Mateus 6
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARC
1 “Ĩmi adru mịfị́ trũ, ĩminí ị́jọ́ mgbã ĩmi ꞌbãlépi ãlá ru rĩ kí idé agá ꞌbã adru ꞌbá kí drị̃ gâ sĩ ꞌbá ꞌbã ndre kí ru sĩ ĩmi benĩ la ku. Wó ĩdrĩ idé la ꞌdĩ ꞌbã áni yã áni, ĩmi icó ũyá ịsụ́lé ĩmi Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ drị̂lé ku.
1 Guardai-vos de fazer a vossa esmola diante dos homens, para serdes vistos por eles; aliás, não tereis galardão junto de vosso Pai, que
2 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mî ãko fẽtáŋá ru la fẽ agá ꞌbá ãzí ị́jọ́ ꞌbã ndẽlé rá rĩ nî, lẽ mí iwá ị́jọ́ la ꞌbá ãzí ní ụ́ꞌdụ́kọ́ sĩ ku, cécé ꞌbá ru ꞌbãlépi ĩnị̃ ị́jọ́ cé ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ kí agâ sĩ ãzíla gẹ̃rị̃ tị gâ sĩ ꞌbá ꞌbã ndre kí rú sĩ kí ị̃nzị̃táŋâ trũ ꞌdĩ kí áni ku. Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ, ũyá ĩꞌbadrị̂ bãsĩ gápi ĩꞌbã kí ịsụ́lé pírí ꞌbo ꞌdĩ.
2 Quando, pois, deres esmola, não faças tocar trombeta diante de ti, como fazem os hipócritas nas sinagogas e nas ruas, para serem glorificados pelos homens. Em verdade vos digo
3 Wó mi ãko ãzí fẽ agá ꞌbá ãzí nî, lẽ ími drị́ ị̃jị́ rĩ ꞌbã nị̃ ị́jọ́ ími drị́ ãndá gá rĩ ꞌbã idélé rĩ ku.
3 Mas, quando tu deres esmola, não saiba a tua
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ãko mî fẽlé rĩ ꞌbã idé ru ꞌbá ãzí ꞌbã nị̃ŋâ kóru. Wó ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mî Átẹ́pị ími ndrelépi ãngũ sĩ ị́jọ́ idéjó ꞌbá ãzí ꞌbã nị̃ŋâ kóru rĩ gá rĩ dó sĩ ími ũfẽ nĩ.
4 para que a tua esmola seja te recompensará publicamente.
5 “Ĩminí Ãdróŋá zị agá, ĩmi adru cécé ꞌbá ru ꞌbãlépi ĩnị̃ ị́jọ́ cé rĩ kí áni ku, ãꞌdusĩku lẽ kí Ãdróŋá zịŋá pá tujó ụrụgá ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ kí agá ãzíla gẹ̃rị̃ ꞌbã tị gá úndre rú sĩ kí benĩ rĩ sĩ. Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ ꞌbá ꞌdĩ ịsụ́ kí ũyá ĩꞌbadrị́ gá rĩ ꞌbo.
5 E, quando orares, não sejas como os hipócritas, pois se comprazem em orar em pé nas sinagogas e às esquinas das ruas, para serem vistos pelos homens. Em verdade vos digo que já receberam o seu galardão.
6 Wó míní mụ agá Ãdróŋá zị agá, ífi jó mídrị́ alịlé alị-alị̂ rĩ agâlé, mí ụ̃pị̃ kẹ̃jị́tị cí ãzíla ízị mî Átẹ́pị ndrelé ku rĩ ꞌi. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãdróŋá ĩmĩ Átẹ́pị rú ꞌbá ndrelépi ị́jọ́ idélépi ꞌbá ãzí ꞌbã nị̃ŋâ kóru rĩ la ími ũfẽ rá.
6 Mas tu, quando orares, entra no teu aposento e, fechando a tua porta, ora a teu Pai, que vê o que
7 Ĩminí Ãdróŋá zị agá, ĩjọ ị́jọ́ ũꞌbíkãná ífí kóru cécé ꞌbá Ãdróŋá nị̃lépi ku rĩ kí áni ku, ãꞌdusĩku ĩꞌbã kí ũrãjó la ála kí are ị́jọ́ ĩꞌbaní jọlé ũꞌbíkãná ꞌdĩ kí sĩ rĩ sĩ.
7 E, orando, não useis de vãs repetições, como os gentios, que pensam que, por muito falarem, serão ouvidos.
8 Ĩmi adru cécé kí áni ku, ãꞌdusĩku ĩmĩ Átẹ́pị nị̃ ãko ĩminí lẽlé rĩ kí ídu rú ꞌdĩ sĩ ĩzị drĩ ĩꞌdi ku.
8 Não vos assemelheis, pois, a eles, porque vosso Pai sabe o que vos é necessário antes de vós lho pedirdes.
9 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, lẽ ĩzị íni:
9 Portanto, vós orareis assim: Pai nosso, que
10 sụ́rụ́ mídrị̂ ꞌbã amụ́,
10 Venha o teu Reino. Seja feita a tua vontade, como no céu.
11 Mí ãfẽ ãmaní íná ụ́ꞌdụ́ ãndrũ ꞌdĩ sĩ rĩ ꞌi.
11 O pão nosso de cada dia dá-nos hoje.
12 Mí aꞌbe ị́jọ́ ũnzí ãmaní idélé rĩ kî,
12 Perdoa-nos as nossas dívidas, assim como nós perdoamos aos nossos devedores.
13 Ífẽ ãfi ụ̃ꞌbị̃táŋá agá ku,
13 E não nos induzas à tentação, mas livra-nos do mal; porque teu é o Reino, e o poder, e a glória, para sempre. Amém!
14 Ĩdrĩ ꞌbá ị́jọ́ ũnzí idélépi ĩmi rụ́ rĩ ꞌbã ị́jọ́ ũnzí kí aꞌbe rá, ĩmĩ Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ la vâ ị́jọ́ ũnzí ĩmidrị̂ kí aꞌbe rá.
14 Porque, se perdoardes aos homens as suas ofensas, também vosso Pai celestial vos perdoará a vós.
15 Wó ĩdrĩ ị́jọ́ ũnzí ꞌbá ꞌbã rĩ kí aꞌbe ku, ĩmĩ Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ aꞌbe vâ ị́jọ́ ũnzí ĩmidrị̂ kí ku.”
15 Se, porém, não perdoardes aos homens as suas ofensas, também vosso Pai vos não perdoará as vossas ofensas.
16 “Ĩminí íná gã agá na agá úmgbé, ĩꞌbã ĩmi iꞌdájó ũcõgõ-ũcõgõ rú cécé ꞌbá ru ꞌbãlépi ĩnị̃ ị́jọ́ cé ꞌdĩ ꞌbã kí idélé rĩ ꞌbã áni ku, kí ru ꞌbã ꞌbá kí drĩdríŋĩ gá ꞌbá ũcõgõ ịsụ́lépi ambamba la rú ꞌbá kí drị̃ gâ sĩ iꞌdajó ꞌbá íná gãlépi najó úmgbé rĩ áni. Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ, ꞌbá ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ aꞌị́ kí ũyá ĩꞌbadrị́ gá rĩ ꞌbo.
16 E, quando jejuardes, não vos mostreis contristados como os hipócritas, porque desfiguram o rosto, para que aos homens pareça que jejuam. Em verdade vos digo que já receberam o seu galardão.
17 Wó ĩminí ãkónã gã agá na agá úmgbé, ĩmi ifí ĩmi drị̃ ãdu sĩ ãzíla ĩmi ũjĩ ĩmi mẹ́lẹ́tị rá ĩminí sĩ iꞌdájó ãlá ru.
17 Porém tu, quando jejuares, unge a cabeça e lava o rosto,
18 ꞌBá ãzí icó dó sĩ nị̃lé la ĩmi umbé ĩmi íná na agá cí la ku wó lú ĩmĩ Átẹ́pị ndrelé ku rĩ ꞌi, ãzíla ĩmĩ Átẹ́pị ị́jọ́ idélé ũní-ũní ru rĩ kí ndrelépi rĩ la ĩmi ũfẽ nĩ.
18 para não pareceres aos homens que jejuas, mas sim a teu Pai, que
19 “Ĩmba málĩ ĩmidrị́ gá rĩ kí tã ụ̃nọ́kụ́ gá ꞌdâ ku, ãngũ ụ̃dụ̃dụ̃ ꞌbã sĩ kí mbejó ãzíla ĩꞌbã kí sĩ ukajó kí sĩ ru iza rá rĩ gá ãzíla ãngũ ụ̃gụ́ꞌbá ꞌbã sĩ kí ụ̃gụ̃jó rá rĩ gá ku.
19 Não ajunteis tesouros na terra, onde a traça e a ferrugem
20 Wó rá la ĩmba málĩ ĩmidrị́ gá rĩ kí tã ꞌbụ̃ gá, ãngũ ụ̃dụ̃dụ̃ sĩ kí mbejó ku, ãzíla ĩꞌbã kí sĩ ukajó sĩ ru izajó ku rĩ gá ãzíla ãngũ ụ̃gụ́ꞌbá ꞌbã sĩ fijó kí ụ̃gụ̃jó ku rĩ gá.
20 Mas ajuntai tesouros no céu, onde nem a traça nem a ferrugem consomem, e onde os ladrões não minam, nem roubam.
21 Ãꞌdusĩku ãngũ málĩ mídrị̂ ꞌbã kí sĩ adrujó rĩ gá, ꞌdãá ími ásị́ la mụ adrulé ala gá.
21 Porque onde estiver o vosso tesouro, aí estará também o vosso coração.
22 “Mịfị́ ĩꞌdi tárã ụrụꞌbá drị́ gá rĩ ꞌi, ími mịfị́ drĩ kí ãngũ ndre ãlá ru, ími ụrụꞌbá la adru pírí ule rú.
22 A candeia do corpo são os olhos; de sorte que, se os teus olhos forem bons, todo o teu corpo terá luz.
23 Wó ími mịfị́ drĩ kí ãngũ ndre múké ku, ími ụrụꞌbá la adru pírí ãngũ ịnị agá, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ãngũ ule ími ụrụꞌbá gá rĩ drĩ dó adru ị́nị́ ru, ị́nị́ ími ụrụꞌbá gá rĩ ꞌbã ãmbõgõ la dó adru íngoní!
23 Se, porém, os teus olhos forem maus, o teu corpo será tenebroso. Se, portanto, a luz que em ti há são trevas, quão grandes
24 “ꞌBá ãzí icólépi ãzị́ ngalépi ãmbogo ị̃rị̃ kí pálé gá la ꞌdáyụ. Ĩꞌdi ãlu rĩ ngụ̃ ũnzí ĩꞌdi ãzí rĩ lẽ áyụ, jõku ĩꞌdi ãzí rĩ ru rá ĩꞌdi ãzí rĩ ide-idê. Ĩmi icó ãzị́ ngalé Ãdróŋá nî ãzíla séndẽ ní ku.
24 Ninguém pode servir a dois senhores, porque ou há de odiar um e amar o outro ou se dedicará a um e desprezará o outro. Não podeis servir a Deus e a Mamom.
25 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ájọ ĩminî, ĩmi ásị́ ꞌbã umvú ídri ĩmi agá rĩ sĩ ku, ĩmi ãꞌdu na, ãꞌdu mvụ, jõku ĩmi ụrụꞌbá ꞌbã ị́jọ́ sĩ, ĩmi dó ãꞌdu sụ̃ yã rĩ sĩ ku. Ídri ꞌbã ị́jọ́ adru ãmbógó ru ndẽ ãkónã rá ãzíla ụrụꞌbá ꞌbã ị́jọ́ ãmbógó ru ndẽ bõngó rá rĩ gá ku yã?
25 Por isso, vos digo: não andeis cuidadosos quanto à vossa vida, pelo que haveis de comer ou pelo que haveis de beber; nem quanto ao vosso corpo, pelo que haveis de vestir. Não é a vida mais do que o mantimento, e o corpo,
26 Ĩndre drĩ ãriŋa ꞌbụ̃ gá ꞌdĩ kî, kpẹ̃ kí ũri ku, ũkũnã kí vâ ku, tra kí ãkónã ĩrá gá ku, wó ĩmĩ Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ la kí izó nĩ. Ĩmi ụ̃rọ̃drị́ ãmbógó ru ndẽ kí rá ku yã?
26 Olhai para as aves do céu, que não semeiam, nem segam, nem ajuntam em celeiros; e vosso Pai celestial as alimenta. Não tendes vós muito mais valor do que elas?
27 Ãꞌdi ĩmi ĩsélé gá icó sáwã ị̃drị̃lé ãlu ídri ĩꞌdidrị̂ agâ sĩ uꞌájó ãzo rú ũrãtáŋá sĩ rá la nĩ yã?
27 E qual de vós poderá, com todos os seus cuidados, acrescentar um côvado à sua estatura?
28 “Ĩmi ị́jọ́ ũrã bõngó sụ̃ŋá drị̃ gá ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã? Ĩndre drĩ ũjó ásé agá ꞌdĩ ꞌbã zoŋá kî. Nga kí ãzị́ ku, jõku idé kí bõngó ĩꞌbaní ku.
28 E, quanto ao vestuário, porque andais solícitos? Olhai para os lírios do campo, como eles crescem; não trabalham, nem fiam.
29 Wó ájọ ĩminî úpí Sũlũmánĩ málĩ ĩꞌdidrị́ wẽwẽ rú ꞌdĩ kí sĩ bõngó ĩꞌdi ãni ũniyambamba rĩ ca kí ũnĩ sĩ mãwụ́wã ũjó ꞌdĩ ꞌbadrị̂ kí agá ku.
29 E eu vos digo que nem mesmo Salomão, em toda a sua glória, se vestiu como qualquer deles.
30 Ãdróŋá drĩ dó ãko ásé agá rĩ kí ụ̃sụ̃ bõngó sĩ ꞌdĩ ꞌbã áni, ꞌdĩ kí ãko adrulépi ãndrũ cí wó drụ̃sị̃ ála kí ꞌbe ãcí gá rĩ kî, Ãdróŋá icó ĩmi ụ̃sụ̃lé bõngó sĩ ndẽ kí rá rĩ gá ku yã, ĩmi ꞌbá ãꞌị̃táŋá were ꞌdĩ?
30 Pois, se Deus assim veste a erva do campo, que hoje existe e amanhã é lançada no forno, não vos
31 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ĩmi ásị́ ꞌbã umvú jọjó la, ‘Ãma ãꞌdu na yã?’ Jõku ‘Ãma ãndrũ ãꞌdu mvụ yã?’ Jõku ‘Ãma ãꞌdu sụ̃ yã?’ rĩ gá ku.
31 Não andeis, pois, inquietos, dizendo: Que comeremos ou que beberemos ou com que nos vestiremos?
32 Wó ꞌbá Ãdróŋá nị̃lépi ku ꞌdĩ kí ị́jọ́ ũrã ãko ꞌdĩ kí drị̃ gá nĩ, ãꞌdusĩku ĩmĩ Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ nị̃ ĩlẽ ãko ꞌdĩ kí rá rĩ gá rá.
32 (Porque todas essas
33 Wó drị̃drị̃ rĩ sĩ, ĩndrụ̃ Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ ꞌi ị́jọ́ mgbã ĩꞌdidrị́ rĩ kí abe, ãzíla ãko ãzí ĩminí lẽlé ꞌdĩ kí pírí ála kí fẽ ĩminí ĩndĩ.
33 Mas buscai primeiro o Reino de Deus, e a sua justiça, e todas essas
34 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ĩmi ásị́ ꞌbã umvú ị́jọ́ drụ̃sị̃ rĩ kí sĩ ku, drụ̃sị̃ ꞌbã ásị́ la mvu ĩꞌdi sĩ cénĩ. Ụ́ꞌdụ́ ãlu-ãlu ꞌbã ị́jọ́ ũnzí ca ĩꞌdi sĩ rá.”
34 Não vos inquieteis, pois, pelo dia de amanhã, porque o dia de amanhã cuidará de si mesmo. Basta a
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.