Mateus 25
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 “Ị̃tụ́ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã amụ́jó ꞌdã sĩ, Sụ́rụ́ ꞌBụ̃ gá rĩ la adru ị́jọ́ uꞌbélé ꞌdĩ ꞌbã áni. Izonzi bíkĩrã rú mụdrị́ itú kí ru ꞌbá ãlu-ãlu tárã trũ sĩ mụjó ị́zị́gộ drị̃ tẽjó.
1 Jesus disse:
2 Izonzi tõwú rĩ kí ũndũwã kóru ãzí tõwú rĩ kí ũndũwã rú.
2 Cinco eram sem juízo, e cinco eram ajuizadas.
3 Tá ũndũwã kóru ꞌdĩ ꞌdụ kí tárã ĩꞌbadrị̂ kí rá wó tõ kí ãdu ãzí bụ́lụ́ gá ku.
3 As moças sem juízo pegaram as suas lamparinas, mas não levaram óleo de reserva.
4 Tá ũndũwã rú ꞌdĩ tõ kí tárã ãdu ãzí kí cụ́pã agá bụ́lụ́ gá trũ mụjó ĩndĩ tárã ĩꞌbadrị̂ abe.
4 As ajuizadas levaram vasilhas com óleo para as suas lamparinas.
5 Ị́zị́gọ́ ꞌbã sáwã izajó amụ́ŋá gá rá rĩ sĩ, izonzi iꞌdó kí uꞌdelé ụ́ꞌdụ́ sĩ ãzíla ꞌbe kí ụ́ꞌdụ́ rá.
5 Como o noivo estava demorando, as dez moças começaram a cochilar e pegaram no sono.
6 “Ĩꞌdi dó mụ calé ị́nị́ ágágá, ꞌbá ãzí iꞌdó uzálé ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ, ‘Ĩndre drĩ ị́zị́gọ́ acá ꞌbo! Ĩfũ mụlé ĩꞌdi aꞌị́lé!’
6 — À meia-noite se ouviu este grito: “O noivo está chegando! Venham se encontrar com ele!”
7 “Izonzi tá mụdrị́ ꞌdã angá kí dó pírí ụrụgá ĩꞌbã tárã kí ãcí idélé.
7 — Então as dez moças acordaram e acenderam as suas lamparinas.
8 Izonzi tá ũndũwã kóru tõwú ꞌdã jọ kí ũndũwã rú tõwú ꞌdã ꞌbaní, ‘Ĩko ãma ãzã tárã ãdu ĩmidrị̂ ꞌbã ãzí kí sĩ, ãꞌdusĩku tárã ãmadrị̂ kí dó anụ́-anụ̂.’
8 Aí as moças sem juízo disseram às outras: “Deem um pouco de óleo para nós, pois as nossas lamparinas estão se apagando.”
9 “Umvi kí, ‘Yụ, icó calé ãmaní ĩmi abe pírí ku, rá la ĩmụ ãdu ĩmidrị̂ kí ĩgbãlé ãngũ sĩ ị̃tụ̃ndãjó la rĩ gá.’
9 — “De jeito nenhum”, responderam as moças ajuizadas. “O óleo que nós temos não dá para nós e para vocês. Se vocês querem óleo, vão comprar!”
10 Wó ĩꞌbã kí drĩ mụ agá ãdu ĩgbã agâlé, vúlé ꞌdõlé ị́zị́gọ́ acá rá. Bíkĩrã tá bábá ꞌdã fi kí ị́zị́gọ́ trũ ụ̃mụ̃ jó ũkú bĩjó rĩ agâlé, ãzíla ụ̃pị̃ kí dó kẹ̃jị́tị cí.
10 — Então as moças sem juízo saíram para comprar óleo, e, enquanto estavam fora, o noivo chegou. As cinco moças que estavam com as lamparinas prontas entraram com ele para a festa do casamento, e a porta foi trancada.
11 “ꞌDã ꞌbã vúlé gá izonzi ãzí rĩ ãgõ kí vúlé ꞌdõlé jọ kí, ‘Ãmbógó, ãmbógó! Ínzị̃ ãmaní kẹ̃jị́tị fô!’
11 — Mais tarde as outras chegaram e começaram a gritar: “Senhor, senhor, nos deixe entrar!”
12 “Wó ãmbógó umvi ĩꞌbaní, ‘Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ ánị̃ ĩmi ku.’”
12 — O noivo respondeu: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eu não sei quem são vocês!”
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã ũngúkú gá Yẹ́sụ̃ jọ, “Ĩmi adru mịfị́ trũ ãꞌdusĩku ĩminí ụ́ꞌdụ́ jõku sáwã nị̃jó ku rĩ sĩ.
13 E Jesus terminou, dizendo:
14 “Gẹ̃rị̃ ãlu ꞌdĩ sĩ, ị̃tụ́ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã amụ́jó ꞌdã sĩ, Sụ́rụ́ ꞌBụ̃ gá rĩ la adru ị́jọ́ uꞌbélé ꞌdĩ ꞌbã áni. Ágọ́bị́ ãzí lẽlépi mụlépi ãcị̃ gá la umve ĩꞌdi ꞌbã ãtiꞌbo kí, fẽ ĩꞌdi ꞌbã málĩ kí ĩꞌbadrị́.
14 Jesus continuou:
15 Fẽ ãtíꞌbó drị̃drị̃ rĩ drị́ tãlãnị́tọ̃ kí tõwú, ãzí rĩ drị́ fẽ tãlãnị́tọ̃ ị̃rị̃, ãzíla ãzí rĩ drị́ tãlãnị́tọ̃ ãlu; úfẽ ĩꞌbaní ĩꞌdi ũkpõ ꞌbá ãlu-ãlu drị̂ ꞌbã vú sĩ. Ágọ́bị̂ mụ dó ĩꞌdi ꞌbã ãcị̃ gâlé.
15 E lhes deu dinheiro de acordo com a capacidade de cada um: ao primeiro deu quinhentas moedas de ouro; ao segundo deu duzentas; e ao terceiro deu cem. Então foi viajar.
16 Ágọ́bị́ drị̃drị̃ tãlãnị́tọ̃ fẽjó ĩꞌdidrị́ tõwú rĩ mụ cọtị tãlãnị́tọ̃ ĩꞌdidrị̂ ꞌbãlé ãzị́ ngajó, ịsụ́ drị̃ la gá ụ̃rọ̃drị́ ru la kí tõwú.
16 O empregado que tinha recebido quinhentas moedas saiu logo, fez negócios com o dinheiro e conseguiu outras quinhentas.
17 Ágọ́bị́ tãlãnị́tọ̃ fẽjó ĩꞌdidrị́ ị̃rị̃ rĩ, idé vâ ãzí tá drị̃drị̃ ꞌdã drị̂ áni, ịsụ́ ụ̃rọ̃drị́ drị̃ la gá ị̃rị̃.
17 Do mesmo modo, o que havia recebido duzentas moedas conseguiu outras duzentas.
18 Wó ágọ́bị́ tãlãnị́tọ̃ fẽjó ĩꞌdidrị́ ãlu rĩ, mụ tãlãnị́tọ̃ úpí ĩꞌdidrị́ rĩ drị̂ zị̃lé vụ̃rụ́ ꞌbụ́ gá.
18 Mas o que tinha recebido cem moedas saiu, fez um buraco na terra e escondeu o dinheiro do patrão.
19 “Ụ́ꞌdụ́ wẽwẽ rú ꞌbã vúlé gá, úpí ãtiꞌbo ꞌdã ꞌbadrị̂ ãgõ dó vúlé ꞌdõlé rá, ãzíla umve dó ãtiꞌbo kí sĩ málĩ ĩꞌdidrị̂ kí kãlãfe lãjó.
19 — Depois de muito tempo, o patrão voltou e fez um acerto de contas com eles.
20 Ágọ́bị́ tãlãnị́tọ̃ tõwú fẽjó ĩꞌdidrị́ rĩ amụ́, ají tãlãnị́tọ̃ drị̃ la gá tõwú fẽlé ĩꞌdidrị́ rĩ drị̃ gá jọ, ‘Úpí ífẽ ándrá mádrị́ tãlãnị́tọ̃ tõwú, má ịsụ́ ãzíla kí drị̃ la gá tõwú ꞌdĩ.’
20 O empregado que havia recebido quinhentas moedas chegou e entregou mais quinhentas, dizendo: “O senhor me deu quinhentas moedas. Veja! Aqui estão mais quinhentas que consegui ganhar.”
21 “Úpí umvi ĩꞌdiní, ‘Ínga ãzị́ rá, mi ãtíꞌbó múké ãzíla ãꞌị̃táŋâ trũ la. Mi ãꞌị̃táŋâ trũ ãko wereŋá tãmbajó, ma ími ꞌbã ãko wẽwẽ rú kí drị̃lẹ́ gá, mí afí ãyĩkõ idélé má be!’
21 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
22 “Ágọ́bị́ tãlãnị́tọ̃ fẽjó ĩꞌdidrị́ ị̃rị̃ rĩ amụ́ vâ jọ, ‘Úpí ífẽ ándrá mádrị́ tãlãnị́tọ̃ ị̃rị̃, índre má ịsụ́ vâ ãzíla kí drị̃ la gá ị̃rị̃ ꞌdĩ.’
22 — Então o empregado que havia recebido duzentas moedas chegou e disse: “O senhor me deu duzentas moedas. Veja! Aqui estão mais duzentas que consegui ganhar.”
23 “Úpí umvi ĩꞌdiní, ‘Ínga ãzị́ rá, mi ãtíꞌbó múké ãzíla ãꞌị̃táŋâ trũ la. Mi ãꞌị̃táŋâ trũ ãko wereŋá tãmbajó, ma ími ꞌbã ãko wẽwẽ rú kí drị̃lẹ́ gá, mí afí ãyĩkõ idélé má be.’
23 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
24 “Wó ágọ́bị́ tãlãnị́tọ̃ fẽjó ĩꞌdidrị́ ãlu rĩ amụ́ vâ jọ, ‘Úpí ánị̃ rá ími ị́jọ́ ũkpó-ũkpó, mi ãko mî salé ku rĩ lã rá, ãzíla mí ãko ũkũnã ãngũ mî ũri kpẹ̃jó ala gá mi ꞌi ku rĩ gá.
24 — Aí o empregado que havia recebido cem moedas chegou e disse: “Eu sei que o senhor é um homem duro, que colhe onde não plantou e junta onde não semeou.
25 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, má idé mî sĩ ụ̃rị̃ sĩ, ámụ tãlãnị́tọ̃ mídrị́ ãlu ꞌdĩ ị̃sị̃lé vụ̃rụ́ ꞌbụ́ gá. Índre mî ngâ ꞌdĩ.’
25 Fiquei com medo e por isso escondi o seu dinheiro na terra. Veja! Aqui está o seu dinheiro.”
26 “Úpí umvi ĩꞌdiní jọ, ‘Mi ãtíꞌbó ũnzí la ãzíla ũvú íni la, ínị̃ ma ãko mâ salé ku rĩ kí tra rá, ãzíla ma ũri mâ kpẹ̃lé ma ꞌi ku rĩ ũkũnã rá rĩ gá ku yã?’
26 — “Empregado mau e preguiçoso!”, disse o patrão. “Você sabia que colho onde não plantei e junto onde não semeei.
27 Mi ándrá ị́jọ́ mgbã sĩ mâ tãlãnị́tọ̃ ꞌbã agá bénge gá, mâ ãgõjó rĩ sĩ ma tá amụ́ agá anzé agá la ụ̃rọ̃drị̂ trũ.
27 Por isso você devia ter depositado o meu dinheiro no banco, e, quando eu voltasse, o receberia com juros.”
28 “Úpí jọ ãtíꞌbó ĩꞌdidrị́ ãzí rĩ ní, ‘Íꞌdụ tãlãnị́tọ̃ ĩꞌdidrị́ ꞌdãá rá, ífẽ ĩꞌdi ágọ́bị́ tãlãnị́tọ̃ mụdrị́ rĩ drị́.
28 “Tirem dele o dinheiro e deem ao que tem mil moedas.
29 Ãꞌdusĩku ꞌbá ãko trũ rĩ ní ála ãzíla ũꞌbã drị̃ la gá ị̃dị́, ĩꞌdi dó adru ãko trũ ĩyõ rú. Wó ꞌbá ãko ãzí kóru rĩ, ĩꞌdidrị́ wereŋá ꞌdã ála pa la drị́ la gá ꞌdâ rá.
29 Porque aquele que tem muito receberá mais e assim terá mais ainda; mas quem não tem, até o pouco que tem será tirado dele.
30 Ĩꞌbe ãtíꞌbó ụ̃rọ̃drị́ kóru ꞌdĩ ãmvé ãngũ ịnị rĩ agá, ꞌdĩ ãngũ áwáŋá kí adrujó sị́ naŋâ trũ rĩ ꞌi.’
30 E joguem fora, na escuridão, o empregado inútil. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.”
31 “Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ drĩ dó amụ́ dị̃zã ĩꞌdidrị̂ agá mãlãyíkã ĩꞌdidrị̂ abe pírí ꞌbo, ĩꞌdi dó ri úmvúke ĩꞌdidrị́ dị̃zã rú ꞌbụ̃ gá rĩ drị̃ gá ꞌbá kí ị́jọ́ lịlé.
31 Jesus terminou, dizendo:
32 ꞌBá sụ́rụ́ pírí gá rĩ kî tra ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá, ãzíla ĩꞌdi ꞌbá kí drĩdríŋĩ awa ꞌbá ãzí rĩ abe, cécé ꞌbá kãbĩlõ ucélépi rĩ ꞌbã ị̃ndrị́ kí drĩdríŋĩ awalé kãbĩlõ abe rĩ áni.
32 Todos os povos da terra se reunirão diante dele, e ele separará as pessoas umas das outras, assim como o pastor separa as ovelhas das cabras.
33 Ĩꞌdi kãbĩlõ kí ꞌbã ĩꞌdi ꞌbã drị́ ãndá rĩ gá, ị̃ndrị́ kí ꞌbã ĩꞌdi ꞌbã drị́ ị̃jị́ rĩ gá.
33 Ele porá os bons à sua direita e os outros, à esquerda.
34 “Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ, Úpí la jọ la ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã drị́ ãndá gá rĩ ꞌbaní, ‘Ĩmi amụ́ ĩmi ꞌbá mâ Átẹ́pị ꞌbã sụ̃sụ́ wijó ĩꞌbaní ꞌdĩ, ĩmi amụ́ Sụ́rụ́ idélé ĩminí ándrá ídu ụ̃nọ́kụ́ ị̃ndụ́ ꞌbãjó rĩ sĩ rĩ ꞌdụlé ĩmi ãni la rú.
34 Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: “Venham, vocês que são abençoados pelo meu Pai! Venham e recebam o
35 Ãꞌdusĩku ma ándrá ãbị́rị́ sĩ ĩfẽ mání íná nalé rá, ị̃yị́vị́ ndẽ ándrá ma rá ĩfẽ mání ị̃yị́ mvụlé rá, ma ándrá ãmị́yọ́ŋá ru, ãzíla ĩmi aꞌị́ ma tãmbalé rá.
35 Pois eu estava com fome, e vocês me deram comida; estava com sede, e me deram água. Era estrangeiro, e me receberam na sua casa.
36 Ma ándrá pílílí ru ĩmi ụ̃sụ̃ áma ụrụꞌbá bõngó sĩ rá, ma ándrá ãyánĩ rú ĩmi amụ́ ándrá áma ndrelé rá, ma ándrá mãbụ́sụ̃ gá ãzíla ĩmi amụ́ ándrá áma ndrelé rá.’
36 Estava sem roupa, e me vestiram; estava doente, e cuidaram de mim. Estava na cadeia, e foram me visitar.”
37 “ꞌBá ãlá rĩ kí dó umvi la ĩꞌdiní, ‘Úpí, ãndre ándrá mi ãbị́rị́ sĩ, ãfẽ míní ãkónã nalé, jõku ị̃yị́vị́ sĩ ãfẽ míní ị̃yị́ mvụlé íngõlé yã?
37 — Então os bons perguntarão: “Senhor, quando foi que o vimos com fome e lhe demos comida ou com sede e lhe demos água?
38 Ãndre mi ãmị́yọ́ŋá ru ãma aꞌị́ dó sĩ mi lị́cọ́ gá tãmbalé jõku pílílí ru ãma ụ̃sụ̃ dó mi bõngó sĩ ãꞌdungá rĩ yã?
38 Quando foi que vimos o senhor como estrangeiro e o recebemos na nossa casa ou sem roupa e o vestimos?
39 Ãndre ándrá mi ãyánĩ ru jõku mãbụ́sụ̃ gá ãmụ dó sĩ ími andrélé ãꞌdungá rĩ yã?’
39 Quando foi que vimos o senhor doente ou na cadeia e fomos visitá-lo?”
40 “Úpí la dó umvi la ĩꞌbaní, ‘Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ, ãko ĩminí idélé má ádrị́pịka ãzíla má ámvọ́pịka níríŋá ꞌdĩ ꞌba rụ́ rĩ ĩmi idé kí mánî.’
40 — Aí o Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quando vocês fizeram isso ao mais humilde dos meus irmãos, foi a mim que fizeram.”
41 “Úpí la dó tị uja ꞌbá drị́ ị̃jị́ gá rĩ ꞌba rú ãzíla ĩꞌdi jọ la, ‘Ĩmi ĩdã ĩmi má rụ́ ꞌdâ rá, ĩmi ꞌbá wãlé rá ꞌdĩ ĩfi ãcí ukólépi ku idélé Sĩtánĩ ní mãlãyíkã ĩꞌdidrị̂ abe rĩ agá.
41 — Depois ele dirá aos que estiverem à sua esquerda: “Afastem-se de mim, vocês que estão debaixo da maldição de Deus! Vão para o fogo eterno, preparado para o Diabo e os seus anjos!
42 Ãꞌdusĩku ma ándrá ãbị́rị́ sĩ ĩfẽ mání ãko ãzí nalé ku, ị̃yị́vị́ fụ ándrá ma rá ĩfẽ mání ãko ãzí mvụlé ku.
42 Pois eu estava com fome, e vocês não me deram comida; estava com sede, e não me deram água.
43 Ma ándrá ãmị́yọ́ŋá ru ĩmi aꞌị́ ma ĩmidrị́ lị́cọ́ gá ku, ma ándrá pílílí ru ĩsu ándrá áma ụrụꞌbá gá bõngó ku, ma ándrá ãyánĩ rú ãzíla mãbụ́sụ̃ gá ĩmụ ándrá áma ndrelé ku.’
43 Era estrangeiro, e não me receberam na sua casa; estava sem roupa, e não me vestiram. Estava doente e na cadeia, e vocês não cuidaram de mim.”
44 “ꞌBá ꞌdĩ kí dó umvi la, ‘Úpí ãndre ándrá mi ãbị́rị́ sĩ, jõku ị̃yị́vị́ sĩ, jõku ãmị́yọ́ŋá ru, jõku ãyánĩ rú, jõku pílílí ru jõku mãbụ́sụ̃ gâ sĩ ími ãzã kojó ku la íngõlé yã?’
44 — Então eles perguntarão: “Senhor, quando foi que vimos o senhor com fome, ou com sede, ou como estrangeiro, ou sem roupa, ou doente, ou na cadeia e não o ajudamos?”
45 “Úpí la umvi la ĩꞌbaní, ‘Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ, ãko ĩminí idélé ꞌbá níríŋá ꞌdĩ ꞌbã ãzí ãlu ní ku rĩ ĩmi idé bãsĩ ku la mání.’
45 — O Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: todas as vezes que vocês deixaram de ajudar uma destas pessoas mais humildes, foi a mim que deixaram de ajudar.”
46 “ꞌBá ꞌdĩ kí dó drị̃ ko filé drị̃rịma ukólépi ku rĩ gá, wó ꞌbá ãlá rĩ kí dó drị̃ ko filé ídri ukólépi ku rĩ gá.”
46 E Jesus terminou assim:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.