Romanos 2

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ị́jọ́ ãzí mi ími trũ rá la ꞌdáyụ, mi ꞌbá ị́jọ́ lịlépi ꞌbá ãzí kí drị̃ gá rĩ. Ídrĩ ị́jọ́ lị ꞌbá drị̃ gá, mi ꞌdã ị́jọ́ lị ími drị̃ gá, ãꞌdusĩku mi ꞌbá ị́jọ́ lịlépi ꞌbá ãzí drị̃ gá rĩ la vâ ị́jọ́ ũnzí ãlu ꞌbá ꞌdã ꞌbã idélé rĩ kí vúŋá idé.
1 Meu amigo, não importa quem você seja, você não tem desculpa quando julga os outros. Pois, quando você os julga, mas faz as mesmas coisas que eles fazem, você está condenando a você mesmo.
2 Ãnị̃ rá, Ãdróŋá la ị́jọ́ lịŋá ĩꞌdidrị́ pịrị rĩ sĩ, ị́jọ́ lị ꞌbá ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ kí idélépi rĩ kí drị̃ gá rá.
2 Nós sabemos que Deus é justo quando condena os que fazem essas coisas.
3 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mi ꞌbá ị́jọ́ lịlépi ꞌbá kí drị̃ gá ị́jọ́ ĩꞌbadrị̂ kí sĩ rĩ, mí ũrã mi apá ị́jọ́ lịŋá Ãdróŋá drị́ ĩꞌdi ꞌbã lịlé pịrị rĩ gâ sĩ rá yã?
3 Mas você, que faz as mesmas coisas que condena nos outros, será que você pensa que escapará do julgamento de Deus?
4 Mí ũrã Ãdróŋá ꞌbã ásị́ ndrĩ míní íngõpí, ĩꞌdi ími ta mba ãzíla mi tẽ ásị́ ị̃gbẹ́ sĩ íngoní yã rĩ gá rá yã? Lẽ ínị̃ rá, Ãdróŋá la ími ta ásị́ jã sĩ íni la ãꞌdusĩku lẽ mí uja ími ásị́ sĩ ị́jọ́ ũnzí aꞌbejó, sĩ ãgõjó ĩꞌdi rụ́ vúlé ꞌdõlé.
4 Ou será que você despreza a grande bondade, a tolerância e a paciência de Deus? Você sabe muito bem que ele é bom e que quer fazer com que você mude de vida.
5 Wó drị̃ adru ũnzĩkãnã mídrị́ gá rĩ sĩ ãzíla ásị́ mbaŋá mídrị́ ásị́ ujajó ku rĩ sĩ, mi drị̃rịma ị́jọ́ lịjó rĩ tãmba ími drị̃ gá ụ́ꞌdụ́ Ãdróŋá ꞌbã amụ́jó ꞌbá kí ị́jọ́ lịjó rĩ sĩ.
5 Mas o seu coração é duro e teimoso. Por isso você está aumentando ainda mais o castigo que vai sofrer no dia em que forem revelados a ira e os julgamentos justos de Deus,
6 Ãdróŋá “la mụ drụ́zị́ ꞌbá kí ũfẽlé ãko ĩꞌbã kí idélé rĩ vú sĩ.”
6 pois ele recompensará cada um de acordo com o que fez.
7 Ĩꞌdi mụ ꞌbá rilépi ị́jọ́ mgbã idélépi rĩ ꞌbaní dị̃zã fẽlé, ãrútáŋá fẽlé ãzíla ídri drãjó ku rĩ fẽlé. Ãdróŋá la mụ ĩꞌbaní ídri ukólépi ku rĩ fẽlé.
7 Deus dará a vida eterna às pessoas que perseveram em fazer o bem e buscam a glória , a honra e a vida imortal .
8 Wó ꞌbá filépi ĩꞌbaní, gãlépi ị́jọ́ mgbã rĩ idélépi úmgbé rĩ ꞌbaní Ãdróŋá la drị̃rịma ãmbógó ndẽlépi rá la fẽ rá.
8 Mas fará cair a sua ira e o seu castigo sobre os egoístas e sobre os que rejeitam o que é justo a fim de seguir o que é mau.
9 Drị̃ cịŋá la acá ãzá talé rĩ trũ ꞌbá pírí ị́jọ́ ũnzí ꞌdĩ kí idélépi rĩ kí drị̃ gá. Ị́jọ́ drị̃ cịjó ꞌdĩ la ru iꞌdó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí sĩ, ãzíla ĩꞌdi vâ ca ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ ꞌba rụ́.
9 Haverá sofrimentos e aflições para todos os que fazem o mal, primeiro para os judeus e também para os não judeus.
10 Wó Ãdróŋá la dị̃zã sĩ ãrútáŋá ịsụ́jó rĩ fẽ, ãzíla ásị́ ị̃gbẹ̃ fẽ ꞌbá pírí ị́jọ́ mgbã pịrị rĩ kí idélépi rĩ nî. Ĩꞌdi ị́jọ́ ꞌdĩ idé iꞌdójó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí sĩ cajó kpere ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ kí sĩ.
10 Mas Deus dará glória, honra e paz a todos os que fazem o bem, primeiro aos judeus e também aos não judeus.
11 Ãdróŋá la ị́jọ́ lịŋá ꞌdĩ lị uyaŋâ kóru.
11 Pois ele trata a todos com igualdade.
12 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ drĩ kí ị́jọ́ ũnzí idé, Ãdróŋá la kí drị̃ gá ị́jọ́ lị rá, drĩ kí táni ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ ándrá ĩꞌdi ꞌbã fẽlé Mụ́sã drị́ rĩ kí nị̃ ku tí. ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ drĩ kí ị́jọ́ ũnzí idé, Ãdróŋá la ị́jọ́ lị kí drị̃ gá ãzị́táŋá ándrá ĩꞌdi ꞌbã fẽlé Mụ́sã drị́ rĩ kí sĩ ãꞌdusĩku nị̃ kí ãzị́táŋá ꞌdĩ kí rá.
12 Todos aqueles que pecam sem conhecer a lei de Deus se perderão sem essa lei; mas todos aqueles que pecam conhecendo a lei serão julgados por ela.
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ála lú ꞌbá lã ãlá ru la ĩꞌdi ꞌbã ãzị́táŋá Ãdróŋá drị̂ kí nị̃jó rĩ sĩ la ku, wó ꞌbá lãlé ꞌbá ãlá ru rĩ kí ꞌbá ãzị́táŋá kí vú ũbĩlépi rĩ kî.
13 Porque as pessoas que Deus aceita não são aquelas que somente ouvem a lei, mas aquelas que fazem o que a lei manda.
14 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ kí ãzị́táŋá Ãdróŋá drị̂ kí kóru, wó drĩ kí dó ị́jọ́ kí idé ãzị́táŋá sĩ rĩ áni, kí ĩꞌbã ãzị́táŋá ru nĩ.
14 Os não judeus não têm a lei. Mas, quando fazem pela sua própria vontade o que a lei manda, eles são a sua própria lei, embora não tenham a lei.
15 Ídri ĩꞌbadrị́ uꞌájó rĩ la ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ rĩ kí úsĩ kí kí ásị́ gá rĩ iꞌda nĩ. Kí ásị́sị́ŋá la vâ ĩꞌbaní ị́jọ́ ĩꞌbã kí idélé rĩ ị́jọ́ múké la yã jõku ũnzí la yã rĩ iꞌda nĩ, ãꞌdusĩku ị́jọ́ ĩꞌbã kí ũrãlé rĩ la kí ị́jọ́ lị nĩ, ãzíla ĩꞌdi vâ ĩꞌbaní lũ la ị́jọ́ ĩꞌbã kí idélé ꞌdĩ múké jõku ũnzí rĩ gá nĩ.
15 Eles mostram, pela sua maneira de agir, que têm a lei escrita no seu coração. A própria consciência deles mostra que isso é verdade, e os seus pensamentos, que às vezes os acusam e às vezes os defendem, também mostram isso.
16 Ị́jọ́ mgbã Ãdróŋá drị́ sĩlé bụ́kụ̃ agá rĩ ꞌbã jọlé rĩ áni, ị́jọ́ ꞌdĩ la amụ́ ru idélé ụ́ꞌdụ́ Ãdróŋá ꞌbã amụ́jó ị́jọ́ lịjó ũrãtáŋá ꞌbá pírí ꞌbã rĩ kí drị̃ gá Kúrísĩtõ Yẹ́sụ̃ rụ̂ sĩ rĩ sĩ.
16 E, de acordo com o evangelho que eu anuncio, assim será naquele dia em que Deus, por meio de Cristo Jesus, julgará os pensamentos secretos de todas as pessoas.
17 Wó mí rú rĩ, mi ími umve ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú la; mí ãtị̃ mi ãzị́táŋá kí sĩ ãzíla mi ími ũnũ kãkã mí drị́ Ãdróŋá be rĩ sĩ;
17 O que dizer de você? Você diz que é judeu, confia na lei e se orgulha do Deus que você adora.
18 ínị̃ Ãdróŋá lẽ mí idé ãꞌdu yã rĩ gá rá, ãzíla ãzị́táŋá ꞌbã ími imbájó rá rĩ sĩ, ínị̃ ị́jọ́ múké rĩ kí uya sĩ ị́jọ́ ũnzí rĩ trũ rá.
18 Você sabe o que Deus quer que você faça e aprende na lei a escolher o que é certo.
19 Ínị̃ vâ ími ásị́ gá rá mi ꞌbá mịfị́ kóru ꞌdĩ kí ꞌbã mịfị́, mi ꞌbá ãngũ ịnị agá ꞌdĩ ꞌbã imve,
19 Você tem a certeza de que é guia dos cegos, luz para os que estão na escuridão,
20 mi ꞌbá ị́jọ́ nị̃lépi ku ꞌdĩ ꞌbã ímbápị, ãzíla mi anzị níríŋá kí imbá ị́jọ́ Ãdróŋá drị̂ kí sĩ, ãꞌdusĩku ínị̃ rá ãzị́táŋá Ãdróŋá drị̂ kí agá mi ũndũwã trũ ãzíla ị́jọ́ mgbã rĩ trũ cí.
20 orientador dos que não têm instrução e professor dos jovens. Você está certo de que encontra na lei a apresentação completa do conhecimento e da verdade.
21 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mi ꞌbá ãzí rĩ kí imbá rá, mí imbá mi cénĩ-cénĩ rú ku la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? Mi ị́jọ́ ũlũ ꞌbá ꞌbã ụ̃gụ̃ kí ụ̃gụ̃ ku, wó mi ụ̃gụ̃ ụ̃gụ̃ ĩndĩ yã?
21 Você, que ensina os outros, por que é que não ensina a você mesmo? Se afirma que não se deve roubar, por que é que você mesmo rouba?
22 Mi jọ la ꞌbá ꞌbã idé kí ãwụ̃ ku, wó mi ãwụ̃ idé ĩndĩ yã? Íngụ̃ ãdroŋa ĩnzõ rú idélé drị́ sĩ ꞌdĩ kí ũnzí, wó mi ãko fẽlé ãdroŋa ĩnzõ rú ꞌdĩ ꞌbaní jó kí ị̃nzị̃jó rĩ agâlé rĩ kí ụ̃gụ̃ ĩndĩ yã?
22 Se você diz que não se deve cometer adultério, por que é que você mesmo comete adultério? Você odeia os ídolos, mas rouba as coisas dos templos.
23 Mi ími ũnũ ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ rĩ kí sĩ, wó mi Ãdróŋá ní drị̃nzá fẽ míní ãzị́táŋá ĩꞌdidrị́ ꞌdĩ kí vú ũbĩjó rĩ sĩ.
23 Você se orgulha de ter a lei de Deus, mas você é uma vergonha para Deus porque desobedece à sua lei.
24 Ị́jọ́ sĩlé bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị̂ agá rĩ áni, “ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ kí Ãdróŋá uꞌdá íni la ĩmi ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ị́jọ́ ũnzí idélépi ꞌdĩ ꞌbadrị́.”
24 Pois as Escrituras Sagradas dizem: “Os não judeus falam mal de Deus por causa de vocês, os judeus.”
25 Ídrĩ ãzị́táŋá Mụ́sã drị́ ꞌdĩ kí vú ũbĩ ị́jọ́ la ala gá rĩ kí idéjó rá, ĩtãrãŋá míní ími ĩtãrãjó rĩ la adru mídrị́ ụ̃rọ̃drị́ ru rá. Wó ídrĩ ãzị́táŋá ꞌdĩ kí vú ũbĩ ku, mí ají dó mi ꞌbá ĩtãrãlé ku rĩ be ãlu.
25 A circuncisão tem valor se você, que é judeu, obedecer à lei; porém, se não obedecer, é como se você não tivesse sido circuncidado.
26 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ku ĩtãrãlé ku rĩ drĩ kí ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ ꞌdĩ kí vú ũbĩ rá, Ãdróŋá icó kí lãlé ꞌbá ĩꞌdi ãni la rú ku yã?
26 E, se um homem que não foi circuncidado obedecer aos mandamentos da lei, Deus o tratará como se ele fosse circuncidado.
27 Ị́jọ́ mgbã sĩ, ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ĩtãrãlé ku rĩ la mụ ị́jọ́ lịlé ími drị̃ gá nĩ, ãꞌdusĩku míní ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ gá rĩ kí vú ũbĩjó ku rĩ sĩ, míní táni kí sĩjó vụ̃rụ́ rá ãzíla míní táni ími ĩtãrãjó rá tí. Wó ꞌbá ꞌdĩ ũbĩ kí ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ ꞌdĩ kí vú rá táni ꞌbání kí ĩtãrãjó ụrụꞌbá sĩ ku rá tí.
27 Assim vocês, judeus, serão condenados pelos não judeus, pois vocês desobedecem à lei apesar de terem essa lei escrita e de serem circuncidados, enquanto que os não judeus obedecem à lei, embora não sejam circuncidados.
28 Ị́jọ́ mgbã sĩ rĩ gá, ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú mgbã rĩ ru ĩtãrãlépi ụrụꞌbá sĩ rá rĩ ꞌi yã? Ãko fẽlépi la Ãdróŋá la ꞌbá ãꞌị̃ ĩꞌdi ꞌbã ꞌbá ru rĩ adru ru ĩtãrãjó ụrụꞌbá sĩ cécé ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ áni rĩ ꞌi ku.
28 Portanto, eu pergunto: quem é judeu de fato e circuncidado de verdade? É claro que não é aquele que é judeu somente por fora e circuncidado só no corpo.
29 Be la rá, ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú mgbã rĩ ĩꞌdi ꞌbá ru ásị́ ꞌbãlépi Ãdróŋá drị̃ gá rĩ ꞌi. Ĩtãrãŋá ru ĩtãrãjó mgbã rĩ ĩꞌdi ru ásị́ lịjó Úríndí Ãdróŋá drị̂ ꞌbã ꞌbá ásị́ ujajó nĩ rĩ ꞌi adru ru ụrụꞌbá lịjó rĩ ꞌi ku. ꞌBá ru ásị́ ujalépi ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ la ị̃nzị̃táŋá ịsụ́ Ãdróŋá drị́, adru ꞌbádrị́ la ku.
29 Pelo contrário, o verdadeiro judeu é aquele que é judeu por dentro, aquele que tem o coração circuncidado; e isso é uma coisa que o Espírito de Deus faz e que a lei escrita não pode fazer. E o louvor que essa pessoa recebe não vem de seres humanos, mas vem de Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.