Romanos 7
Pop Hagä Do Panyyg Hanäm Do Hahỹỹh (MBJNT) vs NVI
1 Wakãn haa hedoo doo, bëëh, Mosees ky n'aa jaw'yyk do hapäh do hã ỹ maher'oot. Ti hyb n'aa bë hapäh né hẽ hahỹỹh: Ta ky n'aa jaw'yyk do jããm hẽ ji hã tamejũũ, ji edëp nä bä.
1 Meus irmãos, falo a vocês como a pessoas que conhecem a lei. Acaso vocês não sabem que a lei tem autoridade sobre alguém apenas enquanto ele vive?
2 Ỹỹnh kat'ëë däk do ky n'aa gó bë ỹ maher'oot: Ta patug bawät nä bä, dooh ta ky n'aa jaw'yyk do an'oo bä ta see hã takat'ëë bä. Ta patug dajëp bä kä, tii bä dooh ta ky n'aa jaw'yyk do geä̃m wäd bä.
2 Por exemplo, pela lei a mulher casada está ligada a seu marido enquanto ele estiver vivo; mas, se o marido morrer, ela estará livre da lei do casamento.
3 Ti hyb n'aa kä, aj'yy see hã takat'ëë bä paawä ta patug bawät nä bä, “Nesaa do moo hew'ëët doo, ta patug nadoo do sii haỹỹh doo”, ramaneëënh tii bä ta ti ỹỹnh. Tii d' nado ta patug dajëb bä. Ta patug dajëp jawén paa bä, dooh ta ky n'aa jaw'yyk do geä̃m wäd bä ta see tagat'ëë bä. Ta patug dajëp bä kä, dooh nesaa do moo hew'ëët doo, ta patug nadoo do sii haỹỹh do tado wäd bä, ta see hã ỹỹnh kat'ëë bä.
3 Por isso, se ela se casar com outro homem enquanto seu marido ainda estiver vivo, será considerada adúltera. Mas se o marido morrer, ela estará livre daquela lei, e mesmo que venha a se casar com outro homem, não será adúltera.
4 Ti hyb n'aa kä, wakãn haa hedoo doo, bë na-ããj hẽ bë dajëp paa hadoo Mosees ky n'aa jaw'yyk do hã Kristo sii, P'op Hagä Do an'oo bä. Tii d' tawén hadoo, ta see hã bë h'yy kata däk hyb n'aa hỹỹ kä. Kristo, dejëp do mahang ganä wät do hã bë h'yy kata däk hyb n'aa, baad hadoo do P'op Hagä Do weh'ëëh do ër moo bok hyb n'aa kä.
4 Assim, meus irmãos, vocês também morreram para a lei, por meio do corpo de Cristo, para pertencerem a outro, àquele que ressuscitou dos mortos, a fim de que venhamos a dar fruto para Deus.
5 Pooj jé, ër h'yyb säg karẽn doo da ër babok noo gó, nesaa do tak'ëp ër h'yyb karẽn doo, ta ky n'aa jaw'yyk do nanoo do hyb n'aa tak'ëp ji karẽn doo, awät né paa ër hã. Nesaa do dajëb hanoo do ër moo bok ti noo gó.
5 Pois quando éramos controlados pela carne, as paixões pecaminosas despertadas pela lei atuavam em nossos corpos, de forma que dávamos fruto para a morte.
6 Hỹỹ kä, ër dajëb wät do hyb n'aa Mosees ky n'aa jaw'yyk do ër tamesoo do paa hã, dooh Mosees ky n'aa jaw'yyk do ër hã tamejõ wäd bä. Papuuj gó P'op Hagä Do wë ër moo bok hỹỹ kä, ta Sahee ër tah'yyb mahũũm do hyb n'aa. Dooh pooj jé ji bahed'oo doo da, ky n'aa jaw'yyk do hã takerii däk doo da tado wäd bä, P'op Hagä Do wë ër moo bok doo.
6 Mas agora, morrendo para aquilo que antes nos prendia, fomos libertados da lei, para que sirvamos conforme o novo modo do Espírito, e não segundo a velha forma da lei escrita.
7 Nyy d' ỹ hanäng pé tii? Nesaa g'eeh P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do Mosees hã kan'oo däk doo? Dooh. Dooh nesaa do tado bä. Mosees ky n'aa jaw'yyk do tanado bä paawä, dooh ji hapëë bä paawä ny hadoo do nesaa do P'op Hagä Do matym gó. Dooh paawä ji hapëë bä baad nado ji h'ëëd nadoo do hã ji h'yyb däk doo, “Mah'yyb däg manä a da hadoo do ma hã” ta ky n'aa jaw'yyk do naher'ood bä paawä.
7 Que diremos então? A lei é pecado? De maneira nenhuma! De fato, eu não saberia o que é pecado, a não ser por meio da lei. Pois, na realidade, eu não saberia o que é cobiça, se a lei não dissesse: "Não cobiçarás".
8 Ti hadoo né hẽ, nesaa do tyw n'aa esóts kän, tii bä hajõng baad nadoo do ji h'yy karẽn do hedoo do hã ji h'yyb däg däk tan'oo bä, “Mah'yyb däg manä a h'ëëd nadoo do hã”, ta ky n'aa jaw'yyk do mejũũ do hyb n'aa. Ky n'aa jaw'yyk do badoo bä nesaa do hã ji moo ge'ỹỹm doo, tii bä dooh nesaa do ji tah'yyb tatug bä.
8 Mas o pecado, aproveitando a oportunidade dada pelo mandamento, produziu em mim todo tipo de desejo cobiçoso. Pois, sem a lei, o pecado está morto.
9 Pooj jé, Mosees ky n'aa jaw'yyk do mejũũ do hã ỹ h'yy ganahoot nä bä, dooh ỹ hyb n'aa p'eed bä ỹ bawät doo. Ta jawén, ta ky n'aa jaw'yyk do ỹ bahapäh bä kä, nesaa do banyy däg kän hëp ỹ tym gó.
9 Antes, eu vivia sem a lei, mas quando o mandamento veio, o pecado reviveu, e eu morri.
10 Tii bä ỹ dajëb wät hadoo, dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh ỹ bawäd kän, ỹ hanäng pé tii. P'op Hagä Do mejũũ doo, ta hã ji edëb had'yyt hẽ paawä ji ky dahé bä, dajëb tamana kän wë ỹỹ, tii b' ỹ bahapëë däk.
10 Descobri que o próprio mandamento, destinado a produzir vida, na verdade produziu morte.
11 Hahỹỹ da tii: Nesaa do ji h'yyb gó hanäng do ỹ tawadii. Ỹ hajaa, ỹ ed'oo, ỹ ky daheeh P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do Mosees hã kan'oo däk doo, P'op Hagä Do pa ỹ bawäd had'yyt hẽ hyb n'aa ta jawén. Tii bä, ỹ nahajaa do hyb n'aa tii, dajëb hã ỹ ky n'aa kety däg kän, dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh ỹ ketyn hõm. Ti hyb n'aa, nesaa do ỹ tawadii ta tii hã, ỹ wén näng.
11 Pois o pecado, aproveitando a oportunidade dada pelo mandamento, enganou-me e por meio do mandamento me matou.
12 Ti hyb n'aa kä, dooh nesaa do tado bä P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do Mosees hã kan'oo däk doo. Tsyt hẽ, nesaa do mahä̃nh tii. Tsyt hẽ, nesaa do mahä̃nh P'op Hagä Do mejũũ doo. Baad had'op do tii. Taw'ããts hẽ tii.
12 De fato a lei é santa, e o mandamento é santo, justo e bom.
13 Tii d' tahadoo do hyb n'aa, baad hadoo do an'oo bä g'eeh ỹ dajëb kän hadoo, dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh ỹ bawäd däk? Dooh. Dooh ta ti tado bä ta ti hanoo doo. Nesaa do tii, tahana ỹ dajëp, dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh ỹ bawäd däk doo. Baad hadoo do ỹ bahapäh bä kä, nesaa do ỹ tah'yyb tatug wät baad hadoo do ỹ ky nadaheeh hyb n'aa, nesaa do nas'aa né hẽ ji bahapëë däk hyb n'aa kä. Ti hyb n'aa kä, tak'ëp nas'aa né hẽ nesaa doo, P'op Hagä Do mejũũ do metä däk.
13 E então, o que é bom se tornou em morte para mim? De maneira nenhuma! Mas, para que o pecado se mostrasse como pecado, ele produziu morte em mim por meio do que era bom, de modo que por meio do mandamento ele se mostrasse extremamente pecaminoso.
14 Dooh Mosees ky n'aa jaw'yyk do hanaa tado bä nesaa doo. P'op Hagä Do Sahee hanaa né hẽ Mosees ky n'aa jaw'yyk doo, ër hapäh. Tii d' nado ỹỹh. Badäk hahỹỹ bä naa ỹỹh, ji daaj hẽ ji karẽn do jawén hawät doo. Nesaa doo, kariw ỹ n'aa hadoo. Tak'ëp tamejõ had'yyt hẽ hã ỹỹ.
14 Sabemos que a lei é espiritual; eu, contudo, não o sou, pois fui vendido como escravo ao pecado.
15 Dooh ỹ h'yy ganyy bä ỹ bahed'oo do hã. Ỹ karẽn do ỹ moo wät doo, dooh ỹ moo hewëëd bä. Tak'ëp ỹ ganen'aak doo, ti né ti ỹ moo wät doo.
15 Não entendo o que faço. Pois não faço o que desejo, mas o que odeio.
16 Ỹ kanarẽn do ỹ moo wät do tahadoo do hyb n'aa, tii bä, “Te hub né hẽ, baad ub P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk doo”, näng ỹỹh.
16 E, se faço o que não desejo, admito que a lei é boa.
17 Dooh ỹ tado wäd bä ta ti baad nadoo do moo wät doo. Nesaa do hëp ỹ tym gó hawät do ti ta ti moo wät doo.
17 Neste caso, não sou mais eu quem o faz, mas o pecado que habita em mim.
18 Ỹ hapäh né hẽ, dooh baad hadoo pé hëp ỹ säg gó hawät péh. Ta ti ỹ wén hapäh, ỹ karẽn né hẽ paawä baad hadoo do ỹ moo wät, dooh ỹ haja bä.
18 Sei que nada de bom habita em mim, isto é, em minha carne. Porque tenho o desejo de fazer o que é bom, mas não consigo realizá-lo.
19 Baad hadoo do ỹ karẽn do nado ti ỹ moo hew'ëët doo. Ỹ kanarẽn doo, nesaa doo, ti ti ỹ moo wäd had'yyt hẽ.
19 Pois o que faço não é o bem que desejo, mas o mal que não quero fazer, esse eu continuo fazendo.
20 Hỹỹ kä, ỹ kanarẽn do tado bä ti ỹ moo hew'ëët doo, dooh ỹ tado wäd bä ta ti moo wät doo. Nesaa do hëp ỹ tym gó hawät do moo wät ti ta tii.
20 Ora, se faço o que não quero, já não sou eu quem o faz, mas o pecado que habita em mim.
21 Ti hyb n'aa kä, hahỹỹ da hëp ỹỹ gó awäd had'yyt hẽ ỹ bahapäh: Baad hadoo do ỹ karẽn bä ỹ moo wäd paawä, nesaa do hëp ỹỹ gó takametëëh, ỹ tahewaat, baad hadoo do ỹ moo nawät hyb n'aa.
21 Assim, encontro esta lei que atua em mim: Quando quero fazer o bem, o mal está junto a mim.
22 Hëp ỹỹ gó P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do ỹ gen'aak.
22 Pois, no íntimo do meu ser tenho prazer na lei de Deus;
23 Ti hadoo né hẽ, hã ỹỹ hẽ awät na-ããj hẽ, ỹ hapäh, hejój see péh, baad hadoo do ỹ hyb n'aa newëë do ỹ gen'aak do majĩĩ hadoo doo. Nesaa do hëp ỹỹ gó hanäng do ỹ moo wäd had'yyt hẽ tan'oo bä tii. Ỹ tamaso had'yyt hẽ tii hã.
23 mas vejo outra lei atuando nos membros do meu corpo, guerreando contra a lei da minha mente, tornando-me prisioneiro da lei do pecado que atua em meus membros.
24 Tak'ëp baad nado né hẽ ỹỹh! Jaa ỹ hed'ëëp da dajëb hejój mahä̃nh hup ỹỹ gó hawät doo?
24 Miserável homem eu que sou! Quem me libertará do corpo sujeito a esta morte?
25 P'op Hagä Do wë ỹ tsebé. Ti né ti ỹ hed'ëëp doo, ër Wahë N'aa Jesus Kristo hyb n'aa.
25 Graças a Deus por Jesus Cristo, nosso Senhor! De modo que, com a mente, eu próprio sou escravo da lei de Deus; mas, com a carne, da lei do pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.