Mateus 6
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 “Ĩmi adru mịfị́ trũ, ĩminí ị́jọ́ mgbã ĩmi ꞌbãlépi ãlá ru rĩ kí idé agá ꞌbã adru ꞌbá kí drị̃ gâ sĩ ꞌbá ꞌbã ndre kí ru sĩ ĩmi benĩ la ku. Wó ĩdrĩ idé la ꞌdĩ ꞌbã áni yã áni, ĩmi icó ũyá ịsụ́lé ĩmi Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ drị̂lé ku.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mî ãko fẽtáŋá ru la fẽ agá ꞌbá ãzí ị́jọ́ ꞌbã ndẽlé rá rĩ nî, lẽ mí iwá ị́jọ́ la ꞌbá ãzí ní ụ́ꞌdụ́kọ́ sĩ ku, cécé ꞌbá ru ꞌbãlépi ĩnị̃ ị́jọ́ cé ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ kí agâ sĩ ãzíla gẹ̃rị̃ tị gâ sĩ ꞌbá ꞌbã ndre kí rú sĩ kí ị̃nzị̃táŋâ trũ ꞌdĩ kí áni ku. Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ, ũyá ĩꞌbadrị̂ bãsĩ gápi ĩꞌbã kí ịsụ́lé pírí ꞌbo ꞌdĩ.
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 Wó mi ãko ãzí fẽ agá ꞌbá ãzí nî, lẽ ími drị́ ị̃jị́ rĩ ꞌbã nị̃ ị́jọ́ ími drị́ ãndá gá rĩ ꞌbã idélé rĩ ku.
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ãko mî fẽlé rĩ ꞌbã idé ru ꞌbá ãzí ꞌbã nị̃ŋâ kóru. Wó ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mî Átẹ́pị ími ndrelépi ãngũ sĩ ị́jọ́ idéjó ꞌbá ãzí ꞌbã nị̃ŋâ kóru rĩ gá rĩ dó sĩ ími ũfẽ nĩ.
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 “Ĩminí Ãdróŋá zị agá, ĩmi adru cécé ꞌbá ru ꞌbãlépi ĩnị̃ ị́jọ́ cé rĩ kí áni ku, ãꞌdusĩku lẽ kí Ãdróŋá zịŋá pá tujó ụrụgá ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ kí agá ãzíla gẹ̃rị̃ ꞌbã tị gá úndre rú sĩ kí benĩ rĩ sĩ. Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ ꞌbá ꞌdĩ ịsụ́ kí ũyá ĩꞌbadrị́ gá rĩ ꞌbo.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Wó míní mụ agá Ãdróŋá zị agá, ífi jó mídrị́ alịlé alị-alị̂ rĩ agâlé, mí ụ̃pị̃ kẹ̃jị́tị cí ãzíla ízị mî Átẹ́pị ndrelé ku rĩ ꞌi. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãdróŋá ĩmĩ Átẹ́pị rú ꞌbá ndrelépi ị́jọ́ idélépi ꞌbá ãzí ꞌbã nị̃ŋâ kóru rĩ la ími ũfẽ rá.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 Ĩminí Ãdróŋá zị agá, ĩjọ ị́jọ́ ũꞌbíkãná ífí kóru cécé ꞌbá Ãdróŋá nị̃lépi ku rĩ kí áni ku, ãꞌdusĩku ĩꞌbã kí ũrãjó la ála kí are ị́jọ́ ĩꞌbaní jọlé ũꞌbíkãná ꞌdĩ kí sĩ rĩ sĩ.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Ĩmi adru cécé kí áni ku, ãꞌdusĩku ĩmĩ Átẹ́pị nị̃ ãko ĩminí lẽlé rĩ kí ídu rú ꞌdĩ sĩ ĩzị drĩ ĩꞌdi ku.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, lẽ ĩzị íni:
9 Portanto, orem assim:
10 sụ́rụ́ mídrị̂ ꞌbã amụ́,
10 Venha o teu
11 Mí ãfẽ ãmaní íná ụ́ꞌdụ́ ãndrũ ꞌdĩ sĩ rĩ ꞌi.
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 Mí aꞌbe ị́jọ́ ũnzí ãmaní idélé rĩ kî,
12 Perdoa as nossas ofensas
13 Ífẽ ãfi ụ̃ꞌbị̃táŋá agá ku,
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 Ĩdrĩ ꞌbá ị́jọ́ ũnzí idélépi ĩmi rụ́ rĩ ꞌbã ị́jọ́ ũnzí kí aꞌbe rá, ĩmĩ Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ la vâ ị́jọ́ ũnzí ĩmidrị̂ kí aꞌbe rá.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Wó ĩdrĩ ị́jọ́ ũnzí ꞌbá ꞌbã rĩ kí aꞌbe ku, ĩmĩ Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ aꞌbe vâ ị́jọ́ ũnzí ĩmidrị̂ kí ku.”
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 “Ĩminí íná gã agá na agá úmgbé, ĩꞌbã ĩmi iꞌdájó ũcõgõ-ũcõgõ rú cécé ꞌbá ru ꞌbãlépi ĩnị̃ ị́jọ́ cé ꞌdĩ ꞌbã kí idélé rĩ ꞌbã áni ku, kí ru ꞌbã ꞌbá kí drĩdríŋĩ gá ꞌbá ũcõgõ ịsụ́lépi ambamba la rú ꞌbá kí drị̃ gâ sĩ iꞌdajó ꞌbá íná gãlépi najó úmgbé rĩ áni. Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ, ꞌbá ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ aꞌị́ kí ũyá ĩꞌbadrị́ gá rĩ ꞌbo.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Wó ĩminí ãkónã gã agá na agá úmgbé, ĩmi ifí ĩmi drị̃ ãdu sĩ ãzíla ĩmi ũjĩ ĩmi mẹ́lẹ́tị rá ĩminí sĩ iꞌdájó ãlá ru.
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 ꞌBá ãzí icó dó sĩ nị̃lé la ĩmi umbé ĩmi íná na agá cí la ku wó lú ĩmĩ Átẹ́pị ndrelé ku rĩ ꞌi, ãzíla ĩmĩ Átẹ́pị ị́jọ́ idélé ũní-ũní ru rĩ kí ndrelépi rĩ la ĩmi ũfẽ nĩ.
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 “Ĩmba málĩ ĩmidrị́ gá rĩ kí tã ụ̃nọ́kụ́ gá ꞌdâ ku, ãngũ ụ̃dụ̃dụ̃ ꞌbã sĩ kí mbejó ãzíla ĩꞌbã kí sĩ ukajó kí sĩ ru iza rá rĩ gá ãzíla ãngũ ụ̃gụ́ꞌbá ꞌbã sĩ kí ụ̃gụ̃jó rá rĩ gá ku.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Wó rá la ĩmba málĩ ĩmidrị́ gá rĩ kí tã ꞌbụ̃ gá, ãngũ ụ̃dụ̃dụ̃ sĩ kí mbejó ku, ãzíla ĩꞌbã kí sĩ ukajó sĩ ru izajó ku rĩ gá ãzíla ãngũ ụ̃gụ́ꞌbá ꞌbã sĩ fijó kí ụ̃gụ̃jó ku rĩ gá.
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Ãꞌdusĩku ãngũ málĩ mídrị̂ ꞌbã kí sĩ adrujó rĩ gá, ꞌdãá ími ásị́ la mụ adrulé ala gá.
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 “Mịfị́ ĩꞌdi tárã ụrụꞌbá drị́ gá rĩ ꞌi, ími mịfị́ drĩ kí ãngũ ndre ãlá ru, ími ụrụꞌbá la adru pírí ule rú.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Wó ími mịfị́ drĩ kí ãngũ ndre múké ku, ími ụrụꞌbá la adru pírí ãngũ ịnị agá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ãngũ ule ími ụrụꞌbá gá rĩ drĩ dó adru ị́nị́ ru, ị́nị́ ími ụrụꞌbá gá rĩ ꞌbã ãmbõgõ la dó adru íngoní!
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 “ꞌBá ãzí icólépi ãzị́ ngalépi ãmbogo ị̃rị̃ kí pálé gá la ꞌdáyụ. Ĩꞌdi ãlu rĩ ngụ̃ ũnzí ĩꞌdi ãzí rĩ lẽ áyụ, jõku ĩꞌdi ãzí rĩ ru rá ĩꞌdi ãzí rĩ ide-idê. Ĩmi icó ãzị́ ngalé Ãdróŋá nî ãzíla séndẽ ní ku.
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ájọ ĩminî, ĩmi ásị́ ꞌbã umvú ídri ĩmi agá rĩ sĩ ku, ĩmi ãꞌdu na, ãꞌdu mvụ, jõku ĩmi ụrụꞌbá ꞌbã ị́jọ́ sĩ, ĩmi dó ãꞌdu sụ̃ yã rĩ sĩ ku. Ídri ꞌbã ị́jọ́ adru ãmbógó ru ndẽ ãkónã rá ãzíla ụrụꞌbá ꞌbã ị́jọ́ ãmbógó ru ndẽ bõngó rá rĩ gá ku yã?
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Ĩndre drĩ ãriŋa ꞌbụ̃ gá ꞌdĩ kî, kpẹ̃ kí ũri ku, ũkũnã kí vâ ku, tra kí ãkónã ĩrá gá ku, wó ĩmĩ Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ la kí izó nĩ. Ĩmi ụ̃rọ̃drị́ ãmbógó ru ndẽ kí rá ku yã?
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 Ãꞌdi ĩmi ĩsélé gá icó sáwã ị̃drị̃lé ãlu ídri ĩꞌdidrị̂ agâ sĩ uꞌájó ãzo rú ũrãtáŋá sĩ rá la nĩ yã?
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 “Ĩmi ị́jọ́ ũrã bõngó sụ̃ŋá drị̃ gá ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã? Ĩndre drĩ ũjó ásé agá ꞌdĩ ꞌbã zoŋá kî. Nga kí ãzị́ ku, jõku idé kí bõngó ĩꞌbaní ku.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Wó ájọ ĩminî úpí Sũlũmánĩ málĩ ĩꞌdidrị́ wẽwẽ rú ꞌdĩ kí sĩ bõngó ĩꞌdi ãni ũniyambamba rĩ ca kí ũnĩ sĩ mãwụ́wã ũjó ꞌdĩ ꞌbadrị̂ kí agá ku.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Ãdróŋá drĩ dó ãko ásé agá rĩ kí ụ̃sụ̃ bõngó sĩ ꞌdĩ ꞌbã áni, ꞌdĩ kí ãko adrulépi ãndrũ cí wó drụ̃sị̃ ála kí ꞌbe ãcí gá rĩ kî, Ãdróŋá icó ĩmi ụ̃sụ̃lé bõngó sĩ ndẽ kí rá rĩ gá ku yã, ĩmi ꞌbá ãꞌị̃táŋá were ꞌdĩ?
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ĩmi ásị́ ꞌbã umvú jọjó la, ‘Ãma ãꞌdu na yã?’ Jõku ‘Ãma ãndrũ ãꞌdu mvụ yã?’ Jõku ‘Ãma ãꞌdu sụ̃ yã?’ rĩ gá ku.
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 Wó ꞌbá Ãdróŋá nị̃lépi ku ꞌdĩ kí ị́jọ́ ũrã ãko ꞌdĩ kí drị̃ gá nĩ, ãꞌdusĩku ĩmĩ Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ nị̃ ĩlẽ ãko ꞌdĩ kí rá rĩ gá rá.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Wó drị̃drị̃ rĩ sĩ, ĩndrụ̃ Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ ꞌi ị́jọ́ mgbã ĩꞌdidrị́ rĩ kí abe, ãzíla ãko ãzí ĩminí lẽlé ꞌdĩ kí pírí ála kí fẽ ĩminí ĩndĩ.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ĩmi ásị́ ꞌbã umvú ị́jọ́ drụ̃sị̃ rĩ kí sĩ ku, drụ̃sị̃ ꞌbã ásị́ la mvu ĩꞌdi sĩ cénĩ. Ụ́ꞌdụ́ ãlu-ãlu ꞌbã ị́jọ́ ũnzí ca ĩꞌdi sĩ rá.”
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.