Lucas 9

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yẹ́sụ̃ umve ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ ꞌdĩ kí ãngũ ãlu gá, fẽ ĩꞌbaní ũkpó, úríndí ũnzí pírí kí adrojó ãzíla ãyánĩ pírí kí adríjó.
1 Jesus chamou os doze discípulos e lhes deu poder e autoridade para expulsar todos os demônios e curar doenças.
2 Pẽ kí tị ãmvêlé Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ ꞌbã ị́jọ́ ũlũjó, ãzíla ꞌbá ãyánĩ rú rĩ kí adríjó.
2 Então os enviou para anunciarem o Reino de Deus e curarem os doentes.
3 Jọ ĩꞌbaní, “Ĩꞌdụ jõ ãko ãzí ãcị̃ ꞌdĩ gá túré, jũrúwã, íná, sĩlíngĩ jõku sátĩ áni la ku.
3 Ele disse:
4 Údrĩ ĩmi aꞌị́ lị́cọ́ ãzí agá rá, ĩmi uꞌá ala gá ꞌdãá kpere ĩminí ãngũ ꞌdã aꞌbe agá;
4 Quando vocês entrarem numa cidade, fiquem na casa em que forem recebidos até irem embora daquele lugar.
5 údrĩ ĩmi aꞌị́ ku, ĩmi aꞌbe tọ̃rọ́mẹ́ ꞌdã ꞌi ĩmi ụtụ́ pụ́trụ́ ĩmi pá gá rĩ ị́jọ́ vú nzejó kí ụrụꞌbá gá.”
5 Mas, se forem mal recebidos, saiam logo daquela cidade. E na saída sacudam o pó das suas sandálias, como sinal de protesto contra aquela gente.
6 Ímbáꞌbá ko kí dó drị̃, mụ kí ị́jọ́ mgbã Ãdróŋá drị́ rĩ ũlũ trũ lị́cọ́ agâ sĩ ãzíla ꞌbá kí adrî trũ ãngũ pírí agá.
6 Os discípulos então saíram de viagem e andaram por todos os povoados, anunciando o evangelho e curando doentes por toda parte.
7 Hẽródẽ úpí Gãlị́lị̃ drị́ rĩ la mụ ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ kí arelé ꞌbo, drị̃ la iza ru rá, ãꞌdusĩku ꞌbá ãzí rĩ jọ kí Yõhánã Bãbụ̃tị́zị̃ fẽlépi rĩ angá ídri.
7 Herodes, o governador da Galileia, ouviu falar de tudo o que estava acontecendo e ficou sem saber o que pensar. Pois alguns diziam que João Batista tinha sido ressuscitado,
8 ꞌBá ãzí rĩ jọ kí Ĩlíyã iꞌda ru nĩ, wó ãzí rĩ jọ kí nãbịya ándrá údu rĩ ꞌbã ãzí angá kí ídri rú nĩ.
8 outros diziam que Elias tinha aparecido, e outros ainda que um dos antigos profetas havia ressuscitado.
9 Hẽródẽ jọ, “Áfẽ ándrá Yõhánã drị̃kã lịlé rá, wó ꞌbá mání sĩ ị́jọ́ arejó drị̃ la gá ꞌdĩ ãꞌdi ꞌi?” Ụ̃ꞌbị̃ ásị́ pírí sĩ Yẹ́sụ̃ ndrụ̃lé ndrelé.
9 Mas Herodes disse: — Eu mesmo mandei cortar a cabeça de João. Quem será então esse homem de quem ouço falar essas coisas? E Herodes procurava ver Jesus.
10 Ụ̃pịgọŋa ãgõ kí ãzíla ũlũ kí ị́jọ́ ĩꞌbã kí idélé rĩ kí ĩꞌdiní pírí. ꞌDụ kí ĩꞌdi be mụ kí dó áꞌdụ̂sĩ táwụ̃nị̃ umvelé Bẽtẽsãyídã rĩ gá.
10 Os apóstolos voltaram e contaram a Jesus tudo o que haviam feito. Então ele os levou consigo, e foram sozinhos para o povoado de Betsaida.
11 ꞌBá ũꞌbí kí mụ ị́jọ́ la arelé ꞌbo, bĩ kí ĩꞌdi vú. Aꞌị́ kí rá, jọ ĩꞌbaní ị́jọ́ Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ drị̃ gá ãzíla adrí vâ ꞌbá adríŋá lẽlépi rĩ kî.
11 Mas as multidões souberam disso e o seguiram. E Jesus os recebeu, falou a respeito do Reino de Deus e curou os que precisavam ser curados.
12 Ị̃tụ́ la mụ iꞌdólé ꞌdelé ꞌbo ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ amụ́ kí ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé jọ kí, “Ípẽ ꞌbá kí tị mụlé tọ̃rọ́mẹ́ kí agâlé ãzíla ãngũ ãma andre gá rĩ kí agâlé sĩ ãngũ ụ́ꞌdụ́ kojó la ịsụ́jó ãzíla mụjó íná ndrụ̃ trũ ĩgbãlé ĩꞌbaní nalé.”
12 Estava anoitecendo, e por isso os doze apóstolos foram e disseram a Jesus: — Mande esta gente embora. Eles podem ir aos povoados e sítios que ficam por perto daqui e lá encontrarão o que comer e onde ficar, pois este lugar é deserto.
13 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ĩfẽ bãsĩ ĩꞌbaní ãkónã nalé.” Umvi kí ĩꞌdiní “Ãko ãmadrị́ ꞌdâ pírí cí rĩ kí mũkátĩ tõwú ãzíla ị̃ꞌbị ị̃rị̃ abe. Ílẽ ãmụ ãkónã ĩgbãlé ꞌbá ũꞌbí ꞌdĩ ꞌbaní yã?”
13 Mas Jesus respondeu: Os discípulos disseram: — Só temos cinco pães e dois peixes. O senhor quer que a gente vá comprar comida para toda esta multidão?
14 (ꞌBá ãgọbị rú rĩ kí ándrá ị̃tụ́ ꞌdã sĩ álĩfũ tõwú ꞌdĩpí.) Yẹ́sụ̃ jọ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbaní, “Ĩfẽ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbã ri kí vụ̃rụ́ amụtị gá kãlị́ tõwú kãlị́ tõwú ngúlú ru ngúlú ru.”
14 Estavam ali mais ou menos cinco mil homens. Jesus ordenou aos seus discípulos:
15 Ímbáꞌbá kí mụ ꞌbá kí irilé íni ꞌbo,
15 Os discípulos obedeceram e mandaram que todos se sentassem.
16 Yẹ́sụ̃ ꞌdụ mũkátĩ tõwú ꞌdĩ kí ãzíla ị̃ꞌbị ị̃rị̃ ꞌdĩ kî abe, ndre ãngũ ụrụgá ꞌbụ̃ gâlé, fẽ dó ãwãꞌdĩfô Ãdróŋá ní ãzíla anu dó kí rá. ꞌDã ꞌbã vúlé gá, fẽ dó kí ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbadrị́ awalé ꞌbá ꞌbanî.
16 Aí Jesus pegou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e deu graças a Deus por eles. Depois partiu os pães e os peixes e os entregou aos discípulos para que eles distribuíssem ao povo.
17 Nga kí pírí nalé la ꞌbá aga kí dó sĩ rá, ãzíla ꞌbá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé rĩ tra kí dó ị́mbị́ la acelépi ũnũlépi ꞌdĩ kí gụ́fá tré-tré mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃.
17 Todos comeram e ficaram satisfeitos, e os discípulos ainda encheram doze cestos com os pedaços que sobraram.
18 Ụ́ꞌdụ́ ãzí sĩ Yẹ́sụ̃ la Ãdróŋá ãꞌị̃ agá áꞌdụ̂sĩ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ kí ĩꞌdi andre gá ꞌdâ zị kí, “Ũꞌbí jọ kí ma ãmgbã rĩ gá ãꞌdi ꞌi?”
18 Certa vez Jesus estava sozinho, orando, e os discípulos chegaram perto dele. Então ele perguntou:
19 Ãzí rĩ umvi kí mi Yõhánã Bãbụ̃tị́zị̃ fẽlépi rĩ ꞌi, ãzí rĩ umvi kí “Mi Ĩlíyã ꞌi, ãzí rĩ jọ kí nábị̃ ándrá údu rĩ ꞌbã ãzí angá ídri rú nĩ.”
19 Eles responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é um dos
20 Zị vâ kí, “Wó ĩmi rú rĩ gá ĩmi jọ la ma ãꞌdi ꞌi yã?” Pétẽrõ umvi, “Mi Kúrísĩtõ angálépi Ãdróŋá drị́ rĩ ꞌi!”
20 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus. Pedro respondeu: — O
21 Yẹ́sụ̃ itré kí ũkpó ru ꞌbã lũ kí ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbá ãzí ní ku.
21 Então Jesus proibiu os discípulos de contarem isso a qualquer pessoa.
22 Jọ vâ ĩꞌbaní, “Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ la mụ ũcõgõ ịsụ́lé ị́jọ́ wẽwẽ rú kí sĩ, ãzíla ꞌbá ĩyõ drị̃lẹ́ ru rĩ kí, ãtalo ãmbogo, ãzíla imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ kí mụ ĩꞌdi gãlé úmgbé. Kí ĩꞌdi ꞌdị rá wó ụ́ꞌdụ́ na la sĩ ála ĩꞌdi inga ídri rú.”
22 E continuou:
23 Jọ ĩꞌbaní pírí, “ꞌBá ãzí drĩ lẽ áma vú bĩlé rá, lẽ ꞌbã gã ru úmgbé, ꞌbã ꞌdụ mũsãláꞌbã ĩꞌdidrị́ gá rĩ ụ́ꞌdụ́ pírí, ãzíla ꞌbã ãbĩ áma vú.
23 Depois disse a todos:
24 Ãꞌdusĩku ꞌbá drĩ lẽ ídri ĩꞌdidrị́ gá rĩ palé nĩ, ĩꞌdi ãvi la rá, wó ꞌbá ídri ĩꞌdidrị́ gá rĩ ãvĩlépi áma ị́jọ́ sĩ rĩ ĩꞌdi ídri ĩꞌdidrị́ rĩ pa rá.
24 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa terá a vida verdadeira.
25 ꞌBá la ũyá íngõ rĩ ịsụ́ drĩ ụ̃nọ́kụ́ ꞌdụ pírí ĩꞌdi ꞌbã ãko rú, drĩ dó ídri ĩꞌdidrị́ gá rĩ ãvĩ rá? Mgbã rĩ gá ũyá la ꞌdáyụ.
25 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira e ser destruído?
26 ꞌBá uꞌálépi drị̃nzá sĩ mâ sĩ ãzíla ị́jọ́ mádrị̂ sĩ rĩ, Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ vâ drụ́zị́ uꞌá drị̃nzá sĩ ĩꞌdi sĩ, ụ́ꞌdụ́ ĩꞌdi ꞌbã ãgõjó dị̃zã ĩꞌdidrị̂ agá rĩ sĩ ãzíla dị̃zã Átẹ́pị drị̂ ãzíla mãlãyíkã ãlá ꞌbadrị̂ agá rĩ ꞌi.
26 Pois, se alguém tiver vergonha de mim e do meu ensinamento, então o Filho do Homem também terá vergonha dessa pessoa, quando ele vier na sua
27 Ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã, ĩmi ãzí pá tulépi úꞌdîꞌda ꞌdâ ꞌdĩ icó kí drã ãjị́ ꞌbị̃lé ku, kí Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ ndre agá ráká.”
27 Eu afirmo a vocês que estão aqui algumas pessoas que não morrerão antes de ver o
28 Yẹ́sụ̃ ꞌbá ị́jọ́ ꞌdĩ kí jọjó ꞌbo rĩ vúlé gá cajó Sãbátũ ãlu ꞌdĩpí, ꞌdụ Pétẽrõ, Yãkóꞌbõ, ãzíla Yõhánã ĩꞌdi be sĩ tụjó ꞌbé sị́ gâlé Ãdróŋá ãꞌị̃jó.
28 Mais ou menos uma semana depois de ter dito essas coisas, Jesus levou Pedro, João e Tiago e subiu o monte para orar.
29 Ĩꞌdi ꞌbã Ãdróŋá ãꞌị̃ agá ꞌdãá, Mẹ́lẹ́tị la uja ru ndú ãzíla bõngó la uja kí mvelé imvesílílí ãvi ꞌbã ãcí áni.
29 Enquanto orava, o seu rosto mudou de aparência, e a sua roupa ficou muito branca e brilhante.
30 ꞌDãá cọtị ꞌbá ị̃rị̃ kí ị́jọ́ jọ agá ĩꞌdi be. ꞌBá ꞌdĩ kí Mụ́sã kí Ĩlíyã be,
30 De repente, dois homens apareceram ali e começaram a falar com ele. Eram Moisés e Elias,
31 indré kí dị̃zã ꞌbụ̃ gá ꞌdã ꞌbã iꞌdáŋá sĩ, ri kí ị́jọ́ jọlé Yẹ́sụ̃ trũ gẹ̃rị̃ ĩꞌdi ꞌbã mụjó ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã lẽlé rĩ idéjó drãŋá ĩꞌdidrị́ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá rĩ drị̃ gá.
31 que estavam cercados por um brilho celestial. Eles falavam com Jesus a respeito da morte que, de acordo com a vontade de Deus, ele ia sofrer em Jerusalém.
32 Pétẽrõ kí ꞌbá tá ãzí ꞌdã abe ꞌbe kí ụ́ꞌdụ́ káyĩ, wó kí mụ angálé ꞌbo, ndre kí dị̃zã Yẹ́sụ̃ drị̂ ãzíla ꞌbá ị̃rị̃ pá tulépi ĩꞌdi be ꞌdĩ kî.
32 Pedro e os seus companheiros estavam dormindo profundamente, mas acordaram e viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Ĩꞌbã kí Yẹ́sụ̃ aꞌbe agá ꞌdãá, Pétẽrõ jọ, “Ãmbógó ĩꞌdi múké ãmaní uꞌájó ꞌdâ! Lẽ ãsị bụ́rụ́jọ́ ãzí kí na, ãlu rĩ míní, ãzí ãlu rĩ Mụ́sã ní, ãzíla ãzí ãlu rĩ Ĩlíyã nî.” (Mgbã rĩ gá nị̃ ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé rĩ ku.)
33 Quando esses dois homens estavam se afastando de Jesus, Pedro disse: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias. Pedro não sabia o que estava dizendo.
34 Pétẽrõ ꞌbã drĩ ị́jọ́ jọ agá ꞌdĩ agá ꞌdâ ụ̃rụ́ꞌbụ̃ angá aku kí cí, idé kí dó ụ̃rị̃ sĩ ĩꞌbã kí fijó ụ̃rụ́ꞌbụ̃ agá rĩ sĩ.
34 Ele ainda estava falando, quando apareceu uma nuvem e os cobriu. Os discípulos ficaram com medo quando a nuvem desceu sobre eles.
35 Ụ́ꞌdụ́kọ́ ãfũ ụ̃rụ́ꞌbụ̃ agâlé jọ, “ꞌDĩ mâ Ngọ́pị mání pẽlé pẽ-pẽ rĩ, ĩmi are ĩꞌdi tị.”
35 E da nuvem veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho, o meu escolhido. Escutem o que ele diz!
36 Ụ́ꞌdụ́kọ́ la mụ ĩyãŋãlé ꞌbo, Yẹ́sụ̃ ace ru áꞌdụ̂sĩ, Ímbáꞌbá ĩyãŋã kí pírí tútú ị́jọ́ ꞌdĩ drị̃ gá, nze kí vâ ị́jọ́ ĩꞌbã kí ndrelé ꞌdĩ vú sáwã la abe ꞌbá ãzí ní ku.
36 Quando a voz parou, eles viram que Jesus estava sozinho. Os discípulos ficaram calados e naquela ocasião não disseram nada a ninguém sobre o que tinham visto.
37 Ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ sĩ Yẹ́sụ̃ asị́ kí ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé na ꞌdã abe ꞌbé sị́ gâlé vụ̃rụ́ ꞌdõlé, ũꞌbí amụ́ kí drị̃ ụfụlé ĩꞌba abe.
37 No dia seguinte eles desceram do monte, e uma grande multidão veio se encontrar com Jesus.
38 Ágọ́bị́ ãzí azá ũꞌbí kí agâlé, “Ímbápị, má aꞌị́ mi ꞌi, índre mâ ngọ́tị́ ãlu kílímgbí ꞌdĩ ꞌi!
38 Aí um homem que estava no meio do povo começou a gritar: — Mestre, peço ao senhor pelo meu filho, o meu único filho!
39 Úríndí ũnzí ãzí la ĩꞌdi ĩcãndĩ, ĩꞌdi ĩꞌdi irú úzáŋâ trũ, ãzíla ĩꞌdi ĩꞌdi ꞌbe vụ̃rụ́ ụrụꞌbá la la rõ, ĩzá la la ru ase ĩdí-ĩdí, ĩꞌdi mgbâ nzi kọ̃bụ́tọ̃ trũ tị gá tré, ĩꞌdi ĩꞌdi ĩcãndĩ ị̃dị́-ị̃dị́, icó dó ĩꞌdi aꞌbelé acị́jó ku!
39 Um espírito mau o agarra, e, de repente, o menino dá um grito e começa a ter convulsões e a espumar pela boca. O espírito o maltrata e não o solta de jeito nenhum.
40 Má aꞌị́ ꞌbá míní imbálé ꞌdĩ kí úríndí ũnzí ꞌdĩ drolé rá, wó icó kí ku.”
40 Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito mau, mas eles não conseguiram.
41 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ĩmi ꞌbá ãꞌị̃táŋâ kóru ꞌdĩ! Ĩlẽ má uꞌá ĩmi abe ụ́ꞌdụ́ íngõpí, ĩlẽ áta ĩmi ụ́ꞌdụ́ íngõpí? Ĩlẽ áta ĩmi ụ́ꞌdụ́ sị́ yã? Mí ají mî ngọ́pị ꞌdõlé.”
41 Jesus respondeu: Então disse ao homem: — Traga o seu filho aqui.
42 Mgbâ ꞌbã amụ́ agá ꞌdâ, úríndí ũnzí ꞌbe ĩꞌdi vụ̃rụ́ ru acoŋâ trũ. Yẹ́sụ̃ za úríndí ũnzí drị̃ gá ũkpó sĩ, ãzíla adrí ĩꞌdi rá, fẽ dó ngọ́tị̂ átẹ́pị̃ drị̂lé vúlé.
42 Quando o menino estava chegando, teve um ataque, e o demônio o jogou no chão. Então Jesus deu uma ordem ao espírito mau, curou o menino e o entregou ao pai.
43 ꞌBá pírí ụ̃sụ̃ kí ụ̃sụ̃ ũkpõ ãmbógó Ãdróŋá drị́ ꞌdĩ sĩ.
43 E todos ficaram admirados com o grande poder de Deus. Todos estavam admirados com o que Jesus fazia, e ele disse aos discípulos:
44 “Ị́jọ́ mâ jọlé ꞌdĩ ꞌbã ãvĩ jõ ĩminí ku! Ála mụ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ fẽlé ꞌbá kí drị́ alé gá.”
44 — Não esqueçam o que vou dizer a vocês: o
45 ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé ꞌdĩ nị̃ kí ị́jọ́ ꞌdã ꞌbã ífí ku. Úzị̃ ị́jọ́ ꞌdĩ ĩꞌbaní ꞌbã nị̃ kí rú sĩ ífí la ku, idé kí vâ ụ̃rị̃ sĩ ĩꞌdi zịjó.
45 Mas eles não entenderam isso, pois o que essas palavras queriam dizer tinha sido escondido deles para que não as entendessem. E eles estavam com medo de fazer perguntas a Jesus sobre o assunto.
46 Ãgátã ꞌde ꞌbá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé rĩ kí drĩdríŋĩ gá, ãꞌdi kí agá ꞌdãá ãmbógó ru ãndânĩ la nĩ yã rĩ drị̃ gá.
46 Os discípulos começaram a conversar sobre qual deles era o mais importante.
47 Yẹ́sụ̃ nị̃ ị́jọ́ ĩꞌbã kí ũrãlé kí ásị́ gâlé rĩ rá, aꞌdụ́ ngọ́tị́ŋá, ĩmbíráŋá la pá tulé ĩꞌdi bụ́lụ́ gá.
47 Mas Jesus sabia o que eles estavam pensando. Então pegou uma criança e a pôs ao seu lado.
48 Jọ ĩꞌbaní, “ꞌBá ngọ́tị́ŋá ꞌdĩ ãꞌị̃lépi áma rụ́ sĩ rĩ, ãꞌị̃ ma ꞌi, ãzíla ꞌbá áma ãꞌị̃lépi rĩ ãꞌị̃ ꞌbá áma tị ãpẽlépi rĩ ꞌi. Ãꞌdusĩku ꞌbá ĩmi agá ꞌdâ vúlé dọ́dọ́ rĩ ĩꞌdi bãsĩ ꞌbá ãmbógó ãndânĩ rĩ ꞌi.”
48 Aí disse:
49 Yõhánã jọ, “Ãmbógó ãndre vâ ꞌbá ãzí kí úríndí ũnzí adro agá ími rụ́ sĩ, ãma ũꞌbĩ kí atrịlé cí, ãꞌdusĩku adru kí ãmã ãzí ku.”
49 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
50 Yẹ́sụ̃ jọ, “Ĩmi ụtrị́ kí ku, ãꞌdusĩku ꞌbá ĩmi idélépi ũnzí ku rĩ bãsĩ ꞌbá ĩmidrị́ rĩ ꞌi.”
50 Então Jesus disse a João e aos outros discípulos:
51 Sáwã Ãdróŋá ꞌbã lẽjó Yẹ́sụ̃ ꞌdụjó ꞌbụ̃ gá rĩ la mụ acálé ãni rú, Yẹ́sụ̃ umbé dó ru ásị́ ko dó drị̃ mụlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá.
51 Como estava chegando o tempo de Jesus ir para o céu, ele resolveu ir para Jerusalém.
52 Pẽ dó ꞌbá kí tị ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá, mụ kí tọ̃rọ́mẹ́ Sãmãríyã gá ꞌdã agâ sĩ ị́jọ́ kí itúlé ĩꞌdiní ãzíla ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé ꞌdĩ ꞌbã ãzí abe bábá.
52 Então mandou que alguns mensageiros fossem na frente. No caminho eles entraram em um povoado da região de Samaria a fim de prepararem um lugar para ele.
53 Wó ꞌbá ãngũ ꞌdã agá ꞌdãá rĩ aꞌị́ kí ĩꞌdi ku, ãꞌdusĩku iꞌda ru tọndọlọ ĩꞌdi ꞌbãngá ĩꞌdi ꞌbã gẹ̃rị̃ gá mụjó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá.
53 Mas os moradores dali não quiseram receber Jesus porque viram que ele estava indo para Jerusalém.
54 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé Yãkóꞌbõ kí Yõhánã be kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ kí ndrelé ꞌbo jọ kí, “Úpí, ílẽ ãma umve ãcí ꞌbụ̃ gâlé rĩ vụ̃rụ́ ꞌdõlé amụ́lé kí ị̃lị̃kị̃lé rá yã?”
54 Quando os seus discípulos Tiago e João viram isso, disseram: — O senhor quer que a gente mande descer fogo do céu para acabar com estas pessoas?
55 Yẹ́sụ̃ uja ru uzálé kí drị̃ gá.
55 Porém Jesus, virando-se para eles, os repreendeu.
56 Yẹ́sụ̃ mụ kí dó ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe tọ̃rọ́mẹ́ ãzí gá.
56 Então ele e os seus discípulos foram para outro povoado.
57 Ágọ́bị́ ãzí ãlu jọ Yẹ́sụ̃ ní ĩꞌbaní mụ agá gẹ̃rị̃ gá ꞌdãá, “Ma ími vú bĩ kpere ãngũ mî sĩ mụjó rĩ gá.”
57 Quando Jesus e os discípulos iam pelo caminho, um homem disse a Jesus: — Eu estou pronto a seguir o senhor para qualquer lugar onde o senhor for.
58 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌdiní, “Ũbálígó kí ꞌbã ꞌbụ́ kí cí, ãzíla ãríŋá ꞌbụ̃ gá ꞌdĩ ꞌbã jõrõvũ kí cí, wó Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã ãngũ sĩ ru lajó sĩ drị̃kã ãtị̃jó la ꞌdáyụ.”
58 Então Jesus disse:
59 Jọ ꞌbá ãzí rĩ ní, “Mí amụ́ áma vú gâ sĩ.” Wó ꞌbá ꞌdã jọ, “Ãmbógó, mí ají ágõ vúlé mụlé má átẹ́pị ị̃sị̃lé ráká.”
59 Aí ele disse para outro homem: Mas ele respondeu: — Senhor, primeiro deixe que eu volte e sepulte o meu pai.
60 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌdiní, “Mí aꞌbe ꞌbá drãlépi úríndí agá rá rĩ ꞌbã ị̃sị̃ kí ꞌbá ĩꞌba ãni drãlépi rá rĩ kí nĩ ãyá-ãyá. Ímụ Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị́ rĩ ꞌbã ị́jọ́ ũlũlé áyụ.”
60 Jesus disse:
61 ꞌBá ãzí jọ vâ, “Ma ími vú bĩ rá, wó mí ájí ámụ azịlé ꞌbá mádrị́ lị́cọ́ gá rĩ ꞌbaní ráká.”
61 Outro homem disse: — Eu seguirei o senhor, mas primeiro deixe que eu vá me despedir da minha família.
62 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌdiní, “ꞌBá ãzí drĩ iꞌdó áma vú bĩlé drĩ ru ásị́ ꞌbã ị́jọ́ ãzí ndú drị̃ gá, ꞌbá ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ ĩꞌdi ãzị̂ kóru Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ agá.”
62 Jesus respondeu:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.