Josué 5
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC
1 Ũpi Ãmọ́rị̃ gá Yõrĩdánĩ ꞌbã wókõ ꞌá ꞌdã sĩ cajó kpere ị̃tụ́ ꞌbã ꞌde agá rĩ gá rĩ kí, ũpi Kãnánĩ drị́ mĩrĩ ꞌbã tị gá rĩ kí abe pírí kí mụ ị́jọ́ Úpí ꞌbã fẽjó la mĩrĩ Yõrĩdánĩ drị̂ nzụ rá ãzíla ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ alị kí dó sĩ pírí ãngũ ãꞌí gâsĩ rĩ arelé ꞌbo, ásị́ la ra kí dó sụ́sụ́ ru ị̃yị́ áni ãzíla ụ̃rị̃ ãmbógó la rụ dó sĩ kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ị́jọ́ sĩ cí.
1 Quando todos os reis dos amorreus, a ocidente do Jordão, e todos os reis dos cananeus, para as bandas do mar, souberam que o Senhor tinha secado as águas do Jordão diante dos israelitas, até que passassem, seu coração desfaleceu e perderam toda a coragem diante dos israelitas.
2 Sáwã ꞌdã sĩ Úpí jọ dó Yósũwã ní, “Mí idé ị́lị́ŋá ãzí kí írã ũkpó la sĩ ãzíla mí ĩtãrã dó sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị́ ĩtãrã lé ku rĩ kí rá.”
2 Então o Senhor disse a Josué: Faze facas de pedras, e circuncida de novo os israelitas.
3 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã idé dó ị́lị́ŋá ãzí kí írã ũkpó la sĩ ãzíla ĩtãrã dó sĩ ãgọbị anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí pírí ãngũ Gĩbẽyátĩ-hãrãlọ́tị̃ gá ꞌdãá.
3 Josué fez as facas de pedra e circuncidou os israelitas na colina de Aralot.
4 Yósũwã ĩtãrã ꞌbá ꞌdi kí rá la ãꞌdusĩku ãgọbị ándrá ãfũlépi Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ kí ãgọbị ãꞌdị́ ꞌdịlépi rĩ kí abe ũdrã kí gẹ̃rị̃ gá kõtórõ agâlé pírí rá ĩꞌbã kí ãfũjó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ sĩ.
4 A causa dessa circuncisão é a seguinte: todos os varões dentre o povo que tinham saído do Egito - todos os homens de guerra - tinham morrido em caminho, no deserto, depois que haviam partido do Egito.
5 Ándrá táni ꞌbá ãgọbị rú ãfũlépi Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ kí ĩtãrãjó rá tí, ꞌbá pírí tịlé kõtórõ agâlé ĩꞌbã kí ãfũjó Mị̃sị́rị̃ gâlé ꞌbo rĩ sĩ rĩ kí îtãrã ándrá kí gẹ̃rị̃ sĩ ku.
5 Ora, todos eles tinham sido circuncidados. A multidão, porém, nascida no deserto durante a viagem depois do êxodo, não o tinha sido.
6 Ị́jọ́ ꞌdĩ idé ru ꞌdĩ ꞌbã áni la ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ acị́ kí kõtórõ agâsĩ ílí kãlị́ sụ kpere ꞌbá pírí ãzíla ãgọbị ãꞌdị́ ꞌdịlépi ãfũlépi Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ ꞌbã kí ị̃lị̃kị̃ agâ ãꞌdusĩku are kí ándrá Úpí tị ku. Úpí na dó sĩ ũyõ ĩꞌbaní jọ, “Má icó kí fẽlé ãngũ ándrá mání ũyõ la najó ma fẽ la ĩꞌbã áyị́pịka ꞌbaní, ãngũ málĩ trũ ãlá mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ lé ꞌbã sĩ rajó ala gá ãnụ́ úsã be rĩ ndrelé ku.”
6 Os israelitas tinham marchado pelo deserto durante quarenta anos, até o desaparecimento completo dessa massa de homens de guerra escapados do Egito, mas infiéis à voz do Senhor. O Senhor havia-lhes jurado que não veriam a terra prometida a seus pais, terra que mana leite e mel.
7 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Úpí inga dó anzị ĩꞌbadrị̂ kí kí kẹ̃jị́ gá, ꞌdĩ kí dó sĩ anzị Yósũwã ꞌbã ĩtãrãlé rĩ kî. Îtãrã kí íni la ãꞌdusĩku ándrá drĩ kí ĩtãrãjó gẹ̃rị̃ gá lé ku rĩ sĩ.
7 Seus filhos foram postos em seu lugar. Foi essa a geração que Josué circuncidou. Eles tinham o seu prepúcio, porque não tinham sido circuncidados durante sua viagem.
8 Ála dó mụ ãgọbị Sụ́rụ́ ꞌdĩ agá rĩ kí ĩtãrãlé pírí ꞌbo, ꞌbá ꞌdĩ ace kí dó ĩꞌbadrị́ kámbĩ agá ꞌdãá kpere ãkõzá kí ĩtãrãjó rĩ ꞌbã kí ja agá.
8 Depois que foram todos circuncidados, permaneceram acampados até sararem.
9 Úpí jọ dó Yósũwã ní, “Ãndrũ áwụ̃ dó drị̃nzá ĩmi drị̃ gá ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá rĩ ꞌbã kí fẽlé rĩ rá.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌda dó sĩ ãngũ ꞌdã ꞌbã rụ́ Gị̃lị̃gálị̃ ꞌi kpere ãndrũ.
9 O Senhor disse a Josué: Hoje tirei de cima de vós o opróbrio do Egito. E deu-se àquele lugar o nome de Gálgala, nome que subsiste ainda.
10 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã kí adru agá Gị̃lị̃gálị̃ gá ꞌdãá, na kí dó ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ rĩ drị̂ ĩndró sĩ ĩmbá ụ́ꞌdụ́ mụdrị́ drị̃ sụ ĩmbá ꞌdã drị̂ sĩ ãngũ gbayi Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ gá ꞌdãá.
10 Os israelitas acamparam em Gálgala, e celebraram a Páscoa no décimo quarto dia do mês, pela tarde, na planície de Jericó.
11 Ụ́ꞌdụ́ ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ rĩ drị̂ ꞌbã vúlé gá, ꞌbá ꞌdĩ na kí dó ãkónã ãngũ ꞌdã gá rĩ kí, mũkátĩ ãkụ́kị́ kóru rĩ ãzíla ũndú ụ̃kụ rĩ kí abe.
11 No dia seguinte à Páscoa comeram os produtos da região, pães sem fermento e trigo tostado.
12 Drụ̃sị̃ íni mãnã tu dó pá zõŋá gá cí ụ́ꞌdụ́ ĩꞌbã kí iꞌdójó ãkónã ãngũ ꞌdã gá rĩ kí najó rĩ sĩ. Mãnã zõ dó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní ị̃dị́ ku, wó ri kí dó ãkónã ãfũlépi ãngũ kãnánĩ drị̂ gá rĩ kí nalé ílí ꞌdã sĩ áyụ.
12 E o maná cessou {de cair} no dia seguinte àquele em que comeram os produtos da terra. Os israelitas não tiveram mais o maná. Naquele ano alimentaram-se da colheita da terra de Canaã.
13 Sáwã Yósũwã ꞌbã adrujó Yẹ̃rị́kọ̃ ꞌbã tị gá ꞌdãá rĩ sĩ, inga mịfị́ ụrụgá ãzíla ndre ágọ́bị́ ãzí tu pa ménéŋá trũ drị́ gá. Yósũwã mụ ĩꞌdi rụ̂lé ãzíla zị ĩꞌdi, “Mí amụ́ ꞌbá ãma ãni la rú yã jõku mí amụ́ mẹ́rọ́ꞌbá ãmadrị̂ ꞌbaní?”
13 Josué encontrava-se nas proximidades de Jericó. Levantando os olhos, viu diante de si um homem de pé, com uma espada desembainhada na mão. Josué foi contra ele: És dos nossos, disse ele, ou dos nossos inimigos?
14 Mãlãyíkã jọ, “Yụ, rá la sĩ ma ãsĩkárĩ ãmbógó Úpí drị̂ ꞌi. Má amụ́ dó bã sĩ ꞌbo.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã su dó tị vụ̃rụ́ sĩ ĩꞌdi ị̃nzị̃jó ãzíla zị dó ĩꞌdi, “Ị́jọ́ úpí mádrị̂ ꞌbã jọlé ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ ní rĩ dó ãꞌdu?”
14 Ele respondeu: Não; venho como chefe do exército do Senhor. Josué prostrou-se com o rosto por terra, e disse-lhe: Que ordena o meu Senhor a seu servo?
15 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãsĩkárĩ ãmbógó Úpí drị̂ jọ dó sĩ Yósũwã ní, “Ítrũ ãko ími pá gá ꞌdĩ kí rá, ãꞌdusĩku ãngũ míní sĩ pá tujó ꞌdĩ ĩꞌdi ãngũ ãlá la.” Yósũwã idé dó cécé jọlé ĩꞌdiní rĩ áni.
15 E o chefe do exército do Senhor respondeu: Tira o calçado de teus pés, porque o lugar em que te encontras é santo. Assim fez Josué.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Josué 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.