Mateus 25
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARA
1 “Ị̃tụ́ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã amụ́jó ꞌdã sĩ, Sụ́rụ́ ꞌBụ̃ gá rĩ la adru ị́jọ́ uꞌbélé ꞌdĩ ꞌbã áni. Izonzi bíkĩrã rú mụdrị́ itú kí ru ꞌbá ãlu-ãlu tárã trũ sĩ mụjó ị́zị́gộ drị̃ tẽjó.
1 Então, o reino dos céus será semelhante a dez virgens que, tomando as suas lâmpadas, saíram a encontrar-se com o noivo.
2 Izonzi tõwú rĩ kí ũndũwã kóru ãzí tõwú rĩ kí ũndũwã rú.
2 Cinco dentre elas eram néscias, e cinco, prudentes.
3 Tá ũndũwã kóru ꞌdĩ ꞌdụ kí tárã ĩꞌbadrị̂ kí rá wó tõ kí ãdu ãzí bụ́lụ́ gá ku.
3 As néscias, ao tomarem as suas lâmpadas, não levaram azeite consigo;
4 Tá ũndũwã rú ꞌdĩ tõ kí tárã ãdu ãzí kí cụ́pã agá bụ́lụ́ gá trũ mụjó ĩndĩ tárã ĩꞌbadrị̂ abe.
4 no entanto, as prudentes, além das lâmpadas, levaram azeite nas vasilhas.
5 Ị́zị́gọ́ ꞌbã sáwã izajó amụ́ŋá gá rá rĩ sĩ, izonzi iꞌdó kí uꞌdelé ụ́ꞌdụ́ sĩ ãzíla ꞌbe kí ụ́ꞌdụ́ rá.
5 E, tardando o noivo, foram todas tomadas de sono e adormeceram.
6 “Ĩꞌdi dó mụ calé ị́nị́ ágágá, ꞌbá ãzí iꞌdó uzálé ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ, ‘Ĩndre drĩ ị́zị́gọ́ acá ꞌbo! Ĩfũ mụlé ĩꞌdi aꞌị́lé!’
6 Mas, à meia-noite, ouviu-se um grito: Eis o noivo! Saí ao seu encontro!
7 “Izonzi tá mụdrị́ ꞌdã angá kí dó pírí ụrụgá ĩꞌbã tárã kí ãcí idélé.
7 Então, se levantaram todas aquelas virgens e prepararam as suas lâmpadas.
8 Izonzi tá ũndũwã kóru tõwú ꞌdã jọ kí ũndũwã rú tõwú ꞌdã ꞌbaní, ‘Ĩko ãma ãzã tárã ãdu ĩmidrị̂ ꞌbã ãzí kí sĩ, ãꞌdusĩku tárã ãmadrị̂ kí dó anụ́-anụ̂.’
8 E as néscias disseram às prudentes: Dai-nos do vosso azeite, porque as nossas lâmpadas estão-se apagando.
9 “Umvi kí, ‘Yụ, icó calé ãmaní ĩmi abe pírí ku, rá la ĩmụ ãdu ĩmidrị̂ kí ĩgbãlé ãngũ sĩ ị̃tụ̃ndãjó la rĩ gá.’
9 Mas as prudentes responderam: Não, para que não nos falte a nós e a vós outras! Ide, antes, aos que o vendem e comprai-o.
10 Wó ĩꞌbã kí drĩ mụ agá ãdu ĩgbã agâlé, vúlé ꞌdõlé ị́zị́gọ́ acá rá. Bíkĩrã tá bábá ꞌdã fi kí ị́zị́gọ́ trũ ụ̃mụ̃ jó ũkú bĩjó rĩ agâlé, ãzíla ụ̃pị̃ kí dó kẹ̃jị́tị cí.
10 E, saindo elas para comprar, chegou o noivo, e as que estavam apercebidas entraram com ele para as bodas; e fechou-se a porta.
11 “ꞌDã ꞌbã vúlé gá izonzi ãzí rĩ ãgõ kí vúlé ꞌdõlé jọ kí, ‘Ãmbógó, ãmbógó! Ínzị̃ ãmaní kẹ̃jị́tị fô!’
11 Mais tarde, chegaram as virgens néscias, clamando: Senhor, senhor, abre-nos a porta!
12 “Wó ãmbógó umvi ĩꞌbaní, ‘Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ ánị̃ ĩmi ku.’”
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo que não vos conheço.
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã ũngúkú gá Yẹ́sụ̃ jọ, “Ĩmi adru mịfị́ trũ ãꞌdusĩku ĩminí ụ́ꞌdụ́ jõku sáwã nị̃jó ku rĩ sĩ.
13 Vigiai, pois, porque não sabeis o dia nem a hora.
14 “Gẹ̃rị̃ ãlu ꞌdĩ sĩ, ị̃tụ́ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã amụ́jó ꞌdã sĩ, Sụ́rụ́ ꞌBụ̃ gá rĩ la adru ị́jọ́ uꞌbélé ꞌdĩ ꞌbã áni. Ágọ́bị́ ãzí lẽlépi mụlépi ãcị̃ gá la umve ĩꞌdi ꞌbã ãtiꞌbo kí, fẽ ĩꞌdi ꞌbã málĩ kí ĩꞌbadrị́.
14 Pois será como um homem que, ausentando-se do país, chamou os seus servos e lhes confiou os seus bens.
15 Fẽ ãtíꞌbó drị̃drị̃ rĩ drị́ tãlãnị́tọ̃ kí tõwú, ãzí rĩ drị́ fẽ tãlãnị́tọ̃ ị̃rị̃, ãzíla ãzí rĩ drị́ tãlãnị́tọ̃ ãlu; úfẽ ĩꞌbaní ĩꞌdi ũkpõ ꞌbá ãlu-ãlu drị̂ ꞌbã vú sĩ. Ágọ́bị̂ mụ dó ĩꞌdi ꞌbã ãcị̃ gâlé.
15 A um deu cinco talentos, a outro, dois e a outro, um, a cada um segundo a sua própria capacidade; e, então, partiu.
16 Ágọ́bị́ drị̃drị̃ tãlãnị́tọ̃ fẽjó ĩꞌdidrị́ tõwú rĩ mụ cọtị tãlãnị́tọ̃ ĩꞌdidrị̂ ꞌbãlé ãzị́ ngajó, ịsụ́ drị̃ la gá ụ̃rọ̃drị́ ru la kí tõwú.
16 O que recebera cinco talentos saiu imediatamente a negociar com eles e ganhou outros cinco.
17 Ágọ́bị́ tãlãnị́tọ̃ fẽjó ĩꞌdidrị́ ị̃rị̃ rĩ, idé vâ ãzí tá drị̃drị̃ ꞌdã drị̂ áni, ịsụ́ ụ̃rọ̃drị́ drị̃ la gá ị̃rị̃.
17 Do mesmo modo, o que recebera dois ganhou outros dois.
18 Wó ágọ́bị́ tãlãnị́tọ̃ fẽjó ĩꞌdidrị́ ãlu rĩ, mụ tãlãnị́tọ̃ úpí ĩꞌdidrị́ rĩ drị̂ zị̃lé vụ̃rụ́ ꞌbụ́ gá.
18 Mas o que recebera um, saindo, abriu uma cova e escondeu o dinheiro do seu senhor.
19 “Ụ́ꞌdụ́ wẽwẽ rú ꞌbã vúlé gá, úpí ãtiꞌbo ꞌdã ꞌbadrị̂ ãgõ dó vúlé ꞌdõlé rá, ãzíla umve dó ãtiꞌbo kí sĩ málĩ ĩꞌdidrị̂ kí kãlãfe lãjó.
19 Depois de muito tempo, voltou o senhor daqueles servos e ajustou contas com eles.
20 Ágọ́bị́ tãlãnị́tọ̃ tõwú fẽjó ĩꞌdidrị́ rĩ amụ́, ají tãlãnị́tọ̃ drị̃ la gá tõwú fẽlé ĩꞌdidrị́ rĩ drị̃ gá jọ, ‘Úpí ífẽ ándrá mádrị́ tãlãnị́tọ̃ tõwú, má ịsụ́ ãzíla kí drị̃ la gá tõwú ꞌdĩ.’
20 Então, aproximando-se o que recebera cinco talentos, entregou outros cinco, dizendo: Senhor, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco talentos que ganhei.
21 “Úpí umvi ĩꞌdiní, ‘Ínga ãzị́ rá, mi ãtíꞌbó múké ãzíla ãꞌị̃táŋâ trũ la. Mi ãꞌị̃táŋâ trũ ãko wereŋá tãmbajó, ma ími ꞌbã ãko wẽwẽ rú kí drị̃lẹ́ gá, mí afí ãyĩkõ idélé má be!’
21 Disse-lhe o senhor: Muito bem, servo bom e fiel; foste fiel no pouco, sobre o muito te colocarei; entra no gozo do teu senhor.
22 “Ágọ́bị́ tãlãnị́tọ̃ fẽjó ĩꞌdidrị́ ị̃rị̃ rĩ amụ́ vâ jọ, ‘Úpí ífẽ ándrá mádrị́ tãlãnị́tọ̃ ị̃rị̃, índre má ịsụ́ vâ ãzíla kí drị̃ la gá ị̃rị̃ ꞌdĩ.’
22 E, aproximando-se também o que recebera dois talentos, disse: Senhor, dois talentos me confiaste; aqui tens outros dois que ganhei.
23 “Úpí umvi ĩꞌdiní, ‘Ínga ãzị́ rá, mi ãtíꞌbó múké ãzíla ãꞌị̃táŋâ trũ la. Mi ãꞌị̃táŋâ trũ ãko wereŋá tãmbajó, ma ími ꞌbã ãko wẽwẽ rú kí drị̃lẹ́ gá, mí afí ãyĩkõ idélé má be.’
23 Disse-lhe o senhor: Muito bem, servo bom e fiel; foste fiel no pouco, sobre o muito te colocarei; entra no gozo do teu senhor.
24 “Wó ágọ́bị́ tãlãnị́tọ̃ fẽjó ĩꞌdidrị́ ãlu rĩ amụ́ vâ jọ, ‘Úpí ánị̃ rá ími ị́jọ́ ũkpó-ũkpó, mi ãko mî salé ku rĩ lã rá, ãzíla mí ãko ũkũnã ãngũ mî ũri kpẹ̃jó ala gá mi ꞌi ku rĩ gá.
24 Chegando, por fim, o que recebera um talento, disse: Senhor, sabendo que és homem severo, que ceifas onde não semeaste e ajuntas onde não espalhaste,
25 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, má idé mî sĩ ụ̃rị̃ sĩ, ámụ tãlãnị́tọ̃ mídrị́ ãlu ꞌdĩ ị̃sị̃lé vụ̃rụ́ ꞌbụ́ gá. Índre mî ngâ ꞌdĩ.’
25 receoso, escondi na terra o teu talento; aqui tens o que é teu.
26 “Úpí umvi ĩꞌdiní jọ, ‘Mi ãtíꞌbó ũnzí la ãzíla ũvú íni la, ínị̃ ma ãko mâ salé ku rĩ kí tra rá, ãzíla ma ũri mâ kpẹ̃lé ma ꞌi ku rĩ ũkũnã rá rĩ gá ku yã?’
26 Respondeu-lhe, porém, o senhor: Servo mau e negligente, sabias que ceifo onde não semeei e ajunto onde não espalhei?
27 Mi ándrá ị́jọ́ mgbã sĩ mâ tãlãnị́tọ̃ ꞌbã agá bénge gá, mâ ãgõjó rĩ sĩ ma tá amụ́ agá anzé agá la ụ̃rọ̃drị̂ trũ.
27 Cumpria, portanto, que entregasses o meu dinheiro aos banqueiros, e eu, ao voltar, receberia com juros o que é meu.
28 “Úpí jọ ãtíꞌbó ĩꞌdidrị́ ãzí rĩ ní, ‘Íꞌdụ tãlãnị́tọ̃ ĩꞌdidrị́ ꞌdãá rá, ífẽ ĩꞌdi ágọ́bị́ tãlãnị́tọ̃ mụdrị́ rĩ drị́.
28 Tirai-lhe, pois, o talento e dai-o ao que tem dez.
29 Ãꞌdusĩku ꞌbá ãko trũ rĩ ní ála ãzíla ũꞌbã drị̃ la gá ị̃dị́, ĩꞌdi dó adru ãko trũ ĩyõ rú. Wó ꞌbá ãko ãzí kóru rĩ, ĩꞌdidrị́ wereŋá ꞌdã ála pa la drị́ la gá ꞌdâ rá.
29 Porque a todo o que tem se lhe dará, e terá em abundância; mas ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
30 Ĩꞌbe ãtíꞌbó ụ̃rọ̃drị́ kóru ꞌdĩ ãmvé ãngũ ịnị rĩ agá, ꞌdĩ ãngũ áwáŋá kí adrujó sị́ naŋâ trũ rĩ ꞌi.’
30 E o servo inútil, lançai-o para fora, nas trevas. Ali haverá choro e ranger de dentes.
31 “Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ drĩ dó amụ́ dị̃zã ĩꞌdidrị̂ agá mãlãyíkã ĩꞌdidrị̂ abe pírí ꞌbo, ĩꞌdi dó ri úmvúke ĩꞌdidrị́ dị̃zã rú ꞌbụ̃ gá rĩ drị̃ gá ꞌbá kí ị́jọ́ lịlé.
31 Quando vier o Filho do Homem na sua majestade e todos os anjos com ele, então, se assentará no trono da sua glória;
32 ꞌBá sụ́rụ́ pírí gá rĩ kî tra ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá, ãzíla ĩꞌdi ꞌbá kí drĩdríŋĩ awa ꞌbá ãzí rĩ abe, cécé ꞌbá kãbĩlõ ucélépi rĩ ꞌbã ị̃ndrị́ kí drĩdríŋĩ awalé kãbĩlõ abe rĩ áni.
32 e todas as nações serão reunidas em sua presença, e ele separará uns dos outros, como o pastor separa dos cabritos as ovelhas;
33 Ĩꞌdi kãbĩlõ kí ꞌbã ĩꞌdi ꞌbã drị́ ãndá rĩ gá, ị̃ndrị́ kí ꞌbã ĩꞌdi ꞌbã drị́ ị̃jị́ rĩ gá.
33 e porá as ovelhas à sua direita, mas os cabritos, à esquerda;
34 “Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ, Úpí la jọ la ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã drị́ ãndá gá rĩ ꞌbaní, ‘Ĩmi amụ́ ĩmi ꞌbá mâ Átẹ́pị ꞌbã sụ̃sụ́ wijó ĩꞌbaní ꞌdĩ, ĩmi amụ́ Sụ́rụ́ idélé ĩminí ándrá ídu ụ̃nọ́kụ́ ị̃ndụ́ ꞌbãjó rĩ sĩ rĩ ꞌdụlé ĩmi ãni la rú.
34 então, dirá o Rei aos que estiverem à sua direita: Vinde, benditos de meu Pai! Entrai na posse do reino que vos está preparado desde a fundação do mundo.
35 Ãꞌdusĩku ma ándrá ãbị́rị́ sĩ ĩfẽ mání íná nalé rá, ị̃yị́vị́ ndẽ ándrá ma rá ĩfẽ mání ị̃yị́ mvụlé rá, ma ándrá ãmị́yọ́ŋá ru, ãzíla ĩmi aꞌị́ ma tãmbalé rá.
35 Porque tive fome, e me destes de comer; tive sede, e me destes de beber; era forasteiro, e me hospedastes;
36 Ma ándrá pílílí ru ĩmi ụ̃sụ̃ áma ụrụꞌbá bõngó sĩ rá, ma ándrá ãyánĩ rú ĩmi amụ́ ándrá áma ndrelé rá, ma ándrá mãbụ́sụ̃ gá ãzíla ĩmi amụ́ ándrá áma ndrelé rá.’
36 estava nu, e me vestistes; enfermo, e me visitastes; preso, e fostes ver-me.
37 “ꞌBá ãlá rĩ kí dó umvi la ĩꞌdiní, ‘Úpí, ãndre ándrá mi ãbị́rị́ sĩ, ãfẽ míní ãkónã nalé, jõku ị̃yị́vị́ sĩ ãfẽ míní ị̃yị́ mvụlé íngõlé yã?
37 Então, perguntarão os justos: Senhor, quando foi que te vimos com fome e te demos de comer? Ou com sede e te demos de beber?
38 Ãndre mi ãmị́yọ́ŋá ru ãma aꞌị́ dó sĩ mi lị́cọ́ gá tãmbalé jõku pílílí ru ãma ụ̃sụ̃ dó mi bõngó sĩ ãꞌdungá rĩ yã?
38 E quando te vimos forasteiro e te hospedamos? Ou nu e te vestimos?
39 Ãndre ándrá mi ãyánĩ ru jõku mãbụ́sụ̃ gá ãmụ dó sĩ ími andrélé ãꞌdungá rĩ yã?’
39 E quando te vimos enfermo ou preso e te fomos visitar?
40 “Úpí la dó umvi la ĩꞌbaní, ‘Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ, ãko ĩminí idélé má ádrị́pịka ãzíla má ámvọ́pịka níríŋá ꞌdĩ ꞌba rụ́ rĩ ĩmi idé kí mánî.’
40 O Rei, respondendo, lhes dirá: Em verdade vos afirmo que, sempre que o fizestes a um destes meus pequeninos irmãos, a mim o fizestes.
41 “Úpí la dó tị uja ꞌbá drị́ ị̃jị́ gá rĩ ꞌba rú ãzíla ĩꞌdi jọ la, ‘Ĩmi ĩdã ĩmi má rụ́ ꞌdâ rá, ĩmi ꞌbá wãlé rá ꞌdĩ ĩfi ãcí ukólépi ku idélé Sĩtánĩ ní mãlãyíkã ĩꞌdidrị̂ abe rĩ agá.
41 Então, o Rei dirá também aos que estiverem à sua esquerda: Apartai-vos de mim, malditos, para o fogo eterno, preparado para o diabo e seus anjos.
42 Ãꞌdusĩku ma ándrá ãbị́rị́ sĩ ĩfẽ mání ãko ãzí nalé ku, ị̃yị́vị́ fụ ándrá ma rá ĩfẽ mání ãko ãzí mvụlé ku.
42 Porque tive fome, e não me destes de comer; tive sede, e não me destes de beber;
43 Ma ándrá ãmị́yọ́ŋá ru ĩmi aꞌị́ ma ĩmidrị́ lị́cọ́ gá ku, ma ándrá pílílí ru ĩsu ándrá áma ụrụꞌbá gá bõngó ku, ma ándrá ãyánĩ rú ãzíla mãbụ́sụ̃ gá ĩmụ ándrá áma ndrelé ku.’
43 sendo forasteiro, não me hospedastes; estando nu, não me vestistes; achando-me enfermo e preso, não fostes ver-me.
44 “ꞌBá ꞌdĩ kí dó umvi la, ‘Úpí ãndre ándrá mi ãbị́rị́ sĩ, jõku ị̃yị́vị́ sĩ, jõku ãmị́yọ́ŋá ru, jõku ãyánĩ rú, jõku pílílí ru jõku mãbụ́sụ̃ gâ sĩ ími ãzã kojó ku la íngõlé yã?’
44 E eles lhe perguntarão: Senhor, quando foi que te vimos com fome, com sede, forasteiro, nu, enfermo ou preso e não te assistimos?
45 “Úpí la umvi la ĩꞌbaní, ‘Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ, ãko ĩminí idélé ꞌbá níríŋá ꞌdĩ ꞌbã ãzí ãlu ní ku rĩ ĩmi idé bãsĩ ku la mání.’
45 Então, lhes responderá: Em verdade vos digo que, sempre que o deixastes de fazer a um destes mais pequeninos, a mim o deixastes de fazer.
46 “ꞌBá ꞌdĩ kí dó drị̃ ko filé drị̃rịma ukólépi ku rĩ gá, wó ꞌbá ãlá rĩ kí dó drị̃ ko filé ídri ukólépi ku rĩ gá.”
46 E irão estes para o castigo eterno, porém os justos, para a vida eterna.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.