Josué 10
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVI
1 Ãdọ̃nị̃-zẹ̃dẹ́kị̃ úpí Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ drị̂ la dó mụ arelé la Yósũwã pa Áyĩ ꞌbo ãzíla andi ĩꞌdi cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá táwụ̃nị̃ Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ andijó rĩ áni, ꞌdị úpí ĩꞌdidrị̂ cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá úpí Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ ꞌdịjó rĩ áni ãzíla ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ gá rĩ idé kí ị́jọ́ ásị́ ị̃gbẹ̃ ãni ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe sĩ uꞌájó kí drĩdríŋĩ gá,
1 Sucedeu que Adoni-Zedeque, rei de Jerusalém, soube que Josué tinha conquistado Ai e a tinha destruído totalmente, fazendo com Ai e seu rei o que fizera com Jericó e seu rei, e que o povo de Gibeom tinha feito a paz com Israel e estava vivendo no meio deles.
2 ụ̃rị̃ ãmbógó la rụ dó ĩꞌdi ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí abe cí ãꞌdusĩku Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ ándrá táwụ̃nị̃ ãzí ãmbógó la. Ĩꞌdi ándrá ãmbógó ru cécé táwụ̃nị̃ ãzí úpí ꞌbã sĩ uꞌájó ala gá rĩ kí ꞌbã ãzí áni, ndẽ ándrá Áyĩ ãmbõgõ sĩ rá ãzíla ãgọbị ala gá rĩ kí ándrá pírí ꞌbá ãꞌdị́ ãni la.
2 Ele e o seu povo ficaram com muito medo, pois Gibeom era tão importante como uma cidade governada por um rei; era maior do que Ai, e todos os seus homens eram bons guerreiros.
3 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ãdọ́nị̃-zẽdékĩ úpí Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ drị̂ fẽ dó ụ́ꞌdụ́kọ́ úpí Họ̃hámụ̃ drị̂ ní, úpí Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ drị̂ ní, úpí Pị̃rámụ̃ drị̂ ní, úpí Yãrị̃mụ́tị̃ drị̂ ní, úpí Yáfĩyã drị̂ ní, úpí Lãkísĩ drị̂ ní ãzíla úpí Dẹ̃bị́rị̃ Ị̃gị̃lọ́nị̃ drị̂ ní.
3 Por isso Adoni-Zedeque, rei de Jerusalém, fez o seguinte apelo a Hoão, rei de Hebrom, a Piram, rei de Jarmute, a Jafia, rei de Láquis, e a Debir, rei de Eglom:
4 Ãdọ́nị̃-zẽdékĩ jọ ũpi ꞌdĩ ꞌbaní, “Ĩmi amụ́ má rụ́ ꞌdõlé áma ãzã kojó sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ be ãꞌdusĩku idé kí ásí ị̃gbẹ́ Yósũwã be ãzíla ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe.”
4 "Venham para cá e ajudem-me a atacar Gibeom, pois ela fez a paz com Josué e com os israelitas".
5 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ũpi tõwú Ãmọ́rị̃ drị̂ kí: úpí Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ drị́, Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ drị́, Yãrị̃mụ́tị̃ drị́, Lãkísĩ drị́ ãzíla úpí Ị̃gị̃lọ́nị̃ drị̂ kí abe icí kí dó ãsĩkárĩ ĩꞌbadrị̂ kí ãlu sĩ mụjó ãꞌdị́ gá ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ ꞌbarụ́.
5 Então os cinco reis dos amorreus, os reis de Jerusalém, de Hebrom, de Jarmute, de Láquis e de Eglom reuniram-se e vieram com todos os seus exércitos. Cercaram Gibeom e a atacaram.
6 Cọtị ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ fẽ kí dó ụ́ꞌdụ́kọ́ Yósũwã ní kámbĩ gá Gị̃lị̃gálị̃ gâlé ãzíla jọ kí, “Mí aꞌbe jõ ãtiꞌbo mídrị̂ kí ku fô! Mí amụ́ ãma rụ́ ꞌdõlé gbõrú sĩ ãma pajó. Íko ãma ãzã ãꞌdusĩku ũpi Ãmọ́rị̃ drị́ ꞌbé ꞌa gá rĩ tra kí ãsĩkárĩ ĩꞌbadrị̂ kí pírí sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó ãma be.”
6 Os gibeonitas enviaram esta mensagem a Josué, ao acampamento de Gilgal: "Não abandone os seus servos. Venha depressa! Salve-nos! Ajude-nos, pois todos os reis amorreus que vivem nas montanhas se uniram contra nós! "
7 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã amụ́ dó angájó Gị̃lị̃gálị̃ gá rĩ sĩ ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe pírí ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị́ ũkpó ndẽlépi ãꞌdị́ ꞌdịŋá sĩ nĩ rĩ kî trũ.
7 Josué partiu de Gilgal com todo o seu exército, inclusive com os seus melhores guerreiros.
8 Úpí jọ Yósũwã ní, “Mí idé jõ ꞌbá ꞌdĩ kí sĩ ụ̃rị̃ sĩ ku, ãꞌdusĩku áfẽ kí ími drị́ alé gá ꞌbo. ꞌBá ꞌdi kí ꞌbã ãzí icólépi pá tulépi ími drị̃lẹ́ gá rá la, la adru ꞌdáyụ.”
8 E disse o Senhor a Josué: "Não tenha medo desses reis; eu os entreguei nas suas mãos. Nenhum deles conseguirá resistir a você".
9 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã amụ́ dó angájó Gị̃lị̃gálị̃ gâlé rĩ sĩ ị́nị́ ãrã sĩ ãꞌdị́ ꞌdị jó ũpi ꞌdĩ kí abe ĩꞌbaní nĩŋá kó ru.
9 Depois de uma noite inteira de marcha desde Gilgal, Josué os apanhou de surpresa.
10 Úpí fẽ ꞌbá ꞌdĩ acá kí dó ụ̃rị̃ sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá ãzíla ụlị́ kí dó kí kãlãfe ãmbógó la sĩ Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ gá ꞌdãá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ dro kí dó mẹ́rọ́ꞌbá ꞌdĩ kí gẹ̃rị̃ Bẹ̃tị̃ Họ̃rọ́nị̃ drị̂ gâsĩ, mụ kí dó kí ụꞌdị́ trũ kpere Ãzékã gá ãzíla Mãkédã gá.
10 O Senhor os lançou em confusão diante de Israel, que lhes impôs grande derrota em Gibeom. Os israelitas os perseguiram na subida para Bete-Horom e os mataram por todo o caminho, até Azeca e Maquedá.
11 ꞌBá Ãmọ́rị̃ drị̂ ꞌbã kí apájó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá ãngũ ilúlépi Bẹ̃tị̃ Họ̃rọ́nị̃ gá ꞌbo rĩ sĩ, Úpí fẽ dó sí gbongo gbongo la ꞌbaní uꞌdejó kí drị̃ gá angájó ꞌbụ̃ gâlé kpere cajó Ãzékã gá ãzíla ũdrã kí dó sĩ rá. ꞌBá ũdrãlépi sí sĩ rĩ ꞌbã kãlãfe ndẽ anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã kí ụꞌdị́lé ménéŋá sĩ rĩ kí rá.
11 Enquanto fugiam de Israel na descida de Bete-Horom para Azeca, do céu o Senhor lançou sobre eles grandes pedras de granizo, que mataram mais gente do que as espadas dos israelitas.
12 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ Yósũwã jọ kí dó ị́jọ́ Úpí be sáwã ĩꞌdi ꞌbã ꞌbá Ãmọ́rị̃ drị̂ kí fẽjó anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị́lẹ́ agá ꞌbo rĩ sĩ. Jọ anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá:
12 No dia em que o Senhor entregou os amorreus aos israelitas, Josué exclamou ao Senhor, na presença de Israel: "Sol, pare sobre Gibeom! E você, ó lua, sobre o vale de Aijalom! "
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ị̃tụ̂ tu dó sĩ pá liri
13 O sol parou, e a lua se deteve, até a nação vingar-se dos seus inimigos, como está escrito no Livro de Jasar. O sol parou no meio do céu e por quase um dia inteiro não se pôs.
14 Ụ́ꞌdụ́ ãzí jõ drĩ ídu jõku iꞌdójó sáwã ꞌdã sĩ Úpí ꞌbã sĩ ꞌbá ꞌbá ru rĩ ꞌbã tị arejó ꞌdĩ ꞌbã áni la ꞌdáyụ. Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ãndá-ãndá ru Úpí ꞌdị ãꞌdị́ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní nĩ.
14 Nunca antes nem depois houve um dia como aquele, quando o Senhor atendeu a um homem. Sem dúvida o Senhor lutava por Israel!
15 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã uja kí dó ru anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí kámbĩ agá Gị̃lị̃gálị̃ gâlé vúlé.
15 Então Josué voltou com todo o Israel ao acampamento de Gilgal.
16 Ũpi tõwú ꞌdĩ apá kí dó ru ụ̃zị̃lé ụ̃jị́gọ́ Mãkédã gá rĩ agá.
16 Os cinco reis fugiram e se esconderam na caverna de Maquedá.
17 Ála dó mụ lũlé la Yósũwã ní ị́sụ́ dó ũpi tõwú ꞌdĩ kí ĩꞌbã kí ru ụ̃zị̃ agâ ụ̃jị́gọ́ Mãkédã gá rĩ gá ꞌbo íni,
17 Avisaram a Josué que eles tinham sido achados numa caverna em Maquedá.
18 Yósũwã jọ dó sĩ, “Ĩgũ írã kpakụ la kí ụ̃jị́gọ́ tị gá cí ãzíla ĩꞌbã ꞌbá ãzí kí tị la ũtẽjó,
18 Disse ele: "Rolem grandes pedras até a entrada da caverna, e deixem ali alguns homens de guarda.
19 wó lẽ ĩmi uꞌá ꞌdãá áyụ ku. Ĩmi ũbĩ mẹ́rọ́ꞌbá ĩmidrị̂ kí vú, ĩmi ụꞌdị́ kí iꞌdójó vúlé lé ru ãzíla lẽ ĩfẽ ꞌbã ca kí táwụ̃nị̃ ĩꞌbadrị̂ kí agâlé ku, ãꞌdusĩku Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ fẽ kí ĩmi drị́ gá ꞌbo.”
19 Mas não se detenham! Persigam os inimigos. Ataquem-nos pela retaguarda e não os deixem chegar às suas cidades, pois o Senhor, o seu Deus, os entregou em suas mãos".
20 Yósũwã kí dó mụ anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe ꞌbá ꞌdĩ kí delé uꞌdị́lé pírí ꞌbo, ãzíla ꞌbá ꞌdĩ ꞌbã ị́mbị́ acelépi rĩ ꞌbã ãzí kí dó mụ filé táwụ̃nị̃ celé Bõrõ sĩ cí rĩ kí agâlé ꞌbo,
20 Assim Josué e os israelitas os derrotaram por completo, quase exterminando-os. Mas alguns conseguiram escapar e refugiaram-se em suas cidades fortificadas.
21 ꞌdã bã ũngúkú gá ꞌbá pírí ãgõ kí dó Yósũwã rú kámbĩ agá ꞌdõlé ãlá ru, ꞌbá ãzí ru tị nzị̃lépi sĩ ị́jọ́ jọjó anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ụrụꞌbá gá ũnzí la ꞌdáyụ.
21 O exército inteiro voltou então em segurança a Josué, ao acampamento de Maquedá, e depois disso, ninguém mais ousou abrir a boca para provocar os israelitas.
22 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã jọ, “Ị̃nzị̃ dó ụ̃jị́gộ tị mgbọ ãzíla ĩmi iyá ũpi tõwú ꞌdã kí ajílé má rụ́ ꞌdõlé.”
22 Então disse Josué: "Abram a entrada da caverna e tragam-me aqueles cinco reis".
23 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá ꞌdã nzị̃ kí dó sĩ ụ̃jị́gộ tị rá ãzíla ají kí dó ũpi tõwú ꞌdã kí Yósũwã rụ́ ꞌdõlé. Úpí la kí: Úpí Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ drị̂ ꞌi, úpí Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ drị̂ i, úpí Yãrị̃mụ́tị̃ drị̂ ꞌi, úpí Lãkísĩ drị̂ ꞌi ãzíla úpí Ị̃gị̃lọ́nị̃ drị̂ i.
23 Os cinco reis foram tirados da caverna. Eram os reis de Jerusalém, de Hebrom, de Jarmute, de Láquis e de Eglom.
24 Kí dó mụ ũpi ꞌdĩ kí ajílé ãmvé Yósũwã rú ꞌdõlé ꞌbo, Yósũwã umve dó anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí pírí ãzíla jọ dó ꞌbá ãmbogo rú ãꞌdị́ drị̃ celépi mụlépi ĩꞌdi be ĩndĩ rĩ ꞌbaní, “Ĩmi asé ĩmi ãni rú; ĩmi ũꞌbã ĩmi pá kí ũpi ꞌdĩ kí imbe gá.” ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, asé kí dó ru ãni rú ãzíla ũꞌbã kí dó ĩꞌbã pá kí ũpi ꞌdĩ kí imbe gá.
24 Quando os levaram a Josué, ele convocou todos os homens de Israel e disse aos comandantes do exército que o tinham acompanhado: "Venham aqui e ponham o pé no pescoço destes reis". E eles obedeceram.
25 Yósũwã jọ dó ĩꞌbaní, “Ĩmi idé jõ ụ̃rị̃ sĩ ku, ĩmi ịsụ́ jõ ũkpõ ãkõ ku. Ĩmi adru jõ ũkpó ru ãzíla ĩmi ásị́ ꞌbã mbajõ mba mbã ãꞌdusĩku Úpí lã mụ ị́jọ́ ꞌdĩ kí idélé mẹ́rọ́ꞌbá ĩmidrị́ ĩminí sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó ꞌdĩ ꞌba rụ́ nĩ.”
25 Disse-lhes Josué: "Não tenham medo! Não se desanimem! Sejam fortes e corajosos! É isso que o Senhor fará com todos os inimigos que vocês tiverem que combater".
26 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã ụꞌdị́ dó ũpi tõwú ꞌdĩ kí rá ãzíla ũgĩ dó sí ãvũ la kí ife tõwú kí sị́ gá. Ãvũ la ri kí adrulé ife kí sị́ gá ꞌdãá kpere ĩndró sĩ.
26 Depois Josué matou os reis e mandou pendurá-los em cinco árvores, onde ficaram até à tarde.
27 Wó ị̃tụ̂ ꞌbã ꞌde agâ ꞌdĩ gá ꞌdĩ Yósũwã fẽ dó ãzị́táŋá sĩ ãvũ la kí ũtrũjó ife kí sị́ gâlé rĩ sĩ rá, âgụ dó kí uꞌbélé ụ̃jị́gọ́ ándrá ĩꞌbã kí sĩ ru ụ̃zị̃jó rĩ gá, ãzíla aꞌdụ́ kí dó sĩ írã kpakụ la kí sĩ ụ̃jị́gọ́ tị ũdrõjó, kí drĩ kpere ãndrũ ꞌdãá cí.
27 Ao pôr-do-sol, sob as ordens de Josué, eles foram tirados das árvores e jogados na caverna onde haviam se escondido. Na entrada da caverna colocaram grandes pedras, que lá estão até hoje.
28 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ Yósũwã ꞌdụ dó táwụ̃nị̃ Mãkédã drị̂ rá ãzíla ụꞌdị́ dó sĩ ꞌbá alagá ri kí úpí ĩꞌdidrị̂ be ménéŋá sĩ rá, ị̃lị̃kị̃ ꞌbá alagá rĩ kí pírí, aꞌbe ꞌbá ãzí ídri ãluŋá la ku. Ídé ị́jọ́ úpí Mãkédã drị̂ rụ́ cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá idéjó la úpí Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ rụ́ rĩ ꞌbã áni.
28 Naquele dia Josué tomou Maquedá. Atacou a cidade e matou o seu rei à espada e exterminou todos os que nela viviam, sem deixar sobreviventes. E fez com o rei de Maquedá o que tinha feito com o rei de Jericó.
29 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã alị kí dó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí Mãkédã gá rĩ sĩ Líbĩnã gá ãzíla ꞌdị kí dó sĩ ãꞌdị́ ꞌbá Líbĩnã gá rĩ kí abe.
29 Então Josué, e todo o Israel com ele, avançou de Maquedá para Libna e a atacou.
30 Úpí fẽ vâ táwụ̃nị̃ Líbĩnã drị̂ úpí alagá rĩ be anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị́ alé gá. Yósũwã ụꞌdị́ dó ꞌbá ala gá ri kí pírí ménéŋá sĩ, aꞌbe ꞌbá ãzí ídri la ãluŋá la ku. Idé dó ị́jọ́ úpí ꞌdĩ ụrụꞌbá gá cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá idélé úpí Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ ụrụꞌbá gá rĩ áni.
30 O Senhor entregou também aquela cidade e seu rei nas mãos dos israelitas. Josué atacou a cidade e matou à espada todos os que nela viviam, sem deixar nenhum sobrevivente ali. E fez com o seu rei o que fizera com o rei de Jericó.
31 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã kí ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe alị kí dó Líbĩnã gá rĩ sĩ Lãkísĩ gá, ce kí ĩꞌdi ãzíla ꞌdị kí ãꞌdị́ ꞌbá ala gá rĩ kí abe.
31 Depois Josué, e todo o Israel com ele, avançou de Libna para Láquis, cercou-a e a atacou.
32 Úpí fẽ dó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ndẽ kí dó ꞌbá Lãkísĩ drị̂ kí rá, Yósũwã pa dó ãngũ ĩꞌbadrị̂ ụ́ꞌdụ́ ị̃rị̃ la sĩ ãzíla ụꞌdị́ dó ꞌbá ala gá rĩ kí pírí ménéŋá sĩ ĩꞌdi ꞌbã ándrá idélé Líbĩnã gá rĩ áni.
32 O Senhor entregou Láquis nas mãos dos israelitas, e Josué tomou-a no dia seguinte. Atacou a cidade e matou à espada todos os que nela viviam, como tinha feito com Libna.
33 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úpí Hõrámũ Gẹ̃zẹ́rị̃ drị̂ amụ́ dó sĩ ꞌbá Lãkísĩ drị̂ kí ãzã kolé ãzíla Yósũwã ụꞌdị́ dó kí ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí abe pírí, aꞌbe ꞌbá ãzí ídri la ãluŋá la ku.
33 Nesse meio tempo Horão, rei de Gezer, fora socorrer Láquis, mas Josué o derrotou, a ele e ao seu exército, sem deixar sobrevivente algum.
34 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí alị kí dó Lãkísĩ gá rĩ sĩ sĩ mụjó Ị̃gị̃lọ́nị̃ gá ãzíla ce kí dó ꞌbá ala gá rĩ kí rị́ sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó ĩꞌba abe.
34 Josué, e todo o Israel com ele, avançou de Láquis para Eglom, cercou-a e a atacou.
35 Yósũwã ꞌdụ kí ãngũ ꞌdã ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ rá, ụꞌdị́ kí ꞌbá ala gá rĩ kí pírí ménéŋá sĩ cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá idélé ꞌbá Lãkísĩ gá rĩ ꞌba rụ́ rĩ áni.
35 Eles a conquistaram naquele mesmo dia, feriram-na à espada e exterminaram os que nela viviam, como tinham feito com Láquis.
36 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe mụ kí Ị̃gị̃lọ́nị̃ gá rĩ sĩ Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá, ce kí ꞌbá ala gá rĩ kí rị́,
36 Então Josué, e todo o Israel com ele, foi de Eglom para Hebrom e a atacou.
37 pa kí ĩꞌdi rá ãzíla ị̃lị̃kị̃ kí táwụ̃nị̃ bá ala gá rĩ kí pírí úpí ĩꞌdidrị̂ be ménéŋá sĩ. ꞌBá ãzí aꞌbelé ídri la ãluŋá la ꞌdáyụ. Idé kí ị́jọ́ ĩꞌba rụ́ cécé ĩꞌbã kí ándrá idélé ꞌbá Ị̃gị̃lọ́nị̃ gá rĩ ꞌba rụ́ rĩ áni. Ị̃lị̃kị̃ kí dó táwụ̃nị̃ ꞌi ꞌbá ala gá rĩ kí abe pírí.
37 Tomaram a cidade e a feriram à espada, como também o seu rei, os seus povoados e todos os que nela viviam, sem deixar sobrevivente algum. Destruíram totalmente a cidade e todos os que nela viviam, como tinham feito com Eglom.
38 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe uja kí dó ru vúlé sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó ꞌbá Dẹ̃bị́rị̃ gá rĩ kí abe.
38 Depois Josué, e todo o Israel com ele, voltou e atacou Debir.
39 ꞌDụ kí táwụ̃nị̃ ꞌdã, úpí ala gá rĩ ꞌi ãzíla ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí abe rá. Ụꞌdị́ kí kí pírí ménéŋá sĩ, aꞌbe kí ꞌbá ãzí ídri la ãluŋá la ku. Idé kí ị́jọ́ táwụ̃nị̃ Dẹ̃bị́rị̃ drị̂ rụ́ cécé ĩꞌbã kí ándrá idélé Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ ꞌba rụ́ Líbĩnã be rĩ áni.
39 Tomaram a cidade, seu rei e seus povoados, e os mataram à espada. Exterminaram os que nela viviam, sem deixar sobrevivente algum. Fizeram com Debir e seu rei o que tinham feito com Libna e seu rei e com Hebrom.
40 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã upa dó sĩ ãngũ ꞌdãá rĩ kí pírí, ãngũ ꞌbé ru rĩ, Nẹ̃gẹ́vụ̃ ꞌi, ãngũ ụ́rụ́ rĩ, ãngũ áꞌbụ ꞌa rú rĩ, ãngũ ilúlépi ilú-ilû rĩ ãzíla ũpi la ala gá rĩ kí abe pírí. Aꞌbe ꞌbá ãzí ku, wó ụꞌdị́ ãko ídri trũ ꞌdĩ kí pírí rá, cécé Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã ándrá azịlé rĩ ꞌbã áni.
40 Assim Josué conquistou a região toda, incluindo a serra central, o Neguebe, as encostas e as vertentes, e derrotou todos os seus reis, sem deixar sobrevivente algum. Exterminou tudo o que respirava, conforme o Senhor, o Deus de Israel, tinha ordenado.
41 Yósũwã ụꞌdị́ ꞌbá ꞌdĩ kí iꞌdójó Kãdẹ́sị̃-bãrĩnéyã gá, kpere Gázã gá, ãngũ Gõsénĩ drị̂ pírí cajó kpere Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ gá.
41 Josué os derrotou desde Cades-Barnéia até Gaza, e toda a região de Gósen, e de lá até Gibeom.
42 Yósũwã ndẽ ũpi ꞌdĩ kí pírí ãzíla pa ãngũ ĩꞌbadrị̂ kí pâlé ãlu, ãꞌdusĩku Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌdị ãꞌdị́ ĩꞌbaní nĩ.
42 Também subjugou todos esses reis e conquistou suas terras numa única campanha, pois o Senhor, o Deus de Israel, lutou por Israel.
43 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã uja kí dó ru anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí kámbĩ gá Gị̃lị̃gálị̃ gâlé.
43 Então Josué retornou com todo o Israel ao acampamento de Gilgal.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Josué 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.