Mateus 14

Tupana Ehay Satere Mawe Pusupuo (MAVNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Mi'i hawyi ti yi Karireia piat morekuat Eroti tikuap ta'yn Iesui aikotã iminug wakuap etiat.
1 Quando Herodes Antipas ouviu falar de Jesus,
2 Mi'i hawyi Morekuat Eroti to'e tu'isaria pe — Koitywy toĩne'en uhetama pe wẽtup ok wuat'i nug kuap hat Iesui e hap het rakat e. Uwe sese Mi'i Miit hap atikuap ta'yn e. Ta'i mekewat uimi'a­kagtek wo'oset'ok hat Iuwãu wyti tuwẽtem gu'uro pyi e. Ta'i tuwẽtem gu'uro pywiat hawyi ti mio tutunug yt uwe misepap kuap takat i ra'yn e Eroti morekuat yi Karireia piat tu'isaria pe Iesui etiat.
2 disse a seus conselheiros: “Deve ser João Batista que ressuscitou dos mortos! Por isso ele tem poder para fazer esses milagres”.
3 Mio tã e katu­pono sa'awy'i mekewat morekuat Eroti ti'atu­po'oro tesu­rara'in Iuwãu pyhyp hamo. Mi'i hawyi ta'atupo'i po'i hawyi ti ta'atupag wo'opyhik hawe. Mi'i tã ti Eroti tunug sa'awy'i Iuwãu ete.
3 Herodes havia mandado prender e encarcerar João para agradar Herodias, que era esposa de Filipe, seu irmão.
4 Toipyhik Iuwãu wo'opyhik hawe sa'awy'i katu­pono iwary sa'ag Erotia ipy'ahak kahato Iuwãu ete. — Wãi'e yt naku i kahato ewaire waire e pote. Yt naku i e'aito morekuat Eroti wywo katu­pono Eroti eyke'et Wiripi wywo ereĩne'en sa'awy'i e'aito wo e Iuwãu morekuat Eroti wary sa'ag mana Erotia pe pote. Mi'i to'e pote mana Eotia ipy'ahak Iuwãu ete. Mi'i pote haiwot topyhu'at hawyi toipyhyp teran ahet'ok hat Iuwãu wo'opyhik hawe — Tupana yt tiky'esat i etipo­hari eywyt Wiripi ehary'i ete e pote.
4 João tinha dito repetidamente a Herodes: “É contra a lei que o senhor viva com ela”.
5 — Pyno waku ati'auka teran Iuwãu ma'ato yt ati'auka kuap i katu­pono typy'i kahato ra'yn Iuwãu mohey haria e. Ta'i Tupana mipo'oro aimu'e hamuat Iuwãu e haria ahyt Iuteuria tukupte'en mesuwe e. Aikotã me aru waku Iuwãu auka hap atipuẽti e tuwa­nẽtup hawe morekuat Eroti.
5 Herodes queria matá-lo, mas tinha medo de provocar uma revolta, pois o povo acreditava que João era profeta.
6 Mi'i hawyi wẽtup e'at pe morekuat Eroti tunug to'ywã'ĩ hap kapiat watetup hap. Mi'i pote tutunug ienuk wato hap tomõ­typot haypiat. Mi'i hap e'at pe morekuat Eroti tikaykay tehary'i wuat Erotia mẽpyt ihairu hamo. Mi'i ti makuptia ihairu miit'in typy'i ehamo. Ikahu mekewat pĩ'ã pote morekuat iwepit kahato teha'at hawyi.
6 Contudo, numa festa de aniversário de Herodes, a filha de Herodias dançou diante dos convidados e agradou muito o rei,
7 Mi'i hawyi morekuat Eroti to'e pĩ'ã pe — Ehairu ikahu kahato pĩ'ã e mi'i pote e'e hap ewy atunug teran emiky'esat ok tã emiẽtup atum neran e pĩ'ã pe.
7 e ele prometeu, sob juramento, que lhe daria qualquer coisa que ela pedisse.
8 Mi'i hawyi pi'a to'e morekuat pe — Apuete e. Mi'i hawyi toto toty kape — Kat som waku ahẽtup morekuat pe to'e hamo. Mi'i hawyi — Pyno waku ehẽtup wo'oset'ok hat Iuwãu akag kui'a pe e ity Wiripi saki'yt pe.
8 Instigada pela mãe, a moça disse: “Quero a cabeça de João Batista num prato!”.
9 Mio tã e hap morekuat tikuap hawyi tuwa­nẽtup ko'i ko'i ne'i ra'yn. Ma'ato — Atum aru emiẽtup ok tã e ra'yn sa'awy'i pĩ'ã pe torania towyria'in ehamo pote — Pyno atunug ui'e hap ewy emiky'esat ewy pãi e yn pĩ'ã pe.
9 O rei se arrependeu do que tinha dito, mas, por causa do juramento feito diante dos convidados, deu as ordens para que atendessem ao pedido.
10 Mi'i hawyi ti toipo'oro ra'yn tesu­rara'in wo'opyhik hap kape Iuwãu akag tek hamo.
10 João foi decapitado na prisão,
11 Mi'i hawyi ta'atuerut warupy hit pe Iuwãu akag hawyi ta'atuium na'yn mekewat pĩ'ã makuptia ihairu rakat pe. Mi'i hawyi ti tutum na'yn Iuwãu akag toty pe.
11 e sua cabeça foi trazida num prato e entregue à moça, que a levou à sua mãe.
12 Mi'i hawyi Iuwãu potmu'eria tikuap ta'yn ta'atumu'e hat Iuwãu ut'yp tek hap hawyi tõ'ẽ ra'yn hyp hamo. Ta'atusyp hawyi ti tuwat ra'yn Iesui kape henoi hamo ra'yn.
12 Os discípulos de João vieram, levaram seu corpo e o sepultaram. Em seguida, foram a Jesus e lhe contaram o que havia acontecido.
13 Mi'i hawyi Iesui tikuap ta'yn Iuwãu auka hap hawyi toto ra'yn yara puo mekewat hyemyi'a wato sakpo aikope yt uwe i hap kape tuweran. Mi'i hawyi miit'in tikuap ta'yn Iesui aikowuat toto hap hawyi tuwat tuwat typy'i ra'yn ta'atue­tawa pyi aikowuat ito hap kape yi upi.
13 Logo que Jesus ouviu a notícia, partiu de barco para um lugar isolado, a fim de ficar só. As multidões, porém, descobriram para onde ele ia e o seguiram a pé, vindas de muitas cidades.
14 Mi'i hawyi Iesui put'ok'e ra'yn yẽpe ete yara puo hawyi ta'akasa miit'in typy'i kahato takat haria. Mi'i hawyi toi'atuky'e ne'i ra'yn mi'iria hawyi toi'atu­moe­hãite yne i'ahu rakaria i'atue­haky'e'i kahato iha'at turan pote. Mi'i hawyi toi'atu­moe­hãite at itote.
14 Quando Jesus saiu do barco, viu a grande multidão, teve compaixão dela e curou os enfermos.
15 Meiũran wãtym i ra'yn turan put'ok'i'atu'e ra'yn hemiit'in Iesui ete. Mi'i hawyi — Wãtym na'yn mesuwe ra'yn mote eti'atu­po'oro ro i'atue­tawa ko'i kape miit'in i'atu'e katu­pono wyti yt naku i yahig note watoĩne'en katu­pono yt kat i aimi'u meiũpe Mehĩ i'atu'e. Mi'i hawyi waku eti'atu­po'oro ro hesyat rakaria tawa hit ko'i upi getap ko'i kape aikowo aikowo te'eru­wemi'u kyi'at hamo i'atu'e.
15 Ao entardecer, os discípulos foram até ele e disseram: “Este lugar é isolado, e já está ficando tarde. Mande as multidões embora, para que possam ir aos povoados e comprar comida”.
16 Ma'ato Iesui — Yt rat pãi e. Yt ati'atu­po'oro teran hin i rat e. Ewei'atupoi ro hesy'at rakaria e Iesui.
16 “Não há necessidade”, disse Jesus. “Providenciem vocês mesmos alimento para elas.”
17 — Ma'ato Mehĩ i'atu'e aikotã aru pyno urui'atupoi mi'iria katu­pono aimi'u yt iwato hin i 5 man typy pira yn toĩne'en aimi'u wuat i'atu'e.
17 Eles responderam: “Temos apenas cinco pães e dois peixes!”.
18 Mi'i hawyi — Pyno eweterut ro mi'i mi'u hit ko'i uhowawi e.
18 “Tragam para cá”, disse ele.
19 Mi'i hawyi to'e miit'in sem me — Ewei'apyk to mopep hyp we e. Mi'i hawyi mekewat typy pira 5 man totat topo pe hawyi teha'at atipy kape hawyi to'e — Waku kahato En Tupana are. Urutu­wehum kahato emiium ete e. Mi'i hawyi mekewat 5 man toipat'ok kahato hawyi toimõ'ẽ topot­mu'eria pe hawyi mi'iria imõ'ẽ ra'yn miit'in sem me.
19 Em seguida, mandou o povo sentar-se na grama. Tomou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e os abençoou. Então, partiu os pães em pedaços e os entregou a seus discípulos, que distribuíram às multidões.
20 Mi'i hawyi te'erenuk kahato ra'yn miit'in sem hawyi i'atu'ok kahato ra'yn hawyi hemiit'in ti'atunug i'atumi'u ieĩpyt 12 e'yry­sakag ne te topyhu'at i'atumi'u so'o ko'i.
20 Todos comeram à vontade, e os discípulos recolheram doze cestos com as sobras.
21 Toi'atumo'ok kahato 5000 rakaria ihainia'in i'ewyte i'atu kahato te hary­poria'in i'ewyte i'atu­mẽpyt'in. Yt ta'atukuap i yt ta'atu­mo­rania i hary­poria'in i'ewyte i'atu­mẽpyt'in yt ta'atukuap i karania tukupte'en itote ihainia'in ko'i yn ta'atu­mo­rania pote.
21 Os que comeram foram cerca de cinco mil homens, sem contar mulheres e crianças.
22 Mi'i hawyi to'e i Iesui towyria'in me — Eiwehyt'ok to ehe'yara pe hawyi eweiwat ro ihyemyi'a wato sakpo e. Uito aru ati'atu­po'oro miit'in sok i'atue­tawa ko'i kape hawyi areto ehowawi ehupi mehĩ'in e temiit'in me. Mi'i hawyi tuwat ra'yn.
22 Logo em seguida, Jesus insistiu com seus discípulos que voltassem ao barco e atravessassem até o outro lado do mar, enquanto ele despedia as multidões.
23 Tuwat yne ra'yn hawyi ipot'am na'yn yity'ok kape. Mi'i tote tuweran hawyi ihay ra'yn Tupana wywo. Pyno wãtym'i ra'yn hawyi tehay kahu ra'yn hawyi tuweran toĩne'en yity'ok tote.
23 Depois de mandá-las para casa, Jesus subiu sozinho ao monte a fim de orar. Quando anoiteceu, ele ainda estava ali, sozinho.
24 Mi'i totepyi heremo yne y'y emyi'a. Mi'i hawyi teha'at temiit'in kape ihyemyi'a py'asetpiat ikupte'en turan. Wasere poity'i temiit'in e'yara yowa etiat kape. Mi'i pote yt tuwat kuap i iha'at turan ihy wato kahato ra'yn itote ywytu haty wo kahato pote.
24 Enquanto isso, os discípulos, distantes da terra firme, lutavam contra as ondas, pois um vento forte havia se levantado.
25 Mi'i pote waipaka ehay hap owakai toto ra'yn Iesui temiit'in kape yowa tote hewyry i'atue'yara kape y'y puo.
25 Por volta das três da madrugada, Jesus foi até eles, caminhando sobre as águas.
26 Mi'i hawyi hemiit'in te'era'a­kasa Iesui ut hap kape y'y wato totiat hewyry turan. Mi'i hawyi i'atu­wuwu kahato ra'yn hawyi i'atuehay haty wo — En apo miit ehag y'y totiat i'atu'e.
26 Quando os discípulos o viram caminhando sobre as águas, ficaram aterrorizados. “É um fantasma!”, gritaram, cheios de medo.
27 Ma'ato Iesui to'e — Uipot­mu'eria yt eweiken'ẽ tei'o uipupi katu­pono Uito rat mesuwe areĩne'en e. Pyno eiwepit ro e.
27 Imediatamente, porém, Jesus lhes disse: “Não tenham medo! Coragem, sou eu!”.
28 Mi'i pote Peteru iwẽpap'i — Uruka'iwat e pyno En pote uikaykay iro ewewawi uhewyry teran ewawi yowa tote e.
28 Então Pedro gritou: “Se é realmente o senhor, ordene que eu vá caminhando sobre as águas até onde está!”.
29 — Eriot ro e Iesui hawyi Peteru tuwẽtem na'yn yara pyi hawyi toto ra'yn y'y owa upi Iesui kape.
29 “Venha!”, respondeu Jesus. Então Pedro desceu do barco e caminhou sobre as águas em direção a Jesus.
30 Ma'ato hewyry y'y owa upi turan teha'at ywytu kahato kape ywytu uato poity'i kape. Teha'at hawyi — Uheha­kyera'at ro En Uika'iwat e iwẽpap'i.
30 Mas, quando reparou no vento forte e nas ondas, ficou aterrorizado, começou a afundar e gritou: “Senhor, salva-me!”.
31 Mi'i hawyi meremo Iesui tokosap howawi hawyi totat ipo ete hawyi to'e — Kat poteĩ yt uimohey i Peteru e. Kat pote kahu uimohey ran yn en e.
31 No mesmo instante, Jesus estendeu a mão e o segurou. “Como é pequena a sua fé!”, disse ele. “Por que você duvidou?”
32 Mi'i hawyi tuwehyt'ok yara pe hawyi ywytu meremo ipohep hawyi inik kahato ra'yn itote.
32 Quando entraram no barco, o vento parou.
33 Mi'i hawyi 12 ok takaria yara piaria timõ­typot kahato ra'yn Iesui — En ni Tupana Sa'yru sese i'atu'e.
33 Então os outros discípulos o adoraram e exclamaram: “De fato, o senhor é o Filho de Deus!”.
34 Mi'i hawyi tuwat ra'yn ihyemyi'a sakpo hawyi mekewat tawa Kene­sare e hap wã tote tuwehik.
34 Depois de atravessarem o mar, chegaram a Genesaré.
35 Mi'i hawyi itotiaria ikuap ta'yn meremo Iesui put'ok'e hap. Mi'i hawyi meremo ta'atukuap Iesui uwe hap. Mi'i hawyi ta'atue­ropo'ok i'ahu rakaria kopepyi kopepyi howawi.
35 Quando o povo reconheceu Jesus, a notícia de sua chegada se espalhou rapidamente por toda a região, e trouxeram os enfermos para que fossem curados.
36 Mi'i hawyi ta'atu­hẽtup ta'atu­mierut ko'i i'ahu rakaria moehãite hap hesokpe emig hamo. Mi'i hawyi wuat'i i'ahu rakaria Iesui ti'atu­moe­hãite yne tesokpe emig haria are uito Mateu.
36 Suplicavam que ele deixasse os enfermos apenas tocar na borda de seu manto, e todos que o tocavam eram curados.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.