João 13
Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs NTLH
1 Ca'nɨ anajty xɨɨ paady, pascuaxɨɨ anajty ajcxy tijy. Chi Jesús ñejhuɨɨyb co anajty yxɨɨ ytiempo yhuaad'ajtnɨ mɨna chonaanɨ ya naaxhuiñ yhuimbidaanɨ ma Dios Teedy. E Jesús ooy anajty tzocy jɨhuɨ̈y ymɨgügtɨjc ajcxy huɨdibɨ ya naaxhuiñ anajty ajcxy huɨ'ma'ñ. Jadu'n tzocy jɨhuɨ̈y huinɨxɨɨ.
1 Faltava somente um dia para a Festa da Páscoa . Jesus sabia que tinha chegado a hora de deixar este mundo e ir para o Pai. Ele sempre havia amado os seus que estavam neste mundo e os amou até o fim.
2 Chi jada' Jesús etz ymɨgügtɨjc ytɨgɨɨy ajcxy adzuu'ajtp (je pascuaxɨɨ adzu'ajtɨn). Tɨ anajty je mujcu' huinma'ñymöy Judas Iscariote, Simón ymang, co anajty Jesús cɨ̈yega'ñ ma ymɨdzip ajcxy.
2 Jesus e os seus discípulos estavam jantando. O Diabo já havia posto na cabeça de Judas, filho de Simão Iscariotes, a ideia de trair Jesus.
3 Ñejhuɨɨyb anajty Jesús co je Dios Teedy tɨ yajcɨ̈dɨgɨ̈yii tüg'ócɨy ymɨc'ajt, e Jesús nañ ñejhuɨɨyb anajty co je' tɨ chooñ ma Dios y'it, e nañ jiiby anajty jadüg'oc yhuimbida'ñ.
3 Jesus sabia que o Pai lhe tinha dado todo o poder. E sabia também que tinha vindo de Deus e ia para Deus.
4 Chi ypɨdɨ̈gy ma mesɨ, chi je yoñybɨ yhuit ñayyajnïjenduuttɨ. Chi huijtzɨ̈gy tüg huit huɨdibɨ mɨɨd ñaymextɨɨtzɨ nayböttɨɨtzɨ, ñayyajmɨjxojtzpejtɨ yhuindɨɨy.
4 Então se levantou, tirou a sua capa , pegou uma toalha e amarrou na cintura.
5 Co jadu'n ñayñi'ixɨɨyɨ, chi pɨdacy nɨɨ ma tüg cɨ̈bujɨ'ñyboc. Chi nihuägɨɨyɨ ydiscípulos ajcxy ytecy. Chi yajtzondacy tecypujɨɨ tüg tüg, e mextɨɨch pöttɨɨch mɨɨd je huit huɨdibɨ anajty tɨ ñayyajhuindɨyɨ̈yii.
5 Em seguida pôs água numa bacia e começou a lavar os pés dos discípulos e a enxugá-los com a toalha.
6 Co nihuägɨɨyɨ Simón Pedro ytecy, chi Pedro ymɨnañ: ―Huindzɨn, ca' huaad miich ndecy xypujɨch.
6 Quando chegou perto de Simão Pedro, este lhe perguntou: — Vai lavar os meus pés, Senhor?
7 Chi Jesús y'adzooy: ―Huɨdibɨ ɨɨch ndumyb ca' yɨ' miich ajcxy mhuinjɨhuɨɨygɨxy jadachambɨ, jaccomjecy miich ajcxy mhuinjɨhuɨ̈huɨpy.
7 Jesus respondeu:
8 Chi Pedro y'adzooy: ―Miich ca' huaad ɨɨch ndecy xypujɨch ni camɨnaabɨ. Chi Jesús y'adzohuimbijty: ―Pen ca' mdecy nbujɨ, ca' ɨɨch miich jëbɨ njäy'adyii.
8 — O senhor nunca lavará os meus pés! — disse Pedro.
9 E huin'it Pedro nɨmay Jesús: ―Huindzɨn, ca' ɨɨch jëda'ajty ndecy xypújɨbɨch, hue' janchtɨy tüg'ócɨy ngɨ̈jɨch etz ngohuajcɨch.
9 — Então, Senhor, não lave somente os meus pés; lave também as minhas mãos e a minha cabeça! — pediu Simão Pedro.
10 Chi Jesús nɨmay Pedro: ―Com tɨɨbɨ mjot mhuinma'ñ yajhuäch, ca' yɨ' ocjactzojcnɨ yajhuädzɨpy mjot mhuinma'ñ jadügtecy. Tɨm jadu'n nej jɨhuɨ̈y naamnɨ chïy, e cham ca' tzojcnɨ yajtzïhuɨbyɨch jadügtecy. Jëda'ajty mdecy nbujɨch cham. Miich ajcxy huädz mjot mhuinma'ñ ajcxy mmɨɨdɨñ, oy ca' miich ajcxy nidüg'ócɨy.
10 Aí Jesus disse:
11 Com Jesús ñejhuɨɨyb anajty pɨnjäy cɨ̈yegaanɨp ma ymɨdzip, e paady jadu'n ymɨnañ: ―Ca' ni tüg'ócɨy miich ajcxy mjot mhuinma'ñ yhuädzɨty.
11 Jesus sabia quem era o traidor. Foi por isso que disse: “Todos menos um.”
12 Chi jada' co yajtecypujtay, chi jada' yoñyhuit yajtɨgɨɨy jadüg'oc. Y'ixtacy ma mesɨ, e chi jada' nɨmay ajcxy: ―¿Nej mhuinjɨhuɨɨyb ajcxy ti ɨɨch tɨ nduñɨch mɨɨd miich ajcxy?
12 Depois de lavar os pés dos seus discípulos, Jesus vestiu de novo a capa, sentou-se outra vez à mesa e perguntou:
13 Miich ajcxy jadu'n mɨnamb co ɨɨch miich ajcxy myaj'ixpɨjcy, etz ɨɨch miich xyhuindzɨn'ajtpɨch. E tɨydudägy miich ajcxy mɨna'ñ com ɨɨch jëdu'n miich ajcxy mHuindzɨn.
13 Vocês me chamam de “Mestre” e de “Senhor” e têm razão, pois eu sou mesmo.
14 Pen ɨɨch miich ajcxy nyaj'ixpɨjcyp etz xyhuindzɨn'ajtpɨch, e tɨ ɨɨch miich ajcxy nyajtecypujy, nañ jadu'n miich ajcxy myajtecypujɨɨyb miñ xyɨpy.
14 Se eu, o Senhor e o Mestre, lavei os pés de vocês, então vocês devem lavar os pés uns dos outros.
15 Ɨɨch miich ajcxy tɨ nmöy tüg ijxpejt, jɨgɨx ajcxy jadu'n mdunɨpy jadu'n nej tɨ nduñɨch, e huin'it ca' amɨj agɨx nayjɨhuɨ̈huɨɨyb ajcxy.
15 Pois eu dei o exemplo para que vocês façam o que eu fiz.
16 Janch janch ɨɨch miich ajcxy yam jadu'n nnɨmäy co je huindzɨn jac mɨj je' ca'ydɨ yɨ' ytumbɨ. E nañ je' huɨdibɨ yajquejxyöyb jac mɨj je' ca'ydɨ huɨdibɨ quejxyöyb.
16 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o empregado não é mais importante do que o patrão, e o mensageiro não é mais importante do que aquele que o enviou.
17 Co ajcxy tɨy'ajt mnejhuɨ̈huɨpy, chi jotcujc ajcxy m'idɨpy, pen mbadumyb ajcxy jadu'n nej nduñɨch.
17 Já que vocês conhecem esta verdade, serão felizes se a praticarem.
18 Ca' nmɨna'ñɨch co nidüg'ócɨy miich ajcxy mbocymɨɨdɨty. Tɨ ɨɨch yɨ' nnejhuɨ̈y pɨn tɨ nhuin'ixyɨch. Tɨ nhuin'ixyɨch tüg huɨdibɨ pocymɨɨd, jɨgɨx cuyduunɨp nej anajty yjaybetyɨty ma Dios ñecy ma je Cristo jadu'n ymɨna'ñ: “Yɨ' huɨdibɨ caymujcp mɨɨd ɨɨch, tɨ ɨɨch yɨ' xymɨbɨdɨ̈gy.”
18 — Não estou falando de vocês todos; eu conheço aqueles que escolhi. Pois tem de se cumprir o que as
19 Tɨ ɨɨch yam miich ajcxy jayɨjp nyajnɨmaaygɨxy, jɨgɨx co anajty jadu'n ytunyii yjadyii, mmɨbɨgɨpy ajcxy co ɨɨch jëdu'n je Cristo.
19 Digo isso a vocês agora, antes que aconteça, para que, quando acontecer, vocês creiam que “
20 Janch janch yam ajcxy jadu'n nnɨmaaygɨxy co je jäy ajcxy huɨdibɨ cöbɨjcp je huɨdibɨ anajty nguejxypɨch, tɨm jadu'n nipaady jadu'n nej ɨɨch anajty xycöbɨjcyɨch. E je jäy ajcxy huɨdibɨ xycöbɨjcpɨch, je' ajcxy anajty ycöbɨjcyp je' huɨdibɨ xyquejxɨch ya naaxhuiñ.
20 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem receber aquele que eu enviar estará também me recebendo; e quem me recebe recebe aquele que me enviou.
21 Co jadu'n Jesús ymɨnañ, chi tajnɨp mayñɨp anajty ooy jotjoty huinma'ñyjoty, chi capxypɨdzɨmy: ―Janch janch ɨɨch miich ajcxy yam jadu'n nɨmäy co nidügtɨ miich ajcxy xycɨ̈yega'ñɨch ma nmɨdzipɨch.
21 Depois de dizer isso, Jesus ficou muito aflito e declarou abertamente aos discípulos:
22 Chi Jesús ydiscípulos ajcxy ñayhuindɨcxpejttaayɨ nidüg nidüg. Ca' anajty ajcxy nejhuɨ̈y pɨn anajty jëdu'n Jesús ytijyp.
22 Então eles olharam uns para os outros, sem saber de quem ele estava falando.
23 Nidügtɨ je' ajcxy huɨdibɨ anajty Jesús ooy mɨɨd ñaychogyii ɨñäy anajty ma mesɨ tɨm huingon ma Jesús yhuinduu.
23 Ao lado de Jesus estava sentado um deles, a quem Jesus amava.
24 Chi Simón Pedro ycɨ' yaj'ijxy yajhuinjɨhuɨy co huen yaj'amɨdooy Jesús pɨn anajty jadu'n ytijyp.
24 Simão Pedro fez um sinal para ele e disse: — Pergunte de quem o Mestre está falando.
25 Chi je discípulos ajcxy huɨdibɨ anajty ɨñaayb ma Jesús yhuinduu nɨmay yhuindzɨn: ―¿Pɨn jadu'n mdijyp?
25 Então aquele discípulo chegou mais perto de Jesus e perguntou: — Senhor, quem é ele?
26 Chi Jesús y'adzooy: ―Yɨ' je' pɨn anajty ɨɨch nmooybɨch yɨ tzajcaagy huɨdibɨ anajty nyajxoocpyɨch ma je ügy. Chi yajxoogy tüg pedasɨ tzajcaagy, chi moy je Judas, je Simón Iscariote ymang.
26 — É aquele a quem vou dar um pedaço de pão passado no molho! — respondeu Jesus. Em seguida pegou um pedaço de pão, passou no molho e deu a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 Tɨm huin'ítɨy co Judas je tzajcaagy cöbɨjcy, chi je mujcu' ytɨgɨɨy ma je' y'ay yjot. Chi Jesús nɨmay Judas: ―Yɨ huɨdibɨ mdunamyb, tungo jadu'n mɨc'amy.
27 E assim que Judas recebeu o pão, Satanás entrou nele. Então Jesus disse a Judas:
28 Huɨdijaty anajty ajcxy jɨm caayb, ni pɨn cahuinjɨhuɨy je ayuc huɨdibɨ Jesús yajnɨmay Judas, nej je ayuc yhuimbɨdzɨmy.
28 Nenhum dos que estavam à mesa entendeu por que Jesus disse isso.
29 Com je Judas anajty mɨɨd je meeñybijty, paady ajcxy nijëjɨty huinjɨhuɨy co anajty tijy ñɨmäyii: ―Nɨcx juy yɨ huɨdibɨ ajt nyajmayjajtɨm yɨ xɨɨgɨxpɨ. Jacjadyii ajcxy anajty tijy ñɨmäyii: ―Mo' tigatii ayoobɨtɨjc.
29 Como era Judas que tomava conta da bolsa do dinheiro, alguns pensaram que Jesus tinha mandado que ele comprasse alguma coisa para a festa ou desse alguma ajuda aos pobres.
30 Tɨm huin'ítɨy co je tzajcaagy cayday, chi ypɨdzɨmy Judas tɨba'y, e tɨ anajty ycoodzɨɨyñɨ.
30 Judas recebeu o pão e saiu logo. E era noite.
31 Co Judas ypɨdzɨmy, chi Jesús ymɨnañ: ―Cham je jäy ajcxy ixa'ñ ɨɨch nmɨc'ajt ɨɨch n'oy'ajt, ɨɨch je jäy huɨdibɨ tzoon tzajpjoty. Etz nañ ma ɨɨch je jäy ajcxy ixa'ñ Dios ymɨc'ajt Dios y'oy'ajt.
31 Quando Judas saiu, Jesus disse:
32 Jadu'n nej je jäy ajcxy tɨ ijxcɨxy Dios ymɨc'ajt ma ɨɨch, nañ tɨm jadu'n Dios yajniguëxɨ̈gɨpy yɨ nmɨc'ajtɨch n'oy'ajtɨch tɨm mɨc'amy.
32 E, se por meio dele a natureza gloriosa de Deus for revelada, então Deus revelará em si mesmo a natureza divina do Filho do Homem. E Deus fará isso agora mesmo.
33 Mɨgügtɨjc huɨdibɨ ooy ndzocy njɨhuɨ̈yɨch, ca' n'ochuäcxɨbaanɨch jecy mɨɨd miich ajcxy. Xy'ixtähuɨbɨch miich ajcxy. Jadu'n nej tɨ nnɨmáaygɨxyɨch yɨ jacjadyii judíojäy ajcxy, nañ jadu'n ɨɨch miich ajcxy yam njacnɨmaaygɨxy co ma nnɨcxa'ñɨch, ca' huaad miich ajcxy jiiby mnɨcxcɨxy.
33 Meus filhos, não vou ficar com vocês por muito tempo. Vocês vão me procurar, mas eu digo agora o que já disse aos líderes judeus: vocês não podem ir para onde eu vou.
34 Cham ajcxy nmöhua'ñ tüg ané'mɨn huinjemybɨ. Cham miich ajcxy nyajnajtz'ane'mɨ̈huaangɨxy jadüg'oc jadayaabɨ tɨy'ajt: Naychójcɨgɨx nayjɨhuɨ́ɨyɨgɨx ajcxy nidüg nidüg, tɨm jadu'n nej ɨɨch miich ajcxy tɨ ndzocy tɨ njɨhuɨ̈y. Naychójcɨgɨx nayjɨhuɨ́ɨyɨgɨx aguipxyɨ.
34 Eu lhes dou este novo mandamento: amem uns aos outros. Assim como eu os amei, amem também uns aos outros.
35 Mɨɨd jada ycɨxpɨ ñejhuɨ̈huɨpy tüg'ócɨy jäy co ɨɨch miich ajcxy tɨ nyaj'ixpɨjccɨxy co ajcxy nidüg nidüg mnaychogɨɨyb mnayjɨhuɨ̈huɨɨyb.
35 Se tiverem amor uns pelos outros, todos saberão que vocês são meus discípulos.
36 Chi Pedro nɨmay: ―Huindzɨn, ¿ma miich mnɨcxa'ñ? Huin'it Jesús y'adzooy: ―Ma ɨɨch nnɨcxa'ñɨch miich ca' huaad xypanɨcxyɨch. Jac'axam xypanɨ́cxɨbyɨch.
36 Simão Pedro perguntou a Jesus: — Senhor, para onde é que o senhor vai? Jesus respondeu:
37 Chi Pedro ymɨnañ: ―E ¿nej co ca' huaad jëbɨ ɨɨch miich nbanɨcxy? com ɨɨch ngɨ̈yegamyɨch njugy'ajtɨn ma yɨ o'cɨn mɨɨd miich ycɨxpɨ.
37 Pedro tornou a perguntar: — Senhor, por que eu não posso segui-lo agora? Eu estou pronto para morrer pelo senhor!
38 Chi jada' Jesús y'adzooy: ―¿Nej janch co mgɨ̈yega'ñ yɨ mjugy'ajtɨn ma yɨ o'cɨn mɨɨd ɨɨch ycɨxpɨ? Janch janch ɨɨch miich ajcxy yam jadu'n nɨmäy, co ni ca'nɨ anajty jabom tugɨɨg'oc tzey yaaxɨ̈gy, co ɨɨch miich anajty tugɨɨg'oc tɨ xycoyüchɨch.
38 — Está mesmo? — perguntou Jesus. — Pois eu afirmo a você que isto é verdade: antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.