Josué 9
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ACF
1 Ũpi pírí Yõrĩdánĩ ꞌbã wókõ ị̃tụ́ ꞌbã ꞌde agâlé ru rĩ are kí dó ị́jọ́ ru idélépi rĩ kí rá. ꞌDĩ kí ũpi ꞌbá Hị́tị̃, Ãmọ́rị̃, Kãnánĩ, Pẹ̃rẹ́zị̃, Hị́vị̃ ãzíla Yẹ̃bụ́sị̃ drị́ uꞌálépi ãngũ ꞌbé ꞌa rú ị̃tụ̂ ꞌbã ꞌde agâlé ru rĩ kí ãzíla mĩrĩ Mẽdĩtẽránĩyãnĩ drị̂ ꞌbã tị gá cajó kpere ụ́rụ́ ꞌbé Lébãnõnĩ drị̂ kí agá rĩ kî.
1 E sucedeu que, ouvindo isto todos os reis, que estavam aquém do Jordão, nas montanhas, e nas campinas, em toda a costa do grande mar, em frente do Líbano, os heteus, e os amorreus, os cananeus, os perizeus, os heveus, e os jebuseus,
2 Ũpi ꞌdĩ trá kí dó ru ãlu sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó Yósũwã be ãzíla ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe.
2 Se ajuntaram eles de comum acordo, para pelejar contra Josué e contra Israel.
3 Wó ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ gá Hị́vị̃ rú rĩ are kí vâ ị́jọ́ Yósũwã ꞌbã ándrá idélé ꞌbá Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ ꞌba rụ́ ꞌbá Áyĩ drị̂ kí abe rĩ rá.
3 E os moradores de Gibeom, ouvindo o que Josué fizera com Jericó e com Ai,
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbã kí dó ru ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní ꞌbá ụ́ꞌdụ́kọ́ ajílépi angájó ãngũ álị́ gá la rú. Aꞌdụ́ kí dó kãyĩnõ kí drị̃ gá gụ̃tị́yã lẹ́rị́kọ́ ãzíla íníríkó sĩ wáyĩnĩ tõjó delépi rá ịgbẹlé ịgbẹ ị̃gbẹ̃ la kî.
4 Usaram de astúcia, e foram e se fingiram embaixadores, e levando sacos velhos sobre os seus jumentos, e odres de vinho, velhos, e rotos, e remendados;
5 Su kí kí pá gá kámúka ũlũlépi rá la kí bõngó lẹ́rị́kọ́ la kí abe. Mũkátĩ ĩꞌbadrị́ nalé nãnã rĩ kí pírí ãꞌí ru ãzíla ãtõ kí rá.
5 E nos seus pés sapatos velhos e remendados, e roupas velhas sobre si; e todo o pão que traziam para o caminho era seco e bolorento.
6 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, mụ kí dó Yósũwã rú kámbĩ gá Gị̃lị̃gálị̃ gâlé ãzíla jọ kí ĩꞌdiní ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe, “Ãma angá ãngũ álị́ gá, ãma amụ́ sĩ ími zịjó sĩ tị icíjó ãma abe.”
6 E vieram a Josué, ao arraial, a Gilgal, e disseram a ele e aos homens de Israel: Viemos de uma terra distante; fazei, pois, agora, acordo conosco.
7 Wó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ jọ kí ꞌbá Hị́vị̃ drị̂ ꞌbaní, “Ĩmi ícó adrulé ꞌbá uꞌálépi ãmarụ́ ꞌdâ ãnirú la kí rá, ãma icó dó tị icílé ĩmi abe íngoníru?”
7 E os homens de Israel responderam aos heveus: Porventura habiteis no meio de nós; como pois faremos acordo convosco?
8 Jọ kí, “Ãma ãtíꞌbó mî ãni.” Wó Yósũwã zị kí, “Ĩmi ãꞌdị kî, ĩmi angá íngõlé yã?”
8 Então disseram a Josué: Nós somos teus servos. E disse-lhes Josué: Quem sois vós, e de onde vindes?
9 Umvi kí ĩꞌdiní, “Ãtiꞌbo mídrị́ ꞌdĩ angá kí ãngũ álị́ la gá, ãmbógó ãma are ị́jọ́ Úpí Ãdróŋá mídrị̂ ꞌbã rụ́ ꞌbã kụjó rĩ rá. Ãma are vâ ị́jọ́ pírí ĩꞌdi ꞌbã idélé ꞌbá Mị̃sị́rị̃ drị̂ kí ụrụꞌbá gá rĩ rá
9 E lhe responderam: Teus servos vieram de uma terra mui distante, por causa do nome do Senhor teu Deus, porquanto ouvimos a sua fama, e tudo quanto fez no Egito;
10 ãzíla ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã idélé ũpi ị̃rị̃ Ãmọ́rị̃ drị̂ ꞌbarụ́ Yõrĩdánĩ ꞌbã wókõ ị̃tụ́ ꞌbã agá agâlé ru rĩ kí rá. Úpí Sị̃họ́nị̃ Hẹ́sị̃bọ̃nị̃ drị́ ãzíla úpí Ụ́gị̃ Bãsánĩ drị́ ũpĩ nalépi Ãsĩtẽrótĩ gá rĩ ꞌba rụ́ rĩ rá.
10 E tudo quanto fez aos dois reis dos amorreus, que estavam além do Jordão, a Siom rei de Hesbom, e a Ogue, rei de Basã, que estava em Astarote.
11 ꞌBá ĩyõ ãmadrị̂ kí ꞌbá pírí uꞌálépi sụ́rụ́ ãmadrị̂ agá rĩ kí abe jọ kí ãmaní, ‘Ĩꞌdụ ãko ãzí kí ĩminí ãcị̃ ꞌdĩ ní ĩndĩ, ĩmụ dó ãzíla ĩmi ụfụ dó sĩ drị̃ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe ãzíla ĩjọ ĩꞌbaní, “Ãma ãtiꞌbo ĩmi ãni, ĩmi icí tị ãma abe.”’
11 Por isso nossos anciãos e todos os moradores da nossa terra nos falaram, dizendo: Tomai em vossas mãos provisão para o caminho, e ide-lhes ao encontro e dizei-lhes: Nós somos vossos servos; fazei, pois, agora acordo conosco.
12 Mũkátĩ ãmadrị́ ꞌdĩ kí ándrá ãcí ru ãmaní kí ũꞌbãjó lị́cọ́ gâlé sĩ drị̃ akójó amụ́jó ĩmi rú ꞌdõlé rĩ sĩ. Wó ĩndre dó drĩ kí úꞌdîꞌda ãꞌí ru ãzíla ãtõ kí dó rá.
12 Este nosso pão tomamos quente das nossas casas para nossa provisão, no dia em que saímos para vir a vós; e ei-lo aqui agora já seco e bolorento;
13 Gọ́bẹ́rẹ́ wáyĩnĩ tõjó ꞌdĩ kí ándrá úꞌdí wó ĩndre dó drĩ de kí dó úꞌdîꞌda rá ãzíla asi kí dó rá. Bõngó ãmadrị̂ kí kámúka ãma pá gá rĩ kí abe de kí dó ãcị̃ ãzo ꞌdĩ sĩ rá.”
13 E estes odres, que enchemos de vinho, eram novos, e ei-los aqui já rotos; e estas nossas roupas e nossos sapatos já se têm envelhecido, por causa do mui longo caminho.
14 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ aꞌdụ́ kí ãkónã ĩꞌbadrị̂ ãzí kí nalé rá wó zị kí Úpí tị gá ị́jọ́ gẹ̃rị̃ sĩ ku.
14 Então os homens de Israel tomaram da provisão deles e não pediram conselho ao Senhor.
15 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã idé dó tị icíma ásị́ ị̃gbẹ̃ drị̂ ꞌbá ꞌdĩ kí abe ĩꞌbaní dó sĩ icójó uꞌájó ị́jọ́ kọ́lị́, ãzíla ꞌbá drị̃lẹ́ ru ũꞌbí ꞌbadrị̂ na kí dó ũyõ sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ tã mbajó rá.
15 E Josué fez paz com eles, e fez um acordo com eles, que lhes daria a vida; e os príncipes da congregação lhes prestaram juramento.
16 Ụ́ꞌdụ́ na ꞌbã vúlé gá ĩꞌbaní tị icíma ꞌdĩ idéjó ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ ꞌbadrị̂ abe ꞌbo rĩ sĩ, ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ are kí dó ị́jọ́ ꞌbá ꞌdi kí jĩránĩ jõ uꞌálépi ĩꞌba rụ́ ꞌdãá ãníŋá gá la kî rĩ rá.
16 E sucedeu que, ao fim de três dias, depois de fazerem acordo com eles, ouviram que eram seus vizinhos, e que moravam no meio deles.
17 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ko kí dó drị̃ mụlé, ụ́ꞌdụ́ ꞌbã na la sĩ ca kí dó táwụ̃nị̃ ĩꞌbadrị̂ kí agá: Táwụ̃nị̃ ꞌdĩ kí: Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ ꞌi, Kẽfírã ꞌi, Bẹ̃yãrọ́tị̃ ꞌi ãzíla Kĩrĩyátĩ Yẹ̃yãrị́mụ̃ ꞌi.
17 Porque, partindo os filhos de Israel, chegaram às cidades deles ao terceiro dia; e suas cidades eram Gibeom e Cefira, e Beerote, e Quiriate-Jearim.
18 Wó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌdị kí ãꞌdị́ ĩꞌba abe ku, ãꞌdusĩku ũꞌbí drị̃lẹ́ ru rĩ na kí ándrá ũyõ Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã rụ́ sĩ rá.
18 E os filhos de Israel não os feriram; porquanto os príncipes da congregação lhes juraram pelo Senhor Deus de Israel; por isso toda a congregação murmurava contra os príncipes.
19 wó ꞌbá drị̃lẹ́ ru ꞌdĩ umvi kí, “Ãna dó ũyõ Úpí Ãdróŋá ãmadrị́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã rụ́ sĩ ꞌbo ãzíla ãma icó dó ꞌbá ꞌdĩ kí alólé úꞌdîꞌda ku.”
19 Então todos os príncipes disseram a toda a congregação: Nós juramos-lhes pelo Senhor Deus de Israel, pelo que não lhes podemos tocar.
20 Ị́jọ́ ꞌdĩ dó ãmaní mụlé idélé rĩ: Ãma kí aꞌbe uꞌálé ídri, ãdrĩ kí aꞌbe ku, adrã Ãdróŋá drị̂ la mụ aꞌdélé ãma drị̃ gá ũyõ ãmaní ándrá nalé ꞌbo rĩ anujó rĩ sĩ rá.
20 Isto, porém, lhes faremos: conservar-lhes-emos a vida, para que não haja grande ira sobre nós, por causa do juramento que já lhes fizemos.
21 ꞌBá ĩyõ jọ kí ĩꞌbaní, “Lẽ ꞌba uꞌá kî, wó kí dó sĩ acá ꞌbá ãmaní ijijá galépi ãzíla ị̃yị́ ukólépi ũꞌbí ꞌbaní la kî rú.” Ị́jọ́ ꞌdĩ idé dó ru ꞌbá drị̃lẹ́ ru rĩ ꞌbã kí jọlé rĩ áni.
21 Disseram-lhes, pois, os príncipes: Vivam, e sejam rachadores de lenha e tiradores de água para toda a congregação, como os príncipes lhes disseram.
22 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã umve dó ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ kí ãzíla zị dó kî, “Ĩmi ulé dó ãma jọjó la, ‘Ãma ꞌbá uꞌálépi ãngũ alị́ gá la kî,’ wó ịsụ́ íni ꞌdĩ ĩmi ꞌbá ãma andre gá ãníyágágá ꞌdâ la kí la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?
22 E Josué os chamou, e falou-lhes dizendo: Por que nos enganastes dizendo: Mui longe de vós habitamos, morando vós no meio de nós?
23 Ị́jọ́ ĩminí ngalé ꞌdĩ sĩ úwã dó ĩmi rá! Ĩmi dó ãzị́ ngá ꞌbá ijijá galépi ãzíla ꞌbá ị̃yị́ kolépi jó Ãdróŋá drị̂ agá la kî rú.”
23 Agora, pois, sereis malditos; e dentre vós não deixará de haver servos, nem rachadores de lenha, nem tiradores de água, para a casa do meu Deus.
24 Umvi kí Yósũwã ní, “Ãma idé ị́jọ́ ꞌdĩ íni la, úlũ ándrá ãtíꞌbó mídrị̂ ꞌbaní tọndọlọ, Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ azị ándrá ãtíꞌbó ĩꞌdidrị́ Mụ́sã ní ãngũ ꞌdĩ fẽjó pírí ĩminí ãzíla ꞌbá ala gá rĩ kí ị̃lị̃kị̃jó ĩmi drị̃lẹ́ gá rĩ sĩ pírí rá. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãma idé dó ĩmi sĩ ụ̃rị̃ sĩ ídri ãmadrị̂ ꞌbã ị́jọ́ sĩ.
24 Então responderam a Josué, e disseram: Porquanto com certeza foi anunciado aos teus servos que o Senhor teu Deus ordenou a Moisés, seu servo, que a vós daria toda esta terra, e destruiria todos os moradores da terra diante de vós, tememos muito por nossas vidas por causa de vós; por isso fizemos assim.
25 Ãma dó ĩmi drị́ alégá ꞌdĩ. Ĩmi idé dó ị́jọ́ cí ĩminí ndrelé ĩꞌdi múké ãzíla pịrị ĩminí rĩ ãma ụrụꞌbá gá.”
25 E eis que agora estamos na tua mão; faze-nos aquilo que te pareça bom e reto.
26 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã pa dó ꞌbá ꞌdĩ kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị́ gá rá, ụꞌdị́ kí dó sĩ kí ku.
26 Assim pois lhes fez, e livrou-os das mãos dos filhos de Israel, e não os mataram.
27 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ Yósũwã ꞌbã dó ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ kí ꞌbá ijijá galépi ãzíla ꞌbá ị̃yị́ kolépi ũꞌbí ꞌbaní ãzíla ãlĩtárĩ Úpí drị́ ãngũ ĩꞌdi ꞌbã pẽlé rĩ gá rĩ kî rú. ꞌDĩ dó bã sĩ ãzị́ ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ ꞌbã kí ngalé kpere ãndrũ rĩ ꞌi.
27 E naquele dia, Josué os fez rachadores de lenha e tiradores de água para a congregação e para o altar do Senhor, até ao dia de hoje, no lugar que ele escolhesse.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Josué 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.