Josué 10
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC
1 Ãdọ̃nị̃-zẹ̃dẹ́kị̃ úpí Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ drị̂ la dó mụ arelé la Yósũwã pa Áyĩ ꞌbo ãzíla andi ĩꞌdi cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá táwụ̃nị̃ Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ andijó rĩ áni, ꞌdị úpí ĩꞌdidrị̂ cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá úpí Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ ꞌdịjó rĩ áni ãzíla ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ gá rĩ idé kí ị́jọ́ ásị́ ị̃gbẹ̃ ãni ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe sĩ uꞌájó kí drĩdríŋĩ gá,
1 Sabendo Adonisedec, rei de Jerusalém, que Josué se tinha apoderado de Hai e a havia votado ao interdito, que fizera a Hai e ao seu rei como tinha feito a Jericó e a seu rei, e que os gabaonitas tinham feito paz com Israel e habitavam com ele,
2 ụ̃rị̃ ãmbógó la rụ dó ĩꞌdi ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí abe cí ãꞌdusĩku Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ ándrá táwụ̃nị̃ ãzí ãmbógó la. Ĩꞌdi ándrá ãmbógó ru cécé táwụ̃nị̃ ãzí úpí ꞌbã sĩ uꞌájó ala gá rĩ kí ꞌbã ãzí áni, ndẽ ándrá Áyĩ ãmbõgõ sĩ rá ãzíla ãgọbị ala gá rĩ kí ándrá pírí ꞌbá ãꞌdị́ ãni la.
2 teve grande medo. Gabaon era, com efeito, uma grande cidade, uma cidade real, maior que Hai, e toda a sua população muito guerreira.
3 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ãdọ́nị̃-zẽdékĩ úpí Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ drị̂ fẽ dó ụ́ꞌdụ́kọ́ úpí Họ̃hámụ̃ drị̂ ní, úpí Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ drị̂ ní, úpí Pị̃rámụ̃ drị̂ ní, úpí Yãrị̃mụ́tị̃ drị̂ ní, úpí Yáfĩyã drị̂ ní, úpí Lãkísĩ drị̂ ní ãzíla úpí Dẹ̃bị́rị̃ Ị̃gị̃lọ́nị̃ drị̂ ní.
3 Adonisedec, rei de Jerusalém, mandou dizer a Oão, rei de Hebron, a Farão, rei de Jerimot, a Jafia, rei de Laquis, e a Dabir, rei de Eglon:
4 Ãdọ́nị̃-zẽdékĩ jọ ũpi ꞌdĩ ꞌbaní, “Ĩmi amụ́ má rụ́ ꞌdõlé áma ãzã kojó sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ be ãꞌdusĩku idé kí ásí ị̃gbẹ́ Yósũwã be ãzíla ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe.”
4 Vinde comigo e ajudai-me a ferir Gabaon, porque fez paz com Josué e os israelitas.
5 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ũpi tõwú Ãmọ́rị̃ drị̂ kí: úpí Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ drị́, Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ drị́, Yãrị̃mụ́tị̃ drị́, Lãkísĩ drị́ ãzíla úpí Ị̃gị̃lọ́nị̃ drị̂ kí abe icí kí dó ãsĩkárĩ ĩꞌbadrị̂ kí ãlu sĩ mụjó ãꞌdị́ gá ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ ꞌbarụ́.
5 Unidos assim os cinco reis dos amorreus, o rei de Jerusalém, o rei de Hebron, o rei de Jerimot, o rei de Laquis e o rei de Eglon, saíram com todos os seus exércitos e acamparam diante de Gabaon, sitiando-a.
6 Cọtị ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ fẽ kí dó ụ́ꞌdụ́kọ́ Yósũwã ní kámbĩ gá Gị̃lị̃gálị̃ gâlé ãzíla jọ kí, “Mí aꞌbe jõ ãtiꞌbo mídrị̂ kí ku fô! Mí amụ́ ãma rụ́ ꞌdõlé gbõrú sĩ ãma pajó. Íko ãma ãzã ãꞌdusĩku ũpi Ãmọ́rị̃ drị́ ꞌbé ꞌa gá rĩ tra kí ãsĩkárĩ ĩꞌbadrị̂ kí pírí sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó ãma be.”
6 Os habitantes de Gabaon enviaram então a seguinte mensagem a Josué, que estava acampado em Gálgala: Não abandones os teus servos; vem ao nosso encontro sem demora, traze-nos socorro e livra-nos, porque todos os reis dos amorreus da montanha se coligaram contra nós.
7 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã amụ́ dó angájó Gị̃lị̃gálị̃ gá rĩ sĩ ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe pírí ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị́ ũkpó ndẽlépi ãꞌdị́ ꞌdịŋá sĩ nĩ rĩ kî trũ.
7 Josué subiu de Gálgala com todos os seus guerreiros e todos os seus valentes.
8 Úpí jọ Yósũwã ní, “Mí idé jõ ꞌbá ꞌdĩ kí sĩ ụ̃rị̃ sĩ ku, ãꞌdusĩku áfẽ kí ími drị́ alé gá ꞌbo. ꞌBá ꞌdi kí ꞌbã ãzí icólépi pá tulépi ími drị̃lẹ́ gá rá la, la adru ꞌdáyụ.”
8 O Senhor disse-lhe: Não os temas, porque os entreguei em tuas mãos; nenhum deles te poderá resistir.
9 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã amụ́ dó angájó Gị̃lị̃gálị̃ gâlé rĩ sĩ ị́nị́ ãrã sĩ ãꞌdị́ ꞌdị jó ũpi ꞌdĩ kí abe ĩꞌbaní nĩŋá kó ru.
9 Josué, tendo passado toda a noite a subir de Gálgala, caiu de repente sobre eles.
10 Úpí fẽ ꞌbá ꞌdĩ acá kí dó ụ̃rị̃ sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá ãzíla ụlị́ kí dó kí kãlãfe ãmbógó la sĩ Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ gá ꞌdãá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ dro kí dó mẹ́rọ́ꞌbá ꞌdĩ kí gẹ̃rị̃ Bẹ̃tị̃ Họ̃rọ́nị̃ drị̂ gâsĩ, mụ kí dó kí ụꞌdị́ trũ kpere Ãzékã gá ãzíla Mãkédã gá.
10 O Senhor semeou no meio deles o terror diante de Israel, e este infligiu-lhes uma terrível derrota diante de Gabaon, e perseguiu-os pelo caminho que sobe a Betoron, batendo-os até Azeca e Maceda.
11 ꞌBá Ãmọ́rị̃ drị̂ ꞌbã kí apájó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá ãngũ ilúlépi Bẹ̃tị̃ Họ̃rọ́nị̃ gá ꞌbo rĩ sĩ, Úpí fẽ dó sí gbongo gbongo la ꞌbaní uꞌdejó kí drị̃ gá angájó ꞌbụ̃ gâlé kpere cajó Ãzékã gá ãzíla ũdrã kí dó sĩ rá. ꞌBá ũdrãlépi sí sĩ rĩ ꞌbã kãlãfe ndẽ anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã kí ụꞌdị́lé ménéŋá sĩ rĩ kí rá.
11 Enquanto fugiam diante de Israel, na descida de Betoron, o Senhor mandou sobre eles do céu uma tempestade de granizo até Azeca; e foram mais numerosos os que morreram sob essa chuva de pedras do que os que pereceram pela espada dos israelitas.
12 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ Yósũwã jọ kí dó ị́jọ́ Úpí be sáwã ĩꞌdi ꞌbã ꞌbá Ãmọ́rị̃ drị̂ kí fẽjó anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị́lẹ́ agá ꞌbo rĩ sĩ. Jọ anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá:
12 Josué falou ao Senhor no dia em que ele entregou os amorreus nas mãos dos filhos de Israel, e disse em presença dos israelitas: Sol, detém-te sobre Gabaon, e tu, ó lua, sobre o vale de Ajalon.
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ị̃tụ̂ tu dó sĩ pá liri
13 E o sol parou, e a lua não se moveu até que o povo se vingou de seus inimigos. Isto acha-se escrito no Livro do Justo. O sol parou no meio do céu, e não se apressou a pôr-se pelo espaço de quase um dia inteiro.
14 Ụ́ꞌdụ́ ãzí jõ drĩ ídu jõku iꞌdójó sáwã ꞌdã sĩ Úpí ꞌbã sĩ ꞌbá ꞌbá ru rĩ ꞌbã tị arejó ꞌdĩ ꞌbã áni la ꞌdáyụ. Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ãndá-ãndá ru Úpí ꞌdị ãꞌdị́ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní nĩ.
14 Não houve, nem antes nem depois, um dia como aquele, em que o Senhor tenha obedecido à voz de um homem, porque o Senhor combatia por Israel.
15 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã uja kí dó ru anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí kámbĩ agá Gị̃lị̃gálị̃ gâlé vúlé.
15 Depois disso, Josué com toda a sua tropa voltou para o acampamento de Gálgala.
16 Ũpi tõwú ꞌdĩ apá kí dó ru ụ̃zị̃lé ụ̃jị́gọ́ Mãkédã gá rĩ agá.
16 Ora, os cinco reis tinham fugido, e tinham se escondido numa caverna, em Maceda.
17 Ála dó mụ lũlé la Yósũwã ní ị́sụ́ dó ũpi tõwú ꞌdĩ kí ĩꞌbã kí ru ụ̃zị̃ agâ ụ̃jị́gọ́ Mãkédã gá rĩ gá ꞌbo íni,
17 E noticiaram-no a Josué: Foram encontrados os cinco reis escondidos numa caverna, em Maceda.
18 Yósũwã jọ dó sĩ, “Ĩgũ írã kpakụ la kí ụ̃jị́gọ́ tị gá cí ãzíla ĩꞌbã ꞌbá ãzí kí tị la ũtẽjó,
18 Josué respondeu: Rolai grandes pedras para a entrada da caverna, e ponde homens junto a ela em guarda.
19 wó lẽ ĩmi uꞌá ꞌdãá áyụ ku. Ĩmi ũbĩ mẹ́rọ́ꞌbá ĩmidrị̂ kí vú, ĩmi ụꞌdị́ kí iꞌdójó vúlé lé ru ãzíla lẽ ĩfẽ ꞌbã ca kí táwụ̃nị̃ ĩꞌbadrị̂ kí agâlé ku, ãꞌdusĩku Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ fẽ kí ĩmi drị́ gá ꞌbo.”
19 Vós, porém, não vos detenhais, mas persegui vossos inimigos; não os deixeis entrar em suas cidades, porque o Senhor, vosso Deus, os entregou em vossas mãos.
20 Yósũwã kí dó mụ anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe ꞌbá ꞌdĩ kí delé uꞌdị́lé pírí ꞌbo, ãzíla ꞌbá ꞌdĩ ꞌbã ị́mbị́ acelépi rĩ ꞌbã ãzí kí dó mụ filé táwụ̃nị̃ celé Bõrõ sĩ cí rĩ kí agâlé ꞌbo,
20 Tendo Josué e os israelitas acabado de massacrá-los, até o extermínio - apenas uns poucos puderam escapar e recolher-se às suas cidades fortes -,
21 ꞌdã bã ũngúkú gá ꞌbá pírí ãgõ kí dó Yósũwã rú kámbĩ agá ꞌdõlé ãlá ru, ꞌbá ãzí ru tị nzị̃lépi sĩ ị́jọ́ jọjó anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ụrụꞌbá gá ũnzí la ꞌdáyụ.
21 todo o povo voltou tranqüilamente ao acampamento, junto de Josué, em Maceda, e ninguém se atreveu a abrir a boca contra os filhos de Israel.
22 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã jọ, “Ị̃nzị̃ dó ụ̃jị́gộ tị mgbọ ãzíla ĩmi iyá ũpi tõwú ꞌdã kí ajílé má rụ́ ꞌdõlé.”
22 Josué disse então: Abri a entrada da caverna, e trazei-me os cinco reis que lá estão. Assim o fizeram.
23 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá ꞌdã nzị̃ kí dó sĩ ụ̃jị́gộ tị rá ãzíla ají kí dó ũpi tõwú ꞌdã kí Yósũwã rụ́ ꞌdõlé. Úpí la kí: Úpí Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ drị̂ ꞌi, úpí Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ drị̂ i, úpí Yãrị̃mụ́tị̃ drị̂ ꞌi, úpí Lãkísĩ drị̂ ꞌi ãzíla úpí Ị̃gị̃lọ́nị̃ drị̂ i.
23 Foram tirados da caverna os cinco reis, o rei de Jerusalém, o rei de Hebron, o rei de Jerimot, o rei de Laquis e o rei de Eglon.
24 Kí dó mụ ũpi ꞌdĩ kí ajílé ãmvé Yósũwã rú ꞌdõlé ꞌbo, Yósũwã umve dó anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí pírí ãzíla jọ dó ꞌbá ãmbogo rú ãꞌdị́ drị̃ celépi mụlépi ĩꞌdi be ĩndĩ rĩ ꞌbaní, “Ĩmi asé ĩmi ãni rú; ĩmi ũꞌbã ĩmi pá kí ũpi ꞌdĩ kí imbe gá.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, asé kí dó ru ãni rú ãzíla ũꞌbã kí dó ĩꞌbã pá kí ũpi ꞌdĩ kí imbe gá.
24 Quando foram conduzidos a Josué, ele chamou todos os homens de Israel e disse aos chefes dos guerreiros que o tinham acompanhado: Aproximai-vos e ponde o pé sobre o pescoço destes reis. Tendo-se eles aproximado e posto o pé sobre o pescoço deles,
25 Yósũwã jọ dó ĩꞌbaní, “Ĩmi idé jõ ụ̃rị̃ sĩ ku, ĩmi ịsụ́ jõ ũkpõ ãkõ ku. Ĩmi adru jõ ũkpó ru ãzíla ĩmi ásị́ ꞌbã mbajõ mba mbã ãꞌdusĩku Úpí lã mụ ị́jọ́ ꞌdĩ kí idélé mẹ́rọ́ꞌbá ĩmidrị́ ĩminí sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó ꞌdĩ ꞌba rụ́ nĩ.”
25 disse-lhes de novo: Não temais, nem tremais. Tende coragem e sede fortes, porque é assim que fará o Senhor a todos os inimigos que haveis de combater.
26 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã ụꞌdị́ dó ũpi tõwú ꞌdĩ kí rá ãzíla ũgĩ dó sí ãvũ la kí ife tõwú kí sị́ gá. Ãvũ la ri kí adrulé ife kí sị́ gá ꞌdãá kpere ĩndró sĩ.
26 Dizendo isso, Josué feriu-os de morte e suspendeu-os em cinco árvores, onde estiveram até a tarde.
27 Wó ị̃tụ̂ ꞌbã ꞌde agâ ꞌdĩ gá ꞌdĩ Yósũwã fẽ dó ãzị́táŋá sĩ ãvũ la kí ũtrũjó ife kí sị́ gâlé rĩ sĩ rá, âgụ dó kí uꞌbélé ụ̃jị́gọ́ ándrá ĩꞌbã kí sĩ ru ụ̃zị̃jó rĩ gá, ãzíla aꞌdụ́ kí dó sĩ írã kpakụ la kí sĩ ụ̃jị́gọ́ tị ũdrõjó, kí drĩ kpere ãndrũ ꞌdãá cí.
27 Ao pôr-do-sol, mandou que fossem descidos das árvores e lançados na caverna onde se tinham refugiado, e puseram à entrada grandes pedras, que ali se encontram ainda hoje.
28 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ Yósũwã ꞌdụ dó táwụ̃nị̃ Mãkédã drị̂ rá ãzíla ụꞌdị́ dó sĩ ꞌbá alagá ri kí úpí ĩꞌdidrị̂ be ménéŋá sĩ rá, ị̃lị̃kị̃ ꞌbá alagá rĩ kí pírí, aꞌbe ꞌbá ãzí ídri ãluŋá la ku. Ídé ị́jọ́ úpí Mãkédã drị̂ rụ́ cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá idéjó la úpí Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ rụ́ rĩ ꞌbã áni.
28 No mesmo dia apoderou-se Josué de Maceda, e passou-a ao fio da espada juntamente com seu rei; votou ao interdito a cidade com todo ser vivo que nela havia, sem nada poupar. E fez ao rei de Maceda como tinha feito ao rei de Jericó.
29 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã alị kí dó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí Mãkédã gá rĩ sĩ Líbĩnã gá ãzíla ꞌdị kí dó sĩ ãꞌdị́ ꞌbá Líbĩnã gá rĩ kí abe.
29 Passou em seguida com todo o Israel a Libna, e atacaram-na.
30 Úpí fẽ vâ táwụ̃nị̃ Líbĩnã drị̂ úpí alagá rĩ be anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị́ alé gá. Yósũwã ụꞌdị́ dó ꞌbá ala gá ri kí pírí ménéŋá sĩ, aꞌbe ꞌbá ãzí ídri la ãluŋá la ku. Idé dó ị́jọ́ úpí ꞌdĩ ụrụꞌbá gá cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá idélé úpí Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ ụrụꞌbá gá rĩ áni.
30 O Senhor entregou-a com seu rei nas mãos de Israel, que passou ao fio da espada a cidade com todo ser vivo que nela havia, não deixando escapar nenhum. E fez ao seu rei como tinha feito ao rei de Jericó.
31 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã kí ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe alị kí dó Líbĩnã gá rĩ sĩ Lãkísĩ gá, ce kí ĩꞌdi ãzíla ꞌdị kí ãꞌdị́ ꞌbá ala gá rĩ kí abe.
31 De Libna passou Josué com todo o Israel a Laquis, onde levantou o seu acampamento, sitiando-a.
32 Úpí fẽ dó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ndẽ kí dó ꞌbá Lãkísĩ drị̂ kí rá, Yósũwã pa dó ãngũ ĩꞌbadrị̂ ụ́ꞌdụ́ ị̃rị̃ la sĩ ãzíla ụꞌdị́ dó ꞌbá ala gá rĩ kí pírí ménéŋá sĩ ĩꞌdi ꞌbã ándrá idélé Líbĩnã gá rĩ áni.
32 O Senhor lha entregou, e Israel apoderou-se dela no segundo dia, passando-a ao fio da espada com todo ser vivo, como tinha feito a Libna.
33 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úpí Hõrámũ Gẹ̃zẹ́rị̃ drị̂ amụ́ dó sĩ ꞌbá Lãkísĩ drị̂ kí ãzã kolé ãzíla Yósũwã ụꞌdị́ dó kí ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí abe pírí, aꞌbe ꞌbá ãzí ídri la ãluŋá la ku.
33 Então, Horão, rei de Gaser, veio em socorro de Laquis, mas Josué o derrotou com todo o seu povo até o extermínio completo.
34 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí alị kí dó Lãkísĩ gá rĩ sĩ sĩ mụjó Ị̃gị̃lọ́nị̃ gá ãzíla ce kí dó ꞌbá ala gá rĩ kí rị́ sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó ĩꞌba abe.
34 De Laquis, passou Josué com todo o seu povo a Eglon; levantaram ali o seu acampamento, e atacaram-na.
35 Yósũwã ꞌdụ kí ãngũ ꞌdã ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ rá, ụꞌdị́ kí ꞌbá ala gá rĩ kí pírí ménéŋá sĩ cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá idélé ꞌbá Lãkísĩ gá rĩ ꞌba rụ́ rĩ áni.
35 Tomaram-na no mesmo dia, e passaram-na ao fio da espada, votando ao interdito todo ser vivo, como tinha feito a Laquis.
36 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe mụ kí Ị̃gị̃lọ́nị̃ gá rĩ sĩ Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá, ce kí ꞌbá ala gá rĩ kí rị́,
36 Subiu em seguida com todo o Israel de Eglon a Hebron, e atacaram-na.
37 pa kí ĩꞌdi rá ãzíla ị̃lị̃kị̃ kí táwụ̃nị̃ bá ala gá rĩ kí pírí úpí ĩꞌdidrị̂ be ménéŋá sĩ. ꞌBá ãzí aꞌbelé ídri la ãluŋá la ꞌdáyụ. Idé kí ị́jọ́ ĩꞌba rụ́ cécé ĩꞌbã kí ándrá idélé ꞌbá Ị̃gị̃lọ́nị̃ gá rĩ ꞌba rụ́ rĩ áni. Ị̃lị̃kị̃ kí dó táwụ̃nị̃ ꞌi ꞌbá ala gá rĩ kí abe pírí.
37 Tomaram Hebron e passaram ao fio da espada a cidade com seu rei, seus arrabaldes e todo ser vivo, sem nada deixar escapar, como tinham feito a Eglon. A cidade foi votada ao interdito com todo ser vivo.
38 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe uja kí dó ru vúlé sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó ꞌbá Dẹ̃bị́rị̃ gá rĩ kí abe.
38 Dali Josué, com todo o Israel, voltou-se contra Dabir e atacou-a;
39 ꞌDụ kí táwụ̃nị̃ ꞌdã, úpí ala gá rĩ ꞌi ãzíla ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí abe rá. Ụꞌdị́ kí kí pírí ménéŋá sĩ, aꞌbe kí ꞌbá ãzí ídri la ãluŋá la ku. Idé kí ị́jọ́ táwụ̃nị̃ Dẹ̃bị́rị̃ drị̂ rụ́ cécé ĩꞌbã kí ándrá idélé Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ ꞌba rụ́ Líbĩnã be rĩ áni.
39 apoderou-se dela, juntamente com seu rei, e passou-os ao fio da espada. Votou ao interdito toda alma viva que nela se achava, sem nada poupar, e fez a Dabir e ao seu rei como tinha feito a Hebron e a Libna com seus reis.
40 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã upa dó sĩ ãngũ ꞌdãá rĩ kí pírí, ãngũ ꞌbé ru rĩ, Nẹ̃gẹ́vụ̃ ꞌi, ãngũ ụ́rụ́ rĩ, ãngũ áꞌbụ ꞌa rú rĩ, ãngũ ilúlépi ilú-ilû rĩ ãzíla ũpi la ala gá rĩ kí abe pírí. Aꞌbe ꞌbá ãzí ku, wó ụꞌdị́ ãko ídri trũ ꞌdĩ kí pírí rá, cécé Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã ándrá azịlé rĩ ꞌbã áni.
40 Josué feriu toda a terra: a montanha, o Negeb, a planície, as colinas com todos os seus reis, sem poupar ninguém, votando ao interdito tudo o que respirava, segundo a ordem do Senhor, Deus de Israel.
41 Yósũwã ụꞌdị́ ꞌbá ꞌdĩ kí iꞌdójó Kãdẹ́sị̃-bãrĩnéyã gá, kpere Gázã gá, ãngũ Gõsénĩ drị̂ pírí cajó kpere Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ gá.
41 Tudo foi assim ferido por Josué, de Cades-Barne a Gaza, toda a terra de Gosen até Gabaon.
42 Yósũwã ndẽ ũpi ꞌdĩ kí pírí ãzíla pa ãngũ ĩꞌbadrị̂ kí pâlé ãlu, ãꞌdusĩku Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌdị ãꞌdị́ ĩꞌbaní nĩ.
42 Josué apoderou-se, de uma só vez, desse país e de seus reis, porque o Senhor, Deus de Israel, combatia por ele.
43 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã uja kí dó ru anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí kámbĩ gá Gị̃lị̃gálị̃ gâlé.
43 Depois voltou Josué com todo o Israel para o acampamento de Gálgala.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Josué 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.