Marcos 7
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 Ụ́ꞌdụ́ ãlu ꞌbá Fãrĩsáyĩ rú ãzíla imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi angálépi Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé rĩ abe mụ kí Yẹ́sụ̃ rụ́.
1 Alguns fariseus e alguns mestres da Lei que tinham vindo de Jerusalém reuniram-se em volta de Jesus.
2 ꞌBá ꞌdĩ ndre kí ꞌbá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé rĩ ꞌbã ãzí kí ãkónã na agá ãndị́ trũ drị́ ũjĩŋá ĩꞌba ãni lãꞌbĩ drị́ rĩ kóru.
2 Eles viram que alguns dos discípulos dele estavam comendo com mãos impuras , quer dizer, não tinham lavado as mãos como os fariseus mandavam o povo fazer.
3 (ꞌBá Fãrĩsáyĩ rú ꞌdĩ kí ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ abe kí drị́ ĩꞌba ãni lãꞌbĩ rú ũjĩ ị̃yị́ sĩ ráká kí ãkónã na ĩndõ, rụ kí ị́jọ́ áyị́pịka ꞌbadrị̂ kî.
3 (Os judeus, e especialmente os fariseus, seguem os ensinamentos que receberam dos antigos: eles só comem depois de lavar as mãos com bastante cuidado.
4 Drĩ kí ãfũ sụ̂ gá, icó kí ãkónã nalé ku kpere ĩꞌbaní drị́ ũjĩ agá ị̃yị́ sĩ ráká. ꞌDĩ lãꞌbĩ ãlu ĩꞌba ãni wẽwẽ rú ꞌdĩ ꞌbã ãzí, ala gá ꞌdãá ãzí rĩ kí sĩ ãkójó ĩꞌba ãni kópõ, bãkụ́lẹ̃ ãzíla bị̃nị́kã rú rĩ kí ꞌbã ũjĩŋá.)
4 E, antes de comer, lavam tudo o que vem do mercado. Seguem ainda muitos outros costumes, como a maneira certa de lavar copos, jarros, vasilhas de metal e camas.)
5 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá Fãrĩsáyĩ rú ꞌdĩ kí imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ kí abe zị kí Yẹ́sụ̃ ꞌi, “ꞌBá míní imbálé rĩ ũbĩ kí ãzị́táŋá lãꞌbĩ ãmã áyị́pịka ꞌbadrị́ údu ꞌdĩ kí vú ku ãꞌdu sĩ yã? Kí íná na ãndị́ trũ drị́ ũjĩŋá lãꞌbĩ rú rĩ kóru.”
5 Os fariseus e os mestres da Lei perguntaram a Jesus: — Por que é que os seus discípulos não obedecem aos ensinamentos dos antigos e comem sem lavar as mãos?
6 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ĩmi ꞌbá mũlũmbẽ rú ꞌdĩ! Ị́jọ́ nábị̃ Ĩsáyã ꞌbã jọlé ĩmi drị̃ gá rĩ ĩꞌdi ãndá.
6 Jesus respondeu:
7 ꞌBá ꞌdĩ kí mání ị̃nzị̃táŋá ífí kóru rĩ fẽ,
7 A adoração deste povo é inútil,
8 Ĩmi ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ mgbã rĩ kí uja lãꞌbĩ ĩmidrị́ gá ꞌbá ãrí sĩ.”
8 E continuou:
9 Jọ vâ ĩꞌbaní, “Ĩmi ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ mgbã rĩ kí gã úmgbé, ĩmi dó sĩ lãꞌbĩ ĩmi ãni ꞌdĩ kí rụ áyụ.
9 E Jesus terminou, dizendo:
10 Ícétáŋá sĩ Mụ́sã ꞌbã ãzị́táŋá angálépi Ãdróŋá drị́ rĩ azịlé ĩminí rĩ áni: ‘Mí ị̃nzị̃ mí átẹ́pị kí mí ãndrẽ be,’ ãzíla ‘ꞌBá átẹ́pị̃ jõku ãndrẽ wãlépi rĩ lẽ úꞌdị ĩꞌdi rá.’
10 Pois Moisés ordenou: “Respeite o seu pai e a sua mãe.” E disse também: “Que seja morto aquele que amaldiçoar o seu pai ou a sua mãe!”
11 Wó ꞌbá drĩ jọ la átẹ́pị̃ ꞌbaní ãndrẽ be, ‘Má uꞌá cãndí sĩ. Má icó ími ãzã kolé ku, ãꞌdusĩku ãko tá mání sĩ ími ãzã kojó rĩ ásõ ũyõ fẽjó la Ãdróŋá ní.’ Ĩmi jọ la ị́jọ́ ꞌbá ꞌdã ꞌbã jọlé ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ múké.
11 Mas vocês ensinam que, se alguém tem alguma coisa que poderia usar para ajudar os seus pais, mas diz: “Eu dediquei isto a Deus”,
12 Ĩmi dó sĩ fẽ la anzị icó kí ásị́ ꞌbãlé ꞌbá kí tịlépi rĩ kí ãzã kolé ãko ĩꞌbaní lẽlé rĩ kí sĩ ku.
12 então ele não precisa ajudar os seus pais.
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ĩmi ị́jọ́ mgbã Ãdróŋá drị̂ kí anu sĩ lãꞌbĩ ĩmi ãni ꞌbá ãni ꞌdĩ kí andre tẽjó ị̃drị̃jó la ĩmi drị̃lẹ́ ꞌbadrị́. ꞌDĩ drĩ ícétáŋá ãlu, ãzị́ ĩmi idélé ꞌdĩ ꞌbã áni wẽwẽ rú la kí cí.”
13 Assim vocês desprezam a palavra de Deus, trocando-a por ensinamentos que passam de pais para filhos. E vocês fazem muitas outras coisas como esta.
14 Yẹ́sụ̃ umve ũꞌbí kí ị̃dị́ jọ ĩꞌbaní ꞌba mụ kí ị́jọ́ arelé, jọ “Ájọ ĩminí, ꞌbá pírí ꞌba are kí ị́jọ́ mání jọlé ꞌdĩ ꞌi, ĩvã dó sĩ ífí la.
14 Jesus chamou outra vez a multidão e disse:
15 Ãko filépi ími agá rĩ iza mi ku, be la rá la ãko ãfũlépi ími agâlé rĩ la ími iza nĩ.” [
15 Tudo o que vem de fora e entra numa pessoa não faz com que ela fique
16 ꞌBá bị́lệ trũ rĩ ꞌba are ị́jọ́ jọlé ꞌdĩ ꞌi.]
16 [Se vocês têm ouvidos para ouvir, então ouçam.]
17 Yẹ́sụ̃ la mụ ũꞌbí kí aꞌbelé ãzíla filé jó agâlé ꞌbo, ꞌbá ĩꞌdiní imbálé rĩ zị kí ĩꞌdi, ị́jọ́ uꞌbéŋá ĩꞌdi ꞌbã jọlé ꞌdĩ ꞌbã ífí íngoní.
17 Quando Jesus se afastou da multidão e entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram o que queria dizer essa comparação.
18 Zị kí, “Ĩnị̃ vâ ku yã? Ãko ꞌbá ꞌba nalé rĩ iza ĩꞌdi ku rĩ ĩnị̃ vâ ku yã?
18 Então ele disse:
19 Ãkónã fi ĩꞌdi ásị́ izalé ku, be la rá la ĩꞌdi fi kụ̃bụ̃ la gâ sĩ ífí agâlé fũlé ĩꞌdi ụrụꞌbá gá rĩ sĩ ãmvé.” (Jọ ị́jọ́ ꞌdĩ íni lã ãkónã pírí kí ꞌbãjó múké.)
19 porque não vai para o coração, mas para o estômago, e depois sai do corpo. Com isso Jesus quis dizer que todos os tipos de alimento podem ser comidos.
20 Yẹ́sụ̃ mụ ị́jọ́ jọŋâ trũ drị̃ gá jọ, “Ị́jọ́ míní ũrãlé rĩ la ími iza nĩ.
20 Ele continuou:
21 Ãꞌdusĩku ꞌbá ásị́ agâlé ũrãtáŋá ũnzíkãnã ꞌdĩ kí ãfũ nĩ, mị-ãcí, ụ̃gụ̃, ꞌbá ꞌdịŋá, ãwụ̃,
21 Porque é de dentro, do coração, que vêm os maus pensamentos, a imoralidade sexual, os roubos, os crimes de morte,
22 rọ̃mgbọ́, ị́jọ́ ũnzí, ĩnzõ, ãfó, kọ́lọ́, ãjã, úꞌdáŋá ãzíla ị́jọ́ aza rú idéjó rĩ kí abe.
22 os adultérios, a avareza, as maldades, as mentiras, as imoralidades, a inveja, a calúnia, o orgulho e o falar e agir sem pensar nas consequências.
23 Ị́jọ́ ũnzí ꞌdĩ kí pírí ãfũ ꞌbá agâlé, kí ꞌbá iza, Ãdróŋá icó dó sĩ ãma ãꞌị̃lé ku.”
23 Tudo isso vem de dentro e faz com que as pessoas fiquem impuras.
24 Yẹ́sụ̃ aꞌbe ãngũ Gãlị́lị̃ gá ꞌdã ꞌi, mụ dó ụ́rụ́ ãngũ Tụ́rọ̃ rĩ gâlé. Fi jó agá, ãzíla lẽ ꞌbá ãzí ꞌbã nị̃ ị́jọ́ ꞌî drị̃ gá ku, wó icó ru zị̃lé ku.
24 Jesus saiu dali e foi para a região que fica perto da cidade de Tiro. Ele entrou numa casa e não queria que soubessem que estava ali, mas não pôde se esconder.
25 Wó ũkú ị̃zẹ́pị̃ úríndí ũnzí ꞌbã rụlé rĩ la mụ arelé la Yẹ́sụ̃ ꞌdãá cí, mụ kụ̃mụ́tị ụ̃sị̃lé ĩꞌdi pálé la gá.
25 Certa mulher, que tinha uma filha que estava dominada por um espírito mau, ouviu falar a respeito de Jesus. Ela veio e se ajoelhou aos pés dele.
26 Ũkû ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku la, útị ĩꞌdi Fõyĩníkĩ ãngũ Sị́rị̃yã drị̂ agá. Mụ mãmálá ꞌbãlé Yẹ́sụ̃ aꞌị́jó sĩ úríndí ũnzí ị̃zẹ́pị̃ agá rĩ drojó rá.
26 Era estrangeira, de nacionalidade siro-fenícia, e pediu que Jesus expulsasse da sua filha o demônio.
27 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌdiní, “Lẽ drị̃drị̃ la áko ꞌbá mádrị́ Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí ãzã ráká. Ãꞌdusĩku adru múké ku mání ími ãzã kojó, ꞌdĩ cécé ꞌbání ãkónã ꞌdụjó anzị kí drị́ gá rá, ãzíla ꞌbejó la ũcogo ꞌbanî rĩ áni.”
27 Mas Jesus lhe disse:
28 Ũkû umvi ĩꞌdiní, “Ị́jọ́ ꞌdĩ ãndá, Úpí, wó ũcogo kí vâ ayilépi sãánĩ anzịŋá ꞌbadrị̂ agâlé méjã ị̃ndụ́ gá ꞌdãá rĩ kí ụꞌdụ nalé rá.”
28 — Mas, senhor, — respondeu a mulher — até mesmo os cachorrinhos que ficam debaixo da mesa comem as migalhas de pão que as crianças deixam cair.
29 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌdiní, “Ị́jọ́ míní umvilé múké ꞌdĩ sĩ, ímụ mî ị̃zẹ́pị acá múké, úríndí ũnzî fũ rá.”
29 Jesus disse:
30 Ũkû la mụ calé ĩꞌdidrị́ko gâlé ꞌbo, ịsụ́ ị̃zẹ́pị̃ la ru dríŋá mgbọ́lọ́ sị́ gá, úríndí ũnzî fũ rá.
30 Quando a mulher voltou para casa, encontrou a criança deitada na cama; de fato, o demônio tinha saído dela.
31 Yẹ́sụ̃ aꞌbe ãngũ Tụ́rọ̃ gá ꞌdã ꞌi, mụ dó Sị̃dọ́nị̃ agâ sĩ ándrá mĩrĩ Gãlị́lị̃ gá, ãzíla Dẹ̃kãpọ́lị̃ gâlé.
31 Jesus saiu da região que fica perto da cidade de Tiro, passou por Sidom e pela região das Dez Cidades e chegou ao lago da Galileia.
32 ꞌBá ãzí bị́lẹ́ kóru ị́jọ́ jọlépi ku la, ꞌbá ají kí ĩꞌdi Yẹ́sụ̃ rụ́ ꞌdõlé. ꞌBá aꞌị́ kí Yẹ́sụ̃ ꞌbã tị̃ drị́ ĩꞌdi drị̃ gâ sĩ ĩꞌdi adríjó.
32 Algumas pessoas trouxeram um homem que era surdo e quase não podia falar e pediram a Jesus que pusesse a mão sobre ele.
33 Yẹ́sụ̃ ꞌdụ ĩꞌdi agụlé bụ́lụ́ gá áꞌdụ̂sĩ ũꞌbí ꞌba rụ́ ꞌdãá rá. Su ru tĩndrímváŋá kí ágọ́bị̂ bị́lẹ́ gá. Wi vâ sụ̃sụ́ ĩꞌdidrị́ gá, aló dó sĩ ágọ́bị́ ꞌdĩ ꞌbã ĩdra.
33 Jesus o tirou do meio da multidão e pôs os dedos nos ouvidos dele. Em seguida cuspiu e colocou um pouco da saliva na língua do homem.
34 Ndre ãngũ ụrụgá ꞌbụ̃ gâlé, se ává ãmbógó jọ ágọ́bị̂ ní “Ĩfĩfátã” (ífí la ị̃nzị̃ ĩmi mgbọ).
34 Depois olhou para o céu, deu um suspiro profundo e disse ao homem:
35 Cọtị ágọ́bị̂ bị́lẹ́ nzị̃ ru rá, ĩdra la ayụ ru, iꞌdó ị́jọ́ arelé, ãzíla jọlé tọndọlọ.
35 E naquele momento os ouvidos do homem se abriram, a sua língua se soltou, e ele começou a falar sem dificuldade.
36 Yẹ́sụ̃ azị ĩꞌbaní ꞌbã lũ kí ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbá ãzí ní ku. Wó ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ sĩ, ꞌbá kí ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ kí iré drị̃ gá drị̃ gá.
36 Jesus ordenou a todos que não contassem para ninguém o que tinha acontecido; porém, quanto mais ele ordenava, mais eles falavam do que havia acontecido.
37 ꞌBá pírí uꞌá kí ụ̃sụ̃táŋá sĩ, jọ kí, “Ãko pírí ĩꞌdiní idélé rĩ kí múké, ĩꞌdi ꞌbá bị́lẹ́ kóru rĩ kí adrí ꞌbá ị́jọ́ jọlépi ku rĩ kí abe rá.”
37 E todas as pessoas que o ouviam ficavam muito admiradas e diziam: — Tudo o que faz ele faz bem; ele até mesmo faz com que os surdos ouçam e os mudos falem!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.