Gênesis 24
mbu (MBU) vs NVI
1 Ibǝrayim adyan ngga enà pǝlǝna jamgula, sǝ Mǝtalabangŋo ka tsǝngŋǝ́nì bù aɓa koman kat.
1 Abraão já era velho, de idade bem avançada, e o Senhor em tudo o abençoara.
2 Pwari mwashat Ibǝrayim bangcau nǝ ɓwamǝgule amur acili amǝ'túró-ɓala male, mǝnana koman kat mala Ibǝrayim ngga nda a buì ka, ama, <<Ida, tsǝk buo aɓa byalam sǝ wu kánbam gìr.
2 Disse ele ao servo mais velho de sua casa, que era o responsável por tudo quanto tinha: "Ponha a mão debaixo da minha coxa
3 Kán nǝ Mǝtalabangŋo Ɓakuli, mǝtala kùli andǝ nzali ama, a pà nǝ earî munem ɓǝ̀ al ɓwama atà amuna-mamǝna mala amǝ'Kan'ana, mǝnana mǝ ndanǝ do aɓalǝia ka ɗàng.
3 e jure pelo Senhor, o Deus dos céus e o Deus da terra, que não buscará mulher para meu filho entre as filhas dos cananeus, no meio dos quais estou vivendo,
4 Kǝpǝna awu nǝ o a nzali mem, aban aɓǝla mem, wu kya kumbì munem Ishaku ɓwama kàm.>>
4 mas irá à minha terra e buscará entre os meus parentes uma mulher para meu filho Isaque".
5 Pǝlǝa yì mǝtúró-ɓala ka ɗì ama, <<Ɓǝ̀n wario sǝ ǝn kum ɓwama atà aɓǝla mò, sǝ yakǝla pà nǝ̀ eare nǝ̀ nying là male nǝ̀ twal gya mǝsauwe nǝ̀ yiu atàm a nzali man raka; ɓǝ̀n twal Ishaku mǝ nyesǝi kano ɓǝ̀ kya do aɓalǝ aɓwana mò a là mǝnana a pur kàm ngga le?>>
5 O servo lhe perguntou: "E se a mulher não quiser vir comigo a esta terra? Devo então levar teu filho de volta à terra de onde vieste? "
6 Ibǝrayim eari wi ama, <<Awo, tsǝkiro, cala a twal munem a kyan nǝi akano ɗàng!
6 "Cuidado! ", disse Abraão, "Não deixe o meu filho voltar para lá.
7 Mǝtalabangŋo Ɓakuli, mǝtala kùli pùsǝám ɓǝ̀n purì ɓala mala tárrám andǝ nzali mana à ɓǝ̀lám kam ngga. Yinǝam kani sǝ banggam cau nǝ kángìr ama, nǝ̀ pè amunem andǝ amǝ'kèm nzali mǝnia ka. Yì ka nǝ̀ tasǝ mǝturonjar male ɓǝ̀ ako dǝmba ace mǝnana wu kumbì munem ɓwama kanó.
7 "O Senhor, o Deus dos céus, que me tirou da casa de meu pai e de minha terra natal e que me prometeu sob juramento que à minha descendência daria esta terra, enviará o seu anjo adiante de você para que de lá traga uma mulher para meu filho.
8 Sǝ ɓǝ̀ ɓwame ɓinǝe ama pà nǝ̀ yiu atò raka, a purni ɓata kána mem mǝnia ka. Sǝ cè kǝgìr tsǝo a twal munem a umnǝi kano ɗàng!>>
8 Se a mulher não quiser vir, você estará livre do juramento. Mas não leve o meu filho de volta para lá".
9 Nda mǝtúró-ɓala man tsǝk buì aɓa byal Ibǝrayim mǝtala-ɓala male, sǝ kángìr ama nǝ̀ kpata cau mǝnana Ibǝrayim banggi wi ka.
9 Então o servo pôs a mão debaixo da coxa de Abraão, seu senhor, e jurou cumprir aquela palavra.
10 Pǝlǝa mǝtúró-ɓala man twal lum aɓalǝ akalakadambi mala mǝtala-ɓala male, sǝ gilǝ twalo a nzǝmia mala agir mǝɓoarne ɗàng-ɗáng mǝnana mǝtala-ɓala male pè wi ɓǝ̀ umnǝia a buì ace paɓoro ka. Twal gya aban o a bu-nzali Aram-Naharayim. Kutio wari a nggea-là mala a Naho, mǝ'eam Ibǝrayim.
10 O servo partiu, com dez camelos do seu senhor, levando também do que o seu senhor tinha de melhor. Partiu para a Mesopotâmia, em direção à cidade onde Naor tinha morado.
11 Lang bingŋǝ́nà ka, tsǝk akalakadambi à ɓunno amur ankūnǝia a ban ɓe mgbeɗe mùr a nzǝm la. Ndanǝ pwarikpǝra nǝ bu-pwari mana amamǝna kǝ puro ace to mùr ka.
11 Ao cair da tarde, quando as mulheres costumam sair para buscar água, ele fez os camelos se ajoelharem junto ao poço que ficava fora da cidade.
12 Pàk hiwi ama, <<Mǝtalabangŋo, Ɓakuli mala mǝtala-ɓala mem Ibǝrayim, ǝn nggǝ zǝmbo, tsǝa ɓǝ̀ gya mem kum lùmsǝo yalung. Lǝmdǝna domǝsǝcau mò aban mǝtala-ɓala mem Ibǝrayim.
12 Então orou: "SENHOR, Deus do meu senhor Abraão, dá-me neste dia bom êxito e seja bondoso com o meu senhor Abraão.
13 Sǝni, mǝ ndya ǝn came a kún mgbeɗe mùr mǝnia ka, sǝ amamǝna mala aɓwana mǝnana à nda a là mǝnia ka, à ndya à kǝ yiua to mùr ka.
13 Como vês, estou aqui ao lado desta fonte, e as jovens do povo desta cidade estão vindo para tirar água.
14 Zǝmba mem ngga ndya ani ka: Ɓǝ̀n ne ɓeɓwa atà amuna-mamǝna ama, <Ida, pàm mùr mana aɓa bàng mò ka ɓǝ̀n nu,> sǝ nǝ̀ bang ama, <Ang nu, sǝ mǝ nǝ pè akalakadambi mô mùr ɓǝà nu gbal> ka, ɓǝ̀ do nda muna-ɓwama mǝnana a tarrì ace guro mò Ishaku, ɓǝ̀ duk māmí ka. Anggo ka sǝ mǝ nǝ sǝlǝa ama a lǝmdǝna domǝsǝcau aban mǝtala-ɓala mem.>>
14 Concede que a jovem a quem eu disser: ‘Por favor, incline o seu cântaro e dê-me de beber’, e ela me responder: ‘Bebe; também darei água aos teus camelos’, seja essa a que escolheste para teu servo Isaque. Saberei assim que foste bondoso com o meu senhor".
15 Malaká mal pàk hiwi ɗàng, Rabeka yi tusǝo nǝ bàng amurí. Yì Rabeka ka muna Betuwel muna-ɓwabura mala Milka, mālá Naho mǝ'eam Ibǝrayim na.
15 Antes que ele terminasse de orar, surgiu Rebeca, filha de Betuel, filho de Milca, mulher de Naor, irmão de Abraão, trazendo no ombro o seu cântaro.
16 Rabeka ka, ɓanggî ɓoarnsari male, sǝ gulna kārǝ́na doɓala, sǝ malaká je andǝ kǝ ɓwabura ɗang. Yi sulǝo a kún mgbeɗe mùr, lùmsǝ bàng male nǝ mùr, pǝlǝa eauwe.
16 A jovem era muito bonita e virgem; nenhum homem tivera relações com ela. Rebeca desceu à fonte, encheu seu cântaro e voltou.
17 Mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim tù nǝ mire atè, ne wi ama, <<Ida, pàm mùr a bàng mò ɓǝ̀n nu.>>
17 O servo apressou-se ao encontro dela e disse: "Por favor, dê-me um pouco de água do seu cântaro".
18 Ne wi ama, <<Ɓwamǝgule, mùr nia ka nu.>> Pǝlǝa sulǝ bàng akaurǝa a myal-bui, sǝ danggǝri kún bàng pè wi mùr nu.
18 "Beba, meu senhor", disse ela, e tirou rapidamente dos ombros o cântaro e o serviu.
19 Anzǝm mana pàni wi mùr nùnà ka, bang ama, <<Mǝ nǝ ɗarǝî akalakadambi mò mùr gbal ɓǝà nu sheɓǝ̀ kārǝ́nia ka.>>
19 Depois que lhe deu de beber, disse: "Tirarei água também para os seus camelos até saciá-los".
20 Pǝlǝa nyesǝ cili mùr mǝno a bàng ngga solǝi akaurǝa aɓa nkenye-mùr mala agirkusǝu, sǝ nyar nǝ mire a kún tūli-mùr, sǝ camarǝ dàrǝ́kì akalakadambi male mùr mana kárǝìa kat ka.
20 Assim ela esvaziou depressa seu cântaro no bebedouro e correu de volta ao poço para tirar mais água para todos os camelos.
21 Ɓwabura man came kǝ sǝni kúni ɗǝong, kǝ ndali ko Mǝtalabangŋo tsǝngŋǝ̀nà gya male kumǝna lùmsǝo.
21 Sem dizer nada, o homem a observava atentamente para saber se o Senhor tinha ou não coroado de êxito a sua missão.
22 Anzǝm mana akalakadambi malna nù mùr ka, ɓwabura man pusǝ nyanye andǝ agirgarabu ɓari amǝɓoarne kǝ̀rkǝ́r, mǝnana à pea nǝ bolo-njengǝlan ngga. Oasǝi wi nyanye a lùllǝì, sǝ oasǝi wi agirgarabu arǝ abui.
22 Quando os camelos acabaram de beber, o homem deu à jovem um pendente de ouro de seis gramas e duas pulseiras de ouro de cento e vinte gramas,
23 Pǝlǝa ɗì ama, <<Ən zǝmbo, banggam yana nda tárró? Ɗǝm ngga banggam, ban nakam a ɓala mala tárró mǝnana mim sǝnǝ aburana mǝnia atàm ngga sǝm nǝ̀ gandǝ nong kàm yalung ngga le?>>
23 e perguntou: "De quem você é filha? Diga-me, por favor, se há lugar na casa de seu pai para eu e meus companheiros passarmos a noite".
24 Rabeka eari wi ama, <<Mǝ nda muna mala Betuwel. Kâ mǝɓwabure nda Naho, sǝ kâ mǝɓwame nda Milka.
24 "Sou filha de Betuel, o filho que Milca deu a Naor", respondeu ela;
25 E, sǝm ndanǝ ban mǝnana wun kat wun nǝ̀ gandǝ nong kam yalung a ɓala ma'sǝm, sǝ ɗǝm ngga sǝm ndanǝ mǝsǝkuri andǝ dǝmo kpǝm ace akalakadambi ma'wun.>>
25 e acrescentou: "Temos bastante palha e forragem, e também temos lugar para vocês passarem a noite".
26 Ɓwabura man ti múrí sǝ peri aban Mǝtalabangŋo,
26 Então o homem curvou-se em adoração ao Senhor,
27 bang ama, <<Ɓwangsǝban ɓǝ̀ pà aban Mǝtalabangŋo, yì Ɓakuli mala mǝtala-ɓala mem Ibǝrayim. Yì ka nying buì arǝ lǝmdǝ pěmǝɓoarne andǝ kpata pacau male aban mǝtala-ɓala mem ɗàng. Mǝtalabangŋo gingŋǝ́nànǝ mim kporong aban aɓǝla mala mǝtala-ɓala mem.>>
27 dizendo: "Bendito seja o Senhor, o Deus do meu senhor Abraão, que não retirou sua bondade e sua fidelidade do meu senhor. Quanto a mim, o Senhor me conduziu na jornada até a casa dos parentes do meu senhor".
28 Nsari man twal mire o aban amǝɓala mala nggè, sǝ kya bang cau mala agir mǝnia kat.
28 A jovem correu para casa e contou tudo à família de sua mãe.
29 Nsari yì Rabeka ka, ndanǝ mǝgula muna-ɓwabura, lùllǝì ama Laban. Laban puro akaurǝa aban ká aban mgbeɗe mùr nǝ̀ nggá kum mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim.
29 Rebeca tinha um irmão chamado Labão. Ele saiu apressado à fonte para conhecer o homem,
30 Lang sǝn agirgarabu arǝ abu mǝ'eambi Rabeka andǝ nyanye-lullǝu, sǝ ok cau mǝnana mǝ'eambi yi na, mǝnana ɓwabure banggi wi ka, puro wario sǝ yi sǝn ɓwabure aban came a ban akalakadambi a kún mgbeɗe mùr.
30 pois tinha visto o pendente, e as pulseiras no braço de sua irmã, e ouvira Rebeca contar o que o homem lhe dissera. Saiu, pois, e foi encontrá-lo parado junto à fonte, ao lado dos camelos.
31 Pǝlǝa gingsǝ ɓwabure sǝ ne wi ama, <<Yiu atàm a ɓala. A nda ɓwa mǝnana Mǝtalabangŋo tsǝngŋǝ́nì bù ka. Ɓoaro wu cam kani a nza ɗàng. Mǝ ndanǝ ban aceo a ɓala mem, sǝ ban nakam ace akalakadambi mô.>>
31 E disse: "Venha, bendito do Senhor! Por que ficar aí fora? Já arrumei a casa e um lugar para os camelos".
32 Nda ɓwabure, yì mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim o a ɓala, sǝ kya sulǝ atwalo mǝnana a nzǝm akalakadambi ka. À yinǝ mǝsǝkuri andǝ dǝmo à pè akalakadambi, sǝ à ɗàrǝ́ mùr à pè mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim andǝ aburana mana atè ka ɓǝà lakki akusǝia.
32 Assim o homem dirigiu-se à casa, e os camelos foram descarregados. Deram palha e forragem aos camelos, e água ao homem e aos que estavam com ele para lavarem os pés.
33 Lang à yinǝia wia girlina ɓǝà lì ka, mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim bang ama, <<Pà mǝ nǝ lìli ɗang she ɓǝ̀n bangŋǝ́nà wun gìr mǝnana yinǝ mim ngga.>>
33 Depois lhe trouxeram comida, mas ele disse: "Não comerei enquanto não disser o que tenho para dizer". Disse Labão: "Então fale".
34 Pǝlǝa ɓwabure tite ama, <<Mǝ nda mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim.
34 E ele disse: "Sou servo de Abraão.
35 Mǝtala-ɓala mem ngga Mǝtalabangŋo tsǝki wi bu kǝ̀rkǝ́r, sǝ tsǝì duk mǝgǝna. Ɓakuli pe wi adomwan mala andá, andǝ ambulpǝndǝa, andǝ anzur; sǝ pè wi azǝrfa, andǝ bolo-njengǝlan, andǝ aguro aburana andǝ amamǝna, andǝ akalakadambi, andǝ amǝdambǝriso.
35 O Senhor o abençoou muito, e ele se tornou muito rico. Deu-lhe ovelhas e bois, prata e ouro, servos e servas, camelos e jumentos.
36 Saratu, mālá mǝtala-ɓala mem ngga ɓǝli wi muna-ɓwabura a ě male, sǝ mǝtala-ɓala mem pàni wi a buì koman mǝnana kat male na ka.
36 Sara, mulher do meu senhor, na velhice lhe deu um filho, que é o herdeiro de tudo o que Abraão possui.
37 Mǝtala-ɓala mem tsǝem ǝn kánbì wi gìr ama mǝ nǝ kpata cau male. Bang ama, <Cè a alì munem ɓwama atà ansarina mala amǝ'Kan'ana mǝnana mǝ ndanǝ do a nzali malea ka ɗàng.
37 E meu senhor fez-me jurar, dizendo: ‘Você não buscará mulher para meu filho entre as filhas dos cananeus, em cuja terra estou vivendo,
38 A kún mani ka, o aban aɓwana mala tárrám, aban aɓǝla mem, sǝ wu kya alì ɓwama kàm.>
38 mas irá à família de meu pai, ao meu próprio clã, buscar uma mulher para meu filho’.
39 Sǝ ǝn ɗî mǝtala-ɓala mem nǝma, <Mana mǝ nǝ pa, ɓǝ̀n kum ɓwama mǝnana nǝ̀ eare nǝ̀ yiu atàm raka?>
39 "Então perguntei a meu senhor: ‘E se a mulher não quiser me acompanhar? ’
40 Nyesǝâm cau ama, <Mǝtalabangŋo mǝnana ǝn kpakiyi atà njar male koya pwari ka, nǝ̀ tasǝ mǝturonjar male atò, nǝ̀ tsǝk gya mô ɓǝ̀ kum lùmsǝo. Awu nǝ kumbì munem ɓwama atà aɓwana mem, a ɓala mala tárrám.
40 "Ele respondeu: ‘O Senhor, a quem tenho servido, enviará seu anjo com você e coroará de êxito a sua missão, para que você traga para meu filho uma mulher do meu próprio clã, da família de meu pai.
41 Sǝama ɓǝ̀a wari aban aɓǝla mem, sǝ à ɓinǝe ama à pà nǝ̀ earî ɓwame ɓǝ̀ yiu atò raka, a purni ɓata kána mò mǝnia ka.>
41 Quando chegar aos meus parentes, você estará livre do juramento se eles se recusarem a entregá-la a você. Só então você estará livre do juramento’.
42 <<Lang ǝn yiu yalung a kún mgbeɗe mùr ka, ǝn pak hiwi ama, <Mǝtalabangŋo, Ɓakuli mala mǝtala-ɓala mem Ibǝrayim, ǝn zǝmbo, ɗeki gya mǝnia ǝn twalo sǝ ǝn yiu kani ka ɓǝ̀ kum lùmsǝo.
42 "Hoje, quando cheguei à fonte, eu disse: Ó Senhor, Deus do meu senhor Abraão, se assim desejares, dá êxito à missão de que fui incumbido.
43 Mǝ ndya ǝn came a kún mgbeɗe mùr ka. Ɓǝ̀ kǝ muna-ɓwama puro yiua to mùr ka, mǝ nǝ zǝmbi wi ɓǝ̀ pàm mùr a bàng male ɓǝ̀n nu.
43 Aqui estou em pé diante desta fonte; se uma moça vier tirar água e eu lhe disser: ‘Por favor, dê-me de beber um pouco de seu cântaro’,
44 Ɓǝ̀ eare pàm mùr sǝ bang gbal ama nǝ̀ ɗarǝî akalakadambi mem mùr ka, ɓǝ̀ do ama yì nda ɓwama mǝnana a tarni ɓǝ̀ duk mālá muna mala mǝtala-ɓala mem ngga.>
44 e ela me responder: ‘Bebe. Também darei água aos teus camelos’, seja essa a que o Senhor escolheu para o filho do meu senhor.
45 <<Kaniama mǝ nǝ mal pàk hiwi mem ngga, Rabeka yi tusǝo nǝ bàng a múrí sǝ kutio sulǝo a tūli mgbeɗe mùr, ɗàrǝ́ mur. Ən banggi wi nǝma, <Ida, pàm mùr mǝ nu.>
45 "Antes de terminar de orar em meu coração, surgiu Rebeca, com o cântaro ao ombro. Dirigiu-se à fonte e tirou água, e eu lhe disse: Por favor, dê-me de beber.
46 Kara sulǝ bàng male a myal bui sǝ na ama, <Nu, sǝ mǝ nǝ ɗarǝî akalakadambi mô gbal ɓǝà nu.> Nda ǝn nu, sǝ kutio kya ɗarǝî akalakadambi mem mùr à nu.
46 "Ela se apressou a tirar o cântaro do ombro e disse: ‘Bebe; também darei água aos teus camelos’. Eu bebi, e ela deu de beber também aos camelos.
47 Osso ǝn ɗî nǝma, <Yana nda tárró?> Pǝlǝa earâm ama, <Tárrám nda Betuwel, muna mala Naho mǝnana à ɓǝl andǝ Milka ka.> Pǝlǝa ǝn twal nyanye-lullǝu ǝn oasǝi wi, sǝ ǝn oasǝi wi agirgarabu arǝ amyal-bui.
47 "Depois lhe perguntei: ‘De quem você é filha? ’ "Ela me respondeu: ‘De Betuel, filho de Naor e Milca’. "Então coloquei o pendente em seu nariz e as pulseiras em seus braços,
48 Sǝ ǝn ɓunno ǝn peri aban Mǝtalabangŋo. Ən ɓwangsǝ Mǝtalabangŋo, yì Ɓakuli mala mǝtala-ɓala mem Ibǝrayim, mǝnana gingnǝ mim kporong aban ɓǝla mala mǝtala-ɓala mem, ban mǝnana ǝn yi kum ɓoarnsarile ɓǝ̀ duk mālá muna mala mǝtala-ɓala mem ngga.
48 e curvei-me em adoração ao Senhor. Bendisse ao Senhor, o Deus do meu senhor Abraão, que me guiou pelo caminho certo para buscar para o filho dele a neta do irmão do meu senhor.
49 Ado ka wu banggam, wun nǝ̀ lǝmdǝ pěmǝɓoarne andǝ domǝsǝcau aban mǝtala-ɓala mem, wun nǝ̀ pàk gìr mǝnana ǝn nggǝ ɗice ka le? Sǝ ɓǝ̀ pà wun nǝ̀ pàk raka, wu banggam gbal, ace mǝnana mǝ bwal njar mǝnana mǝ nǝ u kam ngga.>>
49 Agora, se quiserem mostrar fidelidade e bondade a meu senhor, digam-me; e, se não quiserem, digam-me também, para que eu decida o que fazer".
50 Pǝlǝa Laban andǝ Betuwel eari wi ama, <<Gìr mǝnia ka pur nǝban Mǝtalabangŋo; sǝm panǝ kǝ cau mǝnana sǝm nǝ̀ na ka ɗàng.
50 Labão e Betuel responderam: "Isso vem do Senhor; nada lhe podemos dizer, nem a favor, nem contra.
51 Rabeka ka ndya ka; twali wu o. Ɓǝ̀ kya duk mālá muna-ɓwabura mala mǝtala-ɓala mò, kǝla mǝnana Mǝtalabangŋo nǝ nggeari bang ngga.>>
51 Aqui está Rebeca; leve-a com você e que ela se torne a mulher do filho do seu senhor, como disse o Senhor".
52 Lang mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim ok cau mǝnia ka, ɓunno a nzali sǝ peri aban Mǝtalabangŋo.
52 Quando o servo de Abraão ouviu o que disseram, curvou-se até ao chão diante do Senhor.
53 Pǝlǝa pusǝ agir-nggūrǝu andǝ agir gilǝki rǝu mǝnana à pea nǝ bolo-azǝrfa andǝ bolo-njengǝlan ngga, sǝ pè Rabeka. Nyar ɗǝm pè mǝ'eambi andǝ ngge aɓoro mana boalea pà bǝti raka.
53 Então o servo deu jóias de ouro e de prata e vestidos a Rebeca; deu também presentes valiosos ao irmão dela e à sua mãe.
54 Pǝlǝa mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim andǝ aburana mana atè ka à lǐ sǝ à nǔ, sǝ à nong kanó. Lang ban fana nǝ dǝmbari ka, mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim bang ama, <<Ən nggǝ earce nǝma ɓǝ̀ wu ɗekiam mǝ nǝ nyare aban Mǝtala-ɓala mem.>>
54 Depois ele e os homens que o acompanhavam comeram, beberam e ali passaram a noite. Ao se levantarem na manhã seguinte, ele disse: "Deixem-me voltar ao meu senhor".
55 Sǝ mǝ'eam Rabeka andǝ ngge ka à bang ama, <<Ɗeki Rabeka ɓǝ̀ ue kani atà sǝm, kǝla nongŋo lum; anzǝm mǝno ka sǝ nǝ̀ o.>>
55 Mas o irmão e a mãe dela responderam: "Deixe a jovem ficar mais uns dez dias conosco; então você poderá partir".
56 Sǝ yì ka na ama, <<Wu kǝa tsǝem ɓǝ̀n dǝndi ɗang. Mǝtalabangŋo tsǝngŋǝ̀nà gya mem kumǝna lùmsǝo; wu ɗekiam mǝ nyare aban Mǝtala-ɓala mem.>>
56 Mas ele disse: "Não me detenham, agora que o Senhor coroou de êxito a minha missão. Vamos despedir-nos, e voltarei ao meu senhor".
57 À eari wi ama, <<Cam lâ ɓǝ̀ sǝm tunǝ muna-ɓwama, yì Rabeka, ɓǝ̀ sǝm ɗì ɓǝ̀ na sǝm eare mala ɓabumi.>>
57 Então lhe disseram: "Vamos chamar a jovem e ver o que ela diz".
58 Osso à tunǝ Rabeka sǝ à ɗì ama, <<A kǝ earce wun nǝ̀ o wunǝ ɓwa man le?>>
58 Chamaram Rebeca e lhe perguntaram: "Você quer ir com este homem? " "Sim, quero", respondeu ela.
59 Nda aɓwana mala Rabeka ɗeki ɓǝ̀ o atārǝia andǝ ɓwama mǝnana iulǝi ka, andǝ mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim andǝ aburana mana atè ka.
59 Despediram-se, pois, de sua irmã Rebeca, de sua ama, do servo de Abraão e dos que o acompanhavam.
60 À tsǝktè nǝ mǝnia yì acau mǝɓoarne mala tsǝkbu ka ama:
60 E abençoaram Rebeca, dizendo-lhe: "Que você cresça, nossa irmã, até ser milhares de milhares; e que a sua descendência conquiste as cidades dos seus inimigos".
61 Pǝlǝa Rabeka andǝ amuna-mamǝna amǝ'túró-ɓala mǝnana à pe wi ka, à gilǝ atwalo malea sǝ à eaki a nzǝm akalakadambi, à nǝ̀ o andǝ mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim. Nda à bwal njargula aban o ka.
61 Então Rebeca e suas servas se aprontaram, montaram seus camelos e partiram com o homem. E assim o servo partiu levando Rebeca.
62 Ishaku nyàrî Biya-Lahai-Royi; yì ka ndanǝ do a nzali Negev.
62 Isaque tinha voltado de Beer-Laai-Roi, pois habitava no Neguebe.
63 Ɓè pwarikpǝra ka puro kǝ gya aban pakki aɗenyicau a banfana a nzǝm là-gumli malea. Lang loasǝ mǝsǝi ka, sǝn akalakadambi aban yiu.
63 Certa tarde, saiu ao campo para meditar. Ao erguer os olhos, viu que se aproximavam camelos.
64 Lang Rabeka loasǝ mǝsǝi gbal sǝn Ishaku ka, zúrró sùlǝî nzǝm kalakadambi male
64 Rebeca também ergueu os olhos e viu Isaque. Ela desceu do camelo
65 sǝ ɗì mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim ama, <<Yana ɓwe nda mǝno kǝ gya a banfana kǝ yiu a kúllí sǝm ngga?>>
65 e perguntou ao servo: "Quem é aquele homem que vem pelo campo ao nosso encontro? " "É meu senhor", respondeu o servo. Então ela se cobriu com o véu.
66 Lang à bwalna ka, mǝtúró-ɓala mala Ibǝrayim bǝ́lì Ishaku kún-bǝri ɗǝɗak.
66 Depois o servo contou a Isaque tudo o que havia feito.
67 Pǝlǝa Ishaku kútí nǝ Rabeka aɓa gumli mala nggè Saratu. Twal Rabeka sǝ pǝlǝ māmí. Ishaku earce Rabeka. Nda Ishaku kum girikiban anzǝm lú mala nggè ka.
67 Isaque levou Rebeca para a tenda de sua mãe Sara; fez dela sua mulher, e a amou; assim Isaque foi consolado após a morte de sua mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.