Romanos 2
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT
1 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ị́jọ́ ãzí mi ími trũ rá la ꞌdáyụ, mi ꞌbá ị́jọ́ lịlépi ꞌbá ãzí kí drị̃ gá rĩ. Ídrĩ ị́jọ́ lị ꞌbá drị̃ gá, mi ꞌdã ị́jọ́ lị ími drị̃ gá, ãꞌdusĩku mi ꞌbá ị́jọ́ lịlépi ꞌbá ãzí drị̃ gá rĩ la vâ ị́jọ́ ũnzí ãlu ꞌbá ꞌdã ꞌbã idélé rĩ kí vúŋá idé.
1 Talvez você pense que pode condenar esses indivíduos, mas é igual a eles e não tem desculpa! Quando diz que eles deveriam ser castigados, condena a si mesmo, porque você, que julga os outros, pratica as mesmas coisas.
2 Ãnị̃ rá, Ãdróŋá la ị́jọ́ lịŋá ĩꞌdidrị́ pịrị rĩ sĩ, ị́jọ́ lị ꞌbá ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ kí idélépi rĩ kí drị̃ gá rá.
2 E sabemos que Deus, em sua justiça, castigará todos que praticam tais coisas.
3 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mi ꞌbá ị́jọ́ lịlépi ꞌbá kí drị̃ gá ị́jọ́ ĩꞌbadrị̂ kí sĩ rĩ, mí ũrã mi apá ị́jọ́ lịŋá Ãdróŋá drị́ ĩꞌdi ꞌbã lịlé pịrị rĩ gâ sĩ rá yã?
3 Uma vez que você julga outros por fazerem essas coisas, o que o leva a pensar que evitará o julgamento de Deus ao agir da mesma forma?
4 Mí ũrã Ãdróŋá ꞌbã ásị́ ndrĩ míní íngõpí, ĩꞌdi ími ta mba ãzíla mi tẽ ásị́ ị̃gbẹ́ sĩ íngoní yã rĩ gá rá yã? Lẽ ínị̃ rá, Ãdróŋá la ími ta ásị́ jã sĩ íni la ãꞌdusĩku lẽ mí uja ími ásị́ sĩ ị́jọ́ ũnzí aꞌbejó, sĩ ãgõjó ĩꞌdi rụ́ vúlé ꞌdõlé.
4 Não percebe quanto ele é bondoso, tolerante e paciente com você? Não vê que essas manifestações da bondade de Deus visam levá-lo ao arrependimento?
5 Wó drị̃ adru ũnzĩkãnã mídrị́ gá rĩ sĩ ãzíla ásị́ mbaŋá mídrị́ ásị́ ujajó ku rĩ sĩ, mi drị̃rịma ị́jọ́ lịjó rĩ tãmba ími drị̃ gá ụ́ꞌdụ́ Ãdróŋá ꞌbã amụ́jó ꞌbá kí ị́jọ́ lịjó rĩ sĩ.
5 Mas, por causa de seu coração rebelde, você se recusa a abandonar o pecado, acumulando ira sobre si mesmo. Pois o dia da ira se aproxima, quando o justo juízo de Deus se revelará.
6 Ãdróŋá “la mụ drụ́zị́ ꞌbá kí ũfẽlé ãko ĩꞌbã kí idélé rĩ vú sĩ.”
6 Ele julgará cada um de acordo com seus atos.
7 Ĩꞌdi mụ ꞌbá rilépi ị́jọ́ mgbã idélépi rĩ ꞌbaní dị̃zã fẽlé, ãrútáŋá fẽlé ãzíla ídri drãjó ku rĩ fẽlé. Ãdróŋá la mụ ĩꞌbaní ídri ukólépi ku rĩ fẽlé.
7 Dará vida eterna àqueles que, persistindo em fazer o bem, buscam glória, honra e imortalidade.
8 Wó ꞌbá filépi ĩꞌbaní, gãlépi ị́jọ́ mgbã rĩ idélépi úmgbé rĩ ꞌbaní Ãdróŋá la drị̃rịma ãmbógó ndẽlépi rá la fẽ rá.
8 Mas derramará ira e indignação sobre os que vivem para si mesmos, que se recusam a obedecer à verdade e preferem entregar-se a uma vida de perversidade.
9 Drị̃ cịŋá la acá ãzá talé rĩ trũ ꞌbá pírí ị́jọ́ ũnzí ꞌdĩ kí idélépi rĩ kí drị̃ gá. Ị́jọ́ drị̃ cịjó ꞌdĩ la ru iꞌdó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí sĩ, ãzíla ĩꞌdi vâ ca ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ ꞌba rụ́.
9 A todos que praticam o mal, ele trará aflição e calamidade: primeiro para os judeus, e também para os gentios.
10 Wó Ãdróŋá la dị̃zã sĩ ãrútáŋá ịsụ́jó rĩ fẽ, ãzíla ásị́ ị̃gbẹ̃ fẽ ꞌbá pírí ị́jọ́ mgbã pịrị rĩ kí idélépi rĩ nî. Ĩꞌdi ị́jọ́ ꞌdĩ idé iꞌdójó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí sĩ cajó kpere ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ kí sĩ.
10 Mas, a todos que fazem o bem, ele dará glória, honra e paz: primeiro para os judeus, e também para os gentios.
11 Ãdróŋá la ị́jọ́ lịŋá ꞌdĩ lị uyaŋâ kóru.
11 Pois Deus não age com favoritismo.
12 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ drĩ kí ị́jọ́ ũnzí idé, Ãdróŋá la kí drị̃ gá ị́jọ́ lị rá, drĩ kí táni ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ ándrá ĩꞌdi ꞌbã fẽlé Mụ́sã drị́ rĩ kí nị̃ ku tí. ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ drĩ kí ị́jọ́ ũnzí idé, Ãdróŋá la ị́jọ́ lị kí drị̃ gá ãzị́táŋá ándrá ĩꞌdi ꞌbã fẽlé Mụ́sã drị́ rĩ kí sĩ ãꞌdusĩku nị̃ kí ãzị́táŋá ꞌdĩ kí rá.
12 Assim, todos os que pecarem, mesmo não tendo a lei escrita de Deus, serão destruídos. E todos os que pecarem estando sob a lei de Deus, de acordo com essa lei serão julgados.
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ála lú ꞌbá lã ãlá ru la ĩꞌdi ꞌbã ãzị́táŋá Ãdróŋá drị̂ kí nị̃jó rĩ sĩ la ku, wó ꞌbá lãlé ꞌbá ãlá ru rĩ kí ꞌbá ãzị́táŋá kí vú ũbĩlépi rĩ kî.
13 Pois o simples ato de ouvir a lei não nos torna justos diante de Deus, mas sim a obediência à lei é que nos torna justos aos olhos dele.
14 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ kí ãzị́táŋá Ãdróŋá drị̂ kí kóru, wó drĩ kí dó ị́jọ́ kí idé ãzị́táŋá sĩ rĩ áni, kí ĩꞌbã ãzị́táŋá ru nĩ.
14 Até mesmo os gentios, que não têm a lei escrita, quando obedecem a ela instintivamente, mostram que conhecem a lei, mesmo não a tendo.
15 Ídri ĩꞌbadrị́ uꞌájó rĩ la ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ rĩ kí úsĩ kí kí ásị́ gá rĩ iꞌda nĩ. Kí ásị́sị́ŋá la vâ ĩꞌbaní ị́jọ́ ĩꞌbã kí idélé rĩ ị́jọ́ múké la yã jõku ũnzí la yã rĩ iꞌda nĩ, ãꞌdusĩku ị́jọ́ ĩꞌbã kí ũrãlé rĩ la kí ị́jọ́ lị nĩ, ãzíla ĩꞌdi vâ ĩꞌbaní lũ la ị́jọ́ ĩꞌbã kí idélé ꞌdĩ múké jõku ũnzí rĩ gá nĩ.
15 Demonstram que a lei está gravada em seu coração, pois sua consciência e seus pensamentos os acusam ou lhes dizem que estão agindo corretamente.
16 Ị́jọ́ mgbã Ãdróŋá drị́ sĩlé bụ́kụ̃ agá rĩ ꞌbã jọlé rĩ áni, ị́jọ́ ꞌdĩ la amụ́ ru idélé ụ́ꞌdụ́ Ãdróŋá ꞌbã amụ́jó ị́jọ́ lịjó ũrãtáŋá ꞌbá pírí ꞌbã rĩ kí drị̃ gá Kúrísĩtõ Yẹ́sụ̃ rụ̂ sĩ rĩ sĩ.
16 Isso se confirmará no dia em que Deus julgar os segredos de cada um por meio de Cristo Jesus, de acordo com as boas-novas que anuncio.
17 Wó mí rú rĩ, mi ími umve ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú la; mí ãtị̃ mi ãzị́táŋá kí sĩ ãzíla mi ími ũnũ kãkã mí drị́ Ãdróŋá be rĩ sĩ;
17 Você, que se diz judeu, se apoia na lei de Deus e se orgulha de seu relacionamento especial com ele.
18 ínị̃ Ãdróŋá lẽ mí idé ãꞌdu yã rĩ gá rá, ãzíla ãzị́táŋá ꞌbã ími imbájó rá rĩ sĩ, ínị̃ ị́jọ́ múké rĩ kí uya sĩ ị́jọ́ ũnzí rĩ trũ rá.
18 Conhece a vontade de Deus: sabe o que é certo, porque foi instruído em sua lei.
19 Ínị̃ vâ ími ásị́ gá rá mi ꞌbá mịfị́ kóru ꞌdĩ kí ꞌbã mịfị́, mi ꞌbá ãngũ ịnị agá ꞌdĩ ꞌbã imve,
19 Está convencido de que é guia para os cegos e luz para os que estão perdidos na escuridão.
20 mi ꞌbá ị́jọ́ nị̃lépi ku ꞌdĩ ꞌbã ímbápị, ãzíla mi anzị níríŋá kí imbá ị́jọ́ Ãdróŋá drị̂ kí sĩ, ãꞌdusĩku ínị̃ rá ãzị́táŋá Ãdróŋá drị̂ kí agá mi ũndũwã trũ ãzíla ị́jọ́ mgbã rĩ trũ cí.
20 Considera-se capaz de instruir os ignorantes e ensinar os caminhos de Deus às crianças. Está certo de que a lei de Deus lhe dá pleno conhecimento e verdade.
21 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mi ꞌbá ãzí rĩ kí imbá rá, mí imbá mi cénĩ-cénĩ rú ku la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? Mi ị́jọ́ ũlũ ꞌbá ꞌbã ụ̃gụ̃ kí ụ̃gụ̃ ku, wó mi ụ̃gụ̃ ụ̃gụ̃ ĩndĩ yã?
21 Pois bem, se você ensina a outros, por que não ensina a si mesmo? Diz a outros que não roubem, mas você mesmo rouba?
22 Mi jọ la ꞌbá ꞌbã idé kí ãwụ̃ ku, wó mi ãwụ̃ idé ĩndĩ yã? Íngụ̃ ãdroŋa ĩnzõ rú idélé drị́ sĩ ꞌdĩ kí ũnzí, wó mi ãko fẽlé ãdroŋa ĩnzõ rú ꞌdĩ ꞌbaní jó kí ị̃nzị̃jó rĩ agâlé rĩ kí ụ̃gụ̃ ĩndĩ yã?
22 Afirma que é errado cometer adultério, mas você mesmo adultera? Condena a idolatria, mas rouba objetos dos templos?
23 Mi ími ũnũ ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ rĩ kí sĩ, wó mi Ãdróŋá ní drị̃nzá fẽ míní ãzị́táŋá ĩꞌdidrị́ ꞌdĩ kí vú ũbĩjó rĩ sĩ.
23 Você, que tanto se orgulha de conhecer a lei, desonra a Deus, desobedecendo à lei?
24 Ị́jọ́ sĩlé bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị̂ agá rĩ áni, “ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ kí Ãdróŋá uꞌdá íni la ĩmi ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ị́jọ́ ũnzí idélépi ꞌdĩ ꞌbadrị́.”
24 Não é de admirar que as Escrituras digam: “Os gentios blasfemam o nome de Deus por causa de vocês”.
25 Ídrĩ ãzị́táŋá Mụ́sã drị́ ꞌdĩ kí vú ũbĩ ị́jọ́ la ala gá rĩ kí idéjó rá, ĩtãrãŋá míní ími ĩtãrãjó rĩ la adru mídrị́ ụ̃rọ̃drị́ ru rá. Wó ídrĩ ãzị́táŋá ꞌdĩ kí vú ũbĩ ku, mí ají dó mi ꞌbá ĩtãrãlé ku rĩ be ãlu.
25 A prática judaica da circuncisão só tem valor se você obedece à lei de Deus. Mas se você, que é circuncidado, não obedece à lei de Deus, não é diferente de um gentio incircuncidado.
26 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ku ĩtãrãlé ku rĩ drĩ kí ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ ꞌdĩ kí vú ũbĩ rá, Ãdróŋá icó kí lãlé ꞌbá ĩꞌdi ãni la rú ku yã?
26 E, se os incircuncidados obedecerem à lei de Deus, acaso não serão também considerados circuncidados?
27 Ị́jọ́ mgbã sĩ, ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ĩtãrãlé ku rĩ la mụ ị́jọ́ lịlé ími drị̃ gá nĩ, ãꞌdusĩku míní ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ gá rĩ kí vú ũbĩjó ku rĩ sĩ, míní táni kí sĩjó vụ̃rụ́ rá ãzíla míní táni ími ĩtãrãjó rá tí. Wó ꞌbá ꞌdĩ ũbĩ kí ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ ꞌdĩ kí vú rá táni ꞌbání kí ĩtãrãjó ụrụꞌbá sĩ ku rá tí.
27 De fato, os gentios incircuncidados que cumprem a lei de Deus condenarão você, judeu, que é circuncidado e tem a lei de Deus, mas não obedece a ela.
28 Ị́jọ́ mgbã sĩ rĩ gá, ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú mgbã rĩ ru ĩtãrãlépi ụrụꞌbá sĩ rá rĩ ꞌi yã? Ãko fẽlépi la Ãdróŋá la ꞌbá ãꞌị̃ ĩꞌdi ꞌbã ꞌbá ru rĩ adru ru ĩtãrãjó ụrụꞌbá sĩ cécé ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ áni rĩ ꞌi ku.
28 Pois ser judeu exteriormente ou ser circuncidado não torna ninguém judeu de fato.
29 Be la rá, ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú mgbã rĩ ĩꞌdi ꞌbá ru ásị́ ꞌbãlépi Ãdróŋá drị̃ gá rĩ ꞌi. Ĩtãrãŋá ru ĩtãrãjó mgbã rĩ ĩꞌdi ru ásị́ lịjó Úríndí Ãdróŋá drị̂ ꞌbã ꞌbá ásị́ ujajó nĩ rĩ ꞌi adru ru ụrụꞌbá lịjó rĩ ꞌi ku. ꞌBá ru ásị́ ujalépi ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ la ị̃nzị̃táŋá ịsụ́ Ãdróŋá drị́, adru ꞌbádrị́ la ku.
29 Judeu verdadeiro é quem o é no íntimo, e circuncisão verdadeira é a do coração, feita pelo Espírito, e não pela letra da lei, recebendo assim a aprovação de Deus, e não das pessoas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.