Marcos 11
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NAA
1 Yẹ́sụ̃ kí ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe kí dó mụ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ ũŋmĩlé ꞌbo, acá kí táwụ̃nị̃ Bẽtẽfágĩ gá ãzíla Bẽtánĩ gá ꞌdĩ ꞌBé Mị̃zẹ̃yị́tụ̃ sị́ gá. Yẹ́sụ̃ pẽ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé ị̃rị̃ la kí tị drị̃ gâlé,
1 Quando se aproximavam de Jerusalém, de Betfagé e Betânia, junto ao monte das Oliveiras, Jesus enviou dois dos seus discípulos
2 jọ ĩꞌbaní, “Ĩmụ tọ̃rọ́mẹ́ ĩmi drị̃lẹ́ gá ꞌdã agâlé, ĩminí fi agá ala gâlé, ĩmi kãyĩnõmvá ꞌbá ãzí ní drĩ tujó drị̃ la gá ku la ịsụ́ úgĩ ĩꞌdi cí. Ĩmi ãtrũ ĩꞌdi ajílé má rụ́ ꞌdõlé.
2 e disse-lhes:
3 ꞌBá ãzí drĩ ĩmi zị, ‘Ĩmi ị́jọ́ ꞌdĩ idé íni ãꞌdu sĩ?’ Ĩjọ ĩꞌdiní, ‘Úpí ãmadrị̂ lẽ ĩꞌdi nĩ, ála ĩꞌdi uja vúlé ꞌdõlé gbõrú.’”
3 Se alguém perguntar: “Por que estão fazendo isso?”, respondam: “O Senhor precisa dele e logo o mandará de volta para cá.”
4 ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ mụ kí, ịsụ́ kí kãyĩnõmvâ pá tu agá gẹ̃rị̃tị gá ꞌdãá, úgĩ ĩꞌdi lị́cọ́ tị gá ꞌdãá cí.
4 Então foram e acharam o jumentinho preso, junto ao portão, do lado de fora, na rua, e o desprenderam.
5 ꞌBá ꞌdĩ kí mụ iꞌdólé ĩꞌdi ãtrũlé, ꞌbá ãzí pá tulépi ꞌdãá la zị kí, “Ĩmi kãyĩnõmvâ trũ sĩ ãꞌdu idéjó?”
5 Alguns dos que ali estavam reclamaram: — O que estão fazendo, soltando o jumentinho?
6 Umvi kí ị́jọ́ tá Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé ĩꞌbaní rĩ vúŋá, aꞌbe kí dó kí mụlé rá.
6 Eles, porém, responderam conforme as instruções de Jesus. Então os deixaram ir.
7 Agụ kí kãyĩnõmvâ Yẹ́sụ̃ rụ̂lé ãzíla uꞌbé kí bõngó ĩꞌbadrị̂ kí drị̃ la gá. Yẹ́sụ̃ ri dó sĩ drị̃ la gá.
7 Levaram o jumentinho a Jesus, puseram as suas capas sobre o animal, e Jesus montou nele.
8 ꞌBá ũꞌbí aja kí bõngó ĩꞌbadrị̂ kí gẹ̃rị̃ agá Yẹ́sụ̃ drị̃lẹ́ gá, ꞌbá ãzí rĩ agá kí ife ꞌbã kénĩ bị́ trũ kị̃dị̃ ámvụ́ agá la kí uꞌbélé ajálé gẹ̃rị̃ agá.
8 Muitos estenderam as suas capas no caminho, e outros espalharam ramos que tinham cortado nos campos.
9 ꞌBá ũꞌbí ĩꞌdi ꞌbã sĩ adrujó ágágá mụlépi ĩꞌdi be rĩ mụ kí uzá trũ,
9 Tanto os que iam adiante dele como os que o seguiam clamavam: “Hosana! Bendito o que vem em nome do Senhor!
10 Ãdróŋá ꞌbã wi sụ̃sụ́ Sụ́rụ́ ãmã áyị́pị Dãwụ́dị̃ drị́ amụ́lépi rĩ drị̃ gá.
10 Bendito o Reino que vem, o reino de Davi, nosso pai! Hosana nas maiores alturas!”
11 Yẹ́sụ̃ fi dó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé ãzíla mụ dó filé lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá. Undré ãko pírí ꞌdãá rĩ kí múké-múké, wó ãngũ ꞌbã dó lẽjó nịjó nị̃nị̃ rĩ sĩ, aꞌbe dó ãngũ ꞌdã rá fũ dó mụlé ãmvé Bẽtánĩ gâlé ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ rĩ kí abe.
11 E Jesus entrou em Jerusalém, no templo. E, tendo observado tudo, como já era tarde, saiu para Betânia com os doze.
12 Ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ sĩ, Yẹ́sụ̃ ꞌbaní angá agá Bẽtánĩ gâlé, ãbị́rị́ fụ Yẹ́sụ̃ rá.
12 No dia seguinte, quando saíram de Betânia, Jesus teve fome.
13 Mịfị́ la ꞌde úlúgó bị́ trũ kị̃dị̃ la drị̃ gá rá-rá ru, mụ ndrelé la ĩꞌdi nõ sĩ ãka la ịsụ́ rá íni. Ĩꞌdi mụ calé ala gâlé ꞌbo, ịsụ́ ãka la ku wó rá la bị́ la dụlépi kị̃dị̃ ꞌdã ꞌi, ãꞌdusĩku áyi ĩꞌdi ꞌbã sĩ kajó rĩ acá drĩ ku.
13 E, vendo de longe uma figueira com folhas, foi ver se nela acharia alguma coisa. Aproximando-se dela, nada achou, a não ser folhas; porque não era tempo de figos.
14 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Yẹ́sụ̃ jọ úlúgô ní, “Lẽ ꞌbá ãzí ꞌbã na ími ãka ị̃dị́ ku.” ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ are kí ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé rĩ cé.
14 Então Jesus disse à figueira: E os discípulos de Jesus ouviram isto.
15 Yẹ́sụ̃ kí mụ acálé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌbo, fi lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá adro ꞌbá ãko ĩgbãlépi, ãzíla ị̃tụ̃ndãlépi ꞌdãá ꞌdĩ kî. Uze méjã ꞌbá séndẽ ufulépi ꞌdĩ ꞌbadrị́ kí ãzíla kpọ́kpọŋá ꞌbá ãmámũ ị̃tụ̃ndãlépi rĩ ꞌbadrị̂ kí abe vụ̃rụ́.Yẹ́sụ̃ adro ꞌbá ãko ị̃tụ̃ndãlépi ãzíla ĩgbãlépi jó Ãdróŋá drị̂ agá rĩ kî.|alt="Cleaning of the temple" src="WA03896b.tif" size="col" ref="11:15"
15 E foram para Jerusalém. Quando Jesus entrou no templo, começou a expulsar os que ali vendiam e compravam. Derrubou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas,
16 Uga ꞌbá kí ãko tũjárĩ drị̂ kî trũ filé ãngũ ãmvé ãmvélé ru jó Ãdróŋá drị̂ agâ sĩ úmgbé.
16 e não permitia que alguém atravessasse o templo carregando algum objeto.
17 Ĩꞌdiní kí imbá agá ꞌdĩ gá ꞌdâ jọ ĩꞌbaní, “Ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ sĩlé rĩ jọ,
17 Também os ensinava e dizia:
18 Ãtalo ãmbogo rĩ kí imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ abe kí mụ ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã idélé ꞌdĩ arelé ꞌbo, iꞌdó kí gẹ̃rị̃ ndrụ̃lé sĩ Yẹ́sụ̃ ꞌdịjó rá. Idé kí ĩꞌdi sĩ ụ̃rị̃ sĩ ãꞌdusĩku ũꞌbí ụ̃sụ̃ kí ímbátáŋá ĩꞌdidrị̂ sĩ ụ̃sụ̃-ụ̃sụ̃.
18 E os principais sacerdotes e escribas ouviram isso e procuravam uma maneira de matar Jesus, pois o temiam, porque toda a multidão se maravilhava de sua doutrina.
19 Ĩꞌdi mụ calé ĩndró sĩ, Yẹ́sụ̃ kí ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe fũ kí táwụ̃nị̃ agá ꞌdãá rá.
19 Em vindo a tarde, Jesus e os discípulos saíram da cidade.
20 Ụ̃ꞌbụ́tị ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ drị̂ sĩ, Yẹ́sụ̃ ꞌbaní gõ agá vúlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé gẹ̃rị̃ ãlu ꞌdã gâ sĩ, ndre kí úlúgó ife Yẹ́sụ̃ ꞌbã wãlé rĩ ꞌi rá iꞌdójó drị̃ gá kpere ízókí gá.
20 E, passando eles pela manhã, viram que a figueira estava seca desde a raiz.
21 Pétẽrõ agá dó ị́jọ́ ru idélépi rĩ, ãzíla jọ Yẹ́sụ̃ ní, “Rábị̃, índre drĩ! Úlúgó mî wãlé ájệ rĩ ꞌi rá!”
21 Então Pedro, lembrando-se, falou: — Mestre, eis que a figueira que o senhor amaldiçoou ficou seca.
22 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ĩꞌbã ãꞌị̃táŋá ĩmidrị̂ Ãdróŋâ drị̃ gá.
22 Ao que Jesus lhes disse:
23 Ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã, ꞌbá ãzí drĩ jọ la ꞌbé ꞌdĩ ꞌbã nze ru ꞌbelé mĩrĩ agá, drĩ ãbã ku ãzíla ãꞌị̃ ĩꞌdi ásị́ gâlé rá, ĩꞌdi ru idé ĩꞌdiní cécé ĩꞌdi ꞌbã jọlé rĩ ꞌbã áni.
23 Porque em verdade lhes digo que, se alguém disser a este monte: “Levante-se e jogue-se no mar”, e não duvidar no seu coração, mas crer que se fará o que diz, assim será com ele.
24 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ájọ ĩminî, ĩminí Ãdróŋá ãꞌị̃ agá ãzíla ãko ãzí zị agá ĩꞌdidrị́, lẽ ĩmi ãꞌị̃ rá ĩmi ĩꞌdi ịsụ́ rá ãzíla Ãdróŋá la dó sĩ ãko ĩminí aꞌị́lé rĩ fẽ rá.
24 Por isso digo a vocês que tudo o que pedirem em oração, creiam que já o receberam, e assim será com vocês.
25 Ĩdrĩ iꞌdó Ãdróŋá ãꞌị̃lé ịsụ́ ị́jọ́ ãzí ĩmi ásị́ gá ꞌbá ãzí ní cí, ĩtrũ ꞌbá ꞌdã ráká. Ĩmĩ átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ la vâ sĩ ị́jọ́ ũnzí ĩminí idélé rĩ kî trũ rá.” [
25 E, quando estiverem orando, se tiverem alguma coisa contra alguém, perdoem, para que o Pai de vocês, que está nos céus, perdoe as ofensas de vocês.
26 “Ídrĩ ꞌbá ãzí kî trũ ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbã kí idélé ími ụrụꞌbá gá rĩ sĩ ku, mí Átẹ́pị ꞌbụ̃ gá rĩ icó vâ ị́jọ́ ũnzí míní idélé rĩ kí sĩ ími trũlé ku.”]
26 [Mas, se vocês não perdoarem, também o Pai de vocês, que está nos céus, não perdoará as ofensas de vocês.]
27 Yẹ́sụ̃ ca kí dó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ị̃dị́, ĩꞌdiní mụ agá lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agâ sĩ, ãtalo ãmbogo, imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ kí ãzíla ꞌbá ĩyõ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ ꞌbã drị̃lẹ́ ru rĩ kí abe, mụ kí ĩꞌdi rụ̂lé, zị kí ĩꞌdi,
27 Então regressaram para Jerusalém. E enquanto Jesus andava pelo templo, os principais sacerdotes, os escribas e os anciãos vieram ao seu encontro
28 “Mi ãzị́ ꞌdĩ kí nga ũkpó ãꞌdi drị̂ sĩ yã? Ãzíla ãꞌdi fẽ míní ũkpó ꞌdĩ nĩ yã?”
28 e lhe perguntaram: — Com que autoridade você faz estas coisas? Ou quem lhe deu esta autoridade para fazer isto?
29 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ma ĩmi zị zịtáŋá ãlu sĩ. Ĩdrĩ áma umvi rá, ma ĩminí ũkpõ mání sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí idéjó rĩ lũ rá.
29 Jesus respondeu:
30 Ĩlũ mání ũkpõ Yõhánã ꞌbã bãbụ̃tị́zị̃ fẽjó rĩ: angá ꞌbụ̃ gá Ãdróŋá drị́ yã jõku ꞌbadrị̂?”
30 O batismo de João era do céu ou dos homens? Respondam!
31 ꞌBá ꞌdĩ iꞌdó kí ị́jọ́ jọlé kí drĩdríŋĩ gá jọ kí, “Ãma dó umvi la ĩꞌdiní íngoní, ‘Ãdrĩ jọ la angá ꞌbụ̃ gá’ ĩꞌdi jọ la, ‘Ĩmi ãꞌị̃ dó Yõhánã ku la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?’
31 E eles discutiam entre si: — Se dissermos: “Do céu”, ele dirá: “Então por que não acreditaram nele?”
32 Wó ãdrĩ jọ la, ‘Angá ꞌbádrị́.’” (ꞌBá ꞌdĩ idé kí ụ̃rị̃ sĩ ũꞌbí kí sĩ ũrã kí ꞌbá kí mụ angálé kí drị̃ gá trụ rá, ãꞌdusĩku ꞌbá pírí ꞌbã kí ãꞌị̃jó la Yõhánã mgbã ĩꞌdi ándrá nábị̃ rĩ sĩ.)
32 Se, porém, dissermos: “Dos homens”, é de temer o povo. Porque todos pensavam que João era realmente um profeta.
33 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, umvi kí Yẹ́sụ̃ ní, “Ãnị̃ ku.”
33 Então responderam a Jesus: — Não sabemos. E Jesus, por sua vez, lhes disse:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.