João 9

Maxakalí NT (MBL_WBT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Ta xe hãpkumep Yeyox, pa' xip tihik, tu' pa hok. 'Ũtut te' put, 'ĩhã' pa hok, tu yõg hãmyãxatamuk tox hã' pa hok.
1 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem cego de nascença.
2 Ha ta' pip Yeyox yõg tik xop, tu Yeyox pu' yĩkopit, hu: —Yãyã', tep-te hãpkummuk mĩy, yĩy tik pa hok, 'ĩhã' tut te' put? 'Ok pe tik te hãpkummuk mĩy, 'ok pe' tak xi' tut? Kaxĩy.
2 E os seus discípulos perguntaram: — Mestre, quem pecou para que este homem nascesse cego? Ele ou os pais dele?
3 Ha Yeyox te: —'A' tik te yãy pa hokgã'ah, xi' tak te' pa hokgã'ah, xi' tut te' pa hokgã'ah. Yã tik pa hok, puyĩy tikmũ'ũn yũmmũg Topa ka'ok xexka te tik pu' mĩy putup hãpxop max xe'ẽgnãg.
3 Jesus respondeu:
4 'Ãpu yũmũ hãm mõkumakmõg. Yã Topa te nũgkutnãhã', 'ũ hãm. 'Ãpu yũmũ hãm. Hãpxip 'ĩhã yũmũg hãm putup 'ohnãg, yã 'ãmnĩy putuk 'ĩhã tikmũ'ũn hãm 'ohnãg.
4 É necessário que façamos as obras daquele que me enviou enquanto é dia; a noite vem, quando ninguém pode trabalhar.
5 'Ũkxip nũnte hãm xexka tu', tu 'ãte tikmũ'ũn pu Topa mũg xix hãmmax mũg. Yã 'ãte kuyãnãm putuk, yã tikmũ'ũn pu hãpxop xohix tupmãhã'. Kaxĩy.
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 Ta Yeyox te mõ' yĩyhep yõn hãm tu', tu hãm kotĩnnãhã', tu putõy mĩy, tu putõy hã tik pa mõ'nĩy,
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu na terra, fez lama com a saliva e com a lama untou os olhos do cego.
7 tu tik pu hãm'ãktux, hu: —Mõg, nũy yãy pa pix puxhep Xino'e tu'. Yã kõnãg kox te puxhep xetnãhã'. Kaxĩy. Yã Xino'e te tikmũ'ũn yĩy'ax hã: “Mõkutnãhã'” Kaxĩy. Ha ta' mõg tihik, tu yãy pa pix, tu hãmpẽnãhã', tu putpu' nũn, tu nũktu' xupep.
7 Então disse ao cego: Siloé quer dizer “Enviado”. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 Ha ta' pip tik xape xop xix tikmũ'ũn nõy. Hõmã nõm te tik pẽnãhã', 'ĩhã tik te ta tu hãpxop kax xix tayũmak xak. Ha' xohix te: —'Ok nõ'õm tihik. 'Ok hõmã' yũm, tu ta tu' kax, nũy tayũmak pop? Kaxĩy.
8 Então os vizinhos e os que antes o conheciam de vista, como mendigo, perguntavam: — Não é este o que ficava sentado pedindo esmolas?
9 Ha' yãg te: —Hamũn nõ'õm. Kaxĩy. Ha ta' yãg nõy te: —'Ãmhok, yã nõm putuk. Kaxĩy. Pa tik te: —Yãg mũn. Kaxĩy.
9 Uns diziam: — É ele. Outros: — Não, mas se parece com ele. O homem dizia: — Sou eu.
10 Ha tikmũ'ũn te: —Texĩy xate hãmpẽnãhã nõmhã'? Tep-te 'ãpa mĩy? Kaxĩy.
10 Então lhe perguntaram: — Como foram abertos os seus olhos?
11 Ha tik te —'Ũxip tihik 'ũxuxet'ax Yeyox, tu putõy mĩy, tu nõm mõg pa nĩy, tuk xat hu: “Mõg, nũy yãy pa pix puxhep Xino'e tu'”. Kaxĩy. Ha tak mõg, tu yãy pa pix, tu hãpxip 'ohnãg 'ĩhã 'ãte hãmpẽnãhã'. Kaxĩy.
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez lama, passou nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave-se.” Então fui, lavei-me e estou vendo.
12 Ha tikmũ'ũn te: —Pi'yã' xip nõm tihik? Kaxĩy. Ha tik te: —'Ĩntu', 'a 'ãtep yũmmũg'ah. Kaxĩy.
12 Eles perguntaram: — Onde está ele? Respondeu: — Não sei.
13 Ha ta tik mõgãhã tikmũ'ũn te Paniye xop hah.
13 Levaram aos fariseus aquele que antes era cego.
14 Yã nit xap, yã Yoneo xop yõg 'ãmnĩy hãm hok 'ĩhã Yeyox te putõy mĩy, tu tik pa mĩy.
14 E era sábado o dia em que Jesus fez a lama e lhe abriu os olhos.
15 Ha Paniye xop te xe tik hã' yĩkopit, texĩy hãmpẽnãhã nõmhã'. Ha tik te: —Yã tute putõy hã mõ 'ũgpa nĩy, ha 'ãte yãy pa pix, hu nõmhã hãmpẽnãhã'. Kaxĩy.
15 Então os fariseus lhe perguntaram outra vez como podia ver. Ele respondeu: — Ele pôs lama sobre os meus olhos, lavei-me e estou vendo.
16 Ha Paniye yãg xop te: —Nõm te' nõy pa mĩy, 'ap Topa yõg tik'ah. Yã tute 'ãmnĩy hãm hok yõg xat'ax 'ãpak 'ohnãg. Kaxĩy. Pa yãg nõy te: —'Ok tik kummuk te hãpxop ka'ok xe'ẽgnãg texĩy mĩy? 'Ãmhok. Kaxĩy. Yã yãg tep-tup nõg Yeyox, ha ta yãg tep-tup, yã nõm putox puxet 'ohnãg.
16 Por isso, alguns dos fariseus diziam: — Esse homem não é de Deus, porque não guarda o sábado. Mas outros diziam: — Como pode um homem pecador fazer sinais como estes? E houve divisão entre eles.
17 Ha Paniye xop te xe: —Tep-te xa 'ãpa mĩy? Xate putep mũn 'ãktux? Texĩy nõ'õm tihik? Kaxĩy. Ha tik te xe: —Yã nõm te Topa pupi hãm'ãktux xop kopa' xip. Kaxĩy.
17 De novo perguntaram ao cego: — O que você diz a respeito dele, uma vez que lhe abriu os olhos? Ele respondeu: — É um profeta.
18 Ha Yoneo xop yõg xexka xop kuxa mãm 'ohnãg. Hõmã tik pa hok, pa hõnhã hãmpẽnãhã', pa nõm kuxa mãm 'ohnãg, hu' xãnãhã tik yõg 'ãtak xi' tut,
18 Os judeus não acreditaram que ele tinha sido cego e que agora podia ver, enquanto não chamaram os pais dele
19 yĩy ta' nũn, tu nũktu' mõxaha'. Ha Yoneo xexka xop te: —'Ok nũhũ 'ãk-tok pit? Xate hãm'ãktux, xate' put, tu ta pa hok. Texĩy hõnhã hãmpẽnãhã'? Kaxĩy.
19 e lhes perguntaram: — É este o filho de vocês, que vocês dizem que nasceu cego? Como é que agora ele está vendo?
20 Ha' tak xi' tut te: —Hamũn, 'ũgmũg kutok, hak mũ'ãte' yũmmũg 'ũnãhã', tu ta' pa hok,
20 Então os pais responderam: — Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego,
21 pak mũ'ãte' yũmmũg'ah tu texĩy tu hõnhã hãmpẽnãhã', tuk mũ'ãte' yũmmũg'ah, tep-te tu pa mĩy. 'Ãpu 'ũgmũk-tok yĩkopit. Yã' xiptap, tu hãmyũmmũg. Tute xa hãm'ãktux putup. Kaxĩy.
21 mas não sabemos como agora está vendo. E também não sabemos quem lhe abriu os olhos. Perguntem a ele, pois já tem idade e poderá falar por si mesmo.
22 Yã 'ãtak te Yoneo xexka xop yĩpkutuk xi' tut te', hu kaxĩy hãm'ãktux. Yã Yoneo yõg xexka xop te' xat, pu tikmũ'ũn Yoneo xop yõg Topa pet hã mõxa hok nõm te hãm'ãktux Yeyox yã Kunnix, yã Topa nũ nõm kutnãhã'.
22 Os pais dele disseram isso porque estavam com medo dos judeus, pois estes já tinham combinado que, se alguém confessasse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 Yĩy ta hãm'ãktux hã kaxĩy 'ãtak xi' tut, yã hãm'ãktux hu: “Yã' xiptap. 'Ãpu' yĩkopit”. Kaxĩy.
23 Foi por isso que os pais dele disseram: “Ele já tem idade e poderá falar por si mesmo.”
24 Ha Yoneo xexka xop te xe' xãnãhã tihik, yã' tut te nõm put, tu ta pa hok. Ha ta tik nũn, ha' nõy te: —'Ãpu hãm'ãktux xeh Topa keppah. 'Ãpu koit hok. 'Ũgmũ'ãte' yũmmũg 'ũkummuk Yeyox, yã hãpkummuk mĩy. Kaxĩy.
24 Então chamaram, pela segunda vez, o homem que tinha sido cego e lhe disseram: — Diga a verdade diante de Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Ha tik te: —'Ãte' yũmmũg'ah 'ok pe tu' max, 'ok pe tu' kummuk nõ'õm, pa 'ãte' yũmmũg hõmã 'ũkpa hok, pa hõnhã 'ãte hãmpẽnãhã'. Kaxĩy.
25 Ele respondeu: — Se é pecador, não sei. Uma coisa sei: eu era cego e agora vejo.
26 Ha: Texĩy? Putep mũn mĩy? Tep texĩy 'ãpa mĩy? Kaxĩy.
26 Perguntaram-lhe outra vez: — O que ele fez a você? Como lhe abriu os olhos?
27 Ha tik te: —'Ãte xa hãm'ãktux, pa 'ãyĩpkox 'ohnãg. Tep texĩy 'ãxop te xe yĩkopit? Kaxĩy. Ha' nõy te: —'Ok xatep-tup, nũy Yeyox mũtik mõg? Kaxĩy.
27 Ele respondeu: — Já lhes disse, mas vocês não ouviram. Por que querem ouvir outra vez? Por acaso vocês também querem se tornar discípulos dele?
28 Tuk-te'ex kummuk, tu: —Yeyox mũtik 'ãmõg, pak mũg mõg Mõyyex mũtik.
28 Então o insultaram e lhe disseram: — Discípulo dele é você! Nós somos discípulos de Moisés.
29 'Ũgmũ'ãte' yũmmũg Topa te Mõyyex mũtik hãm'ãktux, pa nõ'õm, yã hãm 'ũm tu' nũn? Yã' yũmmũg'ah. Kaxĩy.
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas este nem sabemos de onde é.
30 Ha tik te: —Texĩy 'ãxop te' yũmmũg 'ohnãg? 'Ãxop te' yũmmũg'ah hãm 'ũm tu' nũn, pa tutek pa mĩy.
30 O homem respondeu: — É estranho que vocês não saibam de onde ele é, mas ele me abriu os olhos.
31 Yũmũ'ãte' yũmmũg Topa te hãpkummuk mĩy'ax xop 'ãpak 'ohnãg, pa Topa te' nõy xop 'ãpak, yã nõm te Topa 'ãpak, tu' yĩpkox pip, tu' mĩy Topa te nõm putup.
31 Sabemos que Deus não atende a pecadores. Pelo contrário, se alguém teme a Deus e pratica a sua vontade, a este atende.
32 Hãm xexka yõg hãmyãxatamuk xohix xexka 'ĩhã tikmũ'ũn te hãpxopmã ka'ok xe'ẽgnãg 'ohnãg, yã nõm putuk 'ohnãg. 'Ok xate' xupak tikmũ'ũn te' pa mĩy, nõm nãhã, hu ta pa hok? 'Ãmhok.
32 Desde que o mundo existe, jamais se ouviu que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 Paxpu Topa yõg tik 'ohnãg 'õhõm, puxix hãpxopmã ka'ok xe'ẽgnãg 'ohnãg. Kaxĩy.
33 Se este homem não fosse de Deus, não poderia ter feito nada.
34 Ha: —'Ãmũn, 'ãnãhã hãpkummuk mĩy'ax mũtik, tu hãpkummuk mĩypax. 'Ok xatek mũ'ã hãmyũmmũgã'? 'Ãmhok. Kaxĩy. Tu' ta tik putyõn Yoneo xop yõg Topa pet kũnãpah, tu' xat, pu xe mõ'nã hok.
34 Mas eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e quer nos ensinar? E o expulsaram.
35 Yã' putyõn, ha Yeyox te' xupak, tu ta' mõg, nũy tik xax, tu' xipihi', tu: —'Ok 'ãkuxa yũm ka'ok Tikmũ'ũn Kutok kopah? Kaxĩy.
35 Jesus ouviu que eles tinham expulsado o homem. Ao encontrá-lo, perguntou:
36 Ha tik te: —Yãyã, 'ãpu hãm'ãktux, 'ũ'ũm nõ'õm? 'Ũgkuxa yũm putup nõm kopah. Kaxĩy.
36 Ele respondeu: — Quem é, Senhor, para que eu creia nele?
37 Ha Yeyox te: Yãk mũn, 'ãte 'ãmũtik hãm'ãktux nõmhã. Kaxĩy.
37 E Jesus lhe disse:
38 Ha tik te: —Yãyã, 'ũgkuxa yũm ka'ok 'ãkopah. Kaxĩy. Tu' kopaxux hã' xip Yeyox keppah.
38 Então ele afirmou: — Eu creio, Senhor! E o adorou.
39 Ha Yeyox te: —'Ũgnũn hãm xexka tu', nũy tikmũ'ũn yõg hãpxopmã'ax kopit, nũy tikmũ'ũn xatat. Tikmũ'ũn yãg te hãm'ãktux, hu: “'Ũgmũ'ãte Topa yõg hãm'ãktux yũmmũg kutõgnãg, pak mũ'ãtep-tup, 'ũ hãmyũmmũg”. Kaxĩy. Yã nõm te' pa hok xop putuk, pa hãpxip 'ĩhã hãmpẽnãhã'. Ha ta tikmũ'ũn yãg nõy te hãm'ãktux hitop, hu: “'Ũgmũ'ãte Topa yõg hãm'ãktux yũmmũg”. Kaxĩy. Yã nõm te pa hok xop putuk. Kaxĩy.
39 Jesus continuou: —
40 Ha Paniye xop te' xupak, ha' yãg te' yĩkopit, hu: —Texĩy, 'ok 'ũgmũg pa hok xop putuk? Kaxĩy.
40 Alguns dos fariseus que estavam perto dele perguntaram-lhe: — Por acaso também nós somos cegos?
41 Ha Yeyox te: —'Ãxop te hãm'ãktux Topa yõg hãm'ãktux yũmmũg kutõgnãg, pap-tup, nũy hãmyũmmũg, nũy ta' pa hok xop putuk, tuk-nãy tu hãmpẽnãhã', yã 'ãmax Topa keppah. Pa 'ãxop te kaxĩy 'ohnãg. Yã 'ãxop te hitop 'ãktux Topa yõg hãm'ãktux yũmmũg, nũy ta' pa hok xop putuk, tu 'ãkummuk Topa keppa mõkuma 'ãmõg. Kaxĩy.
41 Jesus respondeu:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.