João 8
Maxakalí NT (MBL_WBT) vs VC
1 Ha ta' mõg tikmũ'ũn xohix xexka yãy pet hah, ha ta' mõg Yeyox yĩktix 'Onimet Kup tu'
1 Dirigiu-se Jesus para o monte das Oliveiras.
2 Hãptup mãyõn xupep 'ĩhã' mõg Yeyox tu mõktu putpu' xupep Topa pet xexka tu', pa tikmũ'ũn xop xexka te Yeyox xakot, ha Yeyox yũm, tu tikmũ'ũn pu hãmyũmmũgãhã kõnãmãhã'.
2 Ao romper da manhã, voltou ao templo e todo o povo veio a ele. Assentou-se e começou a ensinar.
3 Ha ta' pip kama tik te hãmyũmmũg xop xix Paniye xop, tu' nũnnãhã 'ũhũn. Hõmã 'ũn te' nõy hã' xupxet, ha tikmũ'ũn te' pẽnãhã'. Nõm te 'ũn xix tikmũ'ũn keppah, hak-nĩhã' xip.
3 Os escribas e os fariseus trouxeram-lhe uma mulher que fora apanhada em adultério.
4 Ha nõm xop te Yeyox pu hãm'ãktux, hu: —Notot, nũ 'ũn te' nõy hã' xupxet, ha tikmũ'ũn te' pẽnãhã'. Yã' xonnix.
4 Puseram-na no meio da multidão e disseram a Jesus: Mestre, agora mesmo esta mulher foi apanhada em adultério.
5 Ha ta hõmã Mõyyex te' kax'ãmi yũmũ yõg xat'ax yõg tappet tu', tu kax'ãmi, pu tikmũ'ũn 'ũn te kaxĩy tu' mĩkaxxap hã tux, tu nõp-tex. Putep xuktux 'ãmũn nõmhã'. Putep mũn mĩy putup yũmũ'ãte'? Kaxĩy.
5 Moisés mandou-nos na lei que apedrejássemos tais mulheres. Que dizes tu a isso?
6 Yã Paniye xop yõg hãm'ãktux te pamãg putuk. Yã 'ũp-tup, puyĩy Yeyox hãm'ãktux kummuk, puyĩy tikmũ'ũn xuktux Yeyox 'ũkummuk. Pa Yeyox nũ'xup, tu' yĩm kutok hã' kax'ãmi hãm tu'.
6 Perguntavam-lhe isso, a fim de pô-lo à prova e poderem acusá-lo. Jesus, porém, se inclinou para a frente e escrevia com o dedo na terra.
7 Ha tik te xe' yĩykopit punethok, ha' yok Yeyox, tu: —'Ok xip nũnte tik te hãpkummuk mĩy 'ohnãg? 'Ũxip, puxix mõ xap yõn hãmãxap putup. Kaxĩy.
7 Como eles insistissem, ergueu-se e disse-lhes: Quem de vós estiver sem pecado, seja o primeiro a lhe atirar uma pedra.
8 Yeyox nũ'xup 'ũxeheh, tu xe kax'ãmi hãm tu',
8 Inclinando-se novamente, escrevia na terra.
9 ha' xupak xop 'ũp-xet hu' mõg, yã kutut mõg hãmãxap, tu mõktu tik xip 'ohnãg Yeyox mũtik xix 'ũn mũtik. Yã' xip Yeyox xix 'ũhũn,
9 A essas palavras, sentindo-se acusados pela sua própria consciência, eles se foram retirando um por um, até o último, a começar pelos mais idosos, de sorte que Jesus ficou sozinho, com a mulher diante dele.
10 ha Yeyox yok, tu: —Nixxix, pi'yã' mõg tihik? Pi'ã' pip tik te hãm'ãktux 'ãkummuk? Kaxĩy.
10 Então ele se ergueu e vendo ali apenas a mulher, perguntou-lhe: Mulher, onde estão os que te acusavam? Ninguém te condenou?
11 Ha: —Yãyã, 'ũmõg ka'mãm, yã' pip'ah. Kaxĩy. Ha Yeyox te: —Hamũn, 'a 'ãte hãm'ãktux'ah 'ãkummuk, 'a yã 'ãkummuk'ah. Mõg, nũy xe hãpkummuk mĩy hok. Kaxĩy.
11 Respondeu ela: Ninguém, Senhor. Disse-lhe então Jesus: Nem eu te condeno. Vai e não tornes a pecar.
12 Ta xe' xip Yeyox xix tikmũ'ũn, ha Yeyox te: —'Ãte kuyãnãm putuk tikmũ'ũn xohix pu'. Nõm te 'ũg pe' mõg, yã' xip kuyãnãm putuk 'ũkuxa kopah, yã hi'ax kux 'ohnãg yõg kuyãnãm, ha nõm xop 'a' pip'ah hãpkoxtap kopah. Kaxĩy.
12 Falou-lhes outra vez Jesus: Eu sou a luz do mundo; aquele que me segue não andará em trevas, mas terá a luz da vida.
13 Ha Paniye xop te: —Nõmhã 'ãp-xehnãg te yãy 'ãktux, yĩy 'õg hãm'ãktux 'ũxe'e 'ohnãg. Kaxĩy.
13 A isso, os fariseus lhe disseram: Tu dás testemunho de ti mesmo; teu testemunho não é digno de fé.
14 Ha Yeyox te: —Paxpuk puxehnãg te yãy 'ãktux, puxix 'ũxe'e yõg hãm'ãktux. Hamũn, 'ãte' yũmmũg hãm tuk nũn, xix hãm tuk mõg putup kama' yũmmũg. Pa xate' yũmmũg 'ohnãg hãm tuk nũn, xix hãm tuk mõg putup kama xate' yũmmũg 'ohnãg.
14 Respondeu-lhes Jesus: Embora eu dê testemunho de mim mesmo, o meu testemunho é digno de fé, porque sei de onde vim e para onde vou; mas vós não sabeis de onde venho nem para onde vou.
15 'Ãxop te hãm'ãktux mõ'ka'ok 'ũnõy kummuk, yã 'ãxop te tikmũ'ũn xohix putuk. Pa 'ãte hãm'ãktux 'ohnãg 'ũnõy kummuk.
15 Vós julgais segundo a aparência; eu não julgo ninguém.
16 Paxpu 'ãte hãm'ãktux 'ũnõy kummuk, kopxix 'ũnõy yõg hãpxopmã'ax kopit xe'e'. 'Ũgpuxehnãg xip 'ohnãg, pa yõgnũ 'ãtak xip 'ũgmũtik. Tute nũgkutnãhã'.
16 E, se julgo, o meu julgamento é conforme a verdade, porque não estou sozinho, mas comigo está o Pai que me enviou.
17 Yã 'ũkax'ãmi 'õg xat'ax yõg tappet tu', 'ũtix te pẽnã xop 'ãktux, ha hãm'ãktux tix te yãy putuk, puxi' xe'e 'ũyõg hãm'ãktux.
17 Ora, na vossa lei está escrito: O testemunho de duas pessoas é digno de fé {Dt 19,15}.
18 'Ãte yãy 'ãktux, ha yõgnũ 'ãtak tek mũn 'ãktux kamah, yã hãm'ãktux tix te yãy putuk. Tute nũgkutnãhã' Kaxĩy.
18 Eu dou testemunho de mim mesmo; e meu Pai, que me enviou, o dá também.
19 Ha nõm te: —Pi'yã' xip 'õg 'ãtak? Kaxĩy. Ha Yeyox te: —'Ap 'ãxop tek yũmmũg'ah xix yõgnũ 'ãtak 'ap yũmmũg'ah kamah. Paxpu 'ãxop 'ũgyũmmũg, hu ta yõgnũ 'ãtak yũmmũg kamah. 'A 'ãxop tek 'ũgyũmmũg'ah. Kaxĩy.
19 Perguntaram-lhe: Onde está teu Pai? Respondeu Jesus: Não conheceis nem a mim nem a meu Pai; se me conhecêsseis, certamente conheceríeis também a meu Pai.
20 Hã kaxĩy Yeyox te xohix pu hãmyũmmũgãhã Topa pet xexka kopah. 'Õnte tikmũ'ũn te mĩpkox kopa tayũmak nĩm. 'A' xonat te Yeyox mũg'ah, yã yõg 'ãmnĩy xe'e'ah, yĩ' mũg 'ohnãg.
20 Estas palavras proferiu Jesus ensinando no templo, junto aos cofres de esmola. Mas ninguém o prendeu, porque ainda não era chegada a sua hora.
21 Ta xe hãm'ãktux Yeyox tikmũ'ũn mũtik, hu: —'Ũgmõg putup nũpeheh, ha xatek xak putup, pa' pip 'õg hãpkummuk mĩy'ax, 'ĩhã 'ãxakix putup, hu 'ãmõg yũmmũg 'ohnãg yõgnũ xip'ax, tu 'a' nõm tu 'ãmõg putup'ah. Kaxĩy.
21 Jesus disse-lhes: Eu me vou, e procurar-me-eis e morrereis no vosso pecado. Para onde eu vou, vós não podeis ir.
22 Ha Yoneo xexka xop te: —Tute hãm'ãktux: “'Ãmõg yũmmũg 'ohnãg yõgnũ xip'ax. Putep xuktux? 'Ok yãy putex putup? Kaxĩy.
22 Perguntavam os judeus: Será que ele se vai matar, pois diz: Para onde eu vou, vós não podeis ir?
23 Ha Yeyox te: —'Õg pip'ax pip nũnte hãm xexka tu', pa 'ũkxip'ax pip pepix pexkox tu'. 'Õgnũ pip'ax yã hãm xexka', pa 'ũkxip'ax xip'ah hãm xexka tu'.
23 Ele lhes disse: Vós sois cá de baixo, eu sou lá de cima. Vós sois deste mundo, eu não sou deste mundo.
24 Hã kaxĩy 'ãte xa hãm'ãktux, 'ũpip 'õg hãpkummuk mĩy'ax, 'ĩhã 'ãxakix putup. 'Ãxop kuxa mãm 'ohnãg 'ũgmũn kopah, 'ĩhã 'õg hãpkummuk mĩy'ax pip ka'ok 'ãxop mũtik. Hamũn, 'ãkuxa mãm 'ohnãg 'ũgmũn kopah, yã 'ũkxuxet'ax nõy yã 'ũgmũn yãg mũn. Kaxĩy.
24 Por isso vos disse: morrereis no vosso pecado; porque, se não crerdes o que eu sou, morrereis no vosso pecado.
25 Ha nõm te: —'Ãmũn 'ũ'ũm? Kaxĩy. Ha Yeyox te: —Hõmã 'ãte xa nõm 'ãktux punethok
25 Quem és tu?, perguntaram-lhe eles então. Jesus respondeu: Exatamente o que eu vos declaro.
26 'Ãte xe xa hãm'ãktux punethok, tu xe 'õg hãpxopmã'ax kopit putup punethok, nũy hãm'ãktux 'ãxop te hãpkummuk mĩy punethok. Topa te nũgkutnãhã', yã' xe'e', ha 'ãte nõm yõg hãm'ãktux 'ãpak, tu nõm 'ãktux tikmũ'ũn xohix pu', tu hãpxop nõy 'ãktux 'ohnãg. Kaxĩy.
26 Tenho muitas coisas a dizer e a julgar a vosso respeito, mas o que me enviou é verdadeiro e o que dele ouvi eu o digo ao mundo.
27 Ha tikmũ'ũn te' yũmmũg 'ohnãg Yeyox yõg hãm'ãktux, yã Yeyox yõg 'ãtak 'ãktux'ax yũmmũg 'ohnãg.
27 Eles, porém, não compreenderam que ele lhes falava do Pai.
28 Ha Yeyox te: —'Ãxop tek mũn Tikmũ'ũn Kutok xup putup pepix mĩpkupnix tu', hak xup putup, tuk xok putup, 'ĩhã 'ãxop te' yũmmũg putup 'ũgmũn yãg mũn, tu 'ãxop te' yũmmũg putup 'ãte yãp-xehnãg hã hãpxopmã 'ohnãg, pa yõgnũ 'ãtak yõg hãmyũmmũg 'ãktux 'ãte', tu hãpxop nõy 'ãktux 'ohnãg,
28 Jesus então lhes disse: Quando tiverdes levantado o Filho do Homem, então conhecereis quem sou e que nada faço de mim mesmo, mas falo do modo como o Pai me ensinou.
29 ha Topa te nũgkutnãhã', yã' xip 'ũgmũtik, tuk nĩm putup'ah. Yã hamũn, 'ãte hãpxopmã', hã Topa tep-tuppax, ha hãpxop nõy mĩy 'ohnãg. Kaxĩy.
29 Aquele que me enviou está comigo; ele não me deixou sozinho, porque faço sempre o que é do seu agrado.
30 Ha tikmũ'ũn te' xupak Yeyox yõg hãm'ãktux, ha' punethok kuxa mãm Yeyox kopah.
30 Tendo proferido essas palavras, muitos creram nele.
31 Ha Yeyox te Yoneo xop yõg kuxa mãm ka'ok xop pu hãm'ãktux, hu: —'Ãxop te yõgnũ hãmyũmmũg tu 'ĩpkox pip, tu' mĩy, nũy ta 'ãxop yã yõgnũ xop.
31 E Jesus dizia aos judeus que nele creram: Se permanecerdes na minha palavra, sereis meus verdadeiros discípulos;
32 'Ãxop te nõm te hok hã hãm putuk, ha' nõy te 'ãxop xatpax. Pa 'ãxop te' yũmmũg putup hãmyũmmũg'ax xe'e, ha hãmyũmmũg xe'e'ax te 'ãxop mõy putup, xayĩy mõg, tu xe nõm te hok hã hãm xop putuk'ah. Kaxĩy.
32 conhecereis a verdade e a verdade vos livrará.
33 Pa tikmũ'ũn te: 'Amanãm yõg xupepmã xop kopak mũg pip, tu nõm te hok hã hãm putuk 'ohnãg. Yã' nõy tek mũg xatpax 'ohnãg. Teptu xate hãm'ãktux, 'ũgmũg mõy, nũy ta mõg? Kaxĩy.
33 Replicaram-lhe: Somos descendentes de Abraão e jamais fomos escravos de alguém. Como dizes tu: Sereis livres?
34 Ha Yeyox te: —'Ãte xa hãm'ãktux hãmyũmmũg xe'e'. Tikmũ'ũn 'ũm te hãpkummuk mĩy, ha hãpkummuk mĩy'ax putup xũy'ax te tikmũ'ũn xatpax, ha tikmũ'ũn te nõm te hok hã hãm putuk.
34 Respondeu Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: todo homem que se entrega ao pecado é seu escravo.
35 'A' nõm te hok hã hãm xip ka'ok'ah xuxyã xop kopah, pa' mõg putup. 'A' xip ka'ok'ah. Ha tak-tok xip ka'ok xuxyã xop kopah, tu' mõg putup'ah, yã' xip ka'ok.
35 Ora, o escravo não fica na casa para sempre, mas o filho sim, fica para sempre.
36 Pak mũn Topak-tok te 'ãxop mõy, xa mõg, yã 'ãmõg putup xe'e', tu nõm te hok hã hãm putuk putup 'ohnãg, ha hãpkummuk mĩy'ax te 'ãxop xat putup 'ohnãg.
36 Se, portanto, o Filho vos libertar, sereis verdadeiramente livres.
37 'Ãte' yũmmũg 'ãxop yã mõnãyxop 'Amanãm yõg xupepmã xop. Pa 'ãxop tep-tup, nũy 'ũkputex. 'Ãxop te yõgnũ hãmyũmmũg pa 'ohnãg, hup-tup, nũy 'ũkputex.
37 Bem sei que sois a raça de Abraão; mas quereis matar-me, porque a minha palavra não penetra em vós.
38 Yõgnu 'ãtak te 'ã' mũg hãpxop punethok, ha 'ãte xa nõm 'ãktux, pa 'ãxop te' mĩy 'õgnũ 'ãtak yõg xat'ax. Kaxĩy.
38 Eu falo o que vi junto de meu Pai; e vós fazeis o que aprendestes de vosso pai.
39 Ha tikmũ'ũn te: —Yõgnũ 'ãtak yã 'Amanãm. Kaxĩy. Ha Yeyox te: Paxpu 'ãxop yã 'Amanãm yõg xop, nũy ta hãpxopmã yã 'Amanãm putuk.
39 Nosso pai, replicaram eles, é Abraão. Disse-lhes Jesus: Se fôsseis filhos de Abraão, faríeis as obras de Abraão.
40 Topa te 'ã hãm'ãktux, ha 'ãte xa nõm 'ãktux, yã hãpxop nõy 'ãktux 'ohnãg. Pa 'ãxop tep-tup, nũy 'ũkputex, yã 'a 'Amanãm putuk'ah.
40 Mas, agora, procurais tirar-me a vida, a mim que vos falei a verdade que ouvi de Deus! Isso Abraão não o fez.
41 'Ãxop te hãpxopmã 'õgnũ 'ãtak putuk. Kaxĩy. Ha tikmũ'ũn te: —Topa mũn yã 'ũgmũ yõg 'ãtak, yã Topap-xehnãg, yãg mũg yã Topak-tok xe'e, yã 'ap 'ãmũn putuk'ah. Kaxĩy.
41 Vós fazeis as obras de vosso pai. Retrucaram-lhe eles: Nós não somos filhos da fornicação; temos um só pai: Deus.
42 Ha Yeyox te: —Paxpu Topa yã 'õgnũ 'ãtak, nũy ta 'ãxop putuppax 'ũgmũn. Hamũn, 'ãte Topa tuk nũn, tu nũktuk xupep nũnteh. 'A 'ãte nũ yãy kutnã'ah, pa yã Topa te'.
42 Jesus replicou: Se Deus fosse vosso pai, vós me amaríeis, porque eu saí de Deus. É dele que eu provenho, porque não vim de mim mesmo, mas foi ele quem me enviou.
43 Teptu 'ãxop te' yũmmũg 'ohnãg yõgnũ hãm'ãktux. 'Ok 'ãxop te nõã' tot 'ohnãg yõgnũ hãm'ãktux?
43 Por que não compreendeis a minha linguagem? É porque não podeis ouvir a minha palavra.
44 'Ãxop yã Hãmgãyãgnãg kutok, tu 'ãxop te' mĩy 'õgnũ 'ãtak te nõm putup. Yã hãm xexka yõg hãmyãxatamuk tox hã Hãmgãyãgnãg te' kixpax. Tutep-tup nõg hok'ah hãmyũmmũg'ax xe'e, yã Hãmgãyãgnãg 'ũyok 'ohnãg, tu' koitpax, yã Hãmgãyãgnãg te kaxĩy, tu' koitpax, yã koit'ax xohix xexka mĩy. Koit'ax yã Hãmgãyãgnãg kutok.
44 Vós tendes como pai o demônio e quereis fazer os desejos de vosso pai. Ele era homicida desde o princípio e não permaneceu na verdade, porque a verdade não está nele. Quando diz a mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 'Ãte xa hãpxe'e 'ãktux, yã' koit 'ohnãg, pa 'ãxop kuxa mãm 'ohnãg yõgnũ hãmyũmmũg'ax kopah.
45 Mas eu, porque vos digo a verdade, não me credes.
46 Pi'yã 'ãxop kopa te' xuktux'ax 'ãte hãpkummuk mĩy? Yã tik te nõm 'ãktux 'ohnãg. 'Ãte hãpxe'e 'ãktux. Teptu 'ãxop tek kopa 'ãkuxa mãm 'ohnãg?
46 Quem de vós me acusará de pecado? Se vos falo a verdade, por que me não credes?
47 Topa yõg tikmũ'ũn te Topa yõg hãm'ãktux'ax 'ãpak, tu' yĩpkox pip. Pa 'ãxop 'a' Topa yõg'ah, hu 'ãyĩpkox pip 'ohnãg. Kaxĩy.
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus, e se vós não as ouvis é porque não sois de Deus.
48 Ha Yoneo xexka xop te: —'Ok 'ũgmũ'ãte hãpxe'e 'ãktux 'ãmũn te Xãmãnit xop kopa 'ãxip, ha' xip yãmĩy kummuk 'ãkopah? Yã hamũn. Kaxĩy.
48 Responderam então os judeus: Não dizemos com razão que és samaritano, e que estás possesso de um demônio?
49 Ha Yeyox te: —'Ap xip'ah yãmĩy kummuk 'ũgkopah. 'Ãte yõgnũ 'ãtak max 'ãktux, ha ta 'ãxop tek mũn 'ãktux kummuk.
49 Respondeu-lhes Jesus: Eu não estou possesso de demônio, mas honro a meu Pai. Vós, porém, me ultrajais!
50 'A 'ãte' xak 'ohnãg, puyĩy tikmũ'ũn 'ũgmũn 'ãktux max. 'Ãte' xak 'ohnãg, puyĩy tikmũ'ũn 'ũgmũn xexka mĩy. Yã' nõy puxet tek mũn 'ãktux max, tuk xexka mĩy, tu 'õg hãpxopmã'ax kopit, tu' xuktux 'ãxop kohe', pak mũn yok.
50 Não busco a minha glória. Há quem a busque e ele fará justiça.
51 'Ãte hãpxe'e 'ãktux. Nõm 'ũm te yõg hãm'ãktux'ax 'ãpak, tu' yĩpkox pip, puxix hi xe'ẽgnãg mõkuma' mõg, ha' kux 'ohnãg yã xakix xe'e putup 'ohnãg. Kaxĩy.
51 Em verdade, em verdade vos digo: se alguém guardar a minha palavra, não verá jamais a morte.
52 Ha Yoneo xop te: —'Ũgmũ'ãte' yũmmũg nõmhã' 'ũxip yãmĩy kummuk 'ãkopah. 'Amanãm xok, xix tik te Topa pupi hãm'ãktux xop xakix kamah, pa xate' xuktux, hu: “Nõm 'ũm te yõg hãm'ãktux'ax 'ãpak, tu' yĩpkox pip, puxix xakix xe'e putup 'ohnãg.
52 Disseram-lhe os judeus: Agora vemos que és possuído de um demônio. Abraão morreu, e também os profetas. E tu dizes que, se alguém guardar a tua palavra, jamais provará a morte...
53 Yũmũ yõg 'ãtak 'Amanãm xok. Xate putep mũn 'ãktux? 'Ok 'ãmũn xexka', pa 'Amanãm kutõgnãg? Yã Topa pupi hãm'ãktux xop xakix kamah. 'Ok xate hãmpe'ãpaxex 'ãxexkanãm? Kaxĩy.
53 És acaso maior do que nosso pai Abraão? E, entretanto, ele morreu... e os profetas também. Quem pretendes ser?
54 Ha Yeyox te: —Paxpu 'ãte yãy max 'ãktux, tu yãy xexka mĩy, puxix tu' kummuk, yã hãm'ãktux kummuk. Pa yõgnũ 'ãtak tek mũn max 'ãktux, tuk xexka mĩy. Yã yõgnũ 'ãtak te' mĩy. Yõgnũ 'ãtak yã 'ãxop te' xãnãhã', hu: “Topa yũmũ yõg”.
54 Respondeu Jesus: Se me glorifico a mim mesmo, a minha glória não é nada; meu Pai é quem me glorifica, aquele que vós dizeis ser o vosso Deus
55 Pa 'ãxop te nõm yũmmũg 'ohnãg hok'ah, pa 'ãte nõm yũmmũg. Paxpu 'ãte hãm'ãktux nõm yũmmũg 'ohnãg, kopxix koit, yã 'ãxop putuk. Pa 'ãte nõm yũmmũg, tu yõg hãm'ãktux'ax 'ãpak, tuk yĩpkox pip.
55 e, contudo, não o conheceis. Eu, porém, o conheço e, se dissesse que não o conheço, seria mentiroso como vós. Mas conheço-o e guardo a sua palavra.
56 Hõmã 'ũhittap 'õg 'ãtak 'Amanãm kuxa hittup yã tute' yũmmũg 'ãte hãpxopmã'ax, tu' yũmmũg, hu' kuxa hittup. Kaxĩy.
56 Abraão, vosso pai, exultou com o pensamento de ver o meu dia. Viu-o e ficou cheio de alegria.
57 Ha Yoneo xop te: —'A 'õg hãmyãxatamuk te 50'ah. 'Ok xate 'Amanãm pẽnãhã'? Kaxĩy.
57 Os judeus lhe disseram: Não tens ainda cinqüenta anos e viste Abraão!...
58 Ha Yeyox te: —'Ãte xa hãpxe'e 'ãktux. Hõmãg xip ha kunãy tu' xip 'Amanãm. 'Ũgxip mõkumakmõg. Kaxĩy.
58 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: antes que Abraão fosse, eu sou.
59 Ha tikmũ'ũn te mĩkaxxap pop, nũy nõ Yeyox tux, nũy putex, pa Yeyox te yãy xaptop, tu ta' mõg Topa pet xexka kũnãpah.
59 A essas palavras, pegaram então em pedras para lhas atirar. Jesus, porém, se ocultou e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.