Lucas 2
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT
1 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ úpí ãmbógó ꞌbá Rụ́mị̃ gá rĩ ꞌbadrị́ umvelé Kãyị̃sárị̃ Ãgụ́sị̃tọ̃ azị ãzị́táŋá ꞌbá ĩꞌdidrị́ ãngũ gá rĩ kí lãjó pírí.
1 Naqueles dias, o imperador Augusto decretou um recenseamento em todo o império romano.
2 (ꞌDĩ lãtáŋá ꞌbá kí lãjó drị̃drị̃ ịsụ́ úpí Kụ̃rị̃nị́yọ̃ ĩꞌdi ãmbógó ꞌbá Sị́rị̃yã gá rĩ ꞌbadrị́ rĩ ꞌi.)
2 (Esse foi o primeiro recenseamento realizado quando Quirino era governador da Síria.)
3 ꞌBá pírí gõ kí mụlé ru rụ́ sĩlé ãngũ ĩꞌbadrị́ ĩꞌbã kî sĩ angájó rĩ gá.
3 Todos voltaram à cidade de origem para se registrar.
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã angájó ũri úpí Dãwụ́dị̃ drị̂ agá rĩ sĩ, mụ dó sĩ mụlé ru rụ́ sĩlé Bẹ̃tẹ̃lẹ̃hẹ́mụ̃ gá ꞌdĩ Yụ̃dị́yã gá, lị́cọ́ áꞌbị́ ĩꞌdidrị́ Dãwụ́dị̃ drị̂ gá. Mụ Bẹ̃tẹ̃lẹ̃hẹ́mụ̃ gâlé angájó Nãzẹ̃rẹ́tị̃ gá ꞌdĩ Gãlị́lị̃ gá.
4 Por ser descendente do rei Davi, José viajou da cidade de Nazaré da Galileia para Belém, na Judeia, terra natal de Davi,
5 ꞌDụ ĩꞌdi ꞌbã ũkú ándrá ĩꞌdi ꞌbã lẽlé ĩgbãlé ꞌa trũ Mãríyámũ trũ mụjó rụ́ sĩjó ĩꞌdi be ĩndĩ.
5 levando consigo Maria, sua noiva, que estava grávida.
6 Kí mụ adrulé ꞌdã ꞌbo, sáwã ĩꞌdiní ngọ́tị́ tĩjó rĩ ca dó rá,
6 E, estando eles ali, chegou a hora de nascer o bebê.
7 tĩ dó sĩ ngọ́tị́ ĩꞌdidrị́ kãjãnĩ ágọ́bị́ ru rĩ. Umbé ĩꞌdi bõngó ũrekeŋá umbéjó rĩ kî sĩ la dó ĩꞌdi ãkójó tị́ ꞌbã kí sĩ ãngũ najó rĩ agá, ãꞌdusĩku jó ãmụ́ ꞌbaní kojó tọ̃rọ́mẹ́ ꞌdã agá ꞌdãá la ꞌdáyụ.
7 Ela deu à luz seu primeiro filho, um menino. Envolveu-o em faixas de pano e deitou-o numa manjedoura, porque não havia lugar para eles na hospedaria.
8 Ị́nị́ ꞌdã sĩ ꞌbá kãbĩlõ ucélépi rĩ kí ĩꞌbã kãbĩlõ ũꞌbí rĩ kí andre tẽ agá ásé agâlé.
8 Naquela noite, havia alguns pastores nos campos próximos, vigiando rebanhos de ovelhas.
9 Rụ̃gbụ́gbụ́, mãlãyíkã Úpí drị̂ iꞌda kí agá ꞌdãá, dị̃zã Ãdróŋá drị̂ ji ãngũ kí agá ꞌdãá. Idé kí ụ̃rị̃ sĩ,
9 De repente, um anjo do Senhor apareceu entre eles, e o brilho da glória do Senhor os cercou. Ficaram aterrorizados,
10 wó mãlãyíkã imbá kí ásị́. Jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi idé ụ̃rị̃ sĩ ku, má ají ĩminí ị́jọ́ mgbã ãyĩkõ rú ꞌbá pírí nî rĩ!
10 mas o anjo lhes disse: “Não tenham medo! Trago boas notícias, que darão grande alegria a todo o povo.
11 Ị́nị́ ãndrũ rĩ sĩ Bẹ̃tẹ̃lẹ̃hẹ́mụ̃ gá tọ̃rọ́mẹ́ Dãwụ́dị̃ drị̂ agá útị ĩminí ꞌBá ꞌbá Palépi rĩ; ĩꞌdi Kúrísĩtõ Úpí ꞌi!
11 Hoje em Belém, a cidade de Davi, nasceu o Salvador, que é Cristo, o Senhor!
12 Ĩmi mụ nị̃lé la ícétáŋá ꞌdĩ sĩ: ĩmi ũrekeŋá ịsụ́ úla ĩꞌdi ãkójó tị́ ꞌbã kí ị̃rẹ́bị́ najó rĩ agá úmbé ĩꞌdi bõngó ngọ́tị́ŋá umbéjó rĩ sĩ!”
12 Vocês o reconhecerão por este sinal: encontrarão o bebê enrolado em faixas de pano, deitado numa manjedoura”.
13 Rụ̃gbụ́gbụ́ gbõrú mãlãyíkã ũꞌbí Ãdróŋá drị́ ꞌbụ̃ agá ꞌdĩ icí kí ru tá vụ̃rụ́ ꞌdĩ abe Ãdróŋâ rụ́ ịcụ́lé:
13 De repente, juntou-se ao anjo uma grande multidão do exército celestial, louvando a Deus e dizendo:
14 “Dị̃zã ꞌbã adru Ãdróŋá ní ꞌbụ̃ agâlé
14 “Glória a Deus nos mais altos céus, e paz na terra àqueles de que Deus se agrada!”.
15 Mãlãyíkã kí dó mụ gõlé ꞌbụ̃ gâlé ꞌbo, ꞌbá kãbĩlõ ucélépi rĩ jọ kí ị́jọ́ kí drĩdríŋĩ gá, “Ĩmi angá ãma amụ́ kí mụlé Bẹ̃tẹ̃lẹ̃hẹ́mụ̃ gá andre kí sĩ ị́jọ́ ru idélépi ụ̃sụ̃táŋá ru Úpí Ãdróŋá ꞌbã lũlé ãmanî ꞌdĩ ꞌi.”
15 Quando os anjos voltaram para o céu, os pastores disseram uns aos outros: “Vamos a Belém para ver esse acontecimento que o Senhor nos anunciou”.
16 Cẹ̃ kí dó tọ̃rọ́mẹ́ agâlé ịsụ́ kí Mãríyámũ kí Yụ̃sụ́fụ̃ be. La kí dó ũrekeŋâ ꞌi ãkójó tị́ ꞌbã kí sĩ ị̃rẹ́bị́ najó rĩ agá.Mãríyámũ kí Yụ̃sụ́fụ̃ be la kí ũrekeŋâ ãkójó tị́ ꞌbã kí sĩ ị̃rẹ́bị́ najó rĩ agá.|alt="Mary and Joseph laid the baby in the container where cows eat pasture" src="CN01625b.pcx" size="col" ref="2:16"
16 Indo depressa ao povoado, encontraram Maria e José, e lá estava o bebê, deitado na manjedoura.
17 ꞌBá kãbĩlõ ucélépi ꞌdĩ nze kí ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ vú ꞌbá pírí ꞌbanî ãzíla ị́jọ́ tá mãlãyíkã ꞌbã jọlé ũrekeŋá ꞌdĩ drị̃ gá rĩ.
17 Depois de o verem, os pastores contaram a todos o que o anjo tinha dito a respeito da criança,
18 ꞌBá pírí ị́jọ́ ꞌbá kãbĩlõ ucélépi ꞌdĩ kí jọlé rĩ arelépi rĩ drị̃ la iza kí ru rá,
18 e todos que ouviam a história dos pastores ficavam admirados.
19 wó Mãríyámũ mba ị́jọ́ ꞌdĩ kí tã ĩꞌdi ásị́ gá ri vâ ị́jọ́ ũrãlé kí drị̃ gá ụ́ꞌdụ́ pírí.
19 Maria, porém, guardava todas essas coisas no coração e refletia sobre elas.
20 ꞌBá kãbĩlõ ucélépi ꞌdĩ gõ kí vúlé ásé agâlé ĩꞌbã kãbĩlõ ꞌba rụ́ Ãdróŋâ rụ́ ungoŋâ trũ ãzíla ịcụ́ŋá la trũ ị́jọ́ mãlãyíkã ꞌbã vú nzelé ĩꞌbaní ꞌdã sĩ ãzíla ĩꞌbã kí ngọ́tị́ŋá ndrejó cécé tá mãlãyíkã ꞌbã jọlé ĩꞌbaní rĩ áni rĩ sĩ.
20 Os pastores voltaram, glorificando e louvando a Deus por tudo que tinham visto e ouvido. Tudo aconteceu como o anjo lhes havia anunciado.
21 Îtãrã ũrekeŋâ ụ́ꞌdụ́ ãrõ vúlé gá úꞌda dó sĩ rụ́ la Yẹ́sụ̃ ꞌi, ꞌdĩ rụ́ ándrá mãlãyíkã ꞌbã lũlé ꞌdĩ sĩ ãꞌbã drĩ ru ku rĩ ꞌi.
21 Oito dias depois, quando o bebê foi circuncidado, chamaram-no Jesus, o nome que o anjo lhe tinha dado antes mesmo de ele ser concebido.
22 Ụ́ꞌdụ́ ũkú drĩ tĩ ꞌbo ĩꞌdi ꞌbã sĩ ru ꞌbãjó ãlá ru ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ ꞌbã azịlé rĩ áni rĩ la mụ ukólé rá, Yụ̃sụ́fụ̃ kí Mãríyámũ be ꞌdụ kí ngọ́tị̂ agụlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ĩꞌdi fẽjó Úpí Ãdróŋá nî.
22 Então chegou o tempo da oferta de purificação, como era a exigência da lei de Moisés. Seus pais o levaram a Jerusalém para apresentá-lo ao Senhor,
23 Ãzị́táŋá úpí drị̂ jọ, “Ngọ́tị́ ũkú ãni kãjãní rĩ drĩ adru ágọ́bị́ lẽ úfẽ ĩꞌdi úpí ní.”
23 pois a lei do Senhor dizia: “Se o primeiro filho for menino, será consagrado ao Senhor”.
24 Fẽ kí dó ídétáŋá ãzị́táŋá Úpí drị̂ ꞌbã lẽlé rĩ áni ãko la kí ãlĩꞌbõ kí ị̃rị̃ jõku ãmámũ ãráŋá la kí ị̃rị̃.
24 Assim, ofereceram o sacrifício exigido pela lei do Senhor: “duas rolinhas ou dois pombinhos”.
25 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ágọ́bị́ ãlu rụ́ la Sị̃mọ́nị̃ ꞌi ri uꞌálé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá, ĩꞌdi ꞌbá múké ãvá ru ị́jọ́ Ãdróŋá drị̂ sĩ la. Ri ị́jọ́ Ịsịrayị́lị̃ kí pajó rĩ tẽlé, ãzíla Úríndí Ãlá rĩ ga ala gá tré.
25 Naquela época, vivia em Jerusalém um homem chamado Simeão. Ele era justo e devoto, e esperava ansiosamente pela restauração de Israel. O Espírito Santo estava sobre ele
26 Úríndí Ãlá rĩ iꞌda ĩꞌdiní icó drãlé ku kpere ĩꞌdi ꞌbã Kúrísĩtõ Úpí Ãdróŋá drị̂ ndre agá ráká.
26 e lhe havia revelado que ele não morreria enquanto não visse o Cristo enviado pelo Senhor.
27 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ Úríndí agụ ĩꞌdi lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agâlé. Kí mụ amụ́lé ũrekeŋá Yẹ́sụ̃ fẽlé Úpí ní ãzị́táŋá ꞌbã lẽlé rĩ áni,
27 Nesse dia, o Espírito o conduziu ao templo. Assim, quando Maria e José chegaram para apresentar o menino Jesus ao Senhor, como a lei exigia,
28 Sị̃mọ́nị̃ dó vâ ꞌdãá cí, ꞌdụ dó ũrekeŋá Yẹ́sụ̃ ꞌi ĩꞌdidrị́ gá ịcụ́ dó Ãdróŋá ꞌi jọ dó,
28 Simeão tomou a criança nos braços e louvou a Deus, dizendo:
29 “Úpí ma dó icó drãlé ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ
29 “Soberano Deus, agora podes levar em paz o teu servo, como prometeste.
30 Ándre dó ꞌBá ꞌbá kí Palépi rĩ
30 Vi a tua salvação,
31 mî itúlé ꞌbá pírí kí drị̃lẹ́ gá rĩ ꞌbo.
31 que preparaste para todos os povos.
32 Ĩꞌdi dị̃zã ãngũ jilépi Ãdróŋâ iꞌdajó sụ́rụ́ pírí ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ ꞌbaní rĩ,
32 Ele é uma luz de revelação às nações e é a glória do teu povo, Israel!”.
33 Yụ̃sụ́fụ̃ kí Mãríyámũ be ụ̃sụ̃ kí ụ̃sụ̃-ụ̃sụ̃ ị́jọ́ jọlé Yẹ́sụ̃ drị̃ gá ꞌdĩ kí sĩ.
33 Os pais de Jesus ficaram admirados com o que se dizia a respeito dele.
34 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sị̃mọ́nị̃ wi sụ̃sụ́ ĩꞌbaní jọ ãndrẽ Mãríyámũ ní, “Ngọ́tị́ ꞌdĩ la adru ꞌbá ũꞌbí Ịsịrayị́lị̃ gá rĩ ꞌbã aꞌdéŋá ãzíla ĩꞌbã ángáŋá, ĩꞌdi vâ adru ícétáŋá ĩꞌbã kí ị́jọ́ jọjó ụrụꞌbá la gá ũnzí rĩ.
34 Então Simeão os abençoou e disse a Maria, a mãe do bebê: “Este menino está destinado a provocar a queda de muitos em Israel, mas também a ascensão de tantos outros. Foi enviado como sinal de Deus, mas muitos resistirão a ele.
35 Ĩꞌdi ũrãtáŋá ꞌbá kí ásị́ gá zị̃lé álị́ ꞌdã kí iyá rá. Ũcõgõ la ími ásị́ sõ ãzákírílí ru ménéŋá ꞌbã ꞌbá sõlé rĩ áni.”
35 Como resultado, serão revelados os pensamentos mais profundos de muitos corações, e você sentirá como se uma espada lhe atravessasse a alma”.
36 Ánã nábị̃ rú Fanụ́wẹ́lị̃ ị̃zẹ́pị ãwụ́zị́ ru angálépi ínátị Ásẹ̃rị̃ drị̂ agá rĩ ĩꞌdi dó ꞌdĩ sĩ ĩdránígó ru. Uꞌá kí ágô be ílí ázị̂rị̃ ĩgbãŋá ĩꞌbadrị̂ agá gbõgbõ ágô drã rá.
36 A profetisa Ana, filha de Fanuel, da tribo de Aser, também estava no templo. Era muito idosa e havia perdido o marido depois de sete anos de casados
37 Ri dó uꞌálé lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá Ãdróŋá ãꞌị̃lé, ịcụ́lé ãzíla ị̃nzị̃lé ị̃tụ́ kí ị́nị́ be íná naŋâ kóru, ílí la ca dó kãlị́ ãrõ drị̃ la sụ.
37 e vivido como viúva até os 84 anos. Nunca deixava o templo, adorando a Deus dia e noite, em jejum e oração.
38 Amụ́ ꞌdĩ sĩ Sị̃mọ́nị̃ la ị́jọ́ jọ agá Yụ̃sụ́fụ̃ kî abe, iꞌdó Ãdróŋâ rụ́ ịcụ́lé. Jọ ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ drị̃ gá rĩ ꞌbá pírí ị́jọ́ azịlé Úpí la amụ́ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ unzelé rĩ tẽlépi rĩ ꞌbanî.
38 Chegou ali naquele momento e começou a louvar a Deus. Falava a respeito da criança a todos que esperavam a redenção de Jerusalém.
39 Yụ̃sụ́fụ̃ kí Mãríyámũ be kí dó mụ ị́jọ́ ãzị́táŋá Úpí ꞌbã lẽlé rĩ kí delé idé agá ꞌbo, gõ kí dó vúlé lị́cọ́ gá Nãzẹ̃rẹ́tị̃ gâlé ꞌdĩ Gãlị́lị̃ gá.
39 Após cumprirem todas as exigências da lei do Senhor, os pais de Jesus voltaram para casa em Nazaré, na Galileia.
40 Ngọ́tị̂ zo úmgbó trũ ụrụꞌbá ãlá sĩ. Ãdróŋá wi ĩꞌdiní sụ̃sụ́ ãlá rĩ ãzíla ga vâ ũndũwã sĩ tré.
40 Ali o menino foi crescendo, saudável e forte. Era cheio de sabedoria, e o favor de Deus estava sobre ele.
41 Ílí ãlu-ãlu sĩ ꞌbá Yẹ́sụ̃ tịlépi ꞌdĩ kí mụ ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâ sĩ rĩ ándrá Ãdróŋá ꞌbã sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị́ rĩ kí anzéjó Mị̃sị́rị̃ gá rĩ nalé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá.
41 Todos os anos, os pais de Jesus iam a Jerusalém para a festa da Páscoa.
42 Yẹ́sụ̃ ílí la mụ calé mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ ꞌbo, mụ vâ ụ̃mụ̃ ꞌdã naŋá gâlé ĩndĩ.
42 Quando Jesus completou doze anos, foram à festa, como de costume.
43 Ãwí la mụ ukólé ꞌbo, iꞌdó kí ãcị̃ gõjó lị́cọ́ gá Nãzẹ̃rẹ́tị̃ gâlé wó íni ꞌdĩ Yẹ́sụ̃ ace ru vúlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé, ꞌbá ĩꞌdi tịlépi ꞌdĩ nị̃ kí ku.
43 Terminada a celebração, partiram de volta para Nazaré, mas Jesus ficou para trás, em Jerusalém, sem que seus pais notassem sua falta.
44 Ũrã kí ꞌbãngá ĩꞌdi ꞌbá kí agá ꞌdĩ, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ acị́ kí ụ́ꞌdụ́ ãlu ndị. Ĩtrĩkã kí ĩꞌdi ꞌdáyụ, iꞌdó kí ĩꞌdi ndrụ̃lé kãká kí agâ sĩ ãzíla wọ̃rị́ka kí agâ sĩ.
44 Pensaram que ele estivesse entre os demais viajantes, mas depois de caminharem um dia inteiro começaram a procurá-lo entre os parentes e amigos.
45 Ịsụ́ ĩꞌdi ku, gõ kí vúlé mụlé ĩꞌdi ndrụ̃ trũ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá.
45 Como não o encontravam, voltaram a Jerusalém para procurá-lo.
46 Ụ́ꞌdụ́ ꞌbã na la sĩ ịsụ́ kí ĩꞌdi lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá ri ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ãzị́táŋá imbálépi ꞌdĩ abe, ị́jọ́ arejó kí tị gá ãzíla kí ụzị agá.
46 Por fim, depois de três dias, acharam Jesus no templo, sentado entre os mestres da lei, ouvindo-os e fazendo perguntas.
47 ꞌBá pírí ị́jọ́ arelépi ĩꞌdi tị gá rĩ ụ̃sụ̃ kí ụ̃sụ̃-ụ̃sụ̃ ĩꞌdi ꞌbã ũndũwã sĩ.
47 Todos que o ouviam se admiravam de seu entendimento e de suas respostas.
48 ꞌBá ĩꞌdi tịlépi ꞌdĩ kí drị̃ iza ru rá. Ãndrẽ jọ, “Mâ ngọ́tị́, mí idé dó ãma íni ãꞌdu sĩ? Ãma ịsụ́ ũcõgõ mí átẹ́pị be ími ndrụ̃ agá ãngũ pírí agá.”
48 Quando o viram, seus pais ficaram perplexos. Sua mãe lhe disse: “Filho, por que você fez isso conosco? Seu pai e eu estávamos aflitos, procurando você por toda parte”.
49 Umvi ĩꞌbaní, “Ĩmi tí ĩmi ngá áma ndrụ̃ agá ãꞌdu sĩ? Ĩnị̃ ma uꞌá agá mâ átẹ́pị drị́ jó agá rĩ gá ku yã?”
49 “Mas por que me procuravam?”, perguntou ele. “Não sabiam que eu devia estar na casa de meu Pai?”
50 Wó nị̃ kí ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã umvilé ꞌdã ꞌbã ífí ku.
50 Não entenderam, porém, o que ele quis dizer.
51 Yẹ́sụ̃ gõ dó ĩꞌba abe vúlé Nãzẹ̃rẹ́tị̃ gâlé, ãrútáŋá ru kí ụrụꞌbá gá. Ãndrẽ mba ị́jọ́ ꞌdĩ kí tã ĩꞌdi ásị́ gá cí.
51 Então voltou com os pais para Nazaré, e lhes era obediente. Sua mãe guardava todas essas coisas no coração.
52 Yẹ́sụ̃ zo úmgbó trũ, ãzíla ũndũwã trũ Ãdróŋá lẽ ĩꞌdi, ꞌbá ĩꞌdi nị̃lépi rá rĩ lẽ kí vâ ĩꞌdi ĩndĩ.
52 Jesus crescia em sabedoria, em estatura e no favor de Deus e das pessoas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.