Mateus 21

Maxakalí NT (MBL_WBT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Ha ta' mõg, tu mõktu kõmẽn Yenoyanẽn yĩka' pip, 'ĩhã' pip'ax Metpaye tu' mõxaha', ha yĩktix 'Onimet yĩka' yũm, tu' yõg tik 2 mõ'kutnãhã', pu' keppa mõg,
1 Quando se aproximaram de Jerusalém e chegaram a Betfagé, ao monte das Oliveiras, Jesus enviou dois discípulos,
2 tu' xat, hu: —Mõg, nõm xip tu xexka ha mõg, tu mõktu mõxaha', ha yohmẽn hex pẽnãp-tup, hak-tok te nũ mũtik tihi', ha' mĩm tu' hĩy, ha mõy hĩy'ax koa', nũy nũnnã'.
2 dizendo-lhes:
3 Tikmũ'ũn te xa' yĩkopit, 'ãpu yĩy, tu: “'Ũgmũg xuxyã te yohmẽn putup, tu' putpu' nũnnãp-tup,” kaxĩy, ha 'ãtux hok putup xa yohmẽn 2 nũnnã'. Kaxĩy.
3 E, se alguém disser alguma coisa, respondam: “O Senhor precisa deles.” E logo ele deixará que vocês tragam os animais.
4 Ha hãpxopmãhã', tu Topa yõg hãm'ãktux hittap hã yohmẽn nũnnãhã'. Hõmã tik hittap te Topa pupi hãm'ãktux, tu tappet tu kax'ãmi',
4 Ora, isto aconteceu para se cumprir o que foi dito por meio do profeta:
5 hu:
5 “Digam à filha de Sião: Eis que o seu Rei vem até você, humilde, montado em jumenta, e num jumentinho, cria de animal de carga.”
6 Ha ta tik xop mõg, tu Yeyox keppa' mõg, tu' xat'ax mĩy,
6 Indo os discípulos e tendo feito como Jesus lhes havia ordenado,
7 tu yohmẽn nũnnãhã', xik-tok nũnnãhã', tu yãy kap xix yohmẽn yĩmũ', pu Yeyox yĩmũ' yũm, ha' yũm,
7 trouxeram a jumenta e o jumentinho. Então puseram em cima deles as suas capas, e sobre elas Jesus montou.
8 ha tikmũ'ũn xohix yãy yõg kap mõ'yõn hãm tu', pu yohmẽn mõy yĩmũ' mõg,
8 E a maior parte da multidão estendeu as suas capas no caminho, e outros cortavam ramos de árvores, espalhando-os pelo caminho.
9 ha mõktu tikmũ'ũn te' keppa' mõg, xix tikmũ'ũn te' pe' mõg, yĩy ka'ok, tu: —Mõnãyxop hittap Namix mõkputox xexka xe'ẽgnãg! Pũyã Topa xa hãmmaxnã'! Yã xa' hõm yãy 'ãxet'ax, xa nũ'! Yã Topa mũn xexka xe'ẽgnãg! Kaxĩy.
9 E as multidões, tanto as que iam adiante dele como as que o seguiam, clamavam: “Hosana ao Filho de Davi! Bendito o que vem em nome do Senhor! Hosana nas maiores alturas!”
10 Tu kõmẽn Yenoyanẽn tu' mõxaha', 'ĩhã tikmũ'ũn xohix te' xupak, tu: —Putep mũn mĩy? 'Ũ 'ũm 'õhõm? Kaxĩy.
10 E, quando Jesus entrou em Jerusalém, toda a cidade se alvoroçou. E perguntavam: — Quem é este?
11 Ha tikmũ'ũn te Yeyox mũtik mõxaha, tu: —Yã nõ'õm Yeyox, tu Topa pupi hãm'ãktux, yã hãpxexka yõg kõmẽn Nãyane yõg tihik. Kaxĩy.
11 E as multidões respondiam: — Este é o profeta Jesus, de Nazaré da Galileia!
12 Yeyox te Topa pet xexka hã mõ'nãhã', tu tikmũ'ũn papuk, nõm te' kopa hãpxop hãmenax, tu tayũmak yãnãn'ax xop yõg mĩmpe putxok, xix yãy yũm'ax putxok kamah, tu tik xop te putuxnãg hãmenax yõg yũm'ax putxok.
12 Jesus entrou no templo e expulsou todos os que ali vendiam e compravam. Derrubou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas.
13 Ha Yeyox te: —Topa yõg tappet te Topa yõg hãm'ãktux'ax 'ãktux, ha: “'Ũkpet xexka 'ãxet'ax Topa pu hãm'ãktux'ax pet,” kaxĩy, pa 'ãxop te Topa pet xexka kummugãhã', ha yãyhã hãpxupxet pet! Kaxĩy.
13 E disse-lhes:
14 Ha tikmũ'ũn pa hok xop nũn, xix tikmũ'ũn te hãpkumep hok xop nũn, Topa pet xexka ha' nũn, puyĩy Yeyox hittupmã', ha' hittupmãhã',
14 Cegos e coxos se aproximaram de Jesus, no templo, e ele os curou.
15 yĩy 'ãmãnex xexka xop gãy, xix tik te hãmyũmmũg xop gãy, 'ĩhã Yeyox te hãpxopmã max xe'ẽgnãg, ha' pẽnãhã', ha kakxop yĩy ka'ok Topa pet xexka kopah, tu: —Mõnãyxop hittap Namix mõkputox xexka xe'ẽgnãg! Kaxĩy. Ha' xexka xop te' xupak.
15 Mas, quando os principais sacerdotes e os escribas viram as maravilhas que Jesus fazia e as crianças que gritavam no templo: “Hosana ao Filho de Davi!”, ficaram indignados e perguntaram a Jesus:
16 Tu Yeyox pu hãm'ãktux, hu: —'Ok xate kakxop yĩy 'ũm 'ãpak? Kaxĩy. Ha: —Yã 'ãte' xupak. 'Ok 'ãxop te Topa yõg tappet 'ũm mõ'kupix hok? Yã: “Topa te kakxop pu hãmyũmmũgãhã', pu tu Topa 'ãktux mãynãg.” Kaxĩy.
16 — Você está ouvindo o que estão dizendo? Jesus respondeu:
17 Tu ta' nĩm, tu kõmẽn nĩm kamah, tu' pip'ax Metãn ha' mõg, tu mõktu' pip'ax tu' xip 'ãmnĩy tox hã.
17 E, deixando-os, saiu da cidade e foi para Betânia, onde passou a noite.
18 Hãptup 'ĩhã' mõg, Yenoyanẽn tu putpu' mõg, ha putup te Yeyox putex,
18 Cedo de manhã, ao voltar para a cidade, Jesus teve fome.
19 ha ta mĩnta kup piget pẽnãhã', ha putat puka' yũm, yĩ' mõg, pa mĩnta 'ũm ta 'ohnãg, 'ũxux puxet mõ'tat, yĩy Yeyox te' kup xat, hu: —Mĩnta 'ũm ta hok! Kaxĩy. Hãpxip 'ohnãg 'ĩhã mĩnta kup yã tãmnãg,
19 E, vendo uma figueira à beira do caminho, aproximou-se dela, mas não encontrou nada, a não ser folhas. Então Jesus disse à figueira: E a figueira secou imediatamente.
20 ha tik xop te' pẽnãhã', tu' kuxa te' yẽy, tu: —Yã' kup tãmnãg mõ'ka'ok! Kaxĩy.
20 Quando os discípulos viram isso, ficaram admirados e disseram: — Como a figueira secou depressa!
21 Ha Yeyox te: —'Ãte xa hãpxe'e 'ãktux: 'Ãkuxa mãm ka'ok xix yãy kuxa yĩkopit hok, hu ta mĩnta kup nakgã kamah, tu' xat'ax hã' nakgãhã', pãyãp-xet'ah. 'Ãxop te yĩktix xat'ax, pu 'ãpep, nũy kõnãg xexka kopa mõ'yãykutnã', puxix mõ'kutnã'.
21 Ao que Jesus lhes disse:
22 'Ãkuxa mãm ka'ok, puxix Topa xa' hõm hãpxop 'ũm 'ãxop te ta tu 'ãkax. Kaxĩy.
22 E tudo o que pedirem em oração, crendo, vocês receberão.
23 Tu Topa pet xexka ha' mõg putpu', tu hãmyũmmũgãhã', 'ĩhã 'ãmãnex xexka xop nũn, xix Yoneo xexka xop nũn, tu Yeyox yĩka' pip, tu' yĩkopit, hu: —Tep te xa' hõm yãy 'ãxet'ax, xayĩy hãpxopmã ka'ok xix hãmyũmmũgã'? Kaxĩy.
23 Jesus entrou no templo e, quando já estava ensinando, os principais sacerdotes e os anciãos do povo se aproximaram dele e perguntaram: — Com que autoridade você faz estas coisas? E quem lhe deu esta autoridade?
24 Ha: —'Ãte 'ãyĩkopit'ax kamah, xa 'ãxop hãm'ãktux 'ũyãnãn tu', kopxix xa hãm'ãktux, tup-tep te 'ã' hõm yãy 'ãxet'ax, ha xa' xuktux.
24 Jesus respondeu:
25 'Ãyĩy! Tep te Yoãm pu 'ãxet'ax hõm, pu tup-tox pix? 'Ok pe Topa te tu' hõm? 'Ok pe tikmũ'ũn te tu' hõm? Kaxĩy. Ha' xexka xop te yãy pu hãm'ãktux hã' nõy yãnãn, hu: —Pax 'ũ yũmũ'ãte: Topa te tu 'ãxet'ax hõm,” kaxĩy, puxi' yãnãn tu' yĩkopit, hu: “Teptu 'ãkuxa mãm 'ohnãg Yoãm kopah?” kaxĩy.
25 De onde era o batismo de João: do céu ou dos homens? E eles discutiam entre si: — Se dissermos: “Do céu”, ele nos dirá: “Então por que não acreditaram nele?”
26 Pax 'ũ yũmũ'ãte: “Tikmũ'ũn te' xuxet'ax tu' hõm,” kaxĩy, puxix tikmũ'ũn gãy, ha yũmũ'ãte' yĩpkutuk. Yã' xohix te Yoãm pe'paxex 'ũxexkah, tu pe'paxex Yoãm te Topa pupi hãm'ãktux. Kaxĩy.
26 Mas, se dissermos: “Dos homens”, é de temer o povo. Porque todos consideram João um profeta.
27 Hu' yãnãn tu hãm'ãktux, hu: —'Ap yũmmũg'ah 'ãte'. Kaxĩy. Ha Yeyox te: —'A 'ãte xa hãm'ãktux putup'ah kamah, tu yãy 'ũm 'ãxet'ax 'ã' hõm 'ãktux putup'ah. Kaxĩy.
27 Então responderam a Jesus: — Não sabemos. E ele, por sua vez, lhes disse:
28 Tu xe hãmyũmmũgãhã hãm'ãktux'ax hã, nũy Topa yõg hãpxopmã'ax yũmmũgã', tu: —Xatep tep pe'ãpaxex? Tik kutok pit 2, tuk-tok hãmãxap xat, nũy: “Xõnnũ', mõy nõmhã nũy yõgnũ mĩnta 'op yõg hãpxa'ax tu 'ãhãm.” Kaxĩy.
28 — O que vocês acham? Um homem tinha dois filhos. Chegando-se ao primeiro, disse: “Filho, vá hoje trabalhar na vinha.”
29 —Hak-tok te mãxap te: “'Ap 'ũgmõg putup'ah.” Kaxĩy. —Pa hãpxip kutõgnãg 'ĩhã yãyhãhup, tu' mõg.
29 Ele respondeu: “Não quero ir.” Mas depois, arrependido, foi.
30 —Ha' tak tek-tok kuhnõy xat kamah, pu mõy tu hãm, hak-tok te kuhmõy te: “Yãk mõg.” Kaxĩy. —Pa' mõg 'õhnãg. Kaxĩy.
30 Dirigindo-se ao outro filho, o pai disse a mesma coisa. Ele respondeu: “Sim, senhor.” Mas não foi.
31 Tu hãm'ãktux kux, tu' xexka xop yĩkopit, hu: —'Ũk-tok te xĩy te' tak pu' yĩpkox xip? Kaxĩy. Ha: —Yãk-tok te mãxap. Kaxĩy. Yĩy Yeyox te: —Gohet pupi tayũmak pop xop xi' xotit xop te Topa pu' yĩpkox pip, pãyã 'ãyĩpkox 'ohnãg.
31 Qual dos dois fez a vontade do pai? Eles responderam: — O primeiro. Então Jesus disse:
32 Yã Yoãm tep-tox pix, tu 'ãkeppa' mõg nũy xa Topa yõg putat mũg, ha 'ãkuxa mãm 'õhnãg Yoãm kopah, pãyã tayũmak pop xop xi' xotit xop kuxa mãm ka'ok. Ha 'ãxop te' yũmmũg, tu yãyhãhũp 'ohnãg, nũy hãpkummuk mĩy kux, nũy 'ãkuxa mãm ka'ok Yoãm kopah. Kaxĩy.
32 Porque João veio até vocês no caminho da justiça, e vocês não acreditaram nele; no entanto, os publicanos e as prostitutas acreditaram. Vocês, porém, mesmo vendo isso, não se arrependeram depois para acreditar nele.
33 Tu xe: —'Ũg 'ãpax! Hãm'ãktux'ax nõy hã 'ãte xa hãmyũmmũgã'ax, nũy Topa yõg hãpxopmã'ax xa hãmyũmmũgã', hu: Tikmũ'ũn te hãpxaha', tu mĩnta 'op xok, tu hãmpak'ax hã' yĩmmap, tu mĩkaxxap xox tix hã' tat'ax mĩy, pu tox hep 'op tonnok, nũy' hep xut, nũy ta hep xupyãg mĩy, xix mĩptut tox mĩy, nũy hãpxa xexka pẽnã', ha tikmũ'ũn nõy pu' nĩm, tayũmak hã' nõy yãnãn tu', tu ta hãpkumep hãptox tu'.
33 — Escutem outra parábola. Havia um homem, dono de terras, que plantou uma vinha. Pôs uma cerca em volta dela, construiu nela um lagar, edificou uma torre e arrendou a vinha a uns lavradores. Depois, ausentou-se do país.
34 Ha ta hãmyãxatamuk 'ĩhã' xuxyã te kãmãnat tikoxyuk nũ'pok, pu tu' xuxyã yõg tayũmak nõm pupi pa'.
34 Quando chegou o tempo da colheita, o dono da vinha mandou os seus servos aos lavradores, para receber os frutos que cabiam a ele.
35 Pa hãpxa xexka yõg kãmãnat te' mũg, tup-xet kix, xi' nõy putex, xi' nõy mĩkaxxap hã' tux.
35 Mas os lavradores, agarrando os servos, espancaram um, mataram outro e apedrejaram ainda outro.
36 Hãpxip 'ĩhã' xuxyã te xe kãmãnat xop nũ'pok, tu ta kãmãnat punethok nũ'pok, pu tu' xuxyã pupi tayũmak pop, ha hãpxa xexka yõg kãmãnat xop te xe hãpxopmã kummuk.
36 O dono enviou ainda outros servos em maior número; e os lavradores fizeram a mesma coisa com eles.
37 Yĩy hãpxip 'ĩhã' xuxyã te nũ yãy kutok kutnãhã', tu hãmpe'paxex, hu: “Yãk kutok xexka pe'paxex'ax, 'ap kummugãp-tup'ah.” Kaxĩy.
37 Por último, o dono da vinha enviou-lhes o seu próprio filho, pensando: “O meu filho eles respeitarão.”
38 Ha ta' nũn, pa hãpxa xexka yõg kãmãnat te' pẽnãhã', tu: “Yã' xuxyãk-tok xe'e'! 'Ãpu yũmũp-tex, nũy hãpxa xexka pa'!” Kaxĩy.
38 Mas os lavradores, vendo o filho, disseram uns aos outros: “Este é o herdeiro; venham, vamos matá-lo e ficar com a herança dele para nós.”
39 —Tuk-tok mũg, tu hãpxa xexka kũnãpa ha' mõgãhã', tu' mõg, tup-tex, ha' xok. 'Ũkux. Kaxĩy.
39 E, agarrando-o, lançaram-no fora da vinha e o mataram.
40 Yeyox te' yĩkopit, hu: —Tep mũn mĩy'ax 'ũxuxyã', 'ĩhã' putpu' nũn, nũy hãpxa xexka yõg kãmãnat xop 'ũyãnãn tu' kummugã'? Kaxĩy.
40 Quando, pois, vier o dono da vinha, que fará àqueles lavradores?
41 Ha tikmũ'ũn te: —Ya' kix'ax, nũy hãpxa xexka hõm tikmũ'ũn nõy pu', pu tu' xuxyã pu hãpxa yõg tayũmak hã pago hãmyãxatamuk xohix 'ĩhã'. Kaxĩy.
41 Eles responderam: — Fará perecer horrivelmente aqueles malvados e arrendará a vinha a outros lavradores que lhe entregarão os frutos no tempo certo.
42 Yĩy Yeyox te xe' yĩkopit, hu: —'Ok 'ãxop te Topa yõg tappet 'ũm mõ'kupix hok? Ha: “Tikmũ'ũn pet, tu mĩm xexka putup nõg, pa hõnhã yãyhã mĩptut mãykup xix mĩptut koxuk, yã mĩm xexka xe'ẽgnãg. Topa mũn te' xexkãnãhã', ha yũmũg kuxa te' yẽy.” Kaxĩy.
42 Então Jesus perguntou:
43 Tu hãm'ãktux kux, tu: —'Ãte xa hãpxe'e 'ãktux: 'A Topa te 'ãxop 'ũm xat putup'ah, pãyã' nõy xat putup, nõm te Topa pu' yĩpkox pip, tu hãpxopmã max.
43 — Portanto, eu lhes digo que o Reino de Deus será tirado de vocês e entregue a um povo que lhe produza os respectivos frutos.
44 Tikmũ'ũn te mĩkaxxap hã' nã', puxix tu yãy koxyõy. Mĩkaxxap te tikmũ'ũn yĩmũ' nã', puxix yã' xohix koxyõynãm. Kaxĩy.
44 Todo o que cair sobre esta pedra ficará em pedaços; e aquele sobre quem ela cair ficará reduzido a pó.
45 Ha 'ãmãnex xexka xop xix Paniye xop te Yeyox yõg hãm'ãktux'ax 'ãpak, tu hãmyũmmũg. Yã' xexka xop 'ãktux 'ĩhã hãm'ãktux hã hãmyũmmũgãhã',
45 Os principais sacerdotes e os fariseus, ouvindo estas parábolas, entenderam que Jesus falava a respeito deles;
46 yĩ' gãy, tu' mũg putup, pa tikmũ'ũn yĩpkutuk, ha Yeyox yã' xexka pe'paxex, tu: “Yeyox te Topa pupi hãm'ãktux xe'e'.” Kaxĩy.
46 e, embora quisessem prendê-lo, tinham medo das multidões, porque estas o consideravam como profeta.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.