɨm ma'amy miich mnɨcxy.
57 Quando andavam pelo caminho, alguém disse a Jesus: “Eu o seguirei aonde quer que vá”.
58 Chi Jesús y'adzooy: ―Yɨ huaax ymɨɨd yɨ' ajcxy yjut, etz yɨ joon ajcxy ymɨɨd ajcxy ype'ñ, ɨɨch je jäy huɨdi tzoon tzajpjoty ca' nmɨ́ɨdɨdyɨch ma nmähuɨbɨch ma nbócxɨbɨch.
58 Jesus respondeu: “As raposas têm tocas onde morar e as aves têm ninhos, mas o Filho do Homem não tem sequer um lugar para recostar a cabeça”.
59 Chi Jesús nɨmay jadüg jäy: ―Pajamgɨch. Chi je jäy y'adzooy: ―Huindzɨn, jayɨjp ɨɨch ndeedy n'ocyajnaaxtɨgɨ̈huɨpy.
59 E a outra pessoa ele disse: “Siga-me”. O homem, porém, respondeu: “Senhor, deixe-me primeiro sepultar meu pai”.
60 Chi Jesús ymɨnañ: ―Jëbɨ yajnaaxtɨgɨ̈huɨpy huɨdibɨ ca' xypanɨcxa'ñɨch. Nɨcx miich capxhuäcxɨ Dios y'ayuc y'ané'mɨn.
60 Jesus respondeu: “Deixe que os mortos sepultem seus próprios mortos. Você, porém, deve ir e anunciar o reino de Deus”.
61 Chi jadüg jäy ymɨnañ: ―Huindzɨn, nbanɨcxamy yam. Tun may'ajt ocnajtzmadzɨɨygɨch nɨcxy n'ocmɨɨdcapxycɨ́xyɨch njuugy nmɨgügɨch huɨdi jɨm ma ɨɨch ndɨjc.
61 Outro, ainda, disse: “Senhor, eu o seguirei, mas deixe que antes me despeça de minha família”.
62 Chi Jesús ymɨnañ: ―Pɨnjaty yhuinma'ñ tɨ pɨdägy co Dios ytung tunaanɨ, ca' huaad ixmach je tung, tɨm jadu'n nipaady nejɨhuɨɨy tüg jäy tɨ ytɨgɨ̈y naaxjɨdzijtzpɨ mɨɨd arado, e ca' huaad y'ijxhuimbity com co huinduum arado nɨcxɨ̈huɨpy.
62 Mas Jesus lhe disse: “Quem põe a mão no arado e olha para trás não está apto para o reino de Deus”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.