Josué 24

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã tra dó sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí pírí Sẹ̃kẹ́mụ̃ gá ãzíla umve dó ꞌbá ĩyõ, ꞌbá drị̃lẹ́ ru, ꞌbá ị́jọ́ lịlẹ́pi, ãzíla ꞌbá ãmbogo rú Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí trũ sĩ kí iꞌdajó Ãdróŋá drị̃lẹ́ gá.
1 Então Josué reuniu todas as tribos de Israel em Siquém. Convocou também os líderes, os chefes, os juízes e os oficiais de Israel, e todos vieram e se apresentaram diante de Deus.
2 Yósũwã jọ ꞌbá pírí ꞌbaní, “ꞌDĩ ị́jọ́ Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã jọlé rĩ: Ándrá ídu ĩmĩ áyị́pịka ri kí uꞌálé Mĩrĩ Ũfũrátĩ ꞌbã ꞌá ꞌdã sĩ ãzíla ri kí ãdroŋa ãzí ndú la kí ị̃nzị̃lé. Térã Ịbụrahị́mụ̃ kí ꞌbã átẹ́pị Nãhọ́rị̃ be rĩ ĩꞌbã ãzí.
2 Josué disse a todo o povo: “Assim diz o S enhor , o Deus de Israel: ‘Muito tempo atrás, seus antepassados, incluindo Terá, pai de Abraão e de Naor, viviam além do rio Eufrates e serviam outros deuses.
3 Wó má aꞌdụ́ ĩmi átẹ́pị Ịbụrahị́mụ̃ angájó ãngũ álị́ Mĩrĩ Ũfũrátĩ ꞌbã ꞌá ꞌdã sĩ ãzíla má ují ĩꞌdi ãngũ Kãnánĩ drị̂ agâsĩ pírí ãzíla áfẽ anzị ãfũlépi ĩꞌdi rụ́ rĩ kí tịlé wẽwẽ rú. Áfẽ ĩꞌdiní Ĩsákã ꞌi,
3 Mas eu tirei seu antepassado Abraão da terra além do Eufrates e o conduzi à terra de Canaã. Dei-lhe muitos descendentes por meio de seu filho Isaque.
4 ãzíla Ĩsákã ní áfẽ Yãkóꞌbõ kí Ị́sãwụ̃ be. Áfẽ Ị́sãwụ̃ ní ãngũ ꞌbé ꞌa rú Sẽyírĩ drị̂ adrujó ĩꞌdĩni la rú, wó Yãkóꞌbõ mụ dó anzị ĩꞌdidrị̂ kí abe Mị̃sị́rị̃ gâlé ru.
4 A Isaque dei Jacó e Esaú. A Esaú dei os montes de Seir como propriedade, mas Jacó e seus filhos desceram para o Egito.
5 “‘ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ápẽ dó Mụ́sã kí tị Ãrọ́nị̃ be, áfẽ dó jụ́wẹ̃ ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí ĩcãndĩ jó ị́jọ́ mání idélé lé rĩ sĩ, ãzíla má anzé dó ĩmi Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ sĩ ãmvé.
5 “‘Então enviei Moisés e Arão e lancei pragas terríveis sobre o Egito; depois, tirei vocês de lá.
6 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ma dó mụ ĩmi átẹ́pịka kí anzélé angájó Mị̃sị́rị̃ gâlé sĩ kí agụjó kpere mĩrĩ ika rĩ tị gá ꞌbo, ꞌbá Mị̃sị́rị̃ drị̂ ádró kí kí vú gárĩ ãꞌdị́ drị̂ kí sĩ, ãgọbị cẹ̃lépi fãrásĩ sĩ rĩ kí abe kpere mĩrĩ ika rĩ tị gá.
6 Quando tirei seus antepassados do Egito e eles chegaram ao mar Vermelho, os egípcios os perseguiram com carros de guerra e cavaleiros.
7 Kí mụ awalé Úpí rụ́ ꞌbo, ꞌbã dó ị́nị́ ꞌbá Mị̃sị́rị̃ drị̂ kí drĩdríŋĩ gá ĩmi abe cí, fẽ mĩrĩ ní ꞌbá Mị̃sị́rị̃ drị̂ kí drị̃ akujó rá. Ĩndre ĩmi mịfị́ sĩ ị́jọ́ mání idélé ꞌbá Mị̃sị́rị̃ drị̂ kí ụrụꞌbá gá rĩ kí cé. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ĩmi uꞌá ãngũ kõtórõ rú rĩ agá sáwã ãzo rú.
7 Seus antepassados clamaram ao S enhor , e eu coloquei escuridão entre os israelitas e os egípcios. Fiz o mar desabar sobre eles e os afoguei. Vocês viram com os próprios olhos o que eu fiz contra os egípcios. Depois, vocês viveram muitos anos no deserto.
8 “‘Má ají ĩmi ãngũ ꞌbá Ãmọ́rị̃ rú rĩ ꞌbadrị́ Yõrĩdánĩ ꞌbã wókõ ị̃tụ̂ ꞌbã ãfũ agâlé ru rĩ gá. ꞌDị kí ãꞌdị́ ĩmi abe, wó áfẽ kí ĩmi drị́ alé gá. Má ị̃lị̃kị̃ kí ĩmi drị̃lẹ́ gá ꞌdâ rá ãzíla ĩꞌdụ dó sĩ ãngũ ĩꞌbadrị̂ ĩmini la rú.
8 “‘Por fim, eu os trouxe à terra dos amorreus, a leste do Jordão. Os amorreus lutaram contra vocês, mas eu os destruí diante de vocês. Eu os entreguei em suas mãos, e vocês tomaram posse da terra deles.
9 Bãlákĩ Zị̃pọ́rị̃ ngọ́pị úpí Mụ̃wábụ̃ gá rĩ ꞌbã ru itújó ãꞌdị́ ꞌdịjó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe rĩ sĩ, pẽ Bãlámũ Bẹ̃yọ́rị̃ ngọ́pị ꞌi sĩ amụ́jó ĩmi wãjó.
9 Então Balaque, rei de Moabe e filho de Zipor, declarou guerra contra Israel. Mandou chamar Balaão, filho de Beor, para amaldiçoá-los,
10 Wó má are Bãlámũ tị gẹ̃rị̃ sĩ ku, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ wi dó sĩ ĩminí sụ̃sụ́ ị̃dị́-ị̃dị́ ãzíla má anzé dó ĩmi ĩꞌdi ꞌbã drị́ agâlé rá.
10 mas eu não dei ouvidos a Balaão. Em vez disso, fiz que ele os abençoasse e, desse modo, os livrei de Balaque.
11 “‘ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ĩza ándrá dó mĩrĩ Yõrĩdánĩ rá ãzíla ĩca ándrá dó sĩ Yẹ̃rị́kọ̃ gá. ꞌBá Yẹ̃rị́kọ̃ gá rĩ ꞌdị kí ándrá ãꞌdị́ ĩmi abe, cécé ꞌbá Ãmọ́rị̃ drị́, Pẹ̃rẹ́zị̃ drị́, Kãnánĩ drị́, Hị́tị̃ drị́, Gị̃rị̃gásị̃ drị́, Hị́vị̃ drị́ ãzíla ꞌbá Yẹ̃bụ́sị̃ drị̂ ꞌbã kí ãꞌdị́ ꞌdịjó ĩmi abe rĩ áni, wó áfẽ ándrá kí ĩmidrị́ alé gá rá.
11 “‘Quando vocês atravessaram o Jordão e chegaram a Jericó, os habitantes de Jericó lutaram contra vocês, como fizeram os amorreus, os ferezeus, os cananeus, os hititas, os girgaseus, os heveus e os jebuseus. Mas eu os entreguei nas mãos de vocês.
12 Ápẽ ándrá ị̃dịrịlị kí tị ĩmi drị̃lẹ́ gá sĩ kí drojó, vâ ũpi ị̃rị̃ Ãmọ́rị̃ drị̂ kí abe; adru ĩndẽ ándrá kí ménéŋá sĩ ãzíla ụ́sụ ĩmidrị̂ kí sĩ la ku.
12 Enviei terror adiante de vocês para expulsar os dois reis dos amorreus. Não foram espadas nem arcos que lhes deram a vitória.
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ áfẽ ándrá ĩminí ãngũ ĩminí ãzị́ la ngajó ũkpó ru ĩmi ꞌi ku la, táwụ̃nị̃ ĩminí sịlé ĩmi ꞌi ku la kí, ĩri ándrá uꞌálé kí agá. Ĩri ándrá zãbíbũ ãzíla mị̃zẹ̃yị́tụ̃ ĩminí salé ĩmi ꞌi ku rĩ kí nalé.’
13 Eu lhes dei uma terra que vocês não cultivaram, e cidades que não construíram, as cidades onde agora habitam. Eu lhes dei vinhedos e olivais para alimentá-los, embora vocês não os tenham plantado’.
14 “Wó iꞌdójó úꞌdîꞌda lẽ ĩmi ụ̃rị̃ Úpí ꞌi ãzíla ĩmĩ ị̃nzị̃ ĩꞌdi ĩmi ásị́ pírí sĩ ãzíla ị́jọ́ mgbã sĩ. Ĩmi uꞌbé ãdroŋa ĩmĩ áyị́pịka ꞌbã kí ándrá ị̃nzị̃lé mĩrĩ Ũfũrátĩ ꞌbã ꞌá ꞌdã sĩ ꞌdĩ kí Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdĩ kí abe rá, wó lẽ ĩmi ị̃nzị̃ Úpí ꞌi.
14 “Portanto, temam o S enhor e sirvam-no de todo o coração. Lancem fora os ídolos que seus antepassados serviam quando viviam além do Eufrates e no Egito. Sirvam somente ao S enhor .
15 Wó ĩdrĩ dó ndre la Úpí ị̃nzị̃jó rĩ ĩꞌdi ũnzí, ĩpẽ dó ụ́ꞌdụ́ ãndrũ ꞌdõ sĩ ĩmi mụ ãꞌdi ị̃nzị̃lé yã rĩ, ãdroŋa ándrá ĩmĩ áyị́pịka ꞌbã kí ị̃nzị̃lé mĩrĩ Ũfũrátĩ ꞌbã ꞌá ꞌdã sĩ rĩ kí, jõku ãdroŋa ꞌbá Ãmọ́rị̃ rú ándrá uꞌálépi ãngũ ĩminí sĩ úꞌdîꞌda uꞌájó ala gá ꞌdĩ ꞌbadrị̂ kî yã rĩ. Wó ma ꞌi ꞌbá mádrị́ lị́cọ́ gá ꞌdĩ kí abe ãma ãmã ngá mụ Úpí ị̃nzị̃lé.”
15 Mas, se vocês se recusarem a servir ao S enhor , escolham hoje a quem servirão. Escolherão servir os deuses aos quais seus antepassados serviam além do Eufrates? Ou os deuses dos amorreus, em cuja terra vocês habitam? Quanto a mim, eu e minha família serviremos ao S enhor ”.
16 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbá umvi kí, “Ãma icó mvulé Úpí rụ́ ꞌdâ rá sĩ ãdroŋa ãzí ndú la kí ị̃nzị̃jó ku!
16 O povo respondeu: “Jamais abandonaríamos o S enhor para servir outros deuses!
17 Úpí ĩꞌdi Ãdróŋá ãmadrị́ ándrá ãma anzélépi ãma átẹ́pịka kí abe angájó ãngũ ándrá ãmaní sĩ adrujó ãtíꞌbó ru Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ ꞌi, idé ándrá ị́jọ́ ụ̃sụ̃táŋá ru ãmbógó la kí ãma drị̃ gâsĩ. Mba ãma tã ãcị̃ ãmaní acị́jó rĩ kí agâsĩ ãzíla sụ́rụ́ pírí ãmaní alịjó ala gá sĩ rĩ kí agâsĩ.
17 Pois foi o S enhor , nosso Deus, que nos libertou e a nossos antepassados da escravidão na terra do Egito. Ele realizou grandes milagres diante de nossos olhos. Enquanto andávamos pelo deserto, cercados de inimigos, ele nos protegeu.
18 Úpí dro sụ́rụ́ pírí kí ãma drị̃lẹ́ gá ꞌdãá rĩ sĩ rá, ꞌbá Ãmọ́rị̃ drị́ ándrá uꞌálépi ãngũ ꞌdã agá ꞌdãá rĩ kí abe. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãma dó ngá rá la Úpí ị̃nzị̃, ãꞌdusĩku ĩꞌdi Ãdróŋá ãmadrị̂ ꞌi.”
18 O S enhor expulsou de diante de nós os amorreus e todas as nações que viviam nesta terra. Portanto, nós também serviremos ao S enhor , pois só ele é o nosso Deus”.
19 Wó Yósũwã jọ ꞌbá ꞌbaní, “Ĩmi icó Úpí ị̃nzị̃lé ku, ãꞌdusĩku ĩꞌdi Ãdróŋá Ãlá la, ĩꞌdi Ãdróŋá ãjã rú rĩ ꞌi. Icó ị́jọ́ ũnzí ĩmidrị̂ kí trũlé ị́jọ́ ĩminí sĩ mvujó ĩꞌdi rụ́ ꞌdâ rá rĩ abe ku.
19 Então Josué advertiu o povo: “Vocês não são capazes de servir ao S enhor , pois ele é Deus santo e zeloso. Não perdoará sua rebeldia e seus pecados.
20 Ĩdrĩ Úpí aꞌbe rá sĩ ãdroŋa ndú la kí ị̃nzị̃jó, ĩꞌdi ru uja ĩmi ụrụꞌbá gá ãzíla ĩꞌdi lị́kị̃ ají ĩmi drị̃ gá sĩ ĩmi ị̃lị̃kị̃jó rá drĩ ándrá táni ĩminí mũkẽ idé rá tí.”
20 Se abandonarem o S enhor e servirem outros deuses, ele se voltará contra vocês e os exterminará, apesar de todo o bem que ele lhes fez”.
21 Wó ꞌbá jọ kí Yósũwã ni, “Yụ, ãma Úpí ị̃nzị̃ rá.”
21 Mas o povo respondeu a Josué: “Não! Nós serviremos ao S enhor !”.
22 ꞌDã bã ũngúkú gá, Yósũwã jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi ĩmĩ sãdínĩ rú cénĩ ĩminí pẽjó Úpí ị̃nzị̃jó rĩ sĩ.”
22 “Vocês são testemunhas de sua própria decisão”, disse Josué. “Escolheram servir ao S enhor .” “Sim”, responderam eles. “Somos testemunhas daquilo que dissemos.”
23 Yósũwã jọ ĩꞌbaní, “Úꞌdîꞌda, lẽ ĩmi uꞌbé ãdroŋa ãmị́yọ́ŋá ꞌbãni ꞌdĩ kí ĩmi drĩdríŋĩ gá ꞌdâ rá, ãzíla ĩmi uja ĩmi ásị́ Úpí rụ́ ꞌdõlé, ꞌdĩ Ãdróŋá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ ꞌi.”
23 “Pois bem”, disse Josué. “Então lancem fora os falsos deuses que estão em seu meio e voltem o coração para o S enhor , o Deus de Israel.”
24 Bá jọ kí Yósũwã ní, “Ãma Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ị̃nzị̃ rá ãzíla ãma ĩꞌdi tị are rá.”
24 O povo disse a Josué: “Serviremos ao S enhor , nosso Deus, e obedeceremos somente a ele!”.
25 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã icí kí dó tị icíma ꞌbá kí abe Sẹ̃kẹ́mụ̃ gá ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ, azị dó ị́jọ́ kí ãzị́táŋá kí abe ꞌbá ꞌbanî.
25 Naquele dia, Josué fez uma aliança com o povo em Siquém e lhes deu decretos e estatutos para obedecerem.
26 Yósũwã sĩ dó ị́jọ́ ꞌdĩ kí Bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị́ Ãzị́táŋá drị̂ agá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, aꞌdụ́ dó írã kpakụ la, ịꞌdị ĩꞌdi ụrụ gá kọmọrọ́ ị̃ndụ́ gá ãngũ ãlá Úpí drị̂ andre gá.
26 Josué registrou todas essas coisas no Livro da Lei de Deus. Como lembrança do pacto, pegou uma grande pedra e a ergueu debaixo do carvalho junto ao santuário do S enhor .
27 Yósũwã jọ dó ꞌbá pírí ꞌbaní, “Ĩndre drĩ, írã ꞌdĩ la adru sãdínĩ rú ãma ụrụꞌbá ga, ãꞌdusĩku are ị́jọ́ pírí Úpí Ãdróŋá ꞌba jọlé ãmaní ꞌdĩ kí rá. Ĩꞌdi adru sãdínĩ rú ĩmi ụrụꞌbá gá ĩdrĩ ị́jọ́ ĩnzõ rú la kí nga Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ rụ́ rĩ gá.”
27 Josué disse a todo o povo: “Esta pedra ouviu tudo que o S enhor nos disse. Ela será testemunha contra vocês se não cumprirem o que prometeram a Deus”.
28 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã pẽ dó ꞌbá kí tị rá, ꞌbá ãlu-ãlu gõ dó ãngũ ĩꞌdidrị́ ãwítã rú rĩ gá.
28 Então Josué se despediu de todo o povo, e cada um voltou para a terra que havia recebido como herança.
29 Ị́jọ́ ꞌdĩ kí vúlé gá ãtíꞌbó Úpí drị́ Yósũwã Nụ́nị̃ ngọ́pị drã dó ꞌdĩ sĩ ílí la dó 110.
29 Depois de algum tempo, Josué, filho de Num, servo do S enhor , morreu aos 110 anos.
30 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ị̃sị̃ kí dó ĩꞌdi ãngũ ándrá fẽlé ĩꞌdiní ãwítã rú Tị̃mụ̃nátị̃ Sérã gá, ꞌdĩ ãngũ ꞌbé ꞌa rú Ịfụrayị́mụ̃ drị́ ꞌbé Gásĩ ꞌbã wókõ ụ́rụ́ rĩ gá.
30 Sepultaram-no na terra que ele havia recebido como herança, em Timnate-Sera, na região montanhosa de Efraim, ao norte do monte Gaás.
31 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ị̃nzị̃ kí dó Úpí ꞌi ụ́ꞌdụ́ Yósũwã drị̂ kí agá pírí ãzíla ụ́ꞌdụ́ ꞌbá ĩyõ ándrá uꞌálépi ídri rú Yósũwã ní ãndânĩ ị́jọ́ pírí Úpí ꞌbã idélé ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní rĩ kí nị̃lépi rá rĩ ꞌbadrị̂ agá pírí.
31 O povo de Israel serviu ao S enhor durante toda a vida de Josué e das autoridades que morreram depois dele e que sabiam pessoalmente tudo que o S enhor tinha feito por Israel.
32 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ĩfãkã Yụ̃sụ́fụ̃ drị́ ándrá anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã kí ajílé angájó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ kí ị̂sị̃ dó kí Sẹ̃kẹ́mụ̃ gá, ãngũ ándrá Yãkóꞌbõ ꞌbã ĩgbãlé anzị Hãmọ́rị̃ drị́ rĩ ꞌbadrị́ séndẽ sílĩvã rú 100 sĩ rĩ gá. Ãngũ ꞌdĩ acá dó sĩ anzị Yụ̃sụ́fụ̃ drị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌbã ãwítã rú.
32 Os ossos de José, que os israelitas haviam trazido consigo quando saíram do Egito, foram sepultados em Siquém, no terreno que Jacó havia comprado dos filhos de Hamor por cem peças de prata. Esse terreno ficava dentro do território da herança dos descendentes de José.
33 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ị̃lị̃yãzárị̃ Ãrọ́nị̃ ngọ́pị drã dó rá, ị̂sị̃ dó sĩ ĩꞌdi táwụ̃nị̃ Gị̃bẹ́yã drị̂ gá, ꞌdĩ ãngũ ándrá fẽlé ngọ́pị Fĩnẽhásĩ ní ãngũ ꞌbé ꞌa rú Ịfụrayị́mụ̃ drị̂ agá.
33 Eleazar, filho de Arão, também morreu. Foi sepultado na região montanhosa de Efraim, na cidade de Gibeá, que havia sido entregue a seu filho, Fineias.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Josué 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.