João 1
Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs NVT
1 Co naaxhuiñybɨ oga'n chondacy jiiyɨm anajty Dios y'ung, e yɨ' yajnejhuɨɨy jäy ajcxy Dios y'ayuc ytɨy'ajt. Dios y'ung tú'cɨy anajty yajpaady ma Dios.
1 No princípio, aquele que é a Palavra já existia. A Palavra estava com Deus, e a Palavra era Deus.
2 Je' tɨm oga'n'aty anajty yajpatp ma Dios.
2 Ele existia no princípio com Deus.
3 Tüg'ócɨy huɨdijaty yaj'ijxp yajpatp ya naaxhuiñ, yɨ' yaj'oyɨyday yajcojtay. Tüg'ócɨy huɨdijaty Dios yajcojy, tú'cɨy ytuñ mɨɨd y'ung.
3 Por meio dele Deus criou todas as coisas, e sem ele nada foi criado.
4 Dios y'ung yɨ' jugy'ajtyejctaayb ma tüg'ócɨy naaxhuiñyjäy. Mɨɨd co jugy'ajtyejctäy ma tüg'ócɨy naaxhuiñyjäy, je' je' tɨy'ajt co Dios y'ung ymɨɨd Dios ymɨc'ajt. Jadu'n nipaady nej tüg jɨɨn huɨdibɨ jäy codɨɨcxp.
4 Aquele que é a Palavra possuía a vida, e sua vida trouxe luz a todos.
5 Ya naaxhuiñ yajpaady anɨɨ. Yɨ anɨɨ jadu'n yɨ' nej coodzpɨ. Yɨ Dios y'ung tɨ mɨmiñ ya naaxhuiñ Dios y'ayuc ytɨy'ajt. Jadu'n Dios y'ayuc ytɨy'ajt ma jäy yjot yhuinma'ñ nej tüg jɨɨn ytɨɨcxy agoodztuuyb. Yɨ anɨɨ ca' ñaygodɨgɨ̈yii mɨɨd Dios ytɨy'ajt.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão nunca conseguiu apagá-la.
6 Ma'xung'ajt tüg yëydɨjc huɨdibɨ Dios anajty tɨ yajnïbɨcy. Hue' anajty yxɨɨ Juan.
6 Deus enviou um homem chamado João
7 Yɨ' oga'n tɨy'ajt yejc co Dios ymɨc'ajt etz ytɨy'ajt yajpaady ma Dios y'ung, jɨgɨx tüg'ócɨy je jäy ajcxy camɨbɨjctähuɨpy je Dios y'ung. Dios y'ung jadu'n nipaady nej tüg jɨɨn huɨdibɨ codɨɨcxp ma jäy ytüyöy.
7 para falar a respeito da luz, a fim de que, por meio de seu testemunho, todos cressem.
8 Je Juan ca' je' anajty yjëjɨty je Cristo, je huɨdibɨ capxhuäcxp Dios y'ayuc ytɨy'ajt. Hue' janchtɨy je Juan ñidɨy'ajt'ajt je Cristo.
8 Ele não era a luz, mas veio para falar da luz.
9 Je Dios y'ung hue' je' ma'xung'ajty ya naaxhuiñ. Je' je' anajty je Dios ymɨc'ajt etz ytɨy'ajt ymɨɨd, je janchypɨ, ma jëb tüg'ócɨy jäy ya naaxhuiñ patcɨxy Dios ytɨy'ajt.
9 Aquele que é a verdadeira luz, que ilumina a todos, estava chegando ao mundo.
10 Je Dios y'ung ya anajty yhuɨdity naaxhuiñygɨ́xy. E jada naaxhuiñ yɨ' yaj'oyɨyday. E may je naaxhuiñyjäy ca' ajcxy ijxcajpy.
10 Veio ao mundo que ele criou, mas o mundo não o reconheceu.
11 Je ymɨgügtɨjc, je judiojäy, je' ajcxy nimiinɨ, e may ajcxy je ymɨgügtɨjc ca' ajcxy ycöbɨjcɨ.
11 Veio a seu próprio povo, e eles o rejeitaram.
12 Tüg'ócɨy je jäy ajcxy pɨnjaty mɨjpɨdac yɨ' yxɨɨ yɨ' ymɨc'ajt, yɨ' ajcxy yajmoy Dios ymɨc'ajt, e jadu'n nipaty nejjɨhuɨ̈y ajcxy Dios y'ung'adyii.
12 Mas, a todos que creram nele e o aceitaram, ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Canan hue' je' co naydijɨɨyb Dios y'ung co tɨ yma'xung'aty jadu'n nej jäy ajcxy y'ocma'xung'aty. Nañ ni ca' yjadu'nɨty nej jäy tijy, nej jäy jɨjp'ixy, ni canan jäy jadu'n tɨ huinmay. Hue' janchtɨy Dios jadu'n tɨ huinmay.
13 Estes não nasceram segundo a ordem natural, nem como resultado da paixão ou da vontade humana, mas nasceram de Deus.
14 Je Dios y'ung ya naaxhuiñ je' yma'xung'ajty mɨɨd ñinïcx etz chɨnay mɨɨd naaxhuiñyjäy. E ɨɨch ajcxy n'ijxɨch yɨ' y'oy'ajt etz ymɨc'ajt, jadu'n nej Dios Teedy y'ung tügpajc oy'ajt etz mɨc'ajt mɨɨdɨty.
14 Assim, a Palavra se tornou ser humano, carne e osso, e habitou entre nós. Ele era cheio de graça e verdade. E vimos sua glória, a glória do Filho único do Pai.
15 Juan ñidɨy'ajt'ajt je Dios y'ung, e chi capxypɨdzɨmy, e jadu'n ymɨnañ: ―Jada je' je jäy huɨdibɨ ɨɨch jadu'n nimɨydaacɨch ma miich ajcxy. Je huɨdibɨ miimb jac'axam ma ɨɨch, jac mɨc'ajt mɨɨd yɨ' ca'ydɨ ɨɨch, com jacjayɨjp yɨ' jugy'ajt paty ca'ydɨ ɨɨch.
15 João deu testemunho dele quando disse em alta voz: “Este é aquele a quem eu me referia quando disse: ‘Alguém virá depois de mim, muito mais poderoso que eu, pois existia muito antes de mim’”.
16 Je Dios y'ung oy xychojcɨm xyjɨhuɨɨyɨm mɨjcajee, paady je' tuuñ may'ajt oy'ajt mɨjcajee mɨɨd ɨɨch ajt ycɨxpɨ.
16 De sua plenitude todos nós recebemos graça sobre graça.
17 Com Dios y'ané'mɨn ycötujcɨn mɨcpɨ hue' Dios yajniguejx je Moisés. Co Dios quejxy Jesucristo ya naaxhuiñ, chi may'ajt oy'ajt tuñ mɨɨd je jäy ajcxy ycɨxpɨ, e nañ je' ytɨy'ajt yajniguejx je Jesucristo.
17 Pois a lei foi dada por meio de Moisés, mas a graça e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Je Dios ni camɨnaabɨ pɨn ca'ixyñɨ, je y'ung tügpajcɨ yajpatp ma Dios Teedy ity. Je Dios y'ung tɨ xyajnejhuɨɨyɨm nej Dios yajpaady.
18 Ninguém jamais viu a Deus, mas o Filho único, que mantém comunhão íntima com o Pai, o revelou.
19 Jadaabɨ je' je tɨy'ajt huɨdibɨ Juan yejc, co judío jäy ajcxy quejxy nijëjɨty teedytɨjc etz tzajptɨjc tungmɨɨdpɨ. Jɨm ajcxy chooñ Jerusalén nɨcxy ma anajty Juan yajpaady, chi ajcxy y'amɨdooy: ―¿Mbɨn miich? ¿Nej miich je' je Cristo huɨdibɨ Dios yquexamy?
19 Este foi o testemunho de João quando os líderes judeus enviaram de Jerusalém sacerdotes e levitas para lhe perguntar: “Quem é você?”.
20 Je' ñigapx je tɨy'ajt, ca' ñaygoyützɨ, chi ymɨnañ: ―Ca' ɨɨch njëjɨty je Cristo.
20 Ele respondeu com toda franqueza: “Eu não sou o Cristo”.
21 Chi ajcxy jac'amɨdoy: ―¿E pɨn miich mnaydijyii? Pen ca' mjëjɨty je Cristo. ¿Nej miich je' je Elías? Chi Juan y'adzooy: ―Ca' je' n'ɨɨchɨty. Chi ajcxy jac'amɨdooy: ―¿Nej miich je' je Dios y'ayuccapxhuäcxpɨ, je huɨdibɨ ñigapxy ma Dios ñecy co ymiinañ ya naaxhuiñ? Chi Juan y'adzooy: ―Ca'.
21 “Então quem é você?”, perguntaram eles. “É Elias?” “Não”, respondeu ele. “É o Profeta por quem temos esperado?” “Não.”
22 Chi y'amɨdooy ajcxy jadüg'oc: ―¿Mbɨn miich? Jɨgɨx ɨɨch ajcxy tɨy'ajt nyajnɨ́cxɨbɨch ma yɨ tɨɨbɨ ɨɨch ajcxy xyquexyɨch. ¿Ti miich nayxɨɨgoyäxyii?
22 “Afinal, quem é você? Precisamos de uma resposta para aqueles que nos enviaram. O que você tem a dizer de si mesmo?”
23 Chi Juan ymɨnañ: ―Ɨɨch je' je jäy huɨdibɨ Dios y'ayuccapxhuäcxɨp ma tüg mɨjtɨgɨ̈duum, tɨm jadu'n nej jiiby jaybety ymiiñ ma Isaías ñecy, nañ tɨm jadu'n ɨɨch nmɨna'ñɨch co copɨcy nayñi'ixɨ́ɨyɨgɨx ma yɨ mjot yɨ mhuinma'ñ, jëbɨ naybáatɨgɨxy mɨɨd mHuindzɨn Dios. Jadu'n nej jäy ixyipy tü'aa yaj'oyɨ̈y co tüg huindzɨn ymiina'ñ.
23 João respondeu com as palavras do profeta Isaías: “Eu sou uma voz que clama no deserto: ‘Preparem o caminho para a vinda do Senhor!’”.
24 Je teedytɨjc etz tzajptɨjc tungmɨɨdpɨ huɨdibɨ oy mɨgapxy Juan, hue' anajty ajcxy fariseojäy tɨ yquexyii.
24 Então os fariseus que tinham sido enviados
25 Chi ajcxy jactɨm'amɨdoy Juan: ―¿Ti miich co mjäyyajnɨɨbety? Penɨ ca' miich mjëjɨty je Cristo, ni mgajëjɨty je Elías, ni mgajëjɨty huɨdibɨ Dios y'ayuc najtzcapxɨɨyɨp.
25 lhe perguntaram: “Se você não é o Cristo, nem Elias, nem o Profeta, que direito tem de batizar?”.
26 Chi Juan y'adzooy: ―Ɨɨch hue' jäy nyajnɨɨbetyɨch mɨɨd nɨɨ. Ya naaxhuiñ ji tüg jäy huɨdibɨ miich ajcxy ca' m'ixy'adyii. Je' huɨdibɨ jac'axam mimb ma ɨɨch, je huɨdibɨ ca' mɨhuaadɨty nɨcxy yɨ' xytumbɨ'adyiijɨch, nɨcxyɨch ycɨ̈ghuin nguejɨch.
26 João lhes disse: “Eu batizo com água, mas em seu meio há alguém que vocês não reconhecem.
27 — ausente —
27 Embora ele venha depois de mim, não sou digno de desamarrar as correias de sua sandália”.
28 Jadu'n ytunɨ yjajtɨ jɨm Betábara, jɨm'amy ahuin ma Jordán mɨj nɨɨ, jɨm anajty Juan jäy yajnɨɨbety. Juan tɨy'ajt yejc co Jesús je' anajty yjugy'ajt yegam mɨɨd ɨɨch ajt nbocy ycɨxpɨ.
28 Esse encontro aconteceu em Betânia, um povoado a leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Chi je com jabom co ijxy Jesús anajty ñimiñyii, chi Juan nɨmay je jäy ajcxy: ―Cha je' ymiñ je Dios yjäy huɨdibɨ Dios nayyajhuindzɨgɨ̈huaanɨp mɨɨd naaxhuiñyjäy ajcxy ypocy ycɨxpɨ. Tɨm jadu'n nej judíojäy ajcxy Dios huindzɨgɨ̈y mɨɨd ypocy ycɨxpɨ.
29 No dia seguinte, João viu Jesus caminhando em sua direção e disse: “Vejam! É o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Jada je' huɨdibɨ ɨɨch nnigapxypɨch co jac'axam ymiina'ñ ma ɨɨch tüg yëydɨjc huɨdibɨ nïgɨ Dios ymɨc'ajt y'oy'ajt mɨɨdɨty ca'ydɨ ɨɨch. Com jiiyɨm anajty yɨ' yjugy'aty co oga'n naaxhuiñybɨ chondacy.
30 Era a ele que eu me referia quando disse: ‘Um homem virá depois de mim, muito mais poderoso que eu, pois existia muito antes de mim’.
31 Oy ɨɨch anajty ca' yɨ' n'ixy'adyiijɨch huingɨ́xy jɨjpcɨ́xy, nyajnɨɨbejtɨch jäy, jɨgɨx yɨ judíojäy nejhuɨ̈huɨp ajcxy co ji yajpaady je Cristo je huɨdibɨ Dios ymɨc'ajt mɨɨd.
31 Eu não o conhecia, mas vim batizando com água para que ele fosse revelado a Israel”.
32 Chi Juan nigodɨy'ajt'ajty je Cristo co ymɨna'ñ: ―Ɨɨch tɨ n'ixyɨch yɨ Espíritu Santo jiiby choñ tzajpjoty, jadu'n yquëxɨ̈gy nej tüg muuxy, e chi y'ixtacy ma Jesucristo.
32 Então João deu o seguinte testemunho: “Vi o Espírito Santo descer do céu na forma de uma pomba e permanecer sobre ele.
33 Tɨydudägy ca' ɨɨch anajty n'ixy'adyiijɨch. Je Dios huɨdibɨ xyquejxɨch jäy yajnɨɨbejtpɨ, je' ɨɨch anajty jadu'n tɨ xyñɨmäyɨch co je jäy ma anajty n'ixyɨch je Espíritu Santo ñigɨdägyii anajty etz yhuɨ'my ma je'. Je' je' jadu'n anajty huɨdibɨ y'adɨgɨ̈huɨpy yjottɨgɨ̈huɨpy Dios yjɨhuɨ'ñ ymɨc'ajt ma je jäy ajcxy.
33 Eu não sabia quem ele era, mas, quando Deus me enviou para batizar com água, disse-me: ‘Aquele sobre o qual você vir o Espírito descer e permanecer, esse é o que batizará com o Espírito Santo’.
34 Cham nnïgapxpetyɨch co ɨɨch tɨ n'ixyɨch je jäy, e nyejcpyɨch tɨy'ajt co je' je' je Dios y'ung.
34 Eu vi isso acontecer e, portanto, dou testemunho de que ele é o Filho de Deus”.
35 Chi je com jabom jopy jɨm anajty Juan yajpaady mɨɨd metz jäy huɨdibɨ ixpɨjcp ma yɨ'.
35 No dia seguinte, João estava novamente com dois de seus discípulos.
36 Chi anajty ajcxy tzachhuindɨcxy Jesús co anajty jɨm ñaxy, chi Juan nɨmay je metzpɨ jäy: ―Oc'ijxcɨx ocnejhuɨɨygɨx, cha je jäy huɨdibɨ Dios nayyajhuindzɨgɨ̈huaanɨp mɨɨd naaxhuiñyjäy ypocy ycɨxpɨ.
36 Quando viu Jesus passar, olhou para ele e declarou: “Vejam! É o Cordeiro de Deus!”.
37 E je metzpɨ jäy huɨdibɨ anajty ajcxy ixpɨjcp ma Juan, co jadu'n ajcxy mɨdoy nej Juan ymɨnañ, chi ajcxy Jesús padzooñ.
37 Ao ouvirem isso, os dois discípulos de João seguiram Jesus.
38 Chi Jesús y'ijxhuimbijty, chi ijxy co anajty ajcxy ypanɨcxyii, chi jada' nɨmay ajcxy: ―¿Ti ajcxy m'ixtaayb? Chi ajcxy y'adzooy: ―Huindzɨn, ¿ma tɨɨyɨ tɨ mja'ttägy?
38 Jesus olhou em volta e viu que o seguiam. “O que vocês querem?”, perguntou. Eles responderam: “Rabi (que significa ‘Mestre’), onde o senhor está hospedado?”.
39 Chi Jesús y'adzooy: ―Miingɨx, jɨgɨx ajcxy m'ixɨpy ma tɨ nja'ttägyɨch. Chi jada' ajcxy panɨcxy, e chi ajcxy ijxy ma anajty tɨ yja'ttägy. Je huin'it xɨɨmbɨ chi jɨm je' mɨɨd yhuɨ'mɨy, com mɨjmɨnacyxɨɨ anajty co ajcxy jɨm ymejch.
39 “Venham e vejam”, disse ele. Eram cerca de quatro horas da tarde quando o acompanharam até o lugar onde Jesus estava hospedado, e passaram o resto do dia com ele.
40 Andrés, je Simón Pedro ymɨguëx, je' anajty tüg tzoonɨp huɨdibɨ nimetz ajcxy mɨdou jadu'n nej Juan ymɨnañ, etz je' anajty ajcxy tɨ padzooñ Jesús.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois que ouviram o que João tinha dito e seguiram Jesus.
41 Chi jada' Andrés oy ixtäy y'uch Simón tɨm jayɨjp, chi nɨmay: ―Tɨ ɨɨch ajcxy nbaady je Mesías ―jadu'n je ayuc Mesías yhuimbɨdzɨma'ñ Cristo.
41 André foi procurar seu irmão, Simão, e lhe disse: “Encontramos o Messias (isto é, o Cristo)”.
42 Chi Andrés mɨɨdnɨcxy Simón ma Jesús, e chi Jesús huindɨcxpejty, nɨmay: ―Miich je' Simón, Jonás miich xy'ung'ajtp. Miich je' mxɨɨ'adɨɨyb Cefas ―huɨdibɨ ayuc'amy huimbɨdzɨmb tzaa.
42 Então André levou Simão para conhecer Jesus. Olhando para ele, Jesus disse: “Você é Simão, filho de João, mas será chamado Cefas (isto é, Pedro)”.
43 Chi com jabom Jesús chooñ ñɨcxy jɨm Galilea, chi mɨnaybaatɨ Felipe, chi jadu'n nɨmay: ―Pajamgɨch.
43 No dia seguinte, Jesus decidiu ir à Galileia. Encontrou Filipe e lhe disse: “Siga-me”.
44 Felipe jɨm anajty ycogajpɨty Betsaida, nañ je' je' je cajp ma anajty ajcxy ycogajpɨty Andrés etz Pedro.
44 Filipe era de Betsaida, cidade natal de André e Pedro.
45 Chi Felipe mɨnaybaatɨ je jäy huɨdibɨyxɨɨ Natanael, chi jadu'n nɨmay: ―Tɨ ɨɨch ajcxy je' nbaadyɨch je jäy huɨdibɨ yajnigapxp yajnimɨydacp ma Moisés ñecy, etz yɨ Dios y'ayucnajtzcapxɨɨybɨ ñecy. Yɨ' je' je Jesús, José y'ung huɨdibɨ cogajpɨp jɨm Nazaret.
45 Filipe foi procurar Natanael e lhe disse: “Encontramos aquele sobre quem Moisés, na lei, e os profetas escreveram! Seu nome é Jesus de Nazaré, filho de José”.
46 Chi Natanael y'adzohuimbijty: ―¿Nej jɨm Nazaret tɨ choñ tüg oyjäyɨ? Com ac jadu'n jäy ymɨna'ñ co ac jɨbɨcjäydɨjc jɨm tzɨnaayb. Chi Felipe ymɨnañ: ―Jam cɨ'm octɨm'ix.
46 “Nazaré!”, exclamou Natanael. “Pode vir alguma coisa boa de Nazaré?” “Venha e veja você mesmo”, respondeu Filipe.
47 Co Jesús ijxy co Natanael ñimiñyii, chi jadu'n ymɨnañ: ―Cha tüg judíojäy huɨdibɨ ca' pɨn huin'ɨɨnɨpy.
47 Jesus viu Natanael se aproximar e disse: “Aí está um verdadeiro filho de Israel, um homem totalmente íntegro”.
48 Chi Natanael ymɨnañ: ―¿Nej miich tɨ xy'ijxcapyɨch pɨn jäy ɨɨch? Chi Jesús nɨmay Natanael: ―Ca'nɨ anajty Felipe xyñɨmaayñɨ: “Jam íjxɨm je Jesús” co anajty miich jiiby'emy ma je higuerɨ quipypa't, huin'it ɨɨch miich tɨ n'ijxcapy.
48 “Como o senhor sabe a meu respeito?”, perguntou Natanael. Jesus respondeu: “Vi você sob a figueira antes que Filipe o chamasse”.
49 Chi Natanael y'adzooy: ―Huindzɨn, miich je' Dios y'ung. Miich je' Rey'adam ma je judíojäy ajcxy.
49 Então Natanael exclamou: “Rabi, o senhor é o Filho de Deus, o Rei de Israel!”.
50 Chi Jesús y'adzooy: ―Mɨɨd co tɨ nnɨmäy co jiiby'emy anajty miich ma je higuerɨ quipypa't co ɨɨch miich tɨ n'ijxcapy. ¿E tɨ mdɨmjanimɨbɨcy? Jactɨmmɨjhuinma'ñ etz jactɨmmɨj'oy'ajt m'ixamyb mbadamyb.
50 Jesus lhe perguntou: “Você crê nisso porque eu disse que o vi sob a figueira? Você verá coisas maiores que essa”.
51 Chi Jesús jadu'n ymɨnañ: ―Janch tɨm tɨy ɨɨch miich ajcxy yam jadu'n nɨmäy co m'ixɨpy ajcxy yɨ tzajp y'ahuäch etz Dios y'ángeles ajcxy chooñ tzajpjoty xyñigɨdägyɨch, e ypa'ttɨgɨɨygɨxy jadüg'oc tzajpjoty. Choongɨxy yja'tcɨxy ma ɨɨch je jäy huɨdibɨ tzoon tzajpjoty.
51 E acrescentou: “Eu lhes digo a verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o Filho do Homem”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.