Lucas 17
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARC
1 Yẹ́sụ̃ jọ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbaní, “Ãko fẽlépi la ꞌbá ꞌbaní ị́jọ́ ũnzí idéjó rĩ kí amụ́ ꞌdĩ, wó ꞌbá fẽlépi la ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌba amụ́ kí ĩꞌdi rụ́ sĩ rĩ ní ũcõgõ.
1 E disse aos discípulos: É impossível que não venham escândalos, mas ai
2 Ĩꞌdi tá múké la ꞌbá íni rĩ imbe gá írã ãná ꞌịjó ãmbógó kpakụ rĩ umbéjó trũ ĩꞌdi ꞌbejó mĩrĩ agá, ndẽ ĩꞌdiní fẽjó la anzị níríŋá ꞌdĩ ꞌbaní ị́jọ́ izajó.
2 Melhor lhe fora que lhe pusessem ao pescoço uma pedra de moinho, e fosse lançado ao mar, do que fazer tropeçar um destes pequenos.
3 Ị̃nzị̃ mịfị́ ĩmi sĩ.
3 Olhai por vós mesmos. E, se teu irmão pecar contra ti, repreende-o; e, se ele se arrepender, perdoa-lhe;
4 Drĩ ị́jọ́ iza mí rụ́ pâlé ázị̂rị̃ ụ́ꞌdụ́ ãlu agá, amụ́ vâ mí rụ́ ꞌdõlé pâlé ázị̂rị̃ trũtáŋá aꞌị́lé jọjó la, ‘Má uja ásị́ rá,’ lẽ ítrũ ĩꞌdi rá.”
4 e, se pecar contra ti sete vezes no dia e sete vezes no dia vier ter contigo, dizendo: Arrependo-me, perdoa-lhe.
5 Ụ̃pịgọŋa jọ kí Úpí nî, “Mí ị̃drị̃ ãꞌị̃táŋá ãmadrị̂ ãmbógó ru.”
5 Disseram, então, os apóstolos ao Senhor: Acrescenta-nos a fé.
6 Úpí umvi ĩꞌbaní, “Ĩdrĩ tá adru ãꞌị̃táŋâ trũ wereŋá ru hãrãdálị̃ ífí áni, ĩmi icó jọlé la ife ꞌdĩ ní, ‘Mí anzé mi ízókî trũ kpítã ímụ ími salé mĩrĩ agá!’ Ĩꞌdi ĩmi tị are rá.
6 E disse o Senhor: Se tivésseis fé como um grão de mostarda, diríeis a esta amoreira: Desarraiga-te daqui e planta-te no mar, e ela vos obedeceria.
7 “Ĩmi ãzí ãlu la ꞌbã ụ̃pị́gọ́ŋá ãzí drĩ angá ámvụ́ sõ agá jõku kãbĩlõ ucé agá, drĩ amụ́ lị́cọ́ gá angájó ámvụ́ agâlé, mi ĩꞌdiní jọ la ꞌbã afụ ru gbõgbõ mụlé íná ĩꞌdidrị̂ nalé yã?
7 E qual de vós terá um servo a lavrar ou a apascentar gado, a quem, voltando ele do campo, diga: Chega-te e assenta-te
8 Adru íni ku! Kẹ̃jị́ la gá mi jọ la ĩꞌdiní, ‘Ímụ íná mádrị́ ĩndró drị̂ idélé bábá, ísụ̃ bõngó ãlá rĩ kí mi sĩ amụ́ mání íná fẽlé nalé, ãzíla ãko mvụlé mvụ̃-mvụ̃ rĩ kí abe, ꞌdã bã ũngúkú gá mi dô sĩ mụ íná mídrị̂ nalé ĩndõ.’
8 E não lhe diga antes: Prepara-me a ceia, e cinge-te, e serve-me, até que tenha comido e bebido, e depois comerás e beberás tu?
9 Ụ̃pị́gọ́ŋá ꞌdã ní úfẽ ãwãꞌdĩfô ĩꞌdi ꞌbã ãzị́táŋá vú ũbĩjó ãzíla idéjó ꞌdã sĩ rá yã?
9 Porventura, dá graças ao tal servo, porque fez o que lhe foi mandado? Creio que não.
10 Ĩmi vâ ꞌdĩ ꞌbã áni; údrĩ ĩminí ị́jọ́ ĩmi idélé rĩ kí ũlũ ĩdrĩ kí idé ꞌdĩ áni ꞌbo, ĩjọ, ‘Ãma ãmã ngá ụ̃pị́gọ́ŋá jõ údu ꞌdâ rĩ kî, ãnga ꞌbãngá ãzị́ jõ ãma ãni údu rĩ ꞌi.’”
10 Assim também vós, quando fizerdes tudo o que vos for mandado, dizei: Somos servos inúteis, porque fizemos
11 Yẹ́sụ̃ ꞌbã mụ agá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé mụ lõkókõrí Sãmãríyã ꞌbã ãni Gãlị́lị̃ be rĩ agâ sĩ.
11 E aconteceu que, indo ele a Jerusalém, passou pelo meio de Samaria e da Galileia;
12 Ĩꞌdi ꞌbã fi agá tọ̃rọ́mẹ́ ãzí ãlu la agá, ꞌbá mụdrị́ ãrí ꞌbã nalé rá la amụ́ kí drị̃ ụfụlé ĩꞌdi trũ. Tu kí pá rá-rá ru.
12 e, entrando numa certa aldeia, saíram-lhe ao encontro dez homens leprosos, os quais pararam de longe.
13 Ayú kí ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ, “Úpí Yẹ́sụ̃, íko ãma ãzã fô!”
13 E levantaram a voz, dizendo: Jesus, Mestre, tem misericórdia de nós!
14 Ĩꞌdi mụ kí ndrelé ꞌbo jọ, “Ĩmụ ĩmi iꞌdalé ãtalo ídétáŋá idélépi ꞌbaní ími ụrụꞌbá undréjó.” Ĩꞌbã kí mụ agâ, ãrí kí ụrụꞌbá gá rĩ ukó rá.
14 E ele, vendo-os, disse-lhes: Ide e mostrai-vos aos sacerdotes. E aconteceu que, indo eles, ficaram limpos.
15 Kí ãzí ãlu ĩꞌdi mụ ndrelé la ꞌí adrí ꞌbo, ãgõ vúlé Yẹ́sụ̃ rụ́ ꞌdõlé Ãdróŋâ rụ́ ungoŋâ trũ rere ụ́ꞌdụ́kọ́ sĩ.
15 E um deles, vendo que estava são, voltou glorificando a Deus em alta voz.
16 ꞌBe ru Yẹ́sụ̃ pálé gá fẽ ãwãꞌdĩfô ĩꞌdinî, wó ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá Sãmãríyã rú la.
16 E caiu aos seus pés, com o rosto em terra, dando-lhe graças; e este era samaritano.
17 Yẹ́sụ̃ zị, “ꞌBá mụdrị́ ꞌdĩ adrí kí tá pírí ku yã? ꞌBá úrômĩ rĩ kí dó íngõlé?
17 E, respondendo Jesus, disse: Não foram dez os limpos? E onde
18 ꞌBá ãmị́yọ́ŋá ru ꞌdĩ ãgõ dó ꞌbãngá amụ́lé Ãdróŋá rụ́ ịcụ́lé ãwãꞌdĩfô fẽjó áꞌdụ̂sĩ la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?”
18 Não houve quem voltasse para dar glória a Deus, senão este estrangeiro?
19 Jọ ĩꞌdinî, “Mí angá ímụ; ãꞌị̃táŋá mídrị̂ idé mi múké.”
19 E disse-lhe: Levanta-te e vai; a tua fé te salvou.
20 Ụ́ꞌdụ́ ãlu ꞌbá Fãrĩsáyĩ rú la zị kí Yẹ́sụ̃ ꞌi, “Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ la amụ́ ãꞌdụtụ́ rĩ?” Yẹ́sụ̃ umvi kí, “Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ amụ́ gẹ̃rị̃ ĩmi ásị́ ꞌbãjó undréjó la ꞌdĩ áni la ku.
20 E, interrogado pelos fariseus sobre quando havia de vir o Reino de Deus, respondeu-lhes e disse: O Reino de Deus não vem com aparência exterior.
21 ꞌBá ãzí ní sĩ jọjó la, ‘Ĩꞌdi ꞌdõnu,’ jõku, ‘Ĩꞌdi ꞌdãnu’ la ꞌdáyụ, ãꞌdusĩku Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị́ rĩ ĩꞌdi ĩmi agá ꞌdĩ.”
21 Nem dirão: Ei-lo aqui! Ou: Ei-lo ali! Porque eis que o Reino de Deus está entre vós.
22 Jọ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbaní, “Ụ́ꞌdụ́ ãzí la amụ́ lé ꞌdĩ, ĩmi sĩ lẽjó Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã ụ́ꞌdụ́ ndrejó rĩ, wó ĩmi icó ndrelé la ku.
22 E disse aos discípulos: Dias virão em que desejareis ver um dos dias do Filho do Homem e não
23 ꞌBá kí ĩminí lũ la, ‘Ĩꞌdi ꞌdõnu!’ Jõku, ‘Ĩꞌdi ꞌdãnu!’ Lẽ ĩmụ ụ̃cẹ̃ trũ kí vú gâ sĩ ndrụ̃ trũ la ku.
23 E dir-vos-ão: Ei-lo aqui! Ou: Ei-lo ali! Não vades, nem
24 Ĩndre drĩ, Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã ụ́ꞌdụ́ ãgõjó rĩ ĩꞌdi cécé ãvi áni, ĩꞌdi nĩ némé ĩꞌdi ꞌbụ̃ ji iꞌdójó wókõ ãzí rĩ gá kpere ãzí rĩ gá.
24 porque, como o relâmpago ilumina desde uma extremidade inferior do céu até à outra extremidade, assim será também o Filho do Homem no seu dia.
25 Wó drị̃drị̃ rĩ gá, lẽ ꞌbã ịsụ́ cãndí ráká, ãzíla ꞌbá ĩꞌdidrị́ áyi gá rĩ ꞌbã gã kí sĩ ĩꞌdi úmgbé.
25 Mas primeiro convém que ele padeça muito e seja reprovado por esta geração.
26 “Cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá adrujó ụ́ꞌdụ́ Núwã ngárĩ rĩ sĩ rĩ áni, ụ́ꞌdụ́ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã amụ́jó rĩ la vâ adru ꞌdã áni.
26 E, como aconteceu nos dias de Noé, assim será também nos dias do Filho do Homem.
27 ꞌBá kí ándrá ãngũ na agá, íwá mvụ agá, ãzíla kí ũkú ĩgbã agá, kí vâ ĩꞌbã izonzi kí fẽ agá ágó gá ụ́ꞌdụ́ Núwã ngárĩ rĩ sĩ kpere ĩꞌdi ꞌbã fi agá íꞌbó ãmbógó rĩ agâlé. Ị̃yị́ ãmbógó ꞌbá ịmvụ́lépi rĩ ꞌbã amụ́ agá kí ịmvụ́ agá pírí.
27 Comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até ao dia em que Noé entrou na arca, e veio o dilúvio e consumiu a todos.
28 “Ĩꞌdi ándrá vâ cécé ꞌdĩ ꞌbã áni ụ́ꞌdụ́ Lọ́tị̃ drị̂ sĩ. ꞌBá kí ãngũ na agá ãzíla mvụ agá, ãko ĩgbã agá ãzíla ãko ị̃tụ̃ndã agá, ãkónã sa agá ãzíla jó sị agá.
28 Como também da mesma maneira aconteceu nos dias de Ló: comiam, bebiam, compravam, vendiam, plantavam
29 Wó ụ́ꞌdụ́ Lọ́tị̃ ꞌbã Sõdómũ aꞌbejó rĩ sĩ, ãcí ri ꞌdịlé angájó ꞌbụ̃ gâlé bãrụ́tị̃ trũ ị̃lị̃kị̃ kí pírí.
29 Mas, no dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre, consumindo a todos.
30 “Ĩꞌdi vâ adru cécé ꞌdĩ ꞌbã áni ụ́ꞌdụ́ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã amụ́jó ru iꞌdajó rĩ sĩ.
30 Assim será no dia em que o Filho do Homem se há de manifestar.
31 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ꞌbá tụlépi ĩꞌdidrị́ jó sị́ rĩ lẽ ꞌbã asị́ vụ̃rụ́ ꞌdõlé filé ãko ĩꞌdidrị̂ kí aꞌdụ́lé ku. ꞌBá ámvụ́ agá rĩ ꞌbã ãgõ vâ ãko ãzí gá lị́cọ́ gá ꞌdõlé ku.
31 Naquele dia, quem
32 Ĩmi ũrã ị́jọ́ Lọ́tị̃ ꞌbã ũkû drị̂!
32 Lembrai-vos da mulher de Ló.
33 ꞌBá drĩ lẽ ru ídri ĩꞌdidrị̂ tãmbalé nĩ, ĩꞌdi ãvĩ la rá; wó ꞌbá ídri ĩꞌdidrị́ gá rĩ ãvĩlépi rá rĩ la tã la mba rá.
33 Qualquer que procurar salvar a sua vida perdê-la-á, e qualquer que a perder salvá-la-á.
34 Ájọ ĩminî, ị́nị́ ꞌdã sĩ ꞌbá ị̃rị̃ kí ru la mgbọ́lọ́ ãlu sị́ gá, ála ãlu rĩ ꞌdụ, ála ãzí rĩ aꞌbe.
34 Digo-vos que, naquela noite, estarão dois numa cama; um será tomado, e outro será deixado.
35 Ũkú ị̃rị̃ kí ãná ꞌị ãngũ ãlu gá, ála ãlu rĩ ꞌdụ rá, ála ãzí rĩ aꞌbe. [
35 Duas estarão juntas, moendo; uma será tomada, e outra será deixada.
36 Ãgọbị ị̃rị̃ kí mụ ámvụ́ sõlé ãngũ ãlu gá, ála ãlu rĩ ꞌdụ, ála ãzí rĩ aꞌbe.]”
36 Dois estarão no campo; um será tomado, e outro será deixado.
37 Zị kí, “Íngõlé yã, Úpí?” Umvi, “Ãngũ ãko ãzí ꞌbã ãvũ la adrujó cí rĩ gá, ꞌdã bãsĩ ãngũ núgúnúke ꞌbã kí ru trajó rĩ.”
37 E, respondendo, disseram-lhe: Onde, Senhor? E ele lhes disse: Onde
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.