Lucas 17
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 Yẹ́sụ̃ jọ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbaní, “Ãko fẽlépi la ꞌbá ꞌbaní ị́jọ́ ũnzí idéjó rĩ kí amụ́ ꞌdĩ, wó ꞌbá fẽlépi la ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌba amụ́ kí ĩꞌdi rụ́ sĩ rĩ ní ũcõgõ.
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 Ĩꞌdi tá múké la ꞌbá íni rĩ imbe gá írã ãná ꞌịjó ãmbógó kpakụ rĩ umbéjó trũ ĩꞌdi ꞌbejó mĩrĩ agá, ndẽ ĩꞌdiní fẽjó la anzị níríŋá ꞌdĩ ꞌbaní ị́jọ́ izajó.
2 Seria melhor para essa pessoa que ela fosse jogada no mar com uma grande pedra de moinho amarrada no pescoço do que fazer com que um destes pequeninos peque.
3 Ị̃nzị̃ mịfị́ ĩmi sĩ.
3 Tenham cuidado! Se o seu irmão pecar, repreenda-o; se ele se arrepender, perdoe.
4 Drĩ ị́jọ́ iza mí rụ́ pâlé ázị̂rị̃ ụ́ꞌdụ́ ãlu agá, amụ́ vâ mí rụ́ ꞌdõlé pâlé ázị̂rị̃ trũtáŋá aꞌị́lé jọjó la, ‘Má uja ásị́ rá,’ lẽ ítrũ ĩꞌdi rá.”
4 Se pecar contra você sete vezes num dia e cada vez vier e disser: “Me arrependo”, então perdoe.
5 Ụ̃pịgọŋa jọ kí Úpí nî, “Mí ị̃drị̃ ãꞌị̃táŋá ãmadrị̂ ãmbógó ru.”
5 Os apóstolos pediram ao Senhor: — Aumente a nossa fé.
6 Úpí umvi ĩꞌbaní, “Ĩdrĩ tá adru ãꞌị̃táŋâ trũ wereŋá ru hãrãdálị̃ ífí áni, ĩmi icó jọlé la ife ꞌdĩ ní, ‘Mí anzé mi ízókî trũ kpítã ímụ ími salé mĩrĩ agá!’ Ĩꞌdi ĩmi tị are rá.
6 E ele respondeu:
7 “Ĩmi ãzí ãlu la ꞌbã ụ̃pị́gọ́ŋá ãzí drĩ angá ámvụ́ sõ agá jõku kãbĩlõ ucé agá, drĩ amụ́ lị́cọ́ gá angájó ámvụ́ agâlé, mi ĩꞌdiní jọ la ꞌbã afụ ru gbõgbõ mụlé íná ĩꞌdidrị̂ nalé yã?
7 Jesus disse:
8 Adru íni ku! Kẹ̃jị́ la gá mi jọ la ĩꞌdiní, ‘Ímụ íná mádrị́ ĩndró drị̂ idélé bábá, ísụ̃ bõngó ãlá rĩ kí mi sĩ amụ́ mání íná fẽlé nalé, ãzíla ãko mvụlé mvụ̃-mvụ̃ rĩ kí abe, ꞌdã bã ũngúkú gá mi dô sĩ mụ íná mídrị̂ nalé ĩndõ.’
8 Claro que não! Pelo contrário, você dirá: “Prepare o jantar para mim, ponha o avental e me sirva enquanto eu como e bebo. Depois você pode comer e beber.”
9 Ụ̃pị́gọ́ŋá ꞌdã ní úfẽ ãwãꞌdĩfô ĩꞌdi ꞌbã ãzị́táŋá vú ũbĩjó ãzíla idéjó ꞌdã sĩ rá yã?
9 Por acaso o empregado merece agradecimento porque obedeceu às suas ordens?
10 Ĩmi vâ ꞌdĩ ꞌbã áni; údrĩ ĩminí ị́jọ́ ĩmi idélé rĩ kí ũlũ ĩdrĩ kí idé ꞌdĩ áni ꞌbo, ĩjọ, ‘Ãma ãmã ngá ụ̃pị́gọ́ŋá jõ údu ꞌdâ rĩ kî, ãnga ꞌbãngá ãzị́ jõ ãma ãni údu rĩ ꞌi.’”
10 Assim deve ser com vocês. Depois de fazerem tudo o que foi mandado, digam: “Somos empregados que não valem nada porque fizemos somente o nosso dever.”
11 Yẹ́sụ̃ ꞌbã mụ agá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé mụ lõkókõrí Sãmãríyã ꞌbã ãni Gãlị́lị̃ be rĩ agâ sĩ.
11 Jesus continuava viajando para Jerusalém e passou entre as regiões da Samaria e da Galileia.
12 Ĩꞌdi ꞌbã fi agá tọ̃rọ́mẹ́ ãzí ãlu la agá, ꞌbá mụdrị́ ãrí ꞌbã nalé rá la amụ́ kí drị̃ ụfụlé ĩꞌdi trũ. Tu kí pá rá-rá ru.
12 Quando estava entrando num povoado, dez leprosos foram se encontrar com ele. Eles pararam de longe
13 Ayú kí ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ, “Úpí Yẹ́sụ̃, íko ãma ãzã fô!”
13 e gritaram: — Jesus, Mestre, tenha pena de nós!
14 Ĩꞌdi mụ kí ndrelé ꞌbo jọ, “Ĩmụ ĩmi iꞌdalé ãtalo ídétáŋá idélépi ꞌbaní ími ụrụꞌbá undréjó.” Ĩꞌbã kí mụ agâ, ãrí kí ụrụꞌbá gá rĩ ukó rá.
14 Jesus os viu e disse: Quando iam pelo caminho, eles foram curados.
15 Kí ãzí ãlu ĩꞌdi mụ ndrelé la ꞌí adrí ꞌbo, ãgõ vúlé Yẹ́sụ̃ rụ́ ꞌdõlé Ãdróŋâ rụ́ ungoŋâ trũ rere ụ́ꞌdụ́kọ́ sĩ.
15 E, quando um deles, que era samaritano , viu que estava curado, voltou louvando a Deus em voz alta.
16 ꞌBe ru Yẹ́sụ̃ pálé gá fẽ ãwãꞌdĩfô ĩꞌdinî, wó ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá Sãmãríyã rú la.
16 Ajoelhou-se aos pés de Jesus e lhe agradeceu.
17 Yẹ́sụ̃ zị, “ꞌBá mụdrị́ ꞌdĩ adrí kí tá pírí ku yã? ꞌBá úrômĩ rĩ kí dó íngõlé?
17 Jesus disse:
18 ꞌBá ãmị́yọ́ŋá ru ꞌdĩ ãgõ dó ꞌbãngá amụ́lé Ãdróŋá rụ́ ịcụ́lé ãwãꞌdĩfô fẽjó áꞌdụ̂sĩ la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?”
18 Por que somente este estrangeiro voltou para louvar a Deus?
19 Jọ ĩꞌdinî, “Mí angá ímụ; ãꞌị̃táŋá mídrị̂ idé mi múké.”
19 E Jesus disse a ele:
20 Ụ́ꞌdụ́ ãlu ꞌbá Fãrĩsáyĩ rú la zị kí Yẹ́sụ̃ ꞌi, “Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ la amụ́ ãꞌdụtụ́ rĩ?” Yẹ́sụ̃ umvi kí, “Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ amụ́ gẹ̃rị̃ ĩmi ásị́ ꞌbãjó undréjó la ꞌdĩ áni la ku.
20 Alguns fariseus perguntaram a Jesus quando ia chegar o Reino de Deus . Ele respondeu:
21 ꞌBá ãzí ní sĩ jọjó la, ‘Ĩꞌdi ꞌdõnu,’ jõku, ‘Ĩꞌdi ꞌdãnu’ la ꞌdáyụ, ãꞌdusĩku Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị́ rĩ ĩꞌdi ĩmi agá ꞌdĩ.”
21 Ninguém vai dizer: “Vejam! Está aqui” ou “Está ali”. Porque o Reino de Deus está dentro de vocês.
22 Jọ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbaní, “Ụ́ꞌdụ́ ãzí la amụ́ lé ꞌdĩ, ĩmi sĩ lẽjó Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã ụ́ꞌdụ́ ndrejó rĩ, wó ĩmi icó ndrelé la ku.
22 Então ele disse aos discípulos:
23 ꞌBá kí ĩminí lũ la, ‘Ĩꞌdi ꞌdõnu!’ Jõku, ‘Ĩꞌdi ꞌdãnu!’ Lẽ ĩmụ ụ̃cẹ̃ trũ kí vú gâ sĩ ndrụ̃ trũ la ku.
23 Alguns vão dizer a vocês: “Olhem aqui” ou “Olhem ali”; porém não saiam para procurá-lo.
24 Ĩndre drĩ, Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã ụ́ꞌdụ́ ãgõjó rĩ ĩꞌdi cécé ãvi áni, ĩꞌdi nĩ némé ĩꞌdi ꞌbụ̃ ji iꞌdójó wókõ ãzí rĩ gá kpere ãzí rĩ gá.
24 Porque, assim como o relâmpago brilha de uma ponta do céu até a outra, assim será no dia em que o Filho do Homem vier.
25 Wó drị̃drị̃ rĩ gá, lẽ ꞌbã ịsụ́ cãndí ráká, ãzíla ꞌbá ĩꞌdidrị́ áyi gá rĩ ꞌbã gã kí sĩ ĩꞌdi úmgbé.
25 Mas primeiro ele precisa sofrer e ser rejeitado pelo povo de hoje.
26 “Cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá adrujó ụ́ꞌdụ́ Núwã ngárĩ rĩ sĩ rĩ áni, ụ́ꞌdụ́ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã amụ́jó rĩ la vâ adru ꞌdã áni.
26 Como foi no tempo de Noé, assim também será nos dias de antes da vinda do Filho do Homem.
27 ꞌBá kí ándrá ãngũ na agá, íwá mvụ agá, ãzíla kí ũkú ĩgbã agá, kí vâ ĩꞌbã izonzi kí fẽ agá ágó gá ụ́ꞌdụ́ Núwã ngárĩ rĩ sĩ kpere ĩꞌdi ꞌbã fi agá íꞌbó ãmbógó rĩ agâlé. Ị̃yị́ ãmbógó ꞌbá ịmvụ́lépi rĩ ꞌbã amụ́ agá kí ịmvụ́ agá pírí.
27 Todos comiam e bebiam, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca. Depois veio o dilúvio e matou todos.
28 “Ĩꞌdi ándrá vâ cécé ꞌdĩ ꞌbã áni ụ́ꞌdụ́ Lọ́tị̃ drị̂ sĩ. ꞌBá kí ãngũ na agá ãzíla mvụ agá, ãko ĩgbã agá ãzíla ãko ị̃tụ̃ndã agá, ãkónã sa agá ãzíla jó sị agá.
28 A mesma coisa aconteceu no tempo de Ló. Todos comiam e bebiam, compravam e vendiam, plantavam e construíam.
29 Wó ụ́ꞌdụ́ Lọ́tị̃ ꞌbã Sõdómũ aꞌbejó rĩ sĩ, ãcí ri ꞌdịlé angájó ꞌbụ̃ gâlé bãrụ́tị̃ trũ ị̃lị̃kị̃ kí pírí.
29 No dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e matou todos.
30 “Ĩꞌdi vâ adru cécé ꞌdĩ ꞌbã áni ụ́ꞌdụ́ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã amụ́jó ru iꞌdajó rĩ sĩ.
30 Assim será o dia em que o Filho do Homem aparecer.
31 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ꞌbá tụlépi ĩꞌdidrị́ jó sị́ rĩ lẽ ꞌbã asị́ vụ̃rụ́ ꞌdõlé filé ãko ĩꞌdidrị̂ kí aꞌdụ́lé ku. ꞌBá ámvụ́ agá rĩ ꞌbã ãgõ vâ ãko ãzí gá lị́cọ́ gá ꞌdõlé ku.
31 Aí quem estiver em cima da sua casa, no terraço, desça, e fuja logo, e não perca tempo entrando na casa para pegar as suas coisas. E quem estiver no campo não volte para casa.
32 Ĩmi ũrã ị́jọ́ Lọ́tị̃ ꞌbã ũkû drị̂!
32 Lembrem da mulher de Ló.
33 ꞌBá drĩ lẽ ru ídri ĩꞌdidrị̂ tãmbalé nĩ, ĩꞌdi ãvĩ la rá; wó ꞌbá ídri ĩꞌdidrị́ gá rĩ ãvĩlépi rá rĩ la tã la mba rá.
33 A pessoa que procura os seus próprios interesses nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo terá a vida verdadeira.
34 Ájọ ĩminî, ị́nị́ ꞌdã sĩ ꞌbá ị̃rị̃ kí ru la mgbọ́lọ́ ãlu sị́ gá, ála ãlu rĩ ꞌdụ, ála ãzí rĩ aꞌbe.
34 Naquela noite duas pessoas estarão dormindo numa mesma cama. Eu afirmo a vocês que uma será levada, e a outra, deixada.
35 Ũkú ị̃rị̃ kí ãná ꞌị ãngũ ãlu gá, ála ãlu rĩ ꞌdụ rá, ála ãzí rĩ aꞌbe. [
35 Duas mulheres estarão moendo trigo juntas: uma será levada, e a outra, deixada.
36 Ãgọbị ị̃rị̃ kí mụ ámvụ́ sõlé ãngũ ãlu gá, ála ãlu rĩ ꞌdụ, ála ãzí rĩ aꞌbe.]”
36 [Naquele dia, dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.]
37 Zị kí, “Íngõlé yã, Úpí?” Umvi, “Ãngũ ãko ãzí ꞌbã ãvũ la adrujó cí rĩ gá, ꞌdã bãsĩ ãngũ núgúnúke ꞌbã kí ru trajó rĩ.”
37 Então os discípulos perguntaram: — Senhor, onde vai ser isso? Ele respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.